Základy mykologie a parazitologie Klinická mikrobiologie – BSKM021p + c Téma 2A Ondřej Zahradníček Tunelwa Upozornění lTato verze prezentace je výrazně zkrácená. lDelší verzi najdete na ISu jako prezentaci číslo 02A lJeště delší verze bude prezentace 14 pro sestry (ta se ale na ISu objeví až koncem semestru po nutné aktualizaci) Houby 67 Muchomurka_cervena_i Místo úvodu bdadafoto.webzdarma.cz/rostliny_houby.htm Obecná charakteristika hub lHouby jsou eukaryotní organismy, na rozdíl od prokaryotních bakterií lJejich buněčná stěna je tvořena chitinem, chitosanem, mannany a glukany – tedy polysacharidy, má jinou stavbu a složení než buněčná stěna bakterií. Barví se ale fialově („grampozitivně“) lVětšinou mají pomalejší buněčný cyklus než bakterie à infekce bývají zdlouhavější lNepůsobí na ně většina antibakteriálních látek a musíme používat zvláštní skupinu látek – antimykotika, která zase nejsou účinná při léčbě bakteriálních infekcí Houby a zdraví lKromě mikroskopických hub, o kterých je řeč v tomto praktiku, nesmíme zapomenout ani na houby, které mají makroskopické plodnice lOtravy plodnicemi velkých hub (muchomůrka zelená, vláknice Patouillardova, závojenka olovová, muchomůrka panterová, lysohlávky) každoročně znamenají zdravotní obtíže desítek lidí. V případě muchomůrky zelené jde často o smrtelné případy. Některé jedovaté velké houby 1 2 3 4 1 Muchomůrka zelená 2 Vláknice Patouillardova 3 Muchomůrka panterová (tygrovaná) 4 Závojenka olovová Poznáte je? 68 430px-Amanita_phalloides cs.wikipedia.org/wiki/Otrava_houbami 72 Amanita_pantherina_001 http://www.micologia.net/g3/Amanita-panterina/Amanita_pantherina_001 70 art_inocybeerubescens vláknice http://www.houbar.cz/default.aspx?show=3&text=3 71 450px-Entoloma_Sinuatum_1 cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1vojenka_olovov%C3%A Přehled mykologické diagnostiky lMikroskopie – zásadní, hlavně u vláknitých hub (nativní preparát, Gramovo barvení) lKultivace – důležitá (Sabouraudův agar) lBiochemická identifikace – zásadní u kvasinek, u vláknitých hub se nepoužívá lPrůkaz antigenu – možný lPrůkaz protilátek – hlavně u tkáňových mykóz (aspergilóza například) lCitlivost na antimykotika možná u kvasinek Gramem barvené kvasinky C.albicans - mikrofotografie. Klikni! foto prof. MVDr. Boris Skalka, DrSc. Systémové mykózy lZasahují více orgánů, často celé tělo lJsou téměř vždy důsledkem nějakého základního onemocnění: lDiabetes mellitus lPoruchy imunity, nádory bílých krvinek aj. lTransplantovaní pacienti lPůvodci: Candida, Penicillium, Aspergillus, Histoplasma, Pneumocystis a další lKromě vlastní diagnostiky mykózy je třeba vždy vypátrat (pokud to není známo), co je primární příčinou (imunodeficit, diabetes, nádor apod.) Zvláštnosti diagnostiky a léčby systémových mykóz lDiagnostika: lpro přímý průkaz jakýkoli vhodný materiál: krev na hemokultivaci, punktáty, excize apod. lmoderní metody umožňují např. přímý průkaz antigenů (manany, glukany) v krvi lnepřímý průkaz – protilátky v séru (aspergily) lLéčba: používají se silná, širokospektrá a vysoce účinná antimykotika (amfotericin B, vorikonazol, itrakonazol, flucytosin) Speciální mykologie 1..Vláknité mikromycety lV podstatě jde o synonymum toho, čemu se mezi lidmi říká „plísně“. asnig18 www.medmicro.info 1.1 Dermatofyty lJsou to specializované, tzv. keratinofilní houby, vůbec nejčastější původci infekcí kůže, nehtů, vlasů a chlupů. lNe za všemi těmito infekce jsou ovšem dermatofyty, kožní infekce způsobují i kandidy lPatří sem rody Trichophyton, Epidermophyton a Microsporum lNěkteré druhy se přenášejí mezi lidmi, jiné ze zvířat či z.prostředí lRostou velmi pomalu in vivo i in vitro. Kultivace trvá několik týdnů. Také průběh a léčba je zdlouhavá Diagnostika dermatofytů lOdběry: šupiny z kůže, ústřižky nehtů, vlasů apod.; vždy je potřeba odebrat vzorek tak, aby bylo zachyceno místo, kde je zánět aktivní, a zároveň nezachytit kontaminace; doporučuje se i povrchová desinfekce (likvidace kontaminant z povrchu kůže) lVlastní diagnostika: mikroskopická (nález vláken ve tkáni) a kultivační. Ale zatímco kultivace je nejednoznačná (mohli jsme vypěstovat i kontaminaci), mikroskopický průkaz šupiny prorůstající vláknem je jasný lLéčba je zpravidla