zraková ostrost, vizus oční koule camera ant. bullu R.isn.ite tělisko .sinus venosus sclcrae ni. ciliaris -~ fibrae zonulares " ~ ora serrata v camera post. bulbi limbus corneae corpus ciliare optická osa ochází přibližně středy křivosti optických ploch centrální jamka (fovea centralis) I zorná oí spojuje centrální jamku s obrazovým uzlovým bodem a předmětový uzlový bod s bodem zrakové fixace nervus optidus ___ sclera cborioidea re li na macula excavatio papillae HCtUFl pektrální propustnost oka 100 90 ä? 80 70 O 60 '35 (A 50 I (/) 40 c 30 v (- 20 10 0 — Cornea — +Aqueous -i-1 z*\r"\ c* -+Vitreous /// I \ I / \ LI_JsJ 1/ \ 0 500 1000 1500 Wavelength (nm) 2000 2500 kumulativní spektrální propustnosti jednotlivých optických vrstev oka [J. Schwiegerling: Field Guide to Visual and Ophthalmic Optics, SPIE Press, Bellingham 2004] sítnice centrální jamka (fovea centralis) tyčinky čípky nervus opticus macula excavatio papillae opticky aktivní část leží na cévnatce světlo prochází několika vrstvami buněk k fotoreceptorům (tyčinky čípky) zde je světlo absorbováno a signál prochází bipolárními buňkami k sítnicovým gangliovým buňkám odtud jde signál do mozku •i^ÚFI- fotoreceptory sítnice fotoreceptory • vnější vrstva s jádrem, vnitřní segment, vnější segment s fotocitlivým pigmentem tyčinky • vnější segment tvořený oddělenými disky naplněnými rhodopsinem • noční, tzv. skotopické, monochromatické vidění • „vysvecují se" v jasném světle • rychlá časová odezva • hlavně v okrajových částech sítnice, nejsou v centrální části (0,2 mm] • v sítnici asi 125 milionů čípky • vnější segment tvořený řasami naplněnými fotocitlivou látkou • denní, tj. fotopické barevné vidění • 3 skupiny (pro krátké, střední a dlouhé vlnové délky světla] • necitlivé ve tmě, pomalá časová odezva • většinou v centrální jamce (fovea centralis], částečně i na okraji sítnice • v sítnici asi 6,4 milionu spektrální citlivost čípků žlutá a slepá skvrna sítnice fovea centralis ^ce I centrální jamka (fovea centralis) a jamka (foveola) nervus opticus m a cida excavatio papillae zobrazení lidské sítnice oftalmoskopem žlutá skvrna (macula lutea) žlutá skvrna (průměr 2 - 3 mm] • vysoká zraková ostrost: v centrální jamce (průměr asi 1,25 mm, bezcévná oblast) připadá 1 neuron na 1 čípek • ve středu centrální jamky (foveola, průměr asi 0,25 - 0,35 mm) jen čípky; jsou delší a štíhlejší, než v jiných částech sítnice • průměr čípku cca 2,5 \im v centrální jamce, rychle roste až k 10 \im na okraji sítnice • v centrální jamce asi 30 tisíc čípků, v oblasti žluté skvrny asi 130 tisíc, (v celé sítnici asi 6,4 milionu čípků) slepá skvrna • vstup zrakového nervu, nasální strana oka • neobsahuje fotoreceptory • 1,5 mm x 2 mm, 5° x 7° z uzlového bodu raková fixace n1 = 1,000 konjugované páry hlavních rovin a uzlových bodů mají vzdálenosti 0,25 mm, proto se sjednocují do jedné hlavní roviny oddělující indexy lomu vzduchu a sklivce a do jednoho hlavního bodu (redukovaný model oka] ohniskové vzdálenosti: f0' = 22,78 mm,/0 = -17,05 mm, délka oka 24 mm oko se natáčí tak, aby bod zájmu (fixace) ležel na spojnici se sdruženým uzlovým bodem a fovea centralis velikost obrazu na sítnici ní = 1,000 H0 = H0' a x • ohnisková vzdálenost: f0 = -17,05 mm • předmět o výšcey ležící ve velké vzdálenosti před okem (optické oo), se zobrazuje pod úhlem a na sítnici, • obraz na sítnici má velikost y a v 9 .2 « n/= 1,336 y' = -fo^- = -fotga ä. •iO,UFI úhlová rozlišovací schopnost oka y'min 0,005 mm V = fo tg a tg amin = y-f± = * 0,00029 jQ 17,05 mm (jen absolutní hodnoty] minimum separabile: amin « 0,00029 rad = 0,9969' « ľ mil •t^UFl* angulární zraková ostrost Zraková ostrost je kvalita a stupeň schopnosti oka rozlišovat detaily předmětového prostoru Zdravé oko je schopno rozlišit 2 body o úhlové vzdálenosti minimum separabile: amin « 0,00029 rad = 0,9969' « ľ Zhoršení zrakové ostrosti může být způsobeno vadou optické soustavy oka (např. ametropie) nebo vadou sítnice (retinopatie). Zobrazení bodu v nekonečnu na sítnici (trasování paprsků, Arizona eye model) OBJ: 0.0800 DEG mm IMR: 0.000 MM OBIT- a.0000 0EG ivy// * IHfl: 2.299 MM čípky ve fovea centralis: 2,5 |im min 26.233 HH.60H RMS RADIUS GEO RRDIUS 27. H7É, 63.276 •i^UFI koincidenční (noniusová) zraková ostrost čípky ve fovea centralis: 2,5 |im min Schopnost oka vyhodnotit koincidenci (návaznost) dvou přímých čar Člověk dokáže vyhodnotit koincidenci přímých čar 6x až lOx přesněji než při hodnocení separace bodů. Rozliší je tedy při vzdálenosti 6x až lOx menší, než dva body. U koincidenční zrakové ostrosti se totiž na vyhodnocování spolupodílí celé sloupce čípků. Na základě společného propojení se úměrně zvyšuje přesnost a spolehlivost vyhodnocení. •i^ÚFI- měření zrakové ostrosti, optotypy o □ = in •t^UFl* tabule užívaná před r. 1850 s. itSilHUiŕifitcF v*. !■■ -i, n.' jh*j4if.ŕíiHíí> *<%UFI zraková ostrost - první definice Franciscus Cornelis Donders (1818-1889) Definoval „standardní oko" jako oko schopné rozlišit písmena, která jsou vysoká 5' (r. 1861) Pak posuzoval pacientovo oko podle zvětšení znaků, které bylo potřebné k tomu, aby pacient rozlišil totéž, co „standardní oko". 1 V= - nutné zvětšení znaků zvětšení: 2x zraková ostrost: 1/2 0.5 4x 1/4 0.25 lOx 1/10 0.1 •i^UFl zraková ostrost - první měření Herman Snellen (1834- 1908) Na žádost C. Donderse navrhnul znaky pro posuzování stupně zrakové ostrosti (= optotypy). Znaky byly kalibrovaný podle 5' standardu (jejich úhlová velikost byla 5', velikost detailů na znacích byla ľ) Písmena se ukázala praktičtější, nežli abstraktní znaