Snímek 1 B S E MUDr. Miroslava Zavřelová Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav preventivního lékařství LF MU Snímek 2 TSE u zvířat  Scrapie (klusavka, drbavka)  onemocnění ovcí a koz  1738: Velká Británie, Francie  Transmisibilní encefalopatie norků  1964: onemocnění norků, chovaných na farmách v USA  Krmení masem utracených nebo uhynulých ovcí a koz  Chronická kachektizující choroba jelenů a losů  1967: Severní Amerika Bovinní spongioformní encefalopatie (BSE) je onemocnění zvířat, které se v přírodě vyskytuje prakticky od nepaměti. Poprvé bylo onemocnění popsáno jako scrapie ovcí a koz, která se u zvířat projevovala neklidem, zvýšeným škrábáním kůže o různé předměty, zmateným chováním a nakonec úhynem zvířat. Zřejmě zcela nezávisle bylo podobné onemocnění popsáno u divoce žijící vysoké zvěře v oblasti severní Ameriky. Zvýšenou pozornost však onemocnění vyvolalo teprve v 60. letech 20. století, kdy se objevilo u norků chovaných v USA na kožešiny. Onemocnění norků bylo dáváno do souvislosti s krmením norků masem utracených event. uhynulých ovcí a koz. Vlastní podstata onemocnění však nebyla známa. Snímek 3 TSE u zvířat  BSE 1986: Velká Británie Krmení hovězího dobytka masokostními moučkami  Felinní spongiformní encefalopatie 1990: Anglie Masokostní moučka je součástí krmiv pro domácí mazlíčky Další vzplanutí spongioformních encefalopatií se objevilo na britských ostrovech jako hromadné onemocnění hovězího dobytka, který byl krmen krmivem obohaceným masokostními moučkami. Přibližně ve stejném období se onemocnění objevilo také u domácích koček, jejichž průmyslově vyráběná krmiva (krmiva pro domácí mazlíčky) začala být rovněž obohacována masokostními moučkami. Snímek 4 0 5 000 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 40 000 1987 1988 1989 1990 1992 1993 1994 1995 2005 Vývoj abs. počtu BSE ve Velké Británii Pro ilustraci následující graf znázorňuje vývoj počtu případů bovinních spongioformních encefalopatií u hovězího dobytka ve Velké Británii. Zatímco v roce 1987 se objevilo několik desítek případů, o pět let později se počet případů u zvířat vyšplhal až na 35 tis. případů. Bylo tedy zřejmé, že vzplanutí dosud ojedinělých spongioformních encefalopatií je nebývalé. Snímek 5 Nebezpečí v masokostní moučce?  Výroba masokostních mouček. Rozemletí bílkovinného a tukového odpadu z jatek (kosti, vnitřnosti, celá těla uhynulých zvířat) Extrakce tuku chem. cestou, využití loje kosmetickým průmyslem Vymývání rozpouštědla fyzikální cestou (pára) Veškerá pozornost se zaměřila k masokostním moučkám. Masokostní moučka je v podstatě aditivum, které se přidávalo do krmiv pro zvířata. Získává se rozemletím kafilerního odpadu, takže je bohatá na tuk a bílkoviny. Ještě do 70. let 20. století projevoval o tukový podíl zájem kosmetický průmysl. Tuk pro kosmetický průmysl se získával extrakcí chemickou cestou, po extrakci tuku bylo nutné z krmiva zbytky chemických rozpouštědel vymývat párou pod tlakem. Když v 70. letech 20. století kosmetický průmysl objevil náhradní suroviny, poklesl zájem o extrahovaný kafilerní tuk, což bylo výrobci masokostních mouček přivítáno. Výroba masokostních mouček se tak zlevnila (odpadla extrakce tuku) a zvýšila se krmná výtěžnost masokostních mouček. Snímek 6 TSE Transmisibilní spongioformní encefalopatie  Vzácné neurovegetativní onemocnění zvířat a lidí Histologický řez šedou kůrou mozkovou: bílá místa jsou odumřelé okrsky tkáně. Společným znakem všech dosud popsaných spongioformních encefalopatií u zvířat byla vakuolární degenerace mozkové tkáně, jak je znázorněno na obrázku (histologický řez postiženou šedou kúrou mozkovou). Snímek 7 