lokální (masti, šampony) epifloc Epidermophyton floccosum www.medmicro.info Rozsáhlá infekce Epidermophyton floccosum před a po léčbě 05 23-2_Epidermophyton_floccosum_BA www.mycolog.com/chapter23.htm Infekce v bederní oblasti www.mycolog.com/chapter23.htm 06 23-4_Tinea_cruris_Efloccosum Dermatomykózy různých částí těla 04 23-1_tinea_capitis_Ttonsurans 06 23-3_Epidermophyton_or_Trichophyton 08 23-5_Trichophyton_hand 09 23-6_Trichophyton_foot 10 23-7_onychomycosis_EorT www.mycolog.com/chapter23.htm 1.3 Rychle rostoucí hyalinní mikromycety tvořící kolonie lJsou to původci povrchových i systémových mykóz. Vzájemně se liší podle toho, jestli mají –konidie v řetězcích na vlákně: Aspergillus, Paecilomyces, Penicillium, Scopulariopsis –konidie ve shlucích – Fusarium –konidie jednotlivě na vláknech – Pseudoalscheria lModře zvýrazněné si dále popíšeme Rod Aspergillus (česky kropidlák) lExistuje několik stovek druhů, asi dvacet z.nich může vyvolávat infekce u člověka lMůže způsobovat endokarditidy, plicní infekce, infekce oka a CNS, ale také infekce nehtů či zevního zvukovodu. lPouhá přítomnost konidií může být příčinou alergické reakce u disponovaných osob lAspergily také hojně tvoří mykotoxiny lDiagnostika: mikroskopie, u systémových nepřímý průkaz (precipitace, ELISA aj.) lLéčba: pouze amfotericin B a snad vorikonazol asnig3 Aspergillus niger lAspergillus niger, neboli kropidlák černý lKropidláky napadají častěji lidi oslabené, mohou však napadnout i člověka zdravého. Často se aspergilóza vyskytuje jako profesní onemocnění lidí, pracujících ve vlhkých, zaprášených provozech, kde neustále poletují různé plísňové spóry. www.medmicro.info Kropidlák černý asnig1 asnig16 asnig17 www.medmicro.info 31 aspergillus09 fumigatus Aspergillus fumigatus http://www.mycology.adelaide.edu.au/gallery 61 aspergillus http://webs.wichita.edu/mschneegurt/biol103/lecture21/lecture21.html Aspergilové infekce 62 aspergillus_bone 63 aspergillus_lung 64 aspergillus_eye http://webs.wichita.edu/mschneegurt/biol103/lecture21/lecture21.html Rod Penicillium – Plíseň štětičková lPatogenita pro člověka je nízká. Závažnější je jihoasijský druh Penicillium marneffei, jehož rezervoárem jsou bambusové krysy, a zřejmě i několik dalších. Hlavně jde o oslabené (HIV +) lNěkteré druhy mohou rovněž tvořit toxiny lZ druhu Penicillium notatum bylo izolováno první antibiotikum – penicilin lDruhy Penicillium camemberti, Penicillium candidum či Penicillium roqueforti jsou používány při výrobě plísňových sýrů. lDiagnostika a léčba: podobná jako u aspergilů Penicillium 58 Penicillium 57 penmic1 http://webs.wichita.edu/mschneegurt/biol103/lecture21/lecture21.html http://www.uoguelph.ca/~gbarron/MISCELLANEOUS/penmic1.jpg Infekce Penicillium marneffei 40 Penicillium marneffei01 infekce 2. Kvasinkovité mikromycety lRozdíly oproti vláknitým houbám jsou patrné v mnoha ohledech. Například i pro diagnostiku – např. lepší biochemická rozlišitelnost je velice dobře patrná 22 candida1 www.pferdemedizin.com/candida Společné vlastnosti kvasinek lJsou to kulaté, oválné i protáhlé buňky – blastokonidie. Jsou zřetelně větší než bakterie (průměr 3 – 15 µm). Pučí z nich dceřiné buňky, které se mohou rychle oddělovat, nebo naopak rychle zůstávat. lNěkteré tvoří pseudomycelia a chlamydokonidie (Candida), výjimečně polysacharidová pouzdra (Cryptococcus) lJsou to zpravidla oportunní patogeny, jejich patogenita závisí na celkovém stavu člověka 2.1 Rod Candida lNejběžnější houbový patogen lZpůsobuje lokální (kožní i slizniční) mykózy lU oslabených způsobuje i systémové mykózy lČastý výskyt ve střevě, většinou bez příznaků lAkutní i chronické záněty pochvy a vulvy lNejběžnější je Candida albicans lDále C. tropicalis, C. glabrata, C. krusei, C. parapsillosis a mnohé další lU některých typické přirozené rezistence (např. C. krusei na flukonazol) Odběry u kandidóz lU kožní a slizniční formy se používají výtěry, nejlépe v transportní půdě FungiQuick nebo (pouze u výtěrů z genitálií) C. A. T. (ten slouží také k diagnostice trichomonédové infekce, viz dále) lU systémové formy také výtěry, anebo se zasílá krev, punktát apod. Diagnostika a léčba kandidóz lZákladem diagnostiky je kultivace. K.identifikaci kandidy používáme