Lékařská mikrobiologie pro ZDRL Týden 22: Základy lékařské mykologie Ondřej Zahradníček zahradnicek@fnusa.cz upraveno 67 Muchomurka_cervena_i Místo úvodu bdadafoto.webzdarma.cz/rostliny_houby.htm Houby §rozkladači §parazité §využití v průmyslu i potravinářství §mutualisté žijí v symbióze s cévnatými rostlinami nebo řasami §známo asi kolem 1 500 000 druhů §v ČR asi 10 000 druhů Co nás dnes čeká §A. Obecné vlastnosti hub §B. Vláknité houby §C. Kvasinkovité houby §D. Dimorfní houby 23 candida http://academics.hamilton.edu/biology/kbart/image/candida.jpg Příběh první §Ellen se trápila. Její přítel jí vyčítal, že s ním nechce spát. Ve skutečnosti ji přítel přitahoval, jenže při milování zažívala nepříjemné svědění §Což o to, už byla za svou gynekoložkou, a ta jí předepsala vaginální čípky. Čípky však pomohly jen na chvíli, a totéž podruhé a potřetí. §Ellen se už doopravdy naštvala. Změnila gynekologa. Nový gynekolog, vyslechnuv její příběh, pochopil, že lokální terapie nebude stačit. Až celková terapie vyhnala původce jejích potíží nejen z pochvy, ale i ze střevního rezervoáru. Tím její potíže pominuly. Viníkem byla §Candida albicans, nejběžnější z kvasinek. Vaginální mykózy jsou často úporné a velice nepříjemné. Jsou dobře adaptované na přítomnost v organismu. Často nečiní žádné obtíže, Jindy naopak dělá problémy velice úporné. §Na poševních kandidózách se podílí mnoho faktorů. Významné jsou dietní vlivy (kvasinky jsou mlsné, a je-li mlsná i jejich hostitelka, s povděkem to uvítají), ale také hormonální vlivy, těhotenství, cukrovka a mnoho dalších vlivů. §Vaginální mykóza by tedy nikdy neměla být řešena bez kontextu celkového stavu ženy. Příběh druhý §Pan Leopold byl archivář. Celé dny trávil ve vlhkém a zaprášeném archivu. Postupně začal čím dál více pokašlávat. Chvíli se už obával, jestli snad nemá tuberkulózu, ale tuberkulóza to nebyla. Po zjištění pravé příčiny jeho potíží začaly Leopoldovy potíže ustupovat – pomalu, ale jistě. asnig3 Viníkem zde byl §Aspergillus niger, neboli kropidlák černý §Kropidláky napadají častěji lidi oslabené, mohou však napadnout i člověka zdravého. Často se aspergilóza vyskytuje jako profesní onemocnění lidí, pracujících ve vlhkých, zaprášených provozech, kde neustále poletují různé plísňové spóry. www.medmicro.info Kropidlák černý asnig1 asnig16 asnig17 www.medmicro.info A. Obecná charakteristika hub lHouby jsou eukaryotní organismy, na rozdíl od prokaryotních bakterií lJejich buněčná stěna je tvořena chitinem, chitosanem, mannany a glukany – tedy polysacharidy, má jinou stavbu a složení než buněčná stěna bakterií. Barví se ale fialově („grampozitivně“) lVětšinou mají pomalejší buněčný cyklus než bakterie à infekce bývají zdlouhavější lNepůsobí na ně většina antibakteriálních látek a musíme používat zvláštní skupinu látek – antimykotika, která zase nejsou účinná při léčbě bakteriálních infekcí Morfologie hub (mikromycet) §Blastokonidie je oválná nebo kulatá buňka, charakteristická pro kvasinky. Často vidíme pučící blastokonidie (blastospory) §Hyfa je vlákno. Může být větvené, může být septované či bez přepážek. Soubor hyf se nazývá mycelium, které může být §vegetativní, ukotvující houbu v substrátu §generativní neboli vzdušné, nesoucí rozmnožovací struktury houby Fungi2 Rozmnožování hub §Rozmnožování hub může být pohlavní a nepohlavní. Je to něco podobného jako u rostlin, které také můžeme rozmnožovat nepohlavně (řízkováním, tvorbou šlahounů) a pohlavně. V současnosti se