Cvičení 9: Neparametrické úlohy o mediánech Úkol 1.: Párový znaménkový test a párový Wilcoxonův test Při zjišťování kvality jedné složky půdy se používají dvě metody označené A a B. Výsledky: Vzorek 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 A 0,275 0,312 0,284 0,3 0,365 0,298 0,312 0,315 0,242 0,321 0,335 0,307 B 0,28 0,312 0,288 0,298 0,361 0,307 0,319 0,315 0,242 0,323 0,341 0,315 Na hladině významnosti 0,05 testujte pomocí párového znaménkového testu a poté pomocí párového Wilcoxonova testu hypotézu, že metody A a B dávají stejné výsledky. Návod: Načteme datový soubor kvalita_pudy.sta. Proměnná A obsahuje výsledky metody A, proměnná B výsledky metody B. Nejprve budeme testovat nulovou hypotézu pomocí párového znaménkového testu. Statistiky –Neparametrická statistika – Porovnání dvou závislých vzorků (proměnné) – OK – 1. seznam proměnných A, 2. seznam proměnných B – OK – Znaménkový test. Komentář: Vidíme, že nenulových hodnot n = 9. Z nich záporných je %, tj.7. Kladných je tedy 9 – 7 = 2, což je hodnota testové statistiky S[Z]^+. Asymptotická testová statistika U[0] (zde označená jako Z) se realizuje hodnotou . Odpovídající asymptotická p-hodnota je 0,18422, tedy na asymptotické hladině významnosti 0,05 nezamítáme hypotézu, že obě metody dávají stejné výsledky. Upozornění: V tomto případě není splněna podmínka pro využití asymptotické normality statistiky S[Z]^+, tj. n > 20. Je tedy vhodnější najít v tabulkách kritické hodnoty pro znaménkový test (viz skripta Základní statistické metody, tabulka na straně 156). Pro n = 9 a α = 0,05 jsou kritické hodnoty k[1] = 1, k[2] = 8. Protože kritický obor neobsahuje hodnotu 2, nezamítáme H[0] na hladině významnosti 0,05. Dostáváme stejný výsledek při použití asymptotického testu Nyní graficky znázorníme výsledky obou metod: Návrat do Porovnání 2 proměnných - Kabicový graf všech proměnných – OK – A, B – OK. Komentář: Z krabicových diagramů je vidět, že obě metody se poněkud liší v úrovni, ale neliší se ve variabilitě. Dále provedeme Wilcoxonův párový test. Návrat do Porovnání 2 proměnných – Wilcoxonův párový test. Komentář: Výstupní tabulka poskytne hodnotu testové statistiky S[W]^+ (zde označena T), hodnotu asymptotické testové statistiky U[0] a p-hodnotu pro U[0]. V tomto případě je p-hodnota 0,038153, tedy nulová hypotéza se zamítá na asymptotické hladině významnosti 0,05. Ze srovnání asymptotických p-hodnot pro znaménkový test a pro Wilcoxonův test plyne, že Wilcoxonův test je silnější. Upozornění: V tomto případě není splněna podmínka pro využití asymptotické normality statistiky S[W]^+, tj. n ≥ 30. Je tedy vhodnější najít v tabulkách kritickou hodnotu pro Wilcoxonův párový test (viz skripta Základní statistické metody, tabulka na straně 157). Pro n = 9 a α = 0,05 je kritická hodnota rovna 5. Protože kritický obor obsahuje hodnotu 5, zamítáme H[0] na hladině významnosti 0,05. To souhlasí s výsledkem asymptotického testu. Úkol 2.: Znaménkový test a jednovýběrový Wilcoxonův test Vyráběné ocelové tyče mají kolísavou délku s předpokládanou hodnotou mediánu 10 m. Náhodný výběr 10 tyčí poskytl tyto výsledky: 9,83 10,10 9,72 9,91 10,04 9,95 9,82 9,73 9,81 9,90 Na hladině významnosti 0,05 testujte hypotézu, že