chromogenní půdy a biochemické metody (využívají se vzájemné rozdíly v.metabolismu mezi kandidami) lMikroskopicky v nativním preparátu (C. A. T.), v Gramově či Giemsově či jiném barvení vidíme oválné buňky, často pučící, někdy i pseudomycélia, což je považováno za známku invazivity lLze i testovat in vitro citlivost, ale testy jsou méně spolehlivé než u bakterií lLéčba: antimykotika (lokálně, celkově), je nutno hlídat primární i sekundární rezistence Poševní kandidózy lVaginální mykózy způsobené nejčastěji kandidami (a hlavně Candida albicans) jsou často úporné a velice nepříjemné. Jsou dobře adaptované na přítomnost v organismu. Často nečiní žádné obtíže, Jindy naopak dělá problémy velice úporné. lNa poševních kandidózách se podílí mnoho faktorů. Významné jsou dietní vlivy (kvasinky jsou mlsné, a je-li mlsná i jejich hostitelka, s povděkem to uvítají), ale také hormonální vlivy, těhotenství, cukrovka a mnoho dalších vlivů. lVaginální mykóza by tedy nikdy neměla být řešena bez kontextu celkového stavu ženy. 20 kandidový výtok http://depts.washington.edu/nnptc/online_training/std_handbook/gallery/pages/candidadischg.html 27 candida Candida http://www.bmb.leeds.ac.uk/mbiology/ug/ugteach/icu8/std/candidgram.html Genitální kandidóza 01 vulvovaginální kandidóza 25 candida www.vita.csc.pl/zakazenia-drozdzakowe.php www.telemedicine.org/common/common.htm. Intertrigo 12 23-9_intertrigo_Candida 64 candida_nappy_rash www.mycolog.com/chapter23.htm http://webs.wichita.edu/mschneegurt/biol103/lecture21/lecture21.html Kandidóza úst (takzvaný soor) 02 ústní kandidóza 03 ústní kandidóza chronická ww.asnanak.net/ar/article.php?sid=62. Kandidóza střeva 21 candida-gut http://george-eby-research.com/html/depression-anxiety.html 2. Rod Cryptococcus lTyto kvasinky lze nalézt v půdě a na různých substrátech alkalického charakteru. Častým rezervoárem je trus holubů lNedovedou vytvářet pseudomycelia, zato tvoří mohutná polysacharidová pouzdra lNejobávanější je C. neoformans, který u oslabených lidí může vyvolávat pneumonie, meningitidy a sepse lJe to typický oportunní patogen, který postihuje např. HIV pozitivní osoby Cryptococcus neoformans 37 kryktokokóza http://www.higiene.edu.uy/ciclipa/parasito/Cryptococcus.jpg 73 Cryptococcus http://www.mycology.adelaide.edu.au/gallery 3. Rod Pneumocystis lVelmi zvláštní houba, která byla do nedávné doby považována za prvoka (například za vývojové cyklus trypanosom) lMá některé netypické vlastnosti, např. zatímco ostatní houby mají v membráně ergosterol, pneumocysty mají cholesterol lZ toho vyplývá např. rezistence na amfotericin B lPro člověka patogenní je Pneumocystis jiroveci (podle českého parazitologa Jírovce). Způsobuje tzv. pneumocystovou pneumonii zejména u nedonošených dětí, u dospělých vzácně, opět zejména u HIV + osob. lDiagnostika: imunofluorescence. Kultivace in vitro se nedaří. l17 Pneumocystis jiroveci www.medmicro.info 4. Ostatní kvasinky lPatří sem např. rody Geotrichum, Hansenula, Malassezia, Rhodotorula a další. Způsobují nejčastěji kožní mykózy, ale i systémové, zejména u predisponovaných osob. lRod Saccharomyces zahrnuje vinné a pivní kvasinky. Považoval se za nepatogenní, avšak např. u asi 8 % poševních mykóz se nalézá Saccharomyces cerevisiae, tedy klasická kvasinka obsažená v kvasnicích Saccharomyces cerevisiae 51 Saccharomycees cerevisiae www.zsdukla.cz/nature/article86.php Tím končí houby 03 20050824_kremenac http://www.jiricisar.com/blog/photo/20050824_kremenac.jpg 53 Morchella%20esculenta%2023 smrž www.zsdukla.cz/nature/article86.php Paraziti Parazitární onemocnění lParazité jsou nesourodá skupina, v podstatě jde o živočišné patogeny s parazitickým způsobem života. lParazité mají obvykle složité životní cykly, přičemž mohou mít jednoho či více hostitelů a hostitelé mohou či nemusí být přesně daní lV těle pacienta lze najít různé životní formy (cysty a trofozoity prvoků, vajíčka, larvy a dospělce červů apod.) Rozdělení parazitů: a) systematické lEndoparazité – parazitují uvnitř lPrvoci (měňavky, bičíkovci…) lMotolice (Trematoda) lTasemnice (Cestoda) lHlístice (Nematoda) lEktoparazité – parazitují vně, zpravidla členovci (vši, štěnice apod.) b) Podle lokalizace procesu lStřevní parazité – nejběžnější. Řada