KONCOVÝ MOZEK (telencephalon) •jedná se o vývojově pokročilejší část předního mozku a o nejpokročilejší část mozku vůbec •uloženy (přemístěny) nejvyšší řídící funkce v těle •objemově největší částí mozku, jemuž dává tvar i velikost • • Vnější stavba koncového mozku •mozkové polokoule (haemispheria cerebri): párová součást koncového mozku- haemispherium dextrum a sinistrum, každá polokoule sestává ze dvou základních částí: •bazální část (pars basilaris): tvořena jádry šedé hmoty uloženými uvnitř hemisféry, tzv. bazálními ganglii (souhrnně se označují jako striatum). •plášťová část (pars pallialis): tvoří tzv. pallium – plášť, který pokrývá shora bazální část, obsahuje ve vnější vrstvě šedou hmotu, tzv. mozkovou kůru (cortex), a ve vnitřní vrstvě bílou hmotu, která tedy naléhá na bazální ganglia v nitru hemisféry • •mozková polokoule je svým tvarem předozadně protáhlou čtvrtkoulí, obě hemisféry dohromady tvoří polokouli •pravá a levá hemisféra jsou ve střední rovině odděleny hlubokou štěrbinou (fissura longitudinalis cerebri) •od mozečkových hemisfér jsou polokoule koncového mozku odděleny příčně probíhající štěrbinou (fissura transversa cerebri) •na hemisférách rozlišujeme tři plochy: •facies inferior (dolní plocha) •facies medialis (vnitřní přivrácená plocha) •facies superolateralis (zevní konvexní plocha) • na spodině fissura longitudinalis cerebri leží kalozní těleso – corpus callosum (představuje hlavní a největší komisuru telencephala) Mozkové laloky •Každá hemisféra se dělí na 5 laloků: •čelní lalok (lobus frontalis): naléhá na vnitřní plochu šupiny čelní kosti- polus frontalis •temenní lalok (lobus parietalis): naléhá na vnitřní plochu kosti temenní •týlní lalok (lobus occipitalis): naléhá na vnitřní plochu šupiny týlní kosti- polus occipitalis •spánkový lalok (lobus temporalis): naléhá na vnitřní plochu šupiny kosti spánkové •ostrovní lalok (lobus insularis): tzv. Reilův ostrůvek, umístěný v jámě mezi lalokem spánkovým, čelním a temenním (ve fossa lateralis), není na povrchu mozku viditelný • •hemisféry jsou na svém povrchu rozbrázděny velkým množstvím rýh (sulci) na tzv. mozkové závity (gyri), toto zbrázdění se označuje jako gyrifikace a slouží ke zvětšení povrchu mozkové kůry, do které se potom vejde větší množství neuronů (souvisí to s mohutným rozvojem koncového mozku u savců), k hlavním rýhám patří: •sulcus centralis •sulcus parietooccipitalis •fissura cerebri lateralis Vnitřní stavba koncového mozku •mozková kůra (cortex): vnější vrstva pláště, je to tedy součást pars pallialis •těleso bílé hmoty (corpus medullare): vnitřní vrstva pláště, je to součást pars pallialis •bazální ganglia (striatum): útvary odpovídající pars basilaris 1. MOZKOVÁ KŮRA •mozková kůra je vrstva šedé hmoty pokrývající mozkové hemisféry •tvoří vnější vrstvu pláště (pallia), je gyrifikovaná, čímž její plocha dosahuje (po rozvinutí) asi 0,25 m2. Mozková kůra obsahuje na průřezu 3 – 6 vrstev neuronů, mezi nimiž je velké množství synaptických spojů, z morfologického a fylogenetického hlediska rozlišujeme následující úseky mozkové kůry (pláště): • Alocortex (paleocortex, archicortex) • Neocortex 1. allocortex •vývojově nejstarší část mozkové kůry •trojvrstevná struktura - obsahuje tři morfologicky odlišné vrstvy neuronů, u nižších obratlovců zahrnuje veškerou hmotu mozkové kůry pokrývající bazální ganglia, u člověka jen asi 5% plochy mozkové kůry •z fylogenetického hlediska rozlišujeme dva vývojové stupně této kůry: a) paleocortex: původní kůra koncového mozku, který se ve fylogenezi vyvinul jako čichový mozek(rhinencephalon), u člověka zaujímá paleocortex jen asi 1% plochy mozkové kůry (čichové centrum) b) archicortex: hlavní součástí tzv. limbického mozku, vyvinul se jako sídlo emočních reakcí, emoce (instinkty) jsou u nižších obratlovců (částečně i u lidí) spojovány především s čichem (hlavním zdrojem informací