Zobrazovací metody Rozdělení, principy a využití 2010/2011– všeobecná sestra + porodní asistentka 1 ročník Přednáška prezenční forma, UKB,A9, KUK, 324, Kamenice 5 , 10.20-12h Logovalek logo Petr Nádeníček Radiologická klinika, FN Brno Obsah ØRTG üskiagrafie üskiaskopie üangiografie a intervenční výkony ØUZ ØCT ØMR ØNukleární medicína RTG File:Historical X-ray nci-vol-1893-300.jpg Rtg záření ––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– •elektromagnetické záření - fotony, krátké až velmi krátké vlnové délky •10 – 0,001 nm • •vzniká v elektronových obalech atomů •energie závisí na vlnové délce – čím kratší vln. délka tím větší energie • ionizuje nepřímo, prostřednictvím sekundárních el. •záření - charakteristické, brzdné Rtg záření ––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– Rentgenka ––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– •katoda – wolframové vlákno, žhavící proud, T až 2000 °C •katoda emituje el–., el. pole mezi k. a a. urychluje el–. • stejnosměrné napětí 10 – 500 kV • anoda – studená, měděný blok, terčík (Wofram, Molybden) • emise fotonů • nízkoenergetické záření– měkká složka • vysokoenergetické záření – tvrdá složka Rentgenka ––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– •nos a čelo se dotýká kazety •paprsek prochází protuber. occipitalis kolmo ke kazetě. Lebka – zadopřední a bočná Lebka – zadopřední projekce Ø Lebka – bočná projekce centrální paprsek směřuje vertikálně ve střední rovině do středu C páteře centrální paprsek směřuje horizontálně ke středu C páteře, na střed filmu krční páteř centrální paprsek směřuje kolmo do středu Th páteře v úrovni lopatek centrální paprsek směřuje vertikálně vertikálně do středu hrudní kosti hrudní páteř centrální paprsek směřuje na střed L páteře v úrovni crista illiaca centrální paprsek směřuje kolmo nad hranu kyčle bederní páteř pánev centrální paprsek směřuje vertikálně mezi spina ilica a sponou centrální paprsek směřuje vertikálně na kolenní kloubní štěrbinu asi 1cm pod čéškou koleno centrální paprsek směřuje vertikálně na hlezenní kloub hlezenní kloub centrální paprsek směřuje vertikálně na třetí matatars,45° noha centrální paprsek směřuje vertikálně na patní kost centrální paprsek směřuje v úhlu 30-45° kaudo-kraniálně na střed patní kosti patní kost centrální paprsek směřuje od pacienta 12° s centrací na kloub centrální paprsek směřuje 15-20° kranio-kaudálně na ramenní kloub rameno ARAD 2008/2009 loket centrální paprsek směřuje kolmo ke kloubu centrální paprsek směřuje vertikálně na střed kloubu centrální paprsek směřuje na střed zápěstí zápěstí břicho ileus, novorozenec pneumoperitoneum ARAD 2008/2009 pneumotorax metastázy oboustranná lymfadenopatie intersticiální postižení plioc - sarkoidóza pneumonektomie atelektáza D:\RTG\obrazky\skia\Pasáž jícnem\lymfom.jpg SKIASKOPIE Skiaskopie - definice ØProsvěcování ØKontinuální sledování rtg obrazu objektu Indikace ØVyšetření GIT ØKontrola při zavádění katetru při angiografii ØKontrola při terapeutických intervenčních výkonech Kontraindikace ØPodezření na perforaci trávící trubice ØCizí těleso üVodnou Jodovou KL üBaryum způsobuje mediastinitis a granulomatózní peritonitis Vyšetření GIT ØHypopharynx ØJícen ØŽaludek a duodenum ØTenké střevo ØTlusté střevo Vyšetření HYPOFARYNGU ØIndikace: ü- Dysfagie ü- Odynofagie Příprava Ø6 h před vyšetřením: ü Nejíst ü Nepít ü Nekouřit Ø Ø Dvojkontrastní vyšetření Ø ØProvádí se ve fonaci nebo při zadržení respirace se zavřenými ústy üSuspenze barya (BaSO4) üMicropaque H.D. ORAL Ø Hodnocení ØSymetrie struktur ØKontura ØKoordinace polykacího aktu ØEvent. zatékání, aspirace do dýchacích cest, regurgitace do nazofaryngu Tumor Vyšetření JÍCNU ØIndikace: ü- Dysfagie, odynofagie ü- Podezření na hiátovou hernii Ø Ø Příprava Ø6 h před vyšetřením: ü Nejíst ü Nepít ü Nekouřit Ø Ø Postup vyšetření Ø Ø2 ml Buscopanu i.v. ØEffervescentní prášek ~ šumák ØPití baryové suspenze - po doušcích ØPři podezření na hiátovou hernii vyšetření vleže na břiše v Trendelenburg. poloze Ø ØMorfologie jícnu, fundu a kardie žaludku ØDynamické funkční posouzení: üMotilita jícnu ü Odlitková náplň Normální nález ØKL ØPozitivní üBáryová suspenze - MICROPAQUE H.D. ORAL ü Ředění s vodou 1:1 ØNegativní ü CO2 - effervescentní prášek ~ šumák Ø Divertikly Cizí těleso Hiátová hernie Tumor Vyšetření ŽALUDKU a DUODENA ØIndikace: ü Dysfagie dolního typu ü Dyspeptický syndrom horního typu ü Suspekce malignity ü Gastrofibroskopie selhala nebo ji pacient odmítá Normální nález Dvojkontrastní vyšetření - výhody ØVyšší senzitivita při průkazu infiltrace submukózy a stěny žaludku (linitis plastica, nádory prorůstající z okolí, tumory a metastázy submukózy. Ø ØPrůkaz divertiklů Příprava Ø6 h před vyšetřením: ü Nejíst ü Nepít ü Nekouřit Ø Ø ØPozitivní – suspenze barya (Micropaque H.D. Oral) Ø ØNegativní – CO2 z effervescentního prášku KL Nejčastější patologické nálezy ØTumor (benigní, maligní). ØHiátová hernie. ØVředová choroba GD a zánětlivá onemocnění žaludeční sliznice (dnes spíše doménou fibroskopických vyšetření). Normální nález Vřed Divertikl Karcinom D:\RTG\obrazky\skia\Duodenum\karcinom pankreatu.jpg Nejčastější patologické nálezy tu pankreatu ØTumor (benigní, maligní). ØHiátová hernie. ØVředová choroba GD a zánětlivá onemocnění žaludeční sliznice (dnes spíše doménou fibroskopických vyšetření). Vyšetření TENKÉHO STŘEVA ØIndikace: - Suspekce M. Crohn (90%) Ø - Nádory (10%) ØAlgoritmus: 1. Prostý snímek břicha (akutní břicho) Ø 2. UZ Ø 3. Enteroklýza Ø 4. CT enteroklýza nebo CT střev Ø (infiltrace okolí) Ø 5. MR enteroklýza (v graviditě) Ø 6. Enteroskopie ØDignosticky nejhodnotnější metoda ØDvojkontrastní vyšetření Enetroklýza 502_9 ØNasální zavedení sondy po lokálním znecitlivění (Mesokain gel) vsedě ØNaslepo do žaludku ØPod RTG kontrolou na začátek jejuna těsně za Treitzův vaz ØPumpou aplikace asi 300 ml baryové suspenze ředěné vodou 1:2 (pozitivní KL), rychlostí 60-80 ml/min. ØPoté 0,5% roztok metylcelulózy (negativní KL) rychlostí 80-120ml/min., která vytlačuje pozitivní KL aborálně, ta pak zanechává na stěnách kliček tenký film, navíc sama distenduje kličky (hypotonie bez použití Buscopanu). Ø Ø Ø Enteroklýza - postup Enteroklýza - postup ØSnímkuje se standardní technikou: ü - nejprve na konci aplikace pozitivní KL Ø (= jejunum v monokontrastu) ü - dále po průniku KL ileocékální chlopní Ø (= ileum v monokontrastu) ü - dále snímkujeme v dvojkontrastu, Ø je-li to nutné polohujeme, nebo užíváme Ø dózovanou kompresi (distinktor). Enteroklýza - výhody ØKL se aplikuje přímo do lumen tenkého střeva (vyloučení sumace kliček s naplněným žaludkem a duodenem) Ølze regulovat rychlost podání KL (zkrácení průměrné doby vyšetření) Ømožnost hodnotit pasáž tenkým střevem Ø - nevýhody Øurčitá míra dyskomfortu pro pacienta ü zavádění sondy ü emetogenní efekt celulózy ü použití distinktoru ü Enteroklýza - normální nález Ø E:\Dokumenty\Irena\medici\502_9.TIF 514_2 514_3 M. Crohn 510_5 Karcinoid Irrigografie