doporučuje §pro sexuální rozmnožovací tělíska hub používat termín spora (neplést s endosporami bakterií!) §pro asexuální, vegetativní reprodukční částice používat termín konidie Typy pohlavních rozmnožovacích tělísek hub §Askospory jsou váčky obsahující vždy sudý počet pohlavních buněk. Týká se většiny klinicky významných mikromycet §Oospory vznikají splynutím velké nepohyblivé buňky samičí s malou pohyblivou buňkou samčí §Zygospory vznikají spojením dvou stejně velkých buněk opačného pohlaví §Zvláštním typem pohlavního rozmnožování je spájení hyf – přiloží se k sobě samčí a samičí vlákno a vytvořeným můstkem dojde k výměně genů Typy nepohlavních rozmnožovacích tělísek hub §Arthrokonidie vznikají postupným oddělováním koncových částí vláken §Blastokonidie tvoří houby, které tvoří pseudomycelia z pseudohyf – tedy nepravých hyf z protáhlých buněk oddělených zaškrcením §Chlamydokonidie jsou silnostěnné útvary kdekoli v průběhu či na konci hyf §Mikrokonidie jsou kulovitá, oválná či hruškovitá tělíska na konci hyf §Asexuální reprodukční tělíska v obalech či pouzdrech, například sporangiokonidie zygomycet uzavřené ve váčku – sporangiu, či makrokonidie u hub čeledi Dematiceae. Životní cyklus houby 19 cyklus houby /media.wiley.com Fyziologie mikromycet §Houby se množí většinou pomaleji než bakterie, jsou však mezi nimi velké rozdíly. Rostou celkem snadno i na chudých půdách §Většina klinicky významných hub dobře roste i při nižších teplotách. Kultivujeme je zpravidla raději při 30 °C než při 37 °C. Druhá možnost je souběžná kultivace při 22 °C a 37 °C, vhodná u dimorfních hub §Biochemická aktivita je pestrá hlavně u kvasinkovitých hub Houby a zdraví lKromě mikroskopických hub, o kterých je řeč v tomto praktiku, nesmíme zapomenout ani na houby, které mají makroskopické plodnice lOtravy plodnicemi velkých hub (muchomůrka zelená, vláknice Patouillardova, závojenka olovová, muchomůrka panterová, lysohlávky) každoročně znamenají zdravotní obtíže desítek lidí. V případě muchomůrky zelené jde často o smrtelné případy. 72 Amanita_pantherina_001 Některé jedovaté velké houby 3 1 Muchomůrka zelená 2 Vláknice Patouillardova 3 Muchomůrka panterová (tygrovaná) 4 Závojenka olovová Poznáte je? 68 430px-Amanita_phalloides cs.wikipedia.org/wiki/Otrava_houbami http://www.micologia.net/g3/Amanita-panterina/Amanita_pantherina_001 70 art_inocybeerubescens vláknice http://www.houbar.cz/default.aspx?show=3&text=3 71 450px-Entoloma_Sinuatum_1 cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1vojenka_olovov%C3%A 2 1 4 Klinický význam hub lMikroskopické houby v těle působí lMykózy – houbové záněty lMykotoxikózy – toxické působení (aflatoxiny, ochratoxiny a řada dalších jevů) lMykoalergózy – alergie na houby (a také na produkty hub, včetně např. antibiotik) lMycetismy – houba přítomna v těle, působí jen útlakem okolních tkání lNejdůležitější jsou mykózy, které dělíme na povrchové (kožní a slizniční) a systémové Systémové mykózy lZasahují více orgánů, často celé tělo lJsou téměř vždy důsledkem nějakého základního onemocnění: lDiabetes mellitus lPoruchy imunity, nádory bílých krvinek aj. lTransplantovaní pacienti lPůvodci: Candida, Penicillium, Aspergillus, Histoplasma, Pneumocystis a další lKromě vlastní diagnostiky mykózy je třeba vždy vypátrat (pokud to není známo), co je primární příčinou (imunodeficit, diabetes, nádor apod.) Přehled mykologické diagnostiky §Mikroskopie – zásadní, hlavně u vláknitých hub (rozlišení podle konidií