TERMOTERAPIE
Účinky tepla na organismus Fyziologie termoregulace Tvorba tepla a tepelné ztráty
Úvod do fyzikální terapie
Tělesná teplota a její udržování
□ Homoiotermní organismus
Poikilotermní slupka x homoiotermní jádro
Produkce tepla a jeho příjem musí být v rovnováze
s výdejem
Slupka
□ Fce tepelného nárazníku
□ Fce proměnlivého tepelného izolátoru
□ Fce vypínače tukové vrstvy
□ Fce tepelného receptoru
□ Fce výkonného orgánu perspiračního chlazení
Řízení termoregulace
□ Termoreceptory
periferní x centrální
□ Řídící centra
□ Výkonné mechanizmy termoregulace
Termoregulace
□ Termoregulace chováním
□ Chemická termoregulace
Netřesová termoregulace
□ Fyzikální termoregulace
Termoregulace
v o o v
(pouze u novorozenců)
D. Vliv nervstva na termoregulační déje
Silbernagl, Despopoulos 1 993
Campbell, Reece; 2006
C. Teplota prostredí a termoregulace
Jádro
□ Střední teplota 35 °C až 37,3 °C
□ Vyrovnávání místních rozdílů v teplotě jádra
□ Vasomotorické děje v jádře
□ Periodické změny teploty jádra
denní — menstruální - roční
Silbernagl, DespopouIos l 993
Tvorba tepla
□ Přeměna energie v buňkách
□ Pohyb těla
□ Chladový třes
□ Netřesová tvorba tepla
Silbernagl, Despopoulos 1 993
Výměna tepla mezi organismem a
prostředím
□ Kondukce
□ Konvekce
□ Radiace
□ Evaporace
Silbernagl, Despopoulos 1 993
□ Vsedě:
□ Vleže:
Nejnižší toleranční teplota v
místnosti
muži............. 24,9 ± 0,92 °C
ženy............. 23,6 ± 0,95 °C
muži............. 18,8 ± 0,95 °C
ženy............. 17,1 ± 0,54 °C
C. Ztráty (výdej) tepla (v klidu a bez oděvu) při různých teplotách prostředí
Silbernagl, Despopoulos 1 993
Všechny předměty s teplotou vyšší Konvekce (= proudění) může     než absolutní nula vysílají přispívat k výměně tepla, elektromagnetickou energii. Ještěrka
pokud proud vzduchu na obrázku přijímá absorpci slunečního
Živočich může zvyšovat nízkou Živočich ztrácí určité teplo
teplotu těla využíváním tepla vypařováním z vlhkých
přenášeného ze zahřáté skály, povrchů, vystavených
což je zcela běžné právě u plazů prostředí.
Obrázek 44.3 - Výměna tepla mezi organismem a jeho prostředím. Teplo je vedeno z předmětu o vyšší teplotě k předmětu o teplotě nižší.
Campbell, Reece; 2006
Tepelný stres
□ Tepelný úpal
□
Úžeh, sluneční úpal
Účinky termoterapie
□ Přímé — změna fyzikálních vlastností tkání
po absorbování aplikované energie
□ Nepřímé — zprostředkované nervovým a endokrinním
systémem
□ Ostatní — odkladný, placebo ...
Nepřímé účinky celková plikace
□ Změny prokrvení
□ Autoregulace (hl. CNS a srdce)
□ Autonomní systém (sítě kolem cév)
□ Humorální řízení (katecholaminy, kininy, kortizol,
histamin, angiotenzin II, serotonin ...)