Prion není virus Najdete rozdíly? Dosavadní zkušenosti vzbuzovaly podezření, že BSE má charakter infekčního onemocnění (podezřelé byly masokostní moučky), ovšem nebyla známa vlastní podstata agens. Dosud se totiž předpokládalo, že nejmenší infekceschopnou částicí je virus. Později byla vyslovena tzv. prionová teorie, podle které k vyvolání specifického onemocnění může dojít i po inokulaci určitého typu bílkoviny do hostitelského organismu. Snímek 8 Prionová teorie 1. Normální prionový protein PrPc (celulární) 2. gen kódující PrPc na 20. chromozomu 3. PrPc produkován nervovými buňkami  Pravděpodobně dlouhodobá paměť, odpočinek, spánek 4. Změna prostorové struktury (příčiny?) 5. „Zrod“ PrPsc (scrapie) 6. Odolnost vůči enzymatickým procesům Nobelova cena: 1976 (Gajdusek, Blumberg), 1997 (Stanley Prusiner), … … … Byl objeven protein (PrP), který je i za normálních okolností syntetizován neurony a v mozku odpovídá za navození stavu relaxace. Z dosud nezjištěných příčin však tento normální, celulární protein mění svoji prostorovou strukturu, takže v domovských neuronech i uvnitř neuronů hostitelského organismu vyvolává vakuolové degenerace. Podstatou vakuolových degenerací je fakt, že pozměněný protein již odolává působení enzymů buňky, které mají nadbytečný protein za normálních okolností odbourávat. Snímek 9 Glykosil-fosfatidyl-inositol (GPI)  2008: vědci v Curychu a Mnichově uměle syntetizovali sekvenci aminokyselin, která v experimentu vyvolala změny podobné BSE. Klíčem je GPI: GPI je součástí PrPsc (nikoliv PrPc) GPI umožňuje ukotvit priony na povrchu buněk svého hostitele Ein Schlüssel gegen BSE? DLG-Mitteilung, 2008, č. 12, s. 8, www.bezpecnostpotravin.cz ¨ Prionová teorie byla potvrzena teprve v roce 2008, když byla vědeckým týmem uměle syntetizována sekvence aminokyselin, která po inokulaci do hostitelského organismu vyvolala podobné změny v mozku, jaké byly pozorovány u různých forem TSE u zvířat. Snímek 10 Klinický obraz TSE u zvířat  Neklid, podrážděnost, strach  Poruchy koordinace pohybu, slabost zadních končetin, záchvaty kopání a zívání, nutkavé hrabání jednou nohou, napadání jiných kusů, zvýšené škrábání (ovce, kozy)  Snížení dojivosti, neklid při dojení  Hubnutí, spavost, trvalé ulehnutí, ochrnutí  Ale: chybí teplota a další příznaky zánětu! Jelikož pozměněný scrapiový protein není typickým patogenním činitelem, jako např. prvok, bakterie nebo virus, v klinickém obrazu postižených zvířat chyběly známky zánětu, které jinak provázejí standardní průběh většiny dosud známých infekcí. Snímek 11 TSE u lidí  Creutzfeldt – Jacobova nemoc Sporadická f., iatrogenní f. 1920, 1921, …  GSS syndrom 1936: Gerstmann-Straussler-Scheinkerův sy, poruchy jemné motoriky  Kuru 1957: kanibalské praktiky domorodých kmenů, Nová Guinea  FFI (fatální familiární insomnie) Transmisibilní spongioformní encefalopatie byly známy také u lidí, dávno před objevením BSE. Nejrozšířenější byla Creutzfeld-Jacobova nemoc, která se dosud vyskytovala sporadicky a takto byla poprvé popsána už kolem roku 1920. Obdobnou patofyziologií se vyznačuje také GSS syndrom nebo fatální familiární insomnie. V roce 1957 byly dokonce objeveny praktiky domorodého kmene kanibalů na ostrovech Nové Guinei, kde k běžným rituálům patřilo pozření mozku poraženého bojovníka. Nemoc kuru se vyskytovala pouze u bojovníků jako spasmus žvýkacích svalů („syndrom smějícího se muže“). Experimentálně se podařilo obdobným mechanismem nemoc kuru přenést na šimpanze. Snímek 12 Klinické příznaky TSE u lidí  Kuru Etnikum Fore v Nové Guinei Rituální kanibalismus Třes, psychické poruchy, syndrom „smějícího se muže“ (spasmus žvýkacích svalů) Dlouhá