Deskriptivní epidemiologie
Měření výskytu nemocí,
ukazatele nemocnosti

Frekvence nemocí
oHlavním úkolem popisné epidemiologie – měření výskytu nemocí – tj. stanovení četnosti (frekvence),
s jakou se nemoc vyskytuje v populaci a jejích podskupinách.
oSoučástí popisu je též dynamika změn této frekvence v čase a prostoru.
o

Výsledky měření nemocnosti
oVýchodisko při hodnocení zdraví populace
oPosouzení velikosti a závažnosti zdravotních problémů
oSrovnání i průběžné sledování zdravotní situace
oOdhad zdravotních potřeb
oPodklad pro stanovení priorit zdravotní péče

Měření výskytu nemocí
oZákladní otázky při měření jakéhokoliv jevu:
oCo? /předmět měření/ - a) osoba jako nositel nemoci,
o    b) případ onemocnění – RZS,
o    c) jiná událost spojená s onemocněním
oV jaké populační skupině? (exponovaná populace)
oKdy? (okamžik, interval)
oKde?

Tvoření studovaného souboru
®stanovení rozsahu souboru osob, u nichž budeme zjišťovat výskyt nemocí + volba způsobu, jakým
takový soubor vytvoříme
®každý soubor – vymezen časově, místně a věcně – osobními znaky (věk, pohlaví, bydliště…)
®Šetření: vyčerpávající (úplné) x výběrové  (neúplné)
o

Tvoření studovaného souboru
oÚplné šetření
o® zjišťujeme přítomnost nebo nepřítomnost nemoci (a jiných znaků) u každého člověka základního
souboru, a to bez výjimky.
® nelze rozšířit platnost výsledků mimo hranice souboru
® jen u souborů relativně malých + diagnostický test – poměrně jednoduchý
oVýběrové šetření
® zjišťujeme požadované údaje pouze u části jednotek (u výběru)
® výběrové šetření – vyšetřujeme určitým a předem stanoveným způsobem část zkoumaného základního
souboru ® s úmyslem, že údaje budeme moci použít k posouzení celého základního souboru
®výhoda: úspora práce, času, nákladů, rychlost
®zákl. požadavek: výběrový soubor (výběr) – zhruba stejné složení jako soubor základní Þ výběr
reprezentativní
®třeba znát parametry
o

Ukazatelé nemocnosti
oKvantitativní stránka výskytu nemocí v populaci vyjádřena pomocí statistických ukazatelů
o
1.absolutní
2.
2.relativní (ve vztahu k exponované populaci) → hlubší kvantitativní analýza, srovnání, intenzita
3.
oZdroje informací   - rutinní statistiky
o                             -  výběrová šetření

Ukazatelé nemocnosti
1.Průměrná délka trvání nemoci (t)
2.Incidence (I)
3.Prevalence (P)
®

1. Průměrná délka trvání nemoci (t)
o součet všech prostonaných dnů / celkový počet případů nemoci
o Þ jak dlouho trvá průměrně jeden případ nemoci
o
oPř. počet prostonaných dní celkem/počet angín = průměrná doba trvání 1 angíny (10 dní)
o




2. Incidence (I) (1)
o intervalový ukazatel; míra frekvence, s jakou dochází během daného časového intervalu ke vzniku
nových onemocnění; specifikováno místně a časově
o
o Absolutní incidence
o počet nových případů nemoci během intervalu
o         Relativní incidence
o (počet nových onemocnění/střední stav exponované populace) * 10k
o
oRelativní incidence v epidemiologických studiích:
a)Incidence risk
b)Incidence rate
c)Incidence odds
o
o




2. Incidence (I) (2)
oPro vyjádření incidence ® nutné specifikovat jmenovatele
o
ocelopopulační studie ® jmenovatel: celková populace
oX správně by měl zahrnovat pouze osoby, které mohou teoreticky onemocnět
o   (ne ty, které už nemoc mají nebo ji z objektivních důvodů mít nemohou – např.ženy po HYE
nemohou mít ca endometria) ® tyto osoby nutno odečíst !

a) Incidence risk (Incidence jako pravděpodobnost, Cumulative incidence- CI)
o
oIncidence se zjišťuje v incidenčních studiích – obvykle kohortové* prospektivní studie ®
ozaznamenávají se nově vzniklé onemocnění u osob na počátku zdravých
o
o CI ( pro stanovený interval) = d/N
o      d – počet nových případů nemoci
o     N -  počet zdravých osob na začátku sledování
o
o
o*kohorta = soubor osob charakterizovaný společným znakem (znaky) - např. dobou narození, pohlavím
atd.

a) Incidence risk (1)
oDo studie bylo vybráno 5 000 mužů, kteří netrpěli ICHS. Byli kontrolováni v průběhu 5 let, po 5
letech byla ICHS (nová onemocnění) dg.u celkem 250 sledovaných mužů
o
oIncidence risk = 250/5000 * 1000 = 50
opočet nových onemocnění dělíme počtem sledovaných osob,které byly na počátku intervalu bez nemoci
o
oInterpretace:
opravděpodobnost (riziko) onemocnění ICHS je 50 případů na 1000 osob a 5 let
o5-leté riziko onemocnění ICHS je 50 případů/1000
o
o

a) Incidence risk (2)
oPravděpodobnost jedince ve studované populaci, že v průběhu sledovaného intervalu onemocní nemůže
být větší než 1 ® nelze ho použít pro opakující se nemoci
oPravděpodobnost je tím vyšší, čím delší je doba trvání studie – musí být určen čas

b) Incidence rate (Incidence density- ID, poměr)
oNe všechny osoby zahrnuté na počátku do studie mohou být sledovány po celou dobu studie (smrt,
stěhování…)
® třeba jiným způsobem definovat jmenovatel
o= součet dob (roků, měsíců, dnů) sledování všech osob bez nemoci – celková doba sledování, kdy
osoby ač vystaveny  riziku expozice neonemocněly  (Y = osobočas)
o            ID = d/Y
•JednotkaY– „osoboroky“, „osoboměsíce“, „osobodny“
•nevyjadřuje pravděpodobnost x ale frekvenci ® hodí i pro sledování výskytu opakujících se nemocí
o
o
®