D:\RTG\obrazky\skia\Irrigografie\irrigo_cele_apple_core_sign.jpg ØDvojkontrastní vyšetření tlustého střeva ØIndikace při podezření na lézi: 1. zánětlivou 2. funkční 3. ložiskovou (nejč. ulc. kolitis, divertikulosa, kolorektální Ca) Irrigografie - postup ØProvádí se v hypotonii – Buscopan i.v. ØRektální nálev – baryová suspenze 450-500 ml (pozitivní KL) ØPod skiaskopickou kontrolou ØNálev ukončíme po dosažení kontrastní náplně za lienální flexuru ØNásleduje insuflace vzduchu (negativní KL) ØNemocného polohujeme, aby se baryum volně rozprostřelo po celé délce kolon, včetně céka. snímek celého colon ØPo vytažení rektální rourky se vyšetřovaný otáčí kolem podélné osy těla („válí sudy“), aby KL dostatečně omyla stěny colon Ø snímkujeme střevo po částech (rectum, sigma, descendens, cekum + ascendens, flexury + transversum) Ønakonec přehledný snímek celého colon Irrigografie - postup Nádory - benigní (polypy) - maligní ØZáněty (colitis ulcerosa, M. Crohn) ØDivertikulóza tračníku Nejčastější patologické nálezy 610_3 Divertikulóza Ø familial polyposis coli Familiární polypoza apple core sing2 irrigo_cele_apple_core_sign Karcinom 616_2 Ulcerózní kolitida 04 CT Princip výpočetní tomografie Princip CT tomografie ØJe založen na měření absorpce rentgenového záření tkáněmi lidského těla s použitím mnoha projekcí a následného počítačového zpracování obrazu. ØRentgenka emituje úzce kolimovaný svazek záření ve tvaru vějíře, který prochází vyšetřovaným objektem a je registrován sadou detektorů přeměňujících prošlá kvanta rentgenového záření na elektrický signál, který je digitalizován a dále zpracováván. ØKomplet rentgenka – detektory vykonává během expozice synchronní pohyb okolo vyšetřovaného objektu tak, že rentgenka je vždy na protilehlé straně vyšetřovaného objektu než detektory. 01 Princip CT skenování - schematické znázornění rotačního pohybu rentgenky a detektorů okolo vyšetřovaného objektu ØV rámci jednoho oběhu o 360° získá systém běžně 400 – 700 projekčních měření absorpce daného objektu z různých úhlů. ØVýpočetní tomografie (stejně jako např. ultrazvuk nebo magnetická rezonance) představuje metodu tomografickou, tzn. prezentující obraz konkrétní (typicky transverzální) vrstvy Ø vyšetřovaného objektu o předem Ø definované tloušťce, která je Ø dána kolimací primárního Ø svazku záření. Generace CT přístrojů I. ØZ hlediska technické realizace prodělala výpočetní tomografie několik generačních kroků. Ø ØSkenery první generace používaly rotačně-translačního pohybu rentgenky a jediného detektoru; rentgenový svazek byl kolimován v podstatě do jednorozměrného lineárního tvaru. Doba výstavby jednoho skenu představovala několik minut. 02 Generace CT přístrojů II. ØDruhá generace CT přístrojů pracovala rovněž na principu rotačně-translačního skenování, doba výstavby obrazu se však zmenšila na 10 – 20 sekund při použití nikoliv jednoho, ale sady 10 – 50 detektorů 03 Generace CT přístrojů III. ØPřístroje třetí generace zavedením široké sady 300 – 600 detektorů uspořádaných do části kružnice a pokrývajících při dané projekci celý objekt mohly odstranit translační složku pohybu a převést jej tak na jednoduchý a rychlejší, čistě rotační pohyb. ØDnes nejpoužívanější typ. ØSkenovací časy ze zkrátily na pouhé 1-4s. 04 ØKontinuální jednosměrnou rotaci systému rentgenka – detektory umožnilo zavedení tzv.