a spor) §Kultivace – důležitá u vláknitých hub i kvasinek §Biochemická identifikace – zásadní u kvasinek, u vláknitých hub se nepoužívá §Průkaz antigenu – možný §Průkaz protilátek – hlavně u tkáňových mykóz (aspergilóza například) §Citlivost na antimykotika možná u kvasinek Gramovo barvení – odlišení od bakterií §Gramovým barvením jasně odhalíme, co je kvasinka, a co (jaká) bakterie. §Mimochodem, pokud by šlo jen o odlišení kvasinek, stačil by nativní preparát či jednoduché barvení. Pokud však mikrobiolog v praxi váhá např. mezi stafylokokem, kvasinkou a ještě gramnegativní nefermentující tyčinkou, je Gramovo barvení na místě k vyjasnění celé situace. Gramem barvené kvasinky C.albicans - mikrofotografie. Klikni! foto prof. MVDr. Boris Skalka, DrSc. Kultivace: Sabouraudův agar nTypická půda pro kvasinky, Sabouraudův agar, není sama o sobě selektivní a mohly by na ní růst i mnohé bakterie nPro kultivaci na mykoorganismy ovšem používáme Sabouraudův agar s antibiotiky, který růst bakterií téměř vylučuje. (V praxi ovšem narážíme na velmi drzé kmeny pseudomonád, které na veškerá antibiotika kašlou a rostou si kde chtějí J) Kultivace: Krevní agar §Přestože používáme pro houby speciální půdy, mnohé houby rostou i na bakteriologických půdách. A nejen to: některé, hlavně kandidy, volí rafinovaně podobu téměř nerozeznatelnou od kolonií bakteriálních §Rozeznat kolonie kandid od kolonií stafylokoků je někdy obtížné. Pomoci může vůně (po chlebu či burčáku); když nepomůže nic jiného, volíme zpravidla nátěr (mikroskopii) Difúzní diskový test citlivosti na antimikrobiální látky §Až na výjimky platí, že antibakteriální látky jsou u mykotických onemocnění… ehm… zkrátka na houby J §Obdobně, antimykotika nepůsobí na naprostou většinu bakteriálních agens §Houby nekultivujeme na MH, ale na Sabouraudově agaru §Kromě této možnosti existují i soupravy založené na principu mikrodilučního testu, s možností stanovení hodnoty MIC K odečtu testů na antimykotika §U amfotericinu B se za citlivý považuje i kmen, který má malou zónu, pokud uvnitř této zóny nejsou viditelné kolonie §U ostatních antimykotik (těch, co končí na „-konazol“) naopak musí být zóna dost velká, ale připouští se i přítomnost „čehosi“ uvnitř zóny, pokud to „cosi“ svou intenzitou nepřesahuje 20 % intenzity růstu kolem zóny Chromogenní půda při diagnostice kandid §Používají se různé chromogenní půdy. Některé odliší pouze Candida albicans od ostatních, jiné rozliší vzájemně několik druhů kandid. §Na půdě CHROMagar, momentálně používané v našich podmínkách je C. albicans zelenavá, C. tropicalis modrá, C. glabrata hladká růžová a C. krusei drsná růžová. Pro připomenutí: co jsou to vlastně chromogenní půdy? §CHROMOGENNÍ půdy obsahují látku, která je původně nebarevná (chromogen) §Barevnost se objeví jen při specifické reakci (odštěpení substrátu) §Půda může obsahovat více chromogenů s navázanými substráty specifickými pro různé bakterie nebo houby §FLUOROGENNÍ půdy jsou principiálně podobné, ale s fluorescenčním barvivem cakru caal cagla catro C. albicans C. glabrata C. tropicalis C. krusei www.medmicro.info Biochemická identifikace kvasinek §Tak jako bakterie, i kvasinky (ne však vláknité houby) se dají identifikovat biochemicky. (Však ostatně i použití chromogenní půdy je založeno na selektivním štěpení různých substrátů.) §Používá se např. souprava Auxacolor, založená na fermentaci různých cukrů a několika dalších reakcích §Dříve se používaly tzv. auxanogramy a zymogramy (využití a štěpení cukrů) Proteinová analýza (MALDI) §Stejně jako u bakterií se i u hub, zejména kvasinek, v poslední době prosazuje hmotová spektrometrie typu MALDI-TOF, viz dále §Princip: hmotnostní spektrometrie §již dávno využíváno v chemii, ale tehdy bylo možno analyzovat látky jen s nízkou molekulovou hmotností §založena na rozdělení nabitých částic podle jejich molekulových hmotností §nyní díky ionizaci laserovými paprsky lze detekovat i velké molekuly, typické pro různé druhy bakterií/kvasinek §využívá ionizaci laserem za přítomnosti matrice (MALDI, matrix assisted laser desorption/ionization) v kombinaci s detektorem doby letu (TOF, time-of-flight) §U hub je nutná důkladnější extrakce bílkovin před vlastním provedením P1010040 Práce s MALDI-TOF Příprava kmene pro MALDI-TOF P1010045 §Diagnostika vláknitých hub se poněkud liší od diagnostiky kvasinek. Povšimněme si rozdílů: §Mikroskopie tu má větší význam. Lze pozorovat různé typy spor a konidií. Prohlížíme bez imerze, objektivem zvětš. 4× či 10×, 20×, popřípadě 40 × §Vzhled výsledků kultivace je značně odlišný, jak na Sabouraudově agaru, tak případně i na agaru krevním. Některé z nich, zejména dermatofyty, rostou velmi pomalu. To kvůli nim se Sabouraudův agar nalévá do zkumavek. §Biochemické rozlišení se u nich, na rozdíl od kvasinek, zpravidla neuplatňuje. Mikroskopie a kultivace vláknitých hub ouchterlony Nepřímý průkaz mykóz §Jednou z mnoha možností, jak jej provádět, je mikroprecipitace v agaru. Precipitační linie se tvoří mezi důlkem s antigenem a důlkem s protilátkou. Důlky se séry pacientů 1–4 Důlek s antigenem pozitivní Precipitační linie – kvůli ní je to pozitivní www.medmicro.info Mikroprecipitace v agaru – princip §Z prostředního důlku difunduje antigen (na obrázku červeně) §Z pozitivního důlku se sérem difunduje protilátka (na obrázku modře) §Z negativních důlků samozřejmě žádná protilátka nedifunduje §V místě střetu antigenu s protilátkou vzniká precipitační linie (na obrázku zeleně) MPA Zvláštnosti diagnostiky a léčby systémových mykóz lDiagnostika: lpro přímý průkaz je samozřejmě nutný vzorek, u kterého předpokládáme přítomnost hub: krev na hemokultivaci, punktáty, excize apod. lmoderní metody umožňují např. přímý průkaz antigenů (manany, glukany) v krvi lnepřímý průkaz – protilátky v séru (aspergily) lLéčba: používají se silná, širokospektrá a vysoce účinná antimykotika: amfotericin B, triazoly (vorikonazol, itrakonazol), kaspofungin B. Vláknité mikromycety §V podstatě jde o synonymum toho, čemu se mezi lidmi říká „plísně“. asnig18 www.medmicro.info 1. Dermatofyty lJsou to specializované, tzv. keratinofilní houby, vůbec nejčastější původci infekcí kůže, nehtů, vlasů a chlupů. lNe za všemi těmito infekce jsou ovšem dermatofyty, kožní infekce způsobují i kandidy lPatří sem rody Trichophyton, Epidermophyton a Microsporum lNěkteré druhy se přenášejí mezi lidmi, jiné ze zvířat či z prostředí lRostou velmi pomalu in vivo i in vitro. Kultivace trvá několik týdnů. Také průběh a léčba je zdlouhavá Diagnostika dermatofytů §Odběry: šupiny z kůže, ústřižky nehtů, vlasů apod.; vždy je potřeba odebrat vzorek tak, aby bylo zachyceno místo, kde je zánět aktivní, a zároveň nezachytit kontaminace; doporučuje se i povrchová desinfekce (likvidace kontaminant z povrchu kůže) §Vlastní diagnostika: mikroskopická (nález vláken ve tkáni) a kultivační. Ale zatímco kultivace je nejednoznačná (mohli jsme vypěstovat i kontaminaci), mikroskopický průkaz šupiny prorůstající vláknem je jasný §Léčba je zpravidla lokální (masti, šampony) epifloc Epidermophyton floccosum www.medmicro.info trirub Trichophyton rubrum www.medmicro.info trimen1 Trichophyton mentagrophytes www.medmicro.info Rozsáhlá infekce Epidermophyton floccosum před a po léčbě 05 23-2_Epidermophyton_floccosum_BA www.mycolog.com/chapter23.htm Infekce v bederní oblasti www.mycolog.com/chapter23.htm 06 23-4_Tinea_cruris_Efloccosum Dermatomykózy různých částí těla 04 23-1_tinea_capitis_Ttonsurans 06 23-3_Epidermophyton_or_Trichophyton 08 23-5_Trichophyton_hand 09 23-6_Trichophyton_foot 10 23-7_onychomycosis_EorT www.mycolog.com/chapter23.htm 2. Houby čeledi Dematiaceae §Mají společnou přítomnost tmavého pigmentu melaninu např. v makrokonidiích §Jsou vzácné, zato však mohou být nebezpečné §Původci feohyfomykóz rostou poměrně rychle. Patří sem např. Alternaria či Cladosporium. Mohou způsobovat kožní, podkožní i systémové mykózy s nálezem tmavých vláken §Původci chromomykóz tvoří místo vláken tzv. sklerotická tělíska. Rostou pomaleji. Patří sem např. rod Curvularia Alternaria sp. 28 alternaria02 http://www.mycology.adelaide.edu.au/gallery Curvularia lunata http://www.mycology.adelaide.edu.au/gallery 38 Curvularia lunata Cladosporium sp. http://www.mycology.adelaide.edu.au/gallery 33 Cladosporium cladosporioides Chromoblastomykóza 13 23-15_chromoblastomycosis www.mycolog.com/chapter23.htm 3. Rychle rostoucí hyalinní mikromycety tvořící kolonie §Jsou to původci povrchových i systémových mykóz. Vzájemně se liší podle toho, jestli mají §konidie v řetězcích na vlákně: Aspergillus, Paecilomyces, Penicillium, Scopulariopsis §konidie ve shlucích – Fusarium §konidie jednotlivě na vláknech – Pseudoalscheria §Modře zvýrazněné si dále popíšeme Rod Aspergillus (česky kropidlák) §Existuje několik stovek druhů, asi dvacet z nich může vyvolávat infekce u člověka §Může způsobovat endokarditidy, plicní infekce, infekce oka a CNS, ale také infekce nehtů či zevního zvukovodu. §Pouhá přítomnost konidií může být příčinou alergické reakce u disponovaných osob §Aspergily také hojně tvoří mykotoxiny §Diagnostika: mikroskopie, u systémových nepřímý průkaz (precipitace, ELISA aj.) §Léčba: pouze amfotericin B a snad vorikonazol 31 aspergillus09 fumigatus Aspergillus fumigatus http://www.mycology.adelaide.edu.au/gallery 61 aspergillus http://webs.wichita.edu/mschneegurt/biol103/lecture21/lecture21.html Aspergilové infekce 62 aspergillus_bone 63 aspergillus_lung 64 aspergillus_eye http://webs.wichita.edu/mschneegurt/biol103/lecture21/lecture21.html Rod Penicillium – Plíseň štětičková §Patogenita pro člověka je nízká. Závažnější je jihoasijský druh Penicillium marneffei, jehož rezervoárem jsou bambusové krysy, a zřejmě i několik dalších. Hlavně jde o oslabené (HIV +) §Některé druhy mohou rovněž tvořit toxiny §Z druhu Penicillium notatum bylo izolováno první antibiotikum – penicilin §Druhy Penicillium camemberti, Penicillium candidum či Penicillium roqueforti jsou používány při výrobě plísňových sýrů. §Diagnostika a léčba: podobná jako u aspergilů Penicillium 58 Penicillium 57 penmic1 http://webs.wichita.edu/mschneegurt/biol103/lecture21/lecture21.html http://www.uoguelph.ca/~gbarron/MISCELLANEOUS/penmic1.jpg Infekce Penicillium marneffei 40 Penicillium marneffei01 infekce 4. Zygomycety §Zygomycety – pravé plísně tvoří neseptované hyfy. Tvoří mohutný „kožíšek“, na Petriho misce mohou i nadzvedávat víčko. §Infekce jsou vzácné, ale přibývá jich např. u diabetiků. Normálně se živí saprofyticky např. na ovoci. Jsou schopny velmi rychlého růstu např. stěnami velkých cév. Mohou způsobit i tzv. živý trombus s rychlou smrtí postiženého §Klasické je také prorůstání z nosní dutiny do mozku, a to i během několika hodin Rhizopus a Mucor (plíseň hlavičková) §Tyto dva rody jsou nejdůležitější §Kromě závažných systémových mykóz mohou způsobovat i např. infekce zevního zvukovodu či popálenin §Diagnostika opět především mikroskopická, mykolog odhalí typické útvary (stolony, rhizoidy apod.) §Vzdorují antimykotikům s výjimkou amfotericinu B Mucor mucor14 www.medmicro.info Mucor mucor Mucor Mucor sp. 50 mucor1 http://www.mycology.adelaide.edu.au/gallery 52 Mucor mucedo www.zsdukla.cz/nature/article86.php cabernet-sauvignon-nalivany-z-lahve-do-sklenicky-450 cdfc918ba3_82043026_o2 syry1 C. Kvasinkovité mikromycety §Rozdíly oproti vláknitým houbám jsou patrné v mnoha ohledech. Například i pro diagnostiku – např. lepší biochemická rozlišitelnost je velice dobře patrná 22 candida1 www.pferdemedizin.com/candida Společné vlastnosti kvasinek §Jsou to kulaté, oválné i protáhlé buňky – blastokonidie. Jsou zřetelně větší než bakterie (průměr 3–15 µm). Pučí z nich dceřiné buňky, které se mohou rychle oddělovat, nebo naopak dlouho zůstávat spojené. §Některé tvoří pseudomycelia a chlamydokonidie (Candida), výjimečně polysacharidová pouzdra (Cryptococcus) §Jsou to zpravidla oportunní patogeny, jejich patogenita závisí na celkovém stavu člověka 1. Rod Candida lNejběžnější houbový patogen lZpůsobuje lokální (kožní i slizniční) mykózy lU oslabených způsobuje i systémové mykózy lČastý výskyt ve střevě, většinou bez příznaků lAkutní i chronické záněty pochvy a vulvy lNejběžnější je Candida albicans lDále C. tropicalis, C. glabrata, C. krusei, C. parapsillosis a mnohé další lU některých typické přirozené rezistence (např. C. krusei na flukonazol) Candida §Faktory patogenity §Patogenita kandid je spojena s přilnavostí k hostitelským buňkám (hlavně pomocí mananproteinu), s tvorbou tzv. zárodečných klíčků a popř. vláken (hyf) a s produkcí kyselé proteinázy § § Odběry u kandidóz lU kožní a slizniční formy se používají výtěry nejlépe v transportní půdě FungiQuick nebo (pouze u výtěrů z genitálií) C. A. T. lU systémové formy také výtěry, anebo se zasílá krev, punktát apod. C. A. T. Foto: O. Zahradníček Diagnostika kandidóz lZákladem diagnostiky je kultivace. K.identifikaci kandidy používáme chromogenní půdy a biochemické metody (využívají se vzájemné rozdíly v metabolismu mezi kandidami) lMikroskopicky v nativním preparátu (C. A. T.), v Gramově či Giemsově či jiném barvení vidíme oválné buňky, často pučící, někdy i pseudomycélia, což je považováno za známku invazivity lLze i testovat in vitro citlivost, ale testy jsou méně spolehlivé než u bakterií Léčba kandidóz §Samotný nález kandid např. ve střevě nebo na kůži není důvodem k léčbě §U nekomplikované vaginální kandidózy se zpravidla léčí lokálně (čípky), u ústní také (např. genciánovou violetí či Lugolem) §U recidivující infekce je nutná celková léčba, aby se eliminoval střevní rezervoár infekce (jinak se infekce bude opakovat) §Nutné je zároveň kontrolovat další vlivy (hormony, dieta apod.) 27 candida Candida http://www.bmb.leeds.ac.uk/mbiology/ug/ugteach/icu8/std/candidgram.html Kandidóza úst 02 ústní kandidóza 03 ústní kandidóza chronická ww.asnanak.net/ar/article.php?sid=62. Genitální kandidóza 01 