VISCERÁLNÍ NERVOVÝ SYSTÉM •viscerální (útrobní) nervový systém se podílí na inervaci viscerálního oddílu těla •je složen z viscerosenzitivních a visceromotorických nervových vláken (drah) •inervuje senzitivně vnitřní orgány, cévy, motoricky hladkou a srdeční svalovinu a žlázové buňky •řídí autonomní (vegetativní) funkce, které probíhají nezávisle na naší vůli •jedná se o řídící mechanizmus pohybů hladké a srdeční svaloviny a sekreční činnosti žlázových buněk • Druhy podnětů •jádra v CNS è visceromotorická vlákna- předními kořeny míšními è autonomní ganglia podél páteře - k orgánům hrudníku, břicha, pánve •volná nervová zakončení è tlak, tah, bolest z útrob - viscerosenzitivní è autonomní ggl.- do zadních kořenů míšních - ggl. spinale nebo ggl. VII., IX., X. •visceromotorické nervové dráhy jsou na rozdíl od somatomotorických tvořeny nejméně dvěma neurony, které se přepojují v tzv. autonomním gangliu •neuron pregangliový: jeho axon je myelinizovaný (tzv. „bílá vlákna“) a jde z CNS do autonomního ganglia •neuron postgangliový: jeho axon je nemyelinizovaný (tzv. „šedá vlákna“) a probíhá z autonomního ganglia do vlastního autonomního nervu???? •autonomní nerovová vlákna inervující hladkou svalovinu cév a vytvářejí jemné pleteně přímo v jejich vazivovém obalu (využívají cévy jako vodící dráhy), které je dovedou k některým cílovým orgánům •do hladké svaloviny kůže a do kožních žláz pronikají autonomní nervy právě prostřednictvím cév • •autonomní (visceromotorická) nervová vlákna jsou dvojího (funkčně antagonistického) typu • sympatická pars sympathica • parasympatická pars parasympathica •žlázy a hladká svalovina téměř každého útrobního orgánu jsou tedy inervovány jak sympatikem, tak parasympatikem •jeden systém je obvykle aktivační, druhý tlumící •výjimkou je hladká svalovina kůže a kožní žlázy, jsou inervovány pouze sympatikem •v aktivaci obou systémů se uplatňuje biorytmicita • Hlavní funkce •kontrakce a relaxace hladkých svalů •funkce všech exokrinních a některých endokrinních žláz •srdeční rytmus •některé metabolické pochody Dělení autonomní nervové soustavy •sympatikus – fight or flight •parasympatikus – rest or digest •enterický systém Parasympathicus rest or digest Sympathicus fight or flight systém kranio-sakrální (parasympathicus) systém thorako-lumbální (sympathicus) systém kranio-sakrální (parasympathicus) intramurální paravertebrální prevertebrální parasympatikus sympatikus SYMPATICUS „systém torakolumbální“ •vychází z hrudní a bederní části míchy – z nucl. intermediolateralis C8-L3- tzv. thorakolumbální systém • z míšního nervu se odděluje jako tzv. ramus communicans albus - zakončen v tzv. sympatickém gangliu vedle páteře - pregangliový úsek - do paravertebrálních ggl. •jednotlivá paravertebrální ganglia vytvářejí truncus sympathicus • z ganglií vycházejí vlastní sympatické nervy, postgangliový úsek •sympatické nervy vstupují různou cestou (přímo nebo pomocí pletení v obalech velkých tepen) do inervovaných orgánů •řídí funkce katabolické, aktivuje funkce útrobních orgánů, uplatňující se při vydávání energie: -zrychluje srdeční činnost a dýchání -způsobuje kontrakci hladké svaloviny cév v kůži a ve vnitřních orgánech a tím zvyšuje krevní tlak (naopak koronární tepny se jeho působením rozšiřují, aby byl zajištěn dostatečný přísun krve do srdečního svalu, na který je ve stavu stresu kladena větší zátěž) -zvyšuje hladinu krevního cukru -rozšiřuje zornice (mydriatický reflex) -naopak zpomaluje trávení -navozuje tedy stav bdění, tzn. stav zvýšené aktivity a uplatňuje se tak při stresových reakcích Funkce Truncus sympathicus •ganglion trunci sympahtici (21-25) = paravertebrální ganglia •rr. intergaglionares •rr. communicantes albus + griseus •rr.vasculares - periarteriální pleteně •rr.viscerales •nn.splanchnici - do prevertebrálních ggl. • •Ganglion cervicale superius •Ganglion cervicale medium •Ganglion cervicothoracicum / stellatum - tvoří periarteriální pleteně kolem a. carotis ext. et int. - přívod sympatiku ke krku a hlavě - nn.cardiaci- inervace srdce Tvoří periarteriální pleteně kolem a.carotis ext.et nit.