Incidence rate (osoboroky)



c) Incidence odds IO (Incidence jako sázkový poměr)
opočet osob, které onemocněly(d) / počet osob, které zůstaly zdravé (/N-d)
o  IO (pro daný časový interval)= d/(N-d)
o  podíl pravděpodobností
o
o
oInterpretace: ve sledované skupině je IO x větší pravděpodobnost onemocnět než neonemocnět
o
o

 Incidence risk x incidence rate
orozdíl v definice jmenovatele
ou většiny vzácných onem.jejich hodnota podobná
oIncidence risk – se zjišťuje v epidem. studiích (nelze z RZS)
oIncidence rate – i z údajů RZS- povinně hlášené nemoci, Y neznáme, ale odhadujeme ( počet osob ke
středu intervalu)
o




3. Prevalence (1)
Øprůřezový ukazatel, informuje o úrovni nemocnosti k určitému datu
o (počet osob s nemocí existující k určitému datu/ počet exponovaných osob) * 10k
®zahrnuje onemocnění všechna, bez ohledu na to, kdy vznikla ® nejen nová onemocnění
o
oAbsolutní prevalence
opočet existujících onemocnění ve vymezené populaci
oRelativní prevalence
o(počet existujících onemocnění/střední stav exponované populace) * 10k
o




3. Prevalence (2)
oRelativní prevalence v epidemiologických studiích:
o
a)Okamžiková prevalence (P)
b)Intervalová prevalence (IP)
c)Průměrná intervalová prevalence (PIP)
o

a) Okamžiková prevalence P
opočet nemocí (nemocných osob) k určitému datu
o
oP = počet všech nemocných k určitému časovému okamžiku / počet všech osob v populaci (souboru) k
témuž časovému okamžiku * 10k
o

b) Intervalová prevalence IP
opočet nemocí (nemocných osob) ve vymezeném časovém intervalu
o
oIP = počet nemocných na začátku intervalu (leden) + počet nových onemocnění během intervalu
(leden-prosinec) / střední stav osob v populaci (souboru) * 10k        (x100 → %)
o     roční prevalence

c) Průměrná intervalová prevalence PIP
oprůměr okamžikových prevalencí
o
oPIP = počet nemocných, které připadá průměrně na 1 den daného intervalu / střední stav osob v
populaci (souboru) * 10k
o
o      průměr jednotlivých denních prevalencí za určitý časový interval ( měsíc, rok…) –  př.
průměrné procento pracovní neschopnosti

Co vyjadřují ukazatelé?
oIncidence ® vystihuje dynamiku vývoje epidemiolog.situace, aktuální riziko nemocí v populaci ve
stanoveném období
o
oPrevalence ® vystihuje celkovou epidemiolog.závažnost v době sledování,
o     informace o rozsahu postižení populace, údaj pro zdravotní správu (kolik prostředků na
zdravotní péči?)

Vztah mezi ukazateli
oPrevalence je přímo úměrná
qIncidenci
qDélce trvání nemoci (úzdrava, smrt)
oPrevalenci zvyšuje:
-nárůst nových případů nemoci
-imigrace (přistěhování) nemocných
-emigrace zdravých
-zlepšení dg. procesu
-delší doba trvání nemoci
-…….a naopak….
-

Vztah mezi ukazateli (2)
o
®zvýšení incidence (každý nový případ nemoci) zvyšuje prevalenci
o( I nemůže být nikdy vyšší než P)
→snížení prevalence – pouze v důsledku uzdravení nebo úmrtí
o
® míra uzdravení nízká Þ i nízká incidence může způsobovat vysokou prevalenci
®
® pokles úmrtnosti nemusí znamenat snížení incidence příslušné nemoci x pouze   účinnější léčbu →
paradox: neúspěšná tp.a úmrtí vede ke snížení prevalence, úspěšná tp. oddalující úmrtí je příčinou
zvýšení prevalence
®
®Akutní nemoci krátce trvající – není rozdíl v I a P
®Chron.nemoci dlouho trvající (ZN) – velké rozdíly mezi I a P
®
o
®

Vztah mezi ukazateli
®při ustálené úrovni nemocnosti (chron. nemoci s nízkou mírou úmrtnosti a dlouhou dobou trvání)
®
®
oPrevalence = Incidence x průměrná délka trvání nemoci
o
oP (PIP) = I x t
o(t ve stejné časové jednotce jako incidence)
o
o

Např.nemoc trvá v průměru 3 roky a  incidence (za 1 rok) nemoci je 10 případů na 1000 obyvatel,
můžeme očekávat prevalenci  30 nemocných na 1000 obyvatel

Vztah mezi ukazateli
oVztah mezi incidencí a prevalencí
o
Snímek 004fs..JPG

Děkuji za pozornost
C:\WINWORD\CLIPART\CROWD.WMF