vulvovaginální kandidóza 25 candida www.vita.csc.pl/zakazenia-drozdzakowe.php www.telemedicine.org/common/common.htm. Jak je vidět, vyskytuje se u různých věkových skupin. Intertrigo 12 23-9_intertrigo_Candida 64 candida_nappy_rash www.mycolog.com/chapter23.htm http://webs.wichita.edu/mschneegurt/biol103/lecture21/lecture21.html Kandidóza střeva 21 candida-gut http://george-eby-research.com/html/depression-anxiety.html 2. Rod Cryptococcus §Tyto kvasinky lze nalézt v půdě a na různých substrátech alkalického charakteru. Častým rezervoárem je trus holubů §Nedovedou vytvářet pseudomycelia, zato tvoří mohutná polysacharidová pouzdra §Nejobávanější je C. neoformans, který u oslabených lidí může vyvolávat pneumonie, meningitidy a sepse §Je to typický oportunní patogen, který postihuje např. HIV pozitivní osoby Cryptococcus neoformans 37 kryktokokóza http://www.higiene.edu.uy/ciclipa/parasito/Cryptococcus.jpg 73 Cryptococcus http://www.mycology.adelaide.edu.au/gallery 3. Rod Pneumocystis §Velmi zvláštní houba, která byla do nedávné doby považována za prvoka (například za vývojové stadium trypanosom) §Má některé netypické vlastnosti, např. zatímco ostatní houby mají v membráně ergosterol, pneumocysty mají cholesterol §Z toho vyplývá např. rezistence na amfotericin B §Pro člověka patogenní je Pneumocystis jirovecii (podle českého parazitologa Jírovce /1907–72/). Způsobuje tzv. pneumocystovou pneumonii zejména u nedonošených dětí, u dospělých vzácně, opět zejména u HIV + osob §Diagnostika: imunofluorescence. Kultivace in vitro se nedaří, ačkoli již bylo podniknuto mnoho pokusů l17 Pneumocystis jiroveci www.medmicro.info Pneumocystis jiroveci pcpcysta P_jiroveci_1-ic 4. Ostatní kvasinky §Patří sem např. rody Geotrichum, Hansenula, Malassezia, Rhodotorula a další. Způsobují nejčastěji kožní mykózy, ale i systémové, zejména u predisponovaných osob. §Rod Saccharomyces zahrnuje vinné a pivní kvasinky. Považoval se za nepatogenní, avšak podle některých studií se u asi 8 % poševních mykóz se nalézá Saccharomyces cerevisiae, tedy klasická kvasinka obsažená v kvasnicích Saccharomyces cerevisiae 51 Saccharomycees cerevisiae www.zsdukla.cz/nature/article86.php Geotrichum candidum geotrichum www.medmicro.info rhoru6 Rhodotorula rubra www.medmicro.info D. Dimorfní houby §Tyto pomalu rostoucí houby se těžko zařazují. Za nižších teplot (do 30 °C) rostou ve formě vláknité, při 35–37 °C mají podobu kvasinkovitou §Rostou pomalu, i proto se často v jejich diagnostice prosazuje nepřímý průkaz 14 23-16_sporotrichosis www.mycolog.com/chapter23.htm. Sporotrichóza Některé významné rody a druhy §Coccidioides immitis oproti jiným roste poměrně rychle. U pacientů s mírnými imunodeficity je infekce bezpříznaková či bez závažných příznaků. Horší je to u osob s rozvinutou chorobou AIDS, kde dochází k primárnímu postižení plic apod. §Histoplasma capsulatum se vyskytuje hlavně v USA, ale i Africe. §Další jsou rody Blastomyces, Paracoccidiodioides, Sporothrix a další Blastomykóza 18 23-20_NAmerBlastomycosis www.mycolog.com/chapter23.htm. Coccidioides immitis 36 Coccidioides immitis 35 coccidiomykóza http://www.mycology.adelaide.edu.au/gallery Histoplasma capsulatum 16 23-18_Histoplasma www.mycolog.com/chapter23.htm 48 histioplasmosa http://www.mycology.adelaide.edu.au/gallery Nashledanou příště! 03 20050824_kremenac http://www.jiricisar.com/blog/photo/20050824_kremenac.jpg 53 Morchella%20esculenta%2023 smrž www.zsdukla.cz/nature/article86.php