□ Celkové aplikace + i -
tzv. Daster-Moratovo pravidlo
Lokální aplikace
□ Konsenzuální reakce
□ Kutiviscerální reakce
□ Hloubka tepelného účinku
Tepelně indiferentní výkony
□ Indiferentní vzdušná lázeň 34-35°C
(28-29°C, 25-26°C)
□ Indiferentní vodní koupel 34-35°C
(33,8-34,8°C)
□ Indiferentní koupel peloidní 33-34°C
Pozitivnf termoterapie a vzestupné procedury
□ Vazomotorický
náhlá aplikace — krátká   vazokonstrikce, následně rychlá vazodilatace (kapiláry + arterioly a venuly — zachovaný tonus cév)
pomalý nástup — chybí úvodní vazokonstrikce,
okamžitě vazodilatace (při delším působení pokles tonu cévní stěny a výrazná hyperémie)
Pozitivnf termoterapie a vzestupné procedury
□ Další reakce KVS
teplé koupele — vazodilatace — pokles periferního odporu, pokles TK (hl. TKD), zvýšení TF
horké koupele — TK stoupá (hl. TKS) + srdeční výkon --- KI HT + ICHS
Pozitivní termoterapie a vzestupné procedury
□ Myorelaxační a spasmolytický účinek
celkově relaxační — indiferentní, vlažné
a déletrvající procedury (CNS) sníženi dráždivosti M i S nervových vláken i svalových vřetének — déletrvající teplé procedury
□ Analgezie — uvolnění spazmů a zlepšení cirkulace
(+ CNS)
Pozitivnf termoterapie a vzestupných procedury
□ Zvýšení distenzibility tkání
□ Imunobiologický účinek
léčba horečkou léčba přehříváním
□ Zvýšení úrovně metabolismu tkání
□ Dekalcifikace
□ Změny dýchání
Negativní termoterapie a sestupné procedury
□ změny prokrvení kůže
náhlá aplikace — vazokonstrikce, delší působení —
následuje vazodilatace — max asi 20 min po ukončení působení, klesá asi 40 min
pomalá aplikace — vazokonstrikce méně intenzivní
□ myokard — stejně jako kůže
□ kosterní svaly
Negativní termoterapie a sestupné procedury
□ Další změny KVS - vzestup KT a SF
□ Změny svalového tonu
li        r        li r A      r i \ r    ' i    r \   i   r \   r       li r
celkove ochlazeni ' náhle silne lokální ochlazeni -
|| dráždivosti a tonu pomale lokální ochlazování - méně
□ Snížení aktivity TrP
□ Zpomalení vedení vzruchů
Negativnf termoterapie a sestupné procedury
□ Snížení otoku a zánětu
□ Analgezie
gate control
snížení chemických reakcí zpomalení vedení vzruchů
omezení vzniku otoku a snížení intenzity akutního
zánětu
Střídavé procedury
Účinky, indikace a KI
□ „cévní gymnastika"
□ V sérii - f reakční pohotovosti cév, f periferního odporu, lehké f TK, f prokrvení sliznic dýchacích cest
Angiopatie, hypotonie, „chladná akra", sklon k infekcím
Zásady aplikace
□ Reaktivita pacienta
teplota, výchozí stav organismu, typ CNS, věk, životní styl, prostředí
□ Síla podnětu
teplota média, forma, délka, velikost aplikační plochy, místo
□ Hydrostatický tlak a vztlak, odpor prostředí,
mechanické dráždění, chemie, frekvence a počet procedur, roční období
Procedury termoterapie a hydroterapie
□ Sauna
Zahřívací fáze — překrvení kůže, podkoží, svalů, T jádra f o 1 -2°C, T kůže na 40-42°C, f min srdečního objemu, o 75%, SF asi o 50%, j periferní odpor i TK, myorelaxace
■ Zchlazovací fáze — vazokonstrikce, f TK — méně než chlad bez
předehřátí, menší i zátěž KVS
■ I — ch. záněty DC, ch. revmatická o., ch. záněty v malé pánvi,
neurovegetativní a psychosomatické dysfunkční stavy, lehká hypertenze
■ KI — akutní stavy a dekompenzace ch. o., infekční o., HEtyreóza,
krvácivé stavy a o., těžší HEtenze, psychózy a psychopatie, epilepsie, kacheksie, labilní DM, věk f 70 let, o. GIT, o. očí
□ Rusko-římské lázně - horký vzduch + pára,
ochlazení + masáž
□ Turecké (římsko-irské) lázně - dvě mísnosti (50°C, 60-80°C),
ochlazení + masáž
Další formy termoterapie I
□ Parafín (obklady a norné koupele)
T tolerance cca 60°C (j T kapacitu než voda + lepší T kapacitu) Tuhnutí 52-55°C (5-1 0% parafínový olej, aplikační teplota 55-60°C)
□ Parafango (směs s peloidy)
■ Ponoření 7-1 Ox, štětec, roušky
■ Suchá kůže (T tolerance vody 46°C !!! )
■ Igelit + suchý zábal
■ 15-20 min, 1 2-2O procedur, většinou denně
■ I — ch. revmatoidní artritida event. další ch. revm. o.
Další formy termoterapie II
□ Peloidy (kašoviny)
■ látky vzniklé geologickými procesy
□ Fango (léčebné bahno)
■ silné zředění (cca 0,5 kg/300 l vody)
■ Horší tepelná vodivost, f toleranční T + J T kapcita, f tepelný náraz, po ustálení obalové vrstvy téměř bez rozdílu proti vodě, stejná účinnost
□ Diatermie, kontinuální UZ, IR
Literatura
□ Jandová
□ Ipser, Přerovský
□ Silbernagl, Despopoulos
□ Poděbradský
□ Capko