předpoklad o mediánu délky tyčí je oprávněný. Návod: Načteme datový soubor ocelove_tyce.sta. Proměnná X obsahuje naměřené hodnoty a proměnná Y obsahuje konstantu 10. Provedení znaménkového a Wilcoxonova testu je nyní stejné jako v předešlém případě. Komentář: Znaménkový test poskytl asymptotickou p-hodnotu 0,113846, tedy nulová hypotéza se nezamítá na hladině významnosti 0,05. Wilcoxonův test dává asymptotickou p-hodnotu 0,024933, tedy nulová hypotéza se zamítá na asymptotické hladině významnosti 0,05. Podobně jak v úkolu 1 by bylo vhodnější najít kritické hodnoty v tabulkách. V případě znaménkového testu jsou kritické hodnoty pro n = 10 a α = 0,05 rovny 1 a 9, testová statistika S[Z]^+ = 2. Protože S[Z]^+ nepatří do kritického oboru , nelze nulovou hypotézu zamítnout na hladině významnosti 0,05, což je v souladu s výsledkem asymptotického testu. V případě Wilcoxonova testu je kritická hodnota pro n = 10 α = 0,05 rovna 8. Protože kritický obor obsahuje hodnotu 5,5, zamítáme H[0] na hladině významnosti 0,05. I zde tedy existuje soulad mezi výsledkem přesného a asymptotického testu. Podobně jako v úkolu 1. znázorníme výsledky měření pomocí krabicového diagramu: Úkol 3.: Dvouvýběrový Wilcoxonův test, dvouvýběrový Kolmogorovův - Smirnovův test Bylo vybráno 10 polí stejné kvality. Na čtyřech z nich se zkoušel nový způsob hnojení, zbylých šest bylo ošetřeno starým způsobem. Pole byla oseta pšenicí a sledoval se její hektarový výnos. Je třeba testovat na hladině významnosti 0,05, zda nový způsob hnojení má týž vliv na průměrné hektarové výnosy pšenice jako starý způsob hnojení. hektarové výnosy při novém způsobu: 51 52 49 55 hektarové výnosy při starém způsobu: 45 54 48 44 53 50 Návod: Načteme datový soubor hnojeni_poli.sta. Proměnná X udává výnosy pšenice při obou způsobech hnojení a proměnná ID nabývá hodnoty 1 pro starý způsob hnojení, hodnoty 2 pro nový způsob hnojení. Dvouvýběrový Wilcoxonův test: Statistiky – Neparametrická statistika – Porovnání dvou nezávislých vzorků (skupiny) – OK - Seznam závislých proměnných X, Grupovací proměnná ID - OK - Mann – Whitneyův U test. Komentář: Ve výstupní tabulce jsou součty pořadí T[1], T[2], hodnota testové statistiky min(U[1], U[2]) označená U, hodnota asymptotické testové statistiky U[0] (označená Z), asymptotická p-hodnota pro U[0 ]a přesná p-hodnota (ozn. 2*1 str. přesné p – ta se používá pro rozsahy výběrů pod 30). V našem případě přesná p-hodnota = 0,352381, tedy H[0] nezamítáme na hladině významnosti 0,05. Výpočet je vhodné doplnit krabicovým diagramem. Komentář: Je zřejmé, že výnosy při novém způsobu hnojení jsou vesměs nižší než při starém způsobu a také vykazují mnohem větší variabilitu. Dvouvýběrový Kolmogorovův – Smirnovův test (viz skripta Základní statistické metody, věta 9.4.3.1.) poskytne tabulku: Komentář: Dostaneme maximální záporný a maximální kladný rozdíl mezi hodnotami obou výběrových distribučních funkcí, dolní omezení pro p-hodnotu (p > 0,1), průměry, směrodatné odchylky a rozsahy obou výběrů. Protože p > 0,05, nulovou hypotézu nezamítáme na hladině významnosti 0,05. Úkol 4.: Kruskalův – Wallisův test a mediánový test Voda po holení jisté značky se prodává ve čtyřech různých lahvičkách stejného obsahu. Údaje