prvoků (giardie/lamblie, Entamoeba coli), tasemnic (tasemnice dlouhočlenná a bezbranná) i hlístic (škrkavka, roup) lKrevní parazité – častí v tropech a subtropech. Z prvoků malarická plasmodia, dále tzv. mikrofilárie a řada dalších lTkáňoví parazité – u nás hlavně Toxoplasma gondii, původce toxoplasmózy lUrogenitální parazité – nejčastější bičenka poševní (Trichomonas vaginalis) Nejdůležitější endoparazité Prvoci Giardia lamblia, Entamoeba coli, rod Plasmodium, Trichomonas vaginalis, Toxoplasma gondii Motolice Schistosoma sp., Fasciola sp. Tasemnice Taenia saginata, Taenia solium, Diphylobothrium latum, Hymenolepis nana Hlístice Ascaris lumbricoides, Enterobius vermicularis, Trichinella spiralis, Toxocara canis Nejdůležitější ektoparazité Vši Pediculus capitis, Pediculus corporis, Phthirus pubis Blechy Pulex irritans, Xenopsyla chaeopis Štěnice Cimex lectularius Zákožka Sarcoptes scabiei Mimo to existuje spousta dalších lékařsky významných členovců, kteří se však nepřichycují na delší dobu (klíšťata, komáři); i přesto jsou velmi významní Diagnostické metody lékařské parazitologie Na parazity Odběrová souprava na střevní parazity Ze stránek dodávající firmy Odběr materiálu lNa střevní parazitózy se posílá kusová stolice (viz dále) lNa trichomonózu se posílá buďto sklíčko na barvení Giemsou (samotné nebo společně se sklíčkem na barvení Gramem, tj. jako klasický MOP), nebo výtěr v soupravě C. A. T. swab lNa průkaz akantaméb se zasílají použité kontaktní čočky ve své tekutině, případně lze provést seškrab rohovky lU tkáňových parazitóz se posílá sérum lU ostatních dle situace (moč, obsah cysty…) Odběr stolice při vyšetření na střevní parazity lPosílá-li se stolice na parazitologické vyšetření (obvykle realizované kombinací metod Kato a Faust), je nutno – na rozdíl od bakteriologie – zaslat vzorek stolice velikosti lískového ořechu. Nádobka, ve které je zasílán, nemusí být výjimečně sterilní. Na rozdíl od virologického vyšetření není nutno chladit. lVzorek velikosti kokosového ořechu (jak občas tvrdí někteří studenti) se nedoporučuje J Odběrové médium C. A. T. na vaginální a uretrální výtěry na kvasinky a trichomonády Foto: O. Zahradníček P1010010 P1010010 Paraziti: diagnostické metody obecně lDůležitá je mikroskopie, buď nativní preparát. nebo barvení (trichrom, Giemsovo barvení) lKultivace se používá zřídka, prakticky jen u trichomonád a akantaméb. lZ jiných metod přímého průkazu se prosazuje v poslední době PCR lNepřímý průkaz se používá u tkáňových parazitóz, zejména toxoplasmózy, larvální toxokarózy a dalších Diagnostika střevních parazitů lMikroskopie je v každém případě základem lDiagnostika vajíček červů, popř. článků tasemnic: –Používá se nativní preparát v různých modifikacích lU metody dle Kato se používá dobarvení pozadí malachitovou zelení, aby se paraziti zvýraznili lFaustova metoda je koncentrační (viz dále) lGrahamova metoda se používá jen u roupů (viz dále) lDiagnostika střevních prvoků (améb, lamblií) –Nativní preparát nestačí, používá se barvení, nejčastěji tzv. Gomoriho trichrom nebo Heidenheimův hematoxylin v Döbelově modifikaci Grahamova metoda v diagnostice roupů lSpočívá v tom, že pacient se předkloní, roztáhne „půlky“, načež je mu na anální otvor (a hlavně perianální řasy) nalepena speciální průhledná lepicí páska. Ta je pak odlepena a nalepena na podložní sklíčko lPrůhlednost pásky je zásadní, jinak dost dobře nelze mikroskopovat (Jsou i experti, kteří zasílají pásku neprůhlednou, anebo ji celou přelepí štítkem) lJe jednodušší než vyšetření stolice. Používá se však častěji u dětí – dospělí totiž mívají příliš chlupatou řiť, takže provedení metody by bylo obtížné a bolestivé Diagnostika krevních parazitů: Tlustá a tenká kapka lV diagnostice krevních parazitů je důležité provedení nátěru metodami tzv. tenkého nátěru a tlusté kapky. lPro obě metody se používá čerstvá, nebo (provádí-li se nátěr až v laboratoři) nesrážlivá krev. Tenký roztěr se fixuje, tlustá kapka ne. Oboje se pak barví Giemsovým barvením. Tlustá kapka Tenká kapka Tenký nátěr Tlustá kapka Obrázky převzaty z CD-ROM „Parasite-Tutor“ – Department of Laboratory Medicine, University of Washington, Seatle, WA Diagnostika trichomonád lTrichomonády se v