inkubační doba  I když ještě pravá příčina nebyla známa, nástup příznaků po dlouhém časovém odstupu od rituálu Onemocnění se podařilo experimentálně vyvolat u šimpanze Snímek 13 Klinické příznaky TSE u lidí  Fatální familiární insomnie 1. Nespavost 2. Změny osobnosti (úzkosti, halucinace) 3. Spánková deprivace 4. Vyčerpání organismu 5. Kóma, smrt  Dědičnost Snímek 14 Klinické příznaky TSE u lidí  Creutzfeldt – Jacobova nemoc Sporadická nebo familiární forma Degenerativní onemocnění CNS Výskyt u osob ve vyšším věku Změny chování, poruchy (krátkodobé) paměti, dezorientace v čase a prostoru, apatie  1996: nová varianta CJN (vCJN) V roce 1996 se ve Velké Británii poprvé objevilo onemocnění, které bylo svoji symptomatologií velmi podobné klasické Creutzfeld-Jacobově nemoci, ovšem mělo určité odlišné znaky. Nově vzniklé onemocnění bylo označeno jako nová varianta CreutzfeldJacobovy nemoci (vCJN). Snímek 15 CJN vs. vCJN Charakteristika CJN vCJN Průměrný věk nemocných v době propuknutí nemoci 68 r. 28 r. Trvání nemoci (od začátku klinických příznaků) 4 – 5 měs. 13 – 14 měs. Neurologická symptomatologie Časná Pozdní Změny na EEG Často přítomny Často chybí Imunohistochemická analýza tkáňového moku Občasné akumulace částic Převažuje akumulace částic Detekce prionu v tkáňovém moku Nesnadná Snadná vCJN, v porovnání s klasickou formou Creutzfeld-Jacobovy nemoci, se od začátku projevovala odlišnostmi, které shrnuje tabulka. vCJN postihuje především mladé osoby, má poněkud odlišný a pomalejší průběh a odlišují se také laboratorní výsledky specializovaných vyšetření (EEG, imunologická vyšetření). Anamnestickými a epidemiologickými metodami bylo prokázáno, že osoby, které utrpěly vCJN konzumovaly tradiční britskou lahůdku – hovězí mozeček. Snímek 16 Možnosti přenosu TSE u lidí CJD  Získání změněné bílkoviny prionu od jiné osoby  Rituální kanibalismus („kuru“)  Iatrogenní přenos (transplantace rohovek, transplantace dura mater, získávání růstových hormonů, kontaminace instrumentária, transfuze) Priony odolávají nízkoteplotním dekontaminačním režimům (chemická sterilizace, vyšší stupeň dezinfekce, var) Používá se u termolabilního lékařského instrumentaria, dosud stačilo k prevenci běžných infekcí (vč. HIV/AIDS) vCJD  Konzumace rizikové potraviny  Stravovací zvyklosti mladších ročníků?  Hovězí tkáně, ve kterých byly priony prokázány  Mozek, mícha, oko, střevo, brzlík  Hovězí tkáně, ve kterých priony dosud prokázány nebyly  Maso, mléko vCJD je klinickou manifestací přenosu BSE na člověka Obdobně jako v případě přenosu BSE masokostní moučkou, byla vyslovena teorie, že i klasická forma CJN může být přenosná ve vzácných případech interhumánně. Interhumánní přenos připadá do úvahy např. při použití neurochirgického instrumentária, na kterém byly zbytky proteinu (prionu) po předchozím ošetření osoby trpící CJN. Pravděpodobnější však byla možnost přenosu hormonálními přípravky získanými z hypofýz zemřelých osob, příp. cestou transplantací oční rohovky nebo dura mater. Náhlý vzestup počtu onemocnění vCJN ovšem nemohl odpovídat frekvenci rizikových terapeutických zákroků. Vše tedy směřovalo ke konzumaci rizikových hovězích produktů. Snímek 17 Preventivní opatření proti BSE  Opatření závazná pro EU  1988: povinné hlášení výskytu BSE  1989: zákaz importu živého skotu z Velké Británie  1990: stanovení podmínek bezpečné likvidace hovězího odpadu  1991: zákaz zkrmování masokostních mouček přežvýkavcům Když se potvrdil určitý přenositelný charakter vCJD, bylo nutné co nejrychleji přijmout určitá represivní opatření směřující k okamžitému přerušení expozičních cest směřujících od hovězích produktů k člověku. Dále bylo zapotřebí zastavit další šíření BSE u hovězího dobytka prostřednictvím masokostních mouček. Snímek 18 Preventivní opatření proti BSE  Opatření závazná pro EU  1996: zpřísnění parametrů zpracování kafilerního odpadu (V ČR platí nepřetržitě od r. 1962)  Teplota více než 133 st. C  Čas 20 min.  