o počtu prodaných lahviček za týden v různých obchodech: 1. typ: 50 35 43 30 62 52 43 57 33 70 64 58 53 65 39 2. typ: 31 37 59 67 44 49 54 62 34 42 40 3. typ: 27 19 32 20 18 23 4. typ: 35 39 37 38 28 33. Posuďte na 5% hladině významnosti, zda typ lahvičky ovlivňuje úroveň prodeje. Návod: Načteme datový soubor voda_po_holeni.sta. Proměnná X udává počet prodaných lahviček a proměnná TYP udává typ lahvičky. Úloha vede na Kruskalův – Wallisův test nebo mediánový test (viz skripta Základní statistické metody, věta 9.5.1.1. resp. věta 9.5.3.1.): Statistiky – Neparametrická statistika – Porovnání více nezávislých vzorků (skupiny) – OK – Proměnné – Seznam závislých proměnných X, Grupovací proměnná TYP – OK – Shrnutí: Kruskal-Wallis ANOVA & Mediánový test. Ve dvou výstupních tabulkách se objeví výsledky K-W testu a mediánového testu. Komentář: Oba testy zamítají hypotézu o shodě mediánů v daných čtyřech skupinách. Testová statistika K-W testu je 18,802, počet stupňů volnosti 3, odpovídající asymptotická p-hodnota 0,0003. Testová statistika mediánového testu je 17,539, počet stupňů volnosti 3, odpovídající asymptotická p-hodnota 0,0005. K-W test je poněkud silnější (p-hodnota = 0,0003, zatímco p-hodnota pro mediánový test je 0,0005). Grafické znázornění výsledků: návrat do Shrnutí: Kruskal-Wallis ANOVA & Mediánový test – Krabicový graf – Vyberte proměnnou: X – OK – Typ krabicového grafu: Medián/Kvartily/Rozpětí – OK. Komentář: Je vidět, že úroveň prodeje pro 1. typ je nevyšší, zatímco pro 3. typ nejnižší. Pro 1. a 2. typ je variabilita prodeje značná, pro 3. a 4. typ naopak malá. Vzhledem k tomu, že jsme zamítli nulovou hypotézu o shodě mediánů na asymptotické hladině významnosti 0,05, provedeme metoda mnohonásobného porovnávání:Vícenás. porovnání průměrného pořadí pro vš. sk. Komentář: Tabulka obsahuje p-hodnoty pro test hypotézy, že l-tý a k-tý výběr pocházejí z téhož rozložení. Vidíme, že na hladině významnosti 0,05 zamítáme nulovou hypotézu pro 1. a 3. typ lahvičky a pro 2. a 3. typ lahvičky. Příklady k samostatnému řešení Příklad 1.: U osmi osob byl změřen systolický krevní tlak před pokusem a po něm. č. osoby 1 2 3 4 5 6 7 8 tlak před 130 185 162 136 147 181 128 139 tlak po 139 190 175 135 155 175 158 149 Na hladině významnosti 0,05 testujte hypotézu, že pokus neovlivní systolický krevní tlak. Řešení: Stejně jako v úkolu 1 provedeme párový znaménkový a párový Wilcoxonův test. Načteme soubor tlak.sta. Proměnná X obsahuje hodnoty tlaku před pokusem, proměnná Y po pokusu. Výstupní tabulka: Komentář: Jelikož p-hodnota = 0,288844 > 0,05, nelze nulovou hypotézu zamítnout na hladině významnosti 0,05. Vzhledem k malému rozsahu výběru je však vhodnější najít v tabulkách kritické hodnoty pro znaménkový test.Pro n = 8 a α = 0,05 jsou kritické hodnoty k[1] = 0, k[2] = 8. Hodnotu testové statistiky S[Z]^+ získáme jako 75% z 8, což je 6. Protože kritický obor neobsahuje hodnotu 6, nezamítáme H[0] na hladině významnosti 0,05. Dostáváme stejný výsledek při použití asymptotického testu Grafické znázornění výsledků pomocí krabicového diagramu: Komentář: Úroveň tlaku před pokusem byla poněkud nižší než po pokusu, variabilita je jen nepatrně odlišná. Výstupní tabulka Wilcoxonova