„slip - ring technology“. Pevné kabely jsou zde nahrazeny systémem po sobě klouzajících kontaktů a prstenců z vodivého materiálu. Tento technický prvek umožnil rychlé rozšíření revolučního, tzv. spirálního, přesněji helikálního způsobu skenování (helix = šroubovice, spirála=plošná křivka). ØCelý rozsah vyšetřované oblasti je zde snímán jedinou expozicí, při níž komplex rentgenky s detektory vykonává více kontinuálních rotací kolem vyšetřovacího stolu s nemocným, který je rovnoměrně posunován skrze gantry 06 Spirální skenování ØDoba jedné otáčky rentgenky o 360° se dnes pohybuje od 0,5 do 2 sekund. Zásadními výhodami spirálního CT vyšetření je jednak skutečně volumetrické, a nikoliv „vrstvové“ získávání obrazových dat, jednak podstatné zkrácení celkového skenovacího času. Proto je možno vyšetřit značný kraniokaudální tělesný rozsah při jediném zadržení dechu nemocného, optimálně časovat skenování po i.v. podální k.l. a provádět vysoce kvalitní obrazové rekonstrukce. Ø Spirální skenování 06 ØDalším technologickým pokrokem na poli spirálního způsobu skenování bylo zavedení systémů s několika řadami detektorů vedle sebe, což umožnilo současné získávání obrazových dat z více (typicky čtyř) vrstev v rámci jediné otočky rentgenky 07 Kolimace svazku záření a sběr dat z více obrazových vrstev najednou u tzv. multidetektorového (multi-slice)CT Detektory ØTo s sebou přináší možnost podstatného zkrácení vyšetřovacího času, a to při stejném nebo dokonce i lepším rozlišení (tloušťce vrstvy). Běžné spirální CT je schopno za danou rotační periodu rentgenky (např. 1 s) pokrýt kraniokaudální rozsah 20 mm dvěma navazujícími 10mm vrstvami při stoupání (pitch) = 2. ØNaproti tomu u multidetektorového CT jsme schopni za stejnou dobu obdržet celkem osm navazujících 5mm vrstev při ekvivalentním stoupání = 8 (2 x 4 řady detektorů), tzn. že i při poloviční tloušťce vrstvy se kraniokaudální rozsah pokrytí zdvojnásobí. 08 Srovnání standardní a multidetektorové technologie spirálního CT vyšetření. Detektory ØTechnologie multidetektorového CT tak představuje významný posun k možnosti izotropního geometrického rozlišení ve všech třech rovinách, tedy např. k tvorbě diagnosticky rovnocenných multiplanárních (koronárních a sagitálních) obrazových rekonstrukcí Původní axiální 1mm vrstva (a) a koronární rekonstrukce s téměř identickým geometrickým rozlišením (b) z vyšetření hrudníku multidetektorovým CT přístrojem (a) (b) Princip výstavby CT obrazu ØSada digitalizovaných údajů o absorpci záření vyšetřovaným objektem, kterou zaznamenaly detektory, bývá označována jako tzv. hrubá data („raw data“). ØÚdaje o absorpci z jednotlivých projekcí jsou pomocí specifického rekonstrukčního algoritmu, tzv. filtrované zpětné projekce, transformovány v obrazová data, tj. do výsledného dvourozměrného obrazu sestaveného z matice bodů. ØKaždý bod obrazové matice, tzv. pixel (z angl. picture matrix element) je vykreslen v konkrétním odstínu šedi v závislosti na absorpčních vlastnostech odpovídajícího detailu tkáně v rámci vyšetřované vrstvy. Ostíny jsou vyjádřeny tzv. Hounsfieldovým absorpčním koeficientem (též Hounsfieldova jednotka, CT číslo, Hounsfield unit = HU) 10 Schematické znázornění grafické prezentace jednotlivých obrazových bodů – pixelů v obrazové matici 3 x 3 bodů. Odstínům šedi jednotlivých pixelů (vlevo) odpovídají naměřené hodnoty absorpčních koeficientů – Hounsfieldových čísel (vpravo). ØProtože však ve skutečnosti nevyšetřujeme plochu, ale objem, nelze opomenout skutečnost, že každý dvourozměrný bod matice CT obrazu reprezentuje ve skutečnosti úhrnnou absorpci malého trojrozměrného objektu ve tvaru kvádru - voxelu (z angl. volume matrix element), jehož tloušťka je dána tloušťkou vrstvy, tedy kolimací. 