poslední době diagnostikují zejména kultivačně-mikroskopickým vyšetřením: –odebere se výtěr na tamponu zanořeném do média C. A. T. –médium se nechá kultivovat do druhého dne –kapka média se mikroskopuje jako nativní preparát. lTyto preparáty však nelze uchovat lProto v praktiku máme druhý možný způsob – nátěr na sklíčku barvený dle Giemsy. Je-li součástí MOP, označuje se jako MOP V. lJiné možnosti (např. fluorescenční barvení jako na obrázku) se používají jen výjimečně. Mikroskopické preparáty trichomonád v rámci MOP (Giemsa) lMikroskopuje se imerzí (imersní objektiv 100×, imersní olej) lV některých preparátech mohou být kromě trichomonád i kvasinky lTo, co většinou najdete na internetu, jsou ideální případy, často navíc speciálním způsobem barvené, případně jsou obrázky počítačově upravené. lReálný vzhled MOP V barveného Giemsou ukazují následující obrázky. 04 Trichomonas%20vaginalis1 http://medschool.sums.ac.ir/users/parasto/Intestinal%20and%20luminal%20protozoa/Trichomonas%20vagin alis1.JPG Diagnostika ostatních parazitárních nákaz lU ektoparazitů leží diagnostika z větší části mimo rámec mikrobiologie – vši spatří i laik, zákožky případně dermatolog lU tkáňových parazitů se zasílá zpravidla sérum na nepřímý průkaz (KFR, ELISA) lV některých případech, zejména tropických parazitóz, je lépe konzultovat odběr a jeho provedení s laboratoří lU některých filarióz se doporučuje provádět odběr pouze v noci, popř. pouze ve dne pesten Z dílny kolegy Petra Ondrovčíka www.medmicro.info P r v o c i Prvoci (protozoa) lJsou z parazitů nejmenší, přesto jsou mnohem větší než bakterie a zpravidla i o něco větší než kvasinky lNa rozdíl od ostatních parazitů se někteří z nich dají i kultivovat, i když vyžadují velmi speciální kultivační média lDále se dělí na –améby –bičíkovce –další prvoky Prvoci – bičíkovci 38 FLAGELLATA$1 gripsdb.dimdi.de Trichomonas vaginalis – Bičenka poševní lUrogenitální prvok, způsobující hnisavé poševní výtoky, vyskytující se po celém světě lKromě výtoku je typické svědění pochvy lPřenos převážně pohlavní, avšak možný i přenos např. ručníkem apod. lV posledních letech počet případů klesá, zřejmě vzhledem k dobré dostupnosti léčby lU mužů jsou velmi často bezpříznakové lLéčba: metronidazol, je nutno léčit oba (všechny) sexuální partnery Trichomonas vaginalis, česky bičenka poševní Tichimonas vaginalis nativ STDTrichomonas Obrázky převzaty z CD-ROM „Parasite-Tutor“ – Department of Laboratory Medicine, University of Washington, Seatle, WA Trichomonádový výtok 02 Trichomonas pochva 01 trichomonádový výtok http://depts.washington.edu/nnptc/online_training/std_handbook/gallery/images/trichomonasDschg.JPG holebi.info/gids.php 03 Jahodový cervix u TRVA http://webmedia.unmc.edu/intmed/general/demo/wh/vsdx4001.htm Giardia intestinalis (Lamblia intestinalis, Giardia lamblia) lPozoroval je už 1681 Leeuwenhoek, ale popsal je až Vilém Dušan Lambl 1859. Byl to milenec Boženy Němcové lMají většinu organel v těle zdvojených: dvě stejná jádra, dvakrát čtyři bičíky atd. Mají přísavku, kterou se přisají na stěnu střeva. Mohou způsobovat zánět dvanáctníku, a střeva. Stolice je hlenovitá, bez krve lVyskytují se po celém světě, hlavně v.teplých oblastech s horší hygienou lLéčba: metronidazol, ornidazol, mebendazol Hodně lamblií Giardia intestinalis (Lamblie) (trofozoiti) Obrázek převzat z CD-ROM „Parasite-Tutor“ – Department of Laboratory Medicine, University of Washington, Seatle, WA Prvoci – améby (měňavky) www.medmicro.info Entamoeba histolytica (měňavka úplavičná) lVyskytuje se v tropech a subtropech, u nás bývá spíše zavlečena. Člověk se nakazí od jiného člověka, není zvířecí rezervoár lNákaza může být bezpříznaková, nebo může být akutní průjmové onemocnění, jehož příznaky jsou podobné příznakům shigellózy (proto se o obou onemocněních mluví jako o úplavici). Stolice jsou bolestivé, ne časté lVýjimečně se může vyskytnout absces jater Entamoeba histolytica, trichrom 1 www.medmicro.info Potenciálně patogenní střevní améby lKromě Entamoeba histolytica můžeme ve střevě nacházet i jiné améby, které jsou prakticky nepatogenní, i když zejména u dětí mohou způsobovat průjmy lZ nich Entamoeba dispar je při běžné diagnostice neodlišitelná od Entamoeba