- přívod sympatiku ke krku a hlavě nn.cardiaci- inervace srdce Ganglia thoracica •10 párů ganglií •nn.splanchnici - pro hladkou svalovinu GIT a jeho cév •rr. communicantes grisei - k mezižeberním nervům •větve k srdci, plicím, jícnu • • Ganglia lumbalia • 4-5 páry ganglií • rr. communicantes grisei • nn. splanchnici lumbales • rr. vasculares Ganglia sacralia • 4 páry ganglií • rr. communicantes grisei - pro pánevní orgány • periarterialní pleteně Prevertebrální gangia a pleteně •tvoří je vlákna odstupující z paravertebrálních ganglií •na přední stěně břišní aorty •smíšená pleteň – • nn. splanchnici + n.vagus • PARASYMPATICUS •vychází ze sakrálního úseku míchy – pars sacralis S2-S4 (křížový parasympatikus) a z některých hlavových nervů- pars cranialis- III.,VII.,IX.,X. (hlavový parasympatikus) –kraniosakrální systém •ganglia uložena až v těsné blízkosti inervovaných orgánů (v jejich vazivových obalech, popř. přímo v jejich stěnách), pregangliový úsek je tedy dlouhý a postgangliový úsek je krátký • mediátor je v celém úseku acetylcholin - cholinergní systém Parasympatické ganglion rr.efferentes radix senzitiva radix sympathica radix parasympathica •pars sacralis: inervuje trávicí trubici od hranice mezi příčným a sestupným tračníkem tlustého střeva až po rectum a útrobní orgány uložené v pánvi (močový měchýř, pohlavní orgány s výjimkou pohlavních žláz) •pars cranialis: nejvýznamnější je parasympatická část nervus vagus – inervuje v břišní dutině trávicí trubici až po hranici mezi příčným a sestupným tračníkem tlustého střeva, kde tuto funkci přebírá sakrální parasympatikus, a rovněž pohlavní žlázy • Funkce Řídí anabolické reakce - uchování energie, tzn. navozuje útlum organizmu: - zpomaluje srdeční činnost a dýchání -snižuje krevní tlak -zužuje zornice (miotický reflex) -zrychluje trávení, pocení a slinění -uplatňuje se tedy především v klidu (spánku) a v době trávení • Parasympatikus = systém kraniosakrální •jádra hlavových nervů: –ncl. oculomotorius accessorius n. III Edinger Westphal –ncl. salivatorius superior (VII.) –ncl. salivatorius inferior (IX.) –ncl. dorsalis n. X •ncl. intermediolateralis S2-4 • •ganglia uložena v lebce nebo ve stěnách orgánů • Ganglion ciliare •končí zde pregangliová vlákna n.oculomotorius •Ganglion pterygopalatinum •končí zde pregangliová vlákna n.facialis •Ganglion submandibulare •končí zde pregangliová vlákna n.facialis •Ganglion oticum •končí zde pregangliová vlákna n.glossopharyngeus • Pregangliová vlákna n.vagus končí v prevertebrálních gangliích dutiny hrudní a břišní Pregangliová vlákna sakrálního parasympatiku se přepojují v pánevních pleteních Pregangliová vlákna n.vagus končí v prevertebrálních gangliích dutiny hrudní a břišní Prevertebrální vlákna sacrálního parasympatiku se přepojují v pánevních pleteních Paraganglia •chromafinní (dříve paraganglia sympathica) • – paraganglion suprarenale - po celý život –paraganglion aorticum abdominale Zuckerkandli – – •bez chromafinní reakce (dříve paraganglia parasympathica) –Baro - a chemoreceptory –glomus caroticum a glomus aorticum • • Enterický systém •ve stěně trávicí trubice •plexus submucosus •plexus myentericus •samostatný a nezávislý na spojení se sympatikem a parasympatikem •funguje i po přerušení spojů s ANS •řídí napětí a pohyblivost trávicí trubice, reguluje sekreci všech žláz a průtok krve •inervace a regulace funkce žlučníku a pankreatu • CNS •nejvyšší vegetativní ústředí = hypothalamus •ovládáno limbickým systémem • •Zadní kořen vede jak somatosenzitivitu, • • •Zadní kořen vede jak somatosenzitivitu, • • • tak i • viscerosenzitivitu • •Při vedení bolesti z útrob tak může dojít k jevu, kdy impulzy z orgánů jsou (na úrovni spinálního ganglia nebo míchy) převedeny na neurony vedoucí vněmy z kůže, což vede k přecitlivělosti daného okrsku kůže na dotek. Tyto okrsky, typické pro jednotlivé vnitřní orgány se nazývají • HEADOVY zóny. • S3 S2 S1 L5 L4 L3 L2 L1 Th12 S3 S2 S1 Senzitivní inervační oblasti jednotlivých periferních nervů jsou odlišné od oblastí míšních nervů. Oblast kůže inervovaná jedním míšním nervem nazýváme dermatom. Hranice dermatomů nejsou přesné, dochází k mírnému překrývání. Obdobně jednotlivé míšní segmenty koordinují svaly účastnící se základních pohybů. Znalost kořenových senzitivních okrsků a segmentálních pohybů umožňují určit lokalizaci patologických procesů na míše. Ruka tvoří kožní řasu, která dráždí senzitivní větve dorzálních míšních nervů a impulzy tak vzniklé přecházejí reflexním obloukem přes zadní kořen míšního nervu a spinální ganglion do míchy, odtud jde vzruch kraniálně do vyšších mozkových center a může být i přepojen na motorické nervy vegetativního nervstva, které podráždí žlázy a svalovinu vnitřních orgánů Ruka tvoří kožní řasu, která dráždí senzitivní větve dorzálních míšních nervů a impulzy tak vzniklé přecházejí reflexním obloukem přes zadní kořen míšního nervu a spinální ganglion do míchy, odtud jde vzruch kraniálně do vyšších mozkových center a může být i přepojen na motorické nervy vegetativního nervstva, které podráždí žlázy a svalovinu vnitřních orgánů Reflexní masáž •Prováděna jen fyzioterapeuty a lékaři •Vlákna sympatiku a parasympatiku- pleteně na jednotlivých orgánech- sítě na ostatní orgány- nepřesné oddělení jednotlivých reflexních zón- masážní sestava pro jeden orgán se aplikuje v řadě segmentů na těle. •Nepoužívat masážní emulze •Diagnostické hmaty • •3 druhy- segmentová • - vazivová • - periostální