testu: Vidíme, že asymptotická p-hodnota = 0,049951, nulová hypotéza se tedy zamítá na asymptotické hladině významnosti 0,05. Rozsah souboru je pouze 8, není splněna podmínka dobré aproximace standardizovaným normálním rozložením (n > 30). Proto zjistíme ve skriptech Základní statistické netody v tabulce na str. 157 kritickou hodnotu pro n = 8 a α = 0,05. Kritická hodnota je rovna 3, hodnota testové statistiky (ve výstupní tabulce označena T) je 4 > 3, tedy nulovou hypotézu nezamítáme na hladině významnosti 0,05, což je v souladu s výsledkem znaménkového testu. Příklad 2.: Majitel obchodu chtěl zjistit, zda velikost nákupů (v dolarech) placených kreditními kartami Master/EuroCard a Visa jsou přibližně stejné. Náhodně vybral 7 nákupů placených Master/EuroCard: 42 77 46 73 78 33 37 a 9 placených Visou: 39 10 119 68 76 126 53 79 102. Lze na hladině významnosti 0,05 tvrdit, že nákupů placených těmito dvěma typy karet se shodují? Řešení: Stejně jako úkolu 3 použijeme dvouvýběrový Wilcoxonův test a Kolmogorovův - Smirnovův test. Načteme datový soubor kreditni_karty.sta. Proměnná X obsahuje hodnoty nákupů, proměnná ID má hodnotu 1 pro kartu Master/EuroCard a hodnotu 2 pro kartu Visa. Výstupní tabulka pro dvouvýběrový Wilcoxonův test: Komentář: Zajímá nás především přesná p-hodnota (ozn. 2*1 sided exact p – ta se používá pro rozsahy výběrů pod 30). V našem případě přesná p-hodnota = 0,252273, tedy H[0] nezamítáme na hladině významnosti 0,05. Výstupní tabulka pro Kolmogorovův – Smirnovův test: Komentář: Dostaneme maximální záporný a maximální kladný rozdíl mezi hodnotami obou výběrových distribučních funkcí, dolní omezení pro p-hodnotu (p > 0,1), průměry, směrodatné odchylky a rozsahy obou výběrů. Protože p > 0,05, nulovou hypotézu nezamítáme na hladině významnosti 0,05. Výpočet je vhodné doplnit krabicovým diagramem typu Medián/Kvartily/Rozpětí. Komentář: Vidíme, že platby za nákupy kartou Master/EuroCard mají nižší úroveň, ale přibližně stejnou variabilitu jako platby kartou Visa. Příklad 3.: Z produkce tří podniků vyrábějících televizory bylo vylosováno 10, 8 a 12 kusů. Byly získány následující výsledky zjišťování citlivosti těchto televizorů v mikrovoltech: 1. podnik: 420 560 600 490 550 570 340 480 510 460 2. podnik: 400 420 580 470 470 500 520 530 3. podnik: 450 700 630 590 420 590 610 540 740 690 540 670 Testujte na hladině významnosti 0,05 hypotézu o shodě úrovně citlivosti televizorů v jednotlivých podnicích. Řešení: Stejně jako v úkolu 4 provedeme Kruskalův-Wallisův test a mediánový test. Načteme datový soubor televizory.sta. Proměnná X obsahuje hodnoty citlivosti televizorů, proměnná ID udává číslo podniku. Ve dvou výstupních tabulkách máme výsledky mediánového testu a K-W testu. Komentář: Protože zjištěné p-hodnoty jsou menší než zvolená hladina významnosti 0,05, oba testy zamítají hypotézu o shodě mediánů v daných třech skupinách. Výsledky metody mnohonásobného porovnávání: Komentář: Na hladině významnosti 0,05 se liší citlivost televizorů vyráběných ve 2. a 3. podniku. Grafické znázornění výsledků: Komentář: Je vidět, že citlivost televizorů ze 3. podniku je nevyšší, zatímco ze 2.podniku nejnižší. Citlivost výrobků 3. podniku však vykazuje největší variabilitu.