histolytica, lze jen speciálními testy lZ dalších jsou významné Entamoeba coli, Iodamoeba buetschlii, Entamoeba hartmanni a Endolimax nana 39 ecolcyst Entamoeba coli (cysta) www.msu.edu/course/zol/316/ameba.htm. Prvoci – sporozoa 43 05%20m%20Monocystis www.die-leys.de/zeich_zoo_m.htm Toxoplasma gondii lJe to prvok, který je přenášen kočkami, i když chovatelé psů jsou ve větším riziku (protože na srsti donesou domů částečky kočičího trusu) lVětšina infekcí u imunokompetentních osob je bez příznaků nebo se projeví jen zvětšenými uzlinami, které zase odezní lNebezpečná je oční forma lNebezpečná je také infekce plodu, zejména v.prvním trimestru Latentní infekce toxoplasmami lČasto dochází po akutní infekci ke stavu, kdy se někde v těle zapouzdří toxoplasmová cysta lCysta je jen minimálně aktivní, imunita nedovolí, aby se infekce reaktivovala lNěkteří badatelé tvrdí, že toxoplasmové cysty v mozku nenápadně ovlivňují lidskou psychiku a jsou např. zodpovědné za dopravní nehody. 14 toxoplasma_lifecycle Životní cyklus toxoplasem Dole: toxoplasmová cysta v mozku 25 03-QZC08043-3_Toxoplasma http://web.indstate.edu/thcme/micro/parasitology http://www.antoranz.net/CURIOSA/ZBIOR3/C0311/03-QZC08043-3_Toxoplasma.jpg Toxoplasma gondii lVánoce jsou, padá vločka, toxplasmu nese kočka (z básně O. Z.) 13 Toxoplasma 09 ToxoplasmaSB-ay http://webdb.dmsc.moph.go.th/ifc_nih/applications/pics/Toxoplasma.jpg http://www.smittskyddsinstitutet.se/upload/Analyser/ToxoplasmaSB.jpg Malarická plasmodia lMalárie je celosvětově jednou z těch úplně nejzávažnějších chorob. Onemocní na ni denně mnoho lidí, včetně cestovatelů z Evropy. lPlasmodia jsou intraerytrocytární parazité. Před vstupem do krvinek se množí v játrech. l Existují čtyři malarická plasmodia: –Nejhorší průběh má „tropika“ neboli „maligní terciána“, působená P. falciparum. –Mírnější jsou obě „benigní terciány“, působené P. vivax a P. ovale. –Kvartána, působená P. malariae, je vzácná Klinický průběh malárie lMalárie se projevuje záchvaty vysoké horečky s třesavkou a následným pocením, které se objevují každý třetí, resp. čtvrtý den, popřípadě (u tropické malárie) nepravidelně či pořád. Mezi záchvaty se pacient může i cítit zdráv lZáchvaty souvisejí s životním cyklem parazita. Vždycky, když v erytrocytech dozrají tzv. trofozoiti v tzv. merozoity, obsahující schizonty, dochází k popsaným projevům. lU nás jde o zavlečené onemocnění. V Evropě jsou popsány i případy tzv. letištní malárie Trofozoit a gametocyt Plasmodium falciparum – „prstýnky“ (trofozoity) a gametocyt Obrázek převzat z CD-ROM „Parasite-Tutor“ – Department of Laboratory Medicine, University of Washington, Seatle, WA Anopheles sp., přenašeč malárie Anopheles Obrázek převzat z CD-ROM „Parasite-Tutor“ – Department of Laboratory Medicine, University of Washington, Seatle, WA Vícebuněční parazité Historický pojem „červi“ lPojem „červi“, případně jeho latinský ekvivalent „helminti“ se historicky používal pro označení organismů s protáhlým tvarem těla. lOvšem z.praktických důvodů se občas tento pojem stále ještě používá lVětšinou jsou viditelní pouhým okem či nanejvýš pod lupou. Někteří dosahují i značných rozměrů (např. 10 m u tasemnice). Mikroskopická jsou jen jejich vajíčka 90 motolice cyklus Motolice životní cykly www.gsbs.utmb.edu/microbook/ch086.htm Schistosomy lVyvolávají u člověka onemocnění – schistosomózu či bilharziózu, známé už od dob faraonů. Je to urogenitální, jaterní a střevní onemocnění v subtropech a tropech lČlověk se nakazí tzv. cerkáriemi, které se dostanou do vody z vodních plžů lPrevence: nekoupat se ve sladké vodě, která na zimu nezamrzá, raději ani necachtat nohy v.loužích – pronikají i neporušenou kůží lDruhy: např. S. mansoni, S. haematobium aj. Motolice plicní a jaterní lDo této skupiny patří Clonorchis sinensis, která způsobuje bolesti břicha, průjmy a popř. žloutenku. Člověk se nakazí konzumací sladkovodních ryb. Vyskytuje se hlavně v Číně. lMotolice rodu Opistorchis vyvolávají podobné onemocnění v Thajsku a Laosu lFasciola hepatica se dříve vyskytovala i u nás, dnes je k nám jen někdy zavlečena. Vyskytují se jaterní obtíže, hubnutí, abscesy lPrevence: Neokusovat traviny, nejíst spadané ovoce, v cizině nejíst neznámé saláty Motolice