Tlak 3 bary (= 2,961 atm.)  Velikost částic 50 mm  2001: zavedení rychlých testů – SVÚ  Všechna zvířata (skot) z normální porážky starší 30 měs.  Všechna zvířata (skot) se sanitární porážky starší 24 měs.  Zvířata s klin. příznaky nervového onem. starší 20 měs.  Náhodně vybraná uhynulá zvířata starší 24 měs. Po vlně prvních represivních opatření následovalo přijetí specifických preventivních opatření, jako bylo znovuzavedení autoklávování masokostních mouček a nově také testování každého potenciálně rizikového poraženého kusu dobytka. Snímek 19 Preventivní opatření proti BSE  Povinné značení hovězího masa  Země narození zvířete a země porážky zvířete (je-li údaj totožný, uvede se slovem „Původ...“)  Registrační číslo závodu (jatka i bourárna)  Registrační číslo zvířete  Slovo: „mladý skot“, „mladý býk“, „býk“, „volek“, „jalovice“, „kráva“ Studie výboru BIOHAZ/EFSA (2010) konstatuje, že nebylo prokázáno, že by bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) a další formy spongiformních encefalopatií zjištěných u malých přežvýkavců (např. scrapie) byly přenosné na lidi Každé kus hovězího masa v tržní síti musí být označen místem původu a také údajem, zda se jedná o maso z mladého zvířete (mladší než 30 měsíců) nebo ze zvířete staršího a tedy potenciálně rizikového. Vědecký výbor pro hodnocení biologických rizik při Evropském úřadu pro bezpečnost potravin (BIOHAZ/EFSA) na základě vědeckých zjištění konstatoval, že zvířata mladší 30 měsíců nejsou rizikem (neuplynula doba potřebná k syntéze pozměněného, scrapiového proteinu). Snímek 20 Represivní opatření proti BSE tzn. při pozitivním záchytu  zákaz přesunu dobytka  utracení „vrstevníků“ a potomstva  likvidace v asanačním podniku Chotýčany (JČ kraj) - specifikovaný rizikový materiál V případě, že povinné testy prokáží výskyt BSE, přistupuje se k likvidaci všech vrstevníků a potomstva. Opatření má preventivní charakter a jeho důvodem je tzv. předběžná opatrnost. V současné době vědecké poznání problematiky BSE nedosáhlo ještě takového stupně, aby byly spolehlivě poznány všechny možnosti přenosu. Prvořadá je v tomto případě absolutní ochrana zdraví člověka-spotřebitele. Snímek 21 Incidence BSE tzn. záchyt pozitivních vzorků u skotu  UK: 700 pozitivních/10 tisíc vyšetření  ČR: 0,28 pozitivních/10 tisíc vyšetření 2001 až 2010  1 556 678 vyšetřených ks dobytka  30 pozitivních případů Jak vyplývá z dostupných údajů, záchyt pozitivních výsledků při povinných postmortálních testech zvířat jsou velmi vzácné, ale nikoliv nulové. BSE si tedy zasluhuje přiměřenou pozornost, která se projevuje ve specifických veterinárních opatřeních, která se projevila jak velice účinná. Snímek 22 Incidence lidských onemocnění odhad  CJN 1 případ/1 000 000 obyvatel vCJN v ČR dosud nediagnostikována  GSS sy 1 případ/2 000 000 obyvatel  kuru vyhasíná Snímek 23 Co přinesla BSE?  Nový náhled na infekci  Infekce nemusí být způsobena jen taxonomicky zařazeným původcem (bakterie, virus), ale také vnesením cizí bílkoviny, která z dosud nezjištěných získala nové vlastnosti  Přerušení/ukončení snah o zvýšení užitkovosti dobytka „za každou cenu“  Změny ve strategii dozoru nad obchodem se živočišnými produkty  Ověření významu preventivních i represivních opatření v praxi, protože… … výskyt pozitivních záchytů BSE u vyšetřovaných kusů dobytka se meziročně snižuje.