potřebných k orientaci v prostředí), se kterým má archicortex těsné anatomické vztahy (je umístěn vedle paleocortexu, tedy čichového mozku), archicortex zaujímá u člověka asi 4% povrchu mozkové kůry na spodině hemisfér a v přilehlých oblastech 2. neocortex •vývojově mladší část mozkové kůry •šestivrstevnou strukturu, tzv. obsahuje šest morfologicky odlišných vrstev neuronů •u člověka zaujímá neocortex asi 95% povrchu mozkové kůry a je sídlem nejvyšších řídících funkcí, základní šestivrstevná stavba této kůry se na různých místech hemisféry více či méně liší •byly vypracovány tzv. cytoarchitektonické mapy rozdělující mozkovou kůru do několika oblastí s přibližně stejnou vnitřní stavbou, nejpoužívanější je Brodmannova mapa dělící (celou) mozkovou kůru do 11 oblastí (regiones) a 52 ploch (areae) •funkčně můžeme mozkovou kůru rozdělit do tzv. funkčních korových oblastí – okrsků, jež jsou sídly nejvyššího zpracování a integrace motorických a senzitivních informací (kůra motorická, senzitivní, zraková, sluchová atd.) Funkční korové oblasti mozkové kůry •téměř každá funkční korová oblast má dvě složky – primární (přijímá informace z receptorů nebo vydává povely k činnosti svalů) a sekundární (asociační) (zajišťuje hlubší analýzu dané funkce a integraci s ostatními korovými a podkorovými centry) Motorické oblasti Senzitivní oblasti Zrakové oblasti motorická korová centra •jedná se o ty oblasti mozkové kůry, jejichž neurony vydávají impulzy k činnosti svalů •jejich axony tedy pokračují do nižších úrovní CNS jako sestupné (motorické) dráhy •v kůře koncového mozku mají specifické řídící oblasti především funkce ovládající příčně pruhovanou (somatickou) svalovinu •primární motorická oblast- volní hybnost- pyramidová dráha- poškození=chabá obrna •sekundární (asociační) motorická oblast- složitější pohyby,příprava pohybu- poškození=spastická obrna a zástava řeči •premotorická oblast- příprava pohybu- spolupráce s okohybným polem- poškození=apraxie •frontální okohybné pole- poškození=deviace bulbů senzitivní korová centra •přijímá prostřednictvím senzitivních drah informace z receptorů v kůži, pohybovém systému a v útrobních orgánech o citlivosti (senzitivitě) •jedná se tedy o centrum jak somatosenzitivity, tak viscerosenzitivity •primární senzitivní oblast- pocity dotykového čití- poškození=hypestezie •sekundární (asociační) senzitivní oblast- pocity méně přesného čití- rozeznávání předmětů jejich ohmatáním senzorické korové oblasti •centra smyslového vnímání (tedy obdoba senzitivních center, týká se však specializovaných smyslových orgánů) •informace jsou do nich přinášeny z receptorů smyslových orgánů příslušnými dostředivými nervy •čichová oblast •chuťová oblast- v sousedství center pro senzitivitu jazyka •zraková oblast- porucha- korová slepota •sluchová oblast- porucha- hluchota- pacient nerozumí řeči •vestibulární oblast řečová centra •řeč (schopnost jazyka, mluveného i psaného) je specifickou vlastností pouze člověka. Má dvě řídící centra – motorické a senzorické, které velmi úzce spolupracují a jsou propojeny svazkem nervových vláken (tzv. fasciculus arcuatus) •obě řídící centra jsou uložena v dominantní (tj. většinou levé) hemisféře Brocova (motorická) kortikální oblast - u praváků v L-hemisféře, u leváků v P-hemisféře- je uloženo v čelním laloku před primární motorickou kůrou •toto centrum řídí pohyby svalů, které se uplatňují při mluvené řeči a při řeči psané, dává člověku schopnost vyjadřovat se •porucha - rozumí řeči, ale nemluví Wernickeova (senzorická) kortikální oblast - v dominantní hemisféře •uloženo v zadní části spánkového laloku, sousedí s asociační sluchovou oblastí, se kterou má funkčně velmi úzký vztah, umožňuje pochopení mluvené řeči, pochopení psané řeči (schopnost číst) a smyslu mimického vyjadřování (gestikulace)-porucha- nerozumí řeči, mluví nesrozumitelně •Wernickeovo centrum porozumění řeči •stýkají se a analyzují podněty ze zrakové a zvukové oblasti •hlavní oblast lidské řeči, váže se na ní interpretace slov, vyjadřuje duševní pochody, emoce a uplatňuje se při myšlení, logickém uvažování •rozvinutější je v levé hemisféře, v pravé hemisféře má trochu jinou funkci (vnímání hudby, obrazů, prostorová orientace) • • Př. Otázka :“Jak se jmenuješ?“- 1. otázka se zaregistruje ve sluchové oblasti; 2. strukturuje se ve Wernickeově oblasti (uvědomění), 3. prostřednictvím obloukovitého svazku do Brocova centra (motorické oblasti) a vydá signál svalům úst a hrdla, které umožní odpověď na otázku. Nejvyšší řídící centra •jedná se o sídla nejvyšších funkcí, patří sem např. kůra limbického mozku, která řídí emoční chování a paměť, centra řečová… •Asociační korové oblasti •dochází zde k integraci somatosenzitivních, zrakových a sluchových korových oblastí •lokalizace je v širokých korových oblastech lobus pariet.,occip.,tempor. •zvláště pro člověka má ale největší význam tzv. frontální asociační kůra uložená v předních částech čelních laloků, je spojena s thalamem, limb.sys., FR, realizují se zde nejvyšší mentální funkce, vzniká zde pocit vědomí a sebevědomí, •porucha- apatie,emoční labilita (frontální lobotomie) • Limbický systém •sídlem paměti a zdrojem emocí a motivací •limbická odpověď- strach, vztek, agrese, potěšení , odpor •motivace- hlad, žízeň, sexuální a reprodukční chování •korové struktury •jádra v koncovém mozku- amygdala •jádra diencephala a kmene- jádra thalamu a hypothalamu •spoje limbického systému Amygdala •v temporálním laloku •schopna ovlivňovat somato- i visceromotoriku - dodává neutrálním vjemům emoční náboj •zničení- zklidnění- poruchy emočního prožívání •dráždění- zvýšená pozornost, strach, úzkost, agrese Hippocampus - zničení- ztráta schopnosti učit se, pamatovat si Papezův okruh (James Papez 1939) nemá specifickou funkci ncl. anterior thalami gyrus parahippocampalis hippocampus ncl. mamillaris tr. mammilo-thalamicus fornix •z makroskopického hlediska jsou obě hemisféry (jejich kůra) přibližně stejné, avšak liší se svojí funkční aktivitou •u řady funkcí obvykle jedna hemisféra převažuje, to je tzv. dominantní hemisféra •u asi 96% praváků a asi 70% leváků je dominantní pravá hemisféra •pravá hemisféra se u většiny lidí uplatňuje v neverbálních schopnostech (trojrozměrné vidění, rozpoznávání tváří, emočního obsahu řeči, estetické vnímání atd.) •levá hemisféra při schopnostech verbálních (vyžadujících analýzu situace, logické myšlení atd.) • 2. TĚLESO BÍLÉ HMOTY KONCOVÉHO MOZKU •bílá hmota koncového mozku se nazývá corpus medullare, je tvořena obrovským počtem nervových vláken (drah), jež spojují různá místa v hemisférách nebo vedou z hemisfér do ostatních částí nervové soustavy. •asociační dráhy: dráhy, které spojují dvě různá místa v téže hemisféře, příkladem je fasciculus arcuatus (obloukový svazek) – dráha spojující Brocovo a Wernickeovo centrum řeči • •komisurální dráhy: dráhy spojující dvě místa v opačných hemisférách. Zajišťují koordinovanou činnost obou hemisfér, největším jejich svazkem je kalózní těleso (corpus callosum) • •projekční dráhy: dráhy spojující mozkovou kůru s nižšími úrovněmi CNS (nebo naopak), vystupují (nebo vstupují) z mozkového kmene přes crura cerebri do hemisfér a zde se vějířovitě (radiálně) rozbíhají ke kůře – tento vějířovitý útvar složený z nervových vláken se nazývá corona radiata Asociační dráhy - propojují různě vzdálené korové oblasti hemisféry - krátká vlákna - dlouhá vlákna -Nejobjemnější skupina -Krátká -dlouhá Komisurální dráhy corpus callosum commissura anterior commissura fornicis commissura posterior - homotropní - heterotropní Projekční dráhy - svazky axonů, tvoří spojení kůry telencefala a níže uložených strukt. krátké projekční dráhy dlouhé projekční dráhy - capsula interna vzestupné- vedou senzitivní a senzorické info- kříží se- radiatio