střevní lFasciolopsis buski je velký parazit, má dva až sedm centimetrů. Člověk se nakazí pozřením nedostatečně opracované zeleniny. Vyskytuje se v některých asijských zemích. lHeterophyes heterophyes se vyskytuje v.Egyptě, ja naopak velmi malá. Člověk se nakazí rybami. lMetagonimus yokogawai je podobná 117 taenia Tasemnice http://www.biosci.ohiou.edu/introbioslab/Bios173/images/lab3/taenia.htm Tasemnice 92 tasemnice 91 tasemnice www.gsbs.utmb.edu/microbook/ch086.htm Tasemnice bezbranná (Taenia saginata) Tasemnice dlouhočlenná (Taenia solium) lDvě „klasické“ tasemnice. Člověk se nakazí po požití nedostatečně upraveného masa, a to hovězího (tas. bezbranná) či vepřového (tas. dlouhočlenná) lPříznaky: Dráždění střeva, bolesti břicha, zvracení, zácpa nebo průjmy, eosinofilie lTaenia solium může také vycestovat ze střeva do tkáně, kde pak vznikají boubele – cysticerky. Nejzávažnější jsou boubele v mozku a oku. Taenia saginata u člověka boubele nedělá. 112taenia_sagitata Taenia saginata http://www.infovek.sk/predmety/biologia/metodicke/ploskavce/index.php Tasemnice saginata Článek tasemnice bezbranné (dlouhočlenná by měla méně větví) Obrázky převzaty z CD-ROM „Parasite-Tutor“ – Department of Laboratory Medicine, University of Washington, Seatle, WA Ostatní střevní tasemnice lŠkulovec široký (Diphylobothrium latum) je největší tasemnicí, může mít až 12 metrů. Člověk se nakazí snězením nedostatečně upravených ryb. Nakažený mívá nedostatek vitamínu B12. Zůstává ve střevě. lTasemnice dětská (Hymenolepis nana) postihuje nejčastěji děti. Má jen 1,5 – 4 cm. Člověk se nakazí kontaminovanou potravou. lTasemnice psí (Dipylidium caninum) velmi vzácně vyvolává mírné střevní potíže 115 hymmenopsis_nana Hymenolepis nana http://www.infovek.sk/predmety/biologia/metodicke/ploskavce/index.php Hlístice 94 hlístice 93 hlístice www.gsbs.utmb.edu/microbook/ch086.htm Roup dětský – Enterobius vermicularis lJe to drobná hlístice, samička měří 8 – 13 mm, sameček jen 2 – 5 mm. lZdržuje ve střevě. Vajíčka klade v perianálních řasách. Člověk se nakazí konzumací vajíček. Dítě má zažívací potíže, je neklidné, svědí ho řiť. lVyskytuje se zejména v dětských kolektivech. U předškolních dětí často dochází k autoinfekci (škrábání řiti a olizování prstů) lKomplikací u děvčátek mohou být poševní záněty lVyskytuje se po celém světě. Nejčastější parazit u nás. lLéčba: pyrvinium, mebendazol aj. Příběh – roup lNikolka se pořád škrabala v zadečku, že už to bylo nápadné rodičům i učitelkám ve školce. Zároveň byla neklidná a roztěkaná. A tak jí nalepili na zadek průhlednou lepicí pásku a poslali do laboratoře. A výsledek nikoho nepřekvapil: Nikolka měla roupy lNikolka tedy začala užívat léky, a zanedlouho byla zase úplně v pořádku… Roup s vajíčky accroup superroup Obrázky: Milada Dvořáčková a Ondřej Zahradníček Škrkavka dětská – Ascaris lumbricoides lPo roupovi druhou nejběžnější hlísticí je škrkavka dětská – Ascaris lumbricoides. Samička je dlouhá 20 – 35 cm, sameček 15 – 20 cm. lJe trochu podobná žížale (Lumbricus terestris), ale přece jen se trochu liší, například nemá prstenec. lŠkrkavky mohou působit různé obtíže, od trávicích potíží a alergického dráždění až po mechanické ucpání vývodů žlučovodu a pankreatu. lPři životním cyklu larvy migrují přes cévy a plíce, a mohou přitom poškozovat plicní kapiláry a alveoly ascaris2 Střevní paraziti II Vajíčko škrkavky Škrkavka Obrázky převzaty z CD-ROM „Parasite-Tutor“ – Department of Laboratory Medicine, University of Washington, Seatle, WA (vlevo) a www.medmicro.info (vpravo) O. Zahradníček: V menze lŠel jsem oběd naraziti lV menze byli paraziti lŠkrkavky a lamblie lSpolužačka tam… Tkáňové škrkavky: škrkavka psí a kočičí (Toxocara canis, T. cati) lToxokaróza je naší nejhojnější tkáňovou helmintózou. Toxokary jsou střevní parazité psů a koček, kteří jsou hlavním hostitelem. Člověk se nakazí příležitostně. Larva migruje tkáněmi, jenže člověk není vhodným hostitelem pro dokončení vývoje škrkavky, larva dlouhodobě bloudí a poškozuje různé orgány. lLéčba: mebendazol, albendazol apod. lPrevence: zamezení přístupu psů na pískoviště 126 toxocara_canis_adults http://plpnemweb.ucdavis.edu/Nemaplex/Taxadata/Tcanis.htm Svalovec stočený – Trichinella