11 Výsledná denzita (stupeň šedi) každého pixelu představuje ve skutečnosti úhrnnou průměrnou denzitu trojrozměrného objektu - voxelu, jehož tloušťka se rovná tloušťce vrstvy (šipky). ØČím nižší je absorpce záření v daném voxelu, tím tmavší odstín odpovídajícího pixelu. Ploše jednoho pixelu je přiřazena jedna číselná hodnota absorpčního koeficientu, celý pixel je proto homogenní. ØHodnota denzity vyjadřuje stupeň absorpce v jednotlivých tkáních, vztaženou k absorpci rtg záření ve vodě. Z toho plyne, že voda má denzitu rovnou nule. Ø 12 ØRozlišovací schopnost CT (počet párů čar na mm) je v porovnání s analogovým obrazem nižší, ale těžiště CT techniky nespočívá v rozlišení geometrickém, nýbrž ve vynikajícím rozlišení kontrastním (rozlišení různých absorpčních koeficientů – denzit). ØNa Hounsfieldově stupnici byly definovány dva fixní body: –1000 HU odpovídá absrobci vzduchu, hodnota 0 -vody. Rozložení denzit biologických tkání je značně nerovnoměrné. Většina měkkých tkání vykazuje denzity v relativně velmi úzkém rozmezí, výjimkou je pouze tuková tkáň se y zápornými hodnotami cca –100 HU. Denzity spongiózní kosti přesahují +100 HU, kompakta vykazuje denzity vyšší než cca +300 HU 12 Rozložení tkáňových denzit na Hounsfieldově škále. Absorpční koeficienty velké většiny biologických tkání leží v relativně úzkém rozmezí přibližně od –100 HU do +100 HU (zvětšená stupnice vpravo). ØLidské oko není schopno běžně rozlišit více než 20 – 30 odstínů šedi, kdežto CT dává možnost rozlišení denzit v rozsahu 4000 HU. Proto nepracujeme s celou šíří Hounsfieldovy stupnice, neboť velké rozmezí denzit by se nám „slilo“do jednoho odstínu šedi. ØRozsah stupňů šedi se proto přizpůsobuje (zužuje) tzv. CT oknem. Podle tkání, které se mají zobrazit, se nastavuje střed okna (window center). Okolo této úrovně se ještě nastaví šířka okna (window width), tedy rozmezí struktur, které mají být zobrazeny v jednotlivých odstínech šedi. ØStruktury s denzitou nad horní hranicí CT okna se zobrazí výhradně bíle, pod dolní hranicí naopak pouze černě. ØStřed okna volíme tak, aby odpovídal absorpční hodnotě oblasti, která je středem zájmu našeho vyšetření. Šíři okna nastavujeme podle předpokládané maximální a minimální denzity tkání ve vyšetřované oblasti. Čím užší okno, tím jemnější rozdíl v denzitě tkání zobrazíme, ale zároveň je obraz zrnitější. 13 Nastavení maximální šířky okna na 4096 HU u vyšetření mozku (a). V takto širokém okně lze prakticky rozlišit pouze čtyři odlišné stupně denzity: vzduch, tuk, měkké tkáně (včetně mozku a mozkomíšního moku) a kost. Naproti tomu v úzkém okně (šířka 120 HU, střed 35 HU) je rozlišení měkkých tkání nesrovnatelně lepší (b), ovšem za cenu ztráty kontrastního rozlišení v tkáních s denzitou zasahující mimo nastevené okno (např. v kosti). Podání kontrastní látky při CT vyšetření – způsoby aplikace Øintravaskulární – intravenózní, intraarteriální (iodové k.l. – ionické či neionické, většinou hyperosmolární; jsou nefrotropní) Øperorální (izodenzní - voda, hypodenzní -vzduch, hyperedenzní – iodové či baryové) Øintrathékální (izoosmolární, iodové-neionické, vysoce kvalitní k.l.) Øintrakavitální (zředěná iodová ionická k.l.) ØKontraindikace: Alergie, hyperthyreóza, akutní ischemická cévní mozková příhoda, renální insuficience, paraproteinemie s vylučováním Bence-Jonesovy bílkoviny Postup CT vyšetření 1.určení rozsahu oblasti zájmu a nastavení orientace roviny vrstev 2.nastavení skenovacích (akvizičních) parametrů 3.nastavení obrazových (rekonstrukčních) parametrů 4.následné zpracování obrazu (postprocessing) a zhotovení definitivní obrazové dokumentace Postup CT vyšetření Ø1. určení rozsahu oblasti zájmu a nastavení orientace roviny vrstev Øzhotovení tzv. topogramu = přehledný sumační rtg snímek. Neslouží pro stanovení diagnózy, ale k výběru oblasti zájmu a nastavení orientace vrstev. Roviny získaných vrstev jsou následně znázorňovány přímo do topogramu a jsou číslovány dle pořadí. Základní vyšetřovací rovinou je rovina transverzální (axiální), její sklon můžeme modifikovat naklopením gantry 23 01 Ø2. nastavení skenovacích (akvizičních) parametrů Ø3. nastavení obrazových (rekonstrukčních) parametrů Ø ØSkenovací a obrazové parametry je třeba důsledně rozlišovat, neboť se možnosti jejich vlivu na výsledný CT obraz mohou velmi výrazně lišit. ØZcela zásadní rozdíl však spočívá v tom, že skenovací parametry musíme vhodně nastavit před zahájením vlastního skenování, retrospektivně je totiž již nelze měnit. Skenovací parametry mají přímý vliv na výslednou podobu hrubých dat. (např. šířka vrstvy=kolimace, posun stolu apod.) ØRekonstrukční parametry zpravidla stanovujeme již před zahájením skenování, narozdíl od skenovacích však máme možnost je měnit i po skončení skenování. (např. velikost zobrazovaného pole, výpočetní algoritmus apod.) 30 ØVolbou vhodného výpočetního algoritmu (kernel) pro zpracování naměřených hrubých dat významně ovlivňujeme kvalitu konečného zobrazení tkání. Chceme-li obraz „vyhladit“, a tudíž snížit množství viditelného šumu pro lepší rozlišení měkkých tkání, volíme měkký („soft“) rekonstrukční algoritmus.Ten zajistí optimální tkáňový kontrast, takže ve výsledném obraze bude možné rozlišit od sebe dvě struktury, jejichž denzity se liší pouze minimálně (a,b) ØNaopak volba rekonstrukčního algoritmu s vysokým geometrickým rozlišením (high resolution), vede ke zvýraznění tkáňových rozhraní, zvýšení ostrosti, a tím i možnosti zobrazení velmi drobných struktur, avšak za cenu zvýraznění kvantového šumu a tím i zhoršení měkkotkáňového kontrastu (c,d) nPoužívá se především pro zobrazování kostí a v kombinaci s tenkými (1 - 2mm) vrstvami je rovněž základem techniky High Resolution Computed Tomography – HRCT používané u vyšetření plicního parenchymu 4.následné zpracování obrazu (postprocessing) a zhotovení definitivní obrazové dokumentace Ømůže posloužit k upřesnění diagnostické informace - např. volba vhodné filtrace, zvětšení obrazu, měření vzdáleností a měření denzity, zhotovení 2D nebo 3D rekonstrukcí - kvalita rekonstrukcí závisí na velikosti voxelu, rekonstrukce MIP,SSD,VRT, CT angio… Ø Para02 CTA krku Hodn04 2D šikmá rekonstrukce krční páteře na foramina vpravo, sklokeramický materiál v úrovni C 3-4 CTA krku. MIP ACC, ACI a ACE vpravo. Obr. b) a c) - definování kosti určené k subtrakci při tvorbě MIP. Obr07 Hodn05 CTA krku. SSD. ACC, ACI a ACE vpravo – vlevo ACC uzavřena Prizn07 75% stenóza ACI dx. dle schématu měření ECST CTA umožňuje zcela exaktní kvantifikaci stupně stenózy přímým změřením původního průsvitu a volně průtočného lumen Prizn10 CTA aorty: Tortuozita celé aorty – aneurysma serpentinum. Prizn14 CTA - A. renalis duplex dx., truncus coeliacomesentericus jako další varieta. Prizn15 V. cava superior sinistra. 05a Vícečetné fraktury obličejového skeletu, 3D rekonstrukce 08c 3D u fraktury sterna 32 Porovnání rekonstrukčního algoritmu MIP (a, vlevo) a SSD = povrchové stínování, základ virtuálních endoskopií (b, vpravo) z končetinové CT angiografie (multidetektorové spirální CT ) 34 Rekonstrukce obrazových dat ze spirální akvizice pomocí tzv. volume rendering technique (VRT) jednotlivým voxelům přiděluje různé stupně sytosti od téměř úplné transparence až po naprostou neprůhlednost . Princip magnetické rezonance MR Magnetické pole ØV okolí pohybující se el. nabité částice ØV okolí vodiče s protékajícím proudem ØKladný náboj ØRotují kolem vlastní osy - spin ØVytváří mg. pole/moment Ø1H, 13C, 19F, 23Na, 31P Protony ma2 ØRotační pohyb po plášti kužele ØProton krouží kolem pomyslné osy (lze ztotožnit se siločárou mg. pole) ØLarmorova frekvence üMg. vlastnosti atomového jádra üIntenzita zev. mg. pole Precese g - gyromagn. poměr Precese Paralelní/antiparalelní uspořádání ØNahodilá orientace rotačních os protonů ØVnější mg. pole ØTkáň vykazuje úhrnný mg. moment - chová se navenek magneticky Paralelní/antiparalelní uspořádání Elektromagnetický impuls ØLarmorova frekvence ØRezonance ØLadičky ØPředání energie üPřechod protonů do antiparalelního postavení •Úbytek podélné magnetizace üVznik příčné tkáňové magnetizace •Precese synchronně, ve fázi Elektromagnetický impuls ma4 ma3 Příčná tkáňová magnetizace Příčná tkáňová magnetizace Úhrnný magnetický moment Relaxace ØVoda - dlouhé T1 a T2 relax. časy ØTuk - krátké relax. časy T1 i T2 Ø ØVelikost molekul Longitudinální relaxace t1-curve ØPodélná r. ØVektor podélné magnetizace nabývá opět původní velikost ØEnergie se vrací zpět do mřížky zkoumané látky ØT1 relaxace Ø„Spin - lattice“ relaxation ØRelaxace spin-mřížka Ø Ø63 % = 1-1/e üExponenc. děj ØT1 relax. čas Ø2 - 10x delší než T2 Ø300 - 2000 ms Longitudinální relaxace t1-curve T1 – vážený obraz T1 vážený obraz relax3 t1-curve Transversální relaxace ØRelaxace T2 ØZtráta příčné magnetizace üNehomogenity v mg poli üSlabé mg pole v okolí ØRelaxace „spin-spin“ Ø37 % = 1/e Ø t2-krivka FID Ø„Free Induction Decay“ ØSekvence volného úbytku signálu ØNejjednodušší vyšetřovací metoda Ø90 st. puls, úbytek příčné magnetizace ØSignál je charakterizován: üFrekvencí üAmplitudou Ø Spin - echo sekvence ØNejužívanější vyšetřovací sekvence umožňující zobrazovat dle relax. časů T1, T2 i protonové hustoty Ø90° puls ØMagnetizace üPodélná vymizí üPříčná vzniká Ø180° puls üPrecesní pohyb opačným směrem üOpětovný nárůst signálu se1 Spin - echo sekvence se3 T2 vážený obraz relax4 t2-krivka T1 a T2 vážený obraz kyble_s_barvou_T2 kyble_s_barvou_T1 Velikost podélné magnetizace v okamžiku 90 st. pulsu je totožná s velikostí příčné magnetizace v témže okamžiku, tj. v čase TR T1 – krátké časy TR i TE luso1_2002072516110323_3_22 T2 – dlouhé časy TR i TE luso1_2002072516110279_2_15 Obraz vážený podle protonové hustoty, dlouhý TR, krátký TE luso1_2002072516110194_2_8 Tkáňové struktury se mezi sebou liší pouze poměrným zastoupením protonů. luso1_2002072516110323_3_22 luso1_2002072516110194_2_8 luso1_2002072516110279_2_15 Rekonstrukce obrazu ØGradient určující üRovinu - roste v podélné ose těla üFrekvenci - roste kolmo na osu těla (zleva doprava) üFázi - roste kolmo na osu těla (zepředu dozadu) grad5 grad4 Celá sekvence při rekonstrukci Cívky ØHlava ØKrk ØPáteř ØHrudník ØKlouby ØPrsa ØFlexibilní mri_breast mri_flexible mri_head mri_chest mri_joint mri_neckcoiil mri_spine Uspořádání cívek mri_head Uspořádání komponent MRI T1 a T2 vážný čas relax5 T2 v.o. – vlevo parietálně hyperintenzita – edém T1 v.o. – vlevo parietálně hypointenzita – edém mozkové tkáně