talami, optica, acustica sestupné- vedou motorické info- kříží se- tractus corticospinalis CAPSULA INTERNA crus anterius - vlákna předního tr. thalamocorticalis a tr. frontopontinus genu - tr. corticonuclearis crus posterius - tr. corticospinalis v somatotopickém uspořádání, tr. corticoreticularis a tr. corticorubralis, zadní tr.talamocorticalis, tr. parieto- , temporo-, occipitopontinus, radiatio optica, radiatio acustica 3. BAZÁLNÍ GANGLIA •jedná se o velká jádra šedé hmoty, leží laterálně od thalamu, jsou zanořeny do hloubky bílé hmoty •bazální ganglia jsou nejvyvinutější částí koncového mozku u vodních obratlovců, u nichž převládají nad mozkovou kůrou, nejvyššího rozvoje dosáhla u ptáků, u savců, byl rozvoj striata zatlačen rozvojem mozkové kůry •bazální ganglia jsou funkčně zapojena do motorických neuronálních okruhů (podobně jako motorická kůra koncového mozku, velká jádra šedé hmoty ve středním mozku a mozeček – se všemi těmito částmi mozku jsou bazální ganglia spojena) •učastní se především na vytváření programů pro zamýšlené pohyby, koordinace mezi reflexní a úmyslnou aktivitou •nejsou sama schopna vytvářet vstupní informace pro pohyb •klíčový význam v integraci motorických funkcí •spolu s mozečkem spojení mezi senzorickým a motorickým systémem •emoce, kognitivní funkce • •Corpus striatum= nucleus caudatus + putamen •Nucleus lentiformis= globus pallidus (pallidum) + putamen •Claustrum •Nucleus amygdalae (mandle), která je funkčně zapojena do tzv. limbického systému • Corpus amygdaloideum Substantia innominata Pallidum Striatum Poškození bazálních ganglií •Chorea- bezděčné pohyby v klidu i při pohybu, mizí ve spánku •Athetosa- pomalé kroutivé pohyby distálních částí končetin, grimasy, nejasná řeč •Balismus- mimovolní pohyby značné amplitudy- létací pohyby •Parkinsonismus- hypertonie svalů, ztížená hybnost, klidový třes mizící ve spánku, tichá řeč, drobné písmo Mozkové komory Ventriculus lateralis - v hemisférách Foramen interventriculare Ventriculus tertius - mezi thalamy Aqueductus mesencephali Ventriculus quartus - mezi mozkovým kmenem a mozečkem Ependym komor+pia mater = tela choroidea- plexus choroideus- liquor cerebrospinalis- apertura mediana et laterales ventriculi IV.- subarachnoidalní prostor Lumbální punkce Hydrocephalus •Obrázky: •Atlas der Anatomie des Menschen/Sobotta. Putz,R., und Pabst,R. 20. Auflage. München:Urban & Schwarzenberg, 1993 •Netter: Interactive Atlas of Human Anatomy. •Naňka, Elišková: Přehled anatomie. Galén, Praha 2009. •Čihák: Anatomie I, II, III. •Drake et al: Gray´s Anatomy for Students. 2010 Motorický systém Pyramidová dráha: hlavní motorická dráha, začíná u buněk šedé mozkové kůry, na hranici prodloužené míchy a míchy páteřní se kříží tak, že vlákna která jdou z pravé poloviny koncového mozku jdou do levé poloviny míchy. Mimopyramidové motorické dráhy: jsou to ostatní vychází z šedé hmoty mozku, udržují svalové napětí, rovnováhu, ovládání chůze Pyramidová dráha •Je to korová přímá motorická dráha •Jednoneuronová: area 4,6 – motorické arei 60% vláken zde začíná, area 5,7 – senzitivní arei 40% vláken zde začíná. •Jde přes Capsula int., Crura cerebri, na přechodu pontu a oblongaty= roztříštěné svazky pyramid=Pyramides medullae oblongatae, Decussatio pyramidum: Zkřížené vlákna=tr.corticospinalis lateralis • Nezkřížené vlákna= tr.corticospinalis anterior. •Zakončení v míše - vpředu-Rexedova zóna IX (vlákna z motorické oblasti kůry) • vzadu-Rexedova zóna IV-VI •Tato dráha provádí volnou motoriku • • Extrapyramidové dráhy •Je to korová motorická dráha nepřímá •Vede podněty z kůry k jádrům mozkového kmene, odtud navazují kmenové motorické dráhy •Jsou to dráhy:1)Tr.corticorubralis-tr.rubrospinalis • 2)Tr.corticotectalis-tr.tectospinalis • 3)Tr.corticoreticularis-tr.reticulospin • 4)Tr.corticointerstitiovestibularis-tr.vestibulospinalis • tr.interstitiospinalis •