spiralis lVyskytuje se po celém světě, u nás ale nyní vzácně. Najdeme ho na východním Slovensku lSamička má 3–4 mm, sameček 1,5 mm lČlověk se nakazí jezením ne dost tepelně opracovaného masa divokých prasat. lSamičky rodí ve střevě živé larvy, které cestují krevním oběhem do příčně pruhovaných svalů. Tam dělají cysty, ve kterých nacházíme stočené hlístice. lKromě nespecifických střevních příznaků se vyskytují bolesti svalů a další potíže 130 Trichinella_spiralis Svalovec www.paru.cas.cz/helminti/Nematoda.html Členovci 17 Fleischfliege_Blaue 20 Hausmilbe http://www.rheinland-schaedlinge.de/hygieneschaedlinge.htm Rozdělení členovců lAcari (roztoči): zákožka svrabová, sametka podzimní, trudníci, čmelíci, klíšťáci, klíšťata lInsecta (hmyz): vši, štěnice, blechy, koutule, komáři, muchničky, mouchy lPentastomida (jazyčnatky): jazyčnatka tasemnicová lZmíníme se o žlutě označených. Ostatní jmenované druhy jsou občasnými původci onemocnění, projevujících se především kontaktními dermatitidami. Zákožka svrabová (Sarcoptes scabiei) lPostihuje měkkou kůži (podpažní jamky, kůže pod prsy, předkožka) lPřenáší se tam, kde je nižší hygienická úroveň lProjevuje se jako ekzém – ne vždy je snadné přijít na to, že ekzém je v tomto případě sekundární po zákožce lLéčba různými preparáty musí být doprovázena spálením či důkladnou dekontaminací oděvů, ložního prádla apod. Zákožka svrabová 138 Sarcoptes2a http://www.kcom.edu/faculty/chamberlain/Website/lectures/lecture/jens.htm Klíšťata (Ixodes sp. a další druhy) lPřisát se může larva, nymfa či dospělec lPřisátí nymfy nemusíme zaznamenat lOdstranění: kývavým pohybem, tak, aby bylo klíště celé odstraněno. Není vhodné potírat tukem, klíště může vyvrhnout střevní obsah včetně např. virů klíšťové encefalitidy lPo odstranění vhodné zakápnout jodovým perem či zatřít betadinou lPříbuzní klíšťáci se liší tím, že nemají tuhou destičku (anglicky „soft tick“) Klíště 20 zecke http://www.presse.uni-wuppertal.de/archiv/output/okt98/Borrelia.jpg Veš dětská (Pediculus capitis), veš šatní (Pediculus humanus) a veš muňka (Phthirus pubis) lVeš dětská se vyskytuje v dětských kolektivech, i tam, kde je poměrně dobrá hygiena. Není ostuda vši získat, je ostuda nic s tím nedělat. lVeš šatní se týká zejména bezdomovců, přenos je pouze oděvy. U nás méně častá lVeš muňka (filcka) se vyskytuje v pubickém ochlupení. Napadení muňkami je pohlavně přenosnou záležitostí. V š i 29 types_13 http://www.stanford.edu/class/humbio103/ParaSites2005/Pediculosis/Stacy%20-%20Pediculosis.htm 01 pubic-louse Muňka http://www.ento.okstate.edu/ddd/insects/pubiclice.htm Veš hlavová s hnidou 07 Pediculus capitis a hnida 03 hnida 08 34663240 www.museum.vic.gov.au/bugs/image.aspx?ID=96. www.pbase.com/image/34663240. http://www.stanford.edu/class/humbio103/ParaSites2002/pediculosis/biology.html Veš šatní 13 Pediculus corporis http://www.sciencenews.org/articles/20030823/a3929_2615.jpg 32 pediculosis_1_020403 http://www.stanford.edu/class/humbio103/ParaSites2005/Pediculosis/Stacy%20-%20Pediculosis.htm Víte, jak drží veš na pleši? lNo přece: vší silou J Blechy (Pulex irritans a další) lZatímco vši jsou druhově úzce specifické, blechy nejsou na druh příliš vázány. Takže neplatí, že „blechy psí na člověka nejdou“! lVzájemně se dají odlišit přítomností „hřebínků“ na hlavě (v binokulární lupě) lSpecifickým přenašečem moru byla blecha morová – Xenopsyla cheopis lV našich dnešních podmínkách mohou být blechy pouze nespecifickým přenašečem Blecha obecná a blecha morová 23 Menschenfloh 24 RattenflohPestfloh http://www.rheinland-schaedlinge.de/hygieneschaedlinge.htm Komáři (Culex, Anopheles, Aëdes) lZatímco u nás běžný druh komár písklavý (Culex pipiens) se zpravidla neuplatňuje jako specifický přenašeč a zůstává jen obtížným bodavým hmyzem, jinak je to u jiných komárů. lAnopheles maculipennis přenáší malárii i další nemoci. Občas se vyskytuje i na jižní Moravě. Malárii tu přenášet nemůže, může však přenášet západonilskou horečku a jiné lAëdes aegypti přenáší žlutou zimnici, horečku dengue a chikungunya a jiné. Děkuji za pozornost! Toxoplasmóza v uměleckém ztvárnění 12 toxoplasma_by_chocko http://tn3-2.deviantart.com/300W/fs7.deviantart.com/i/2005/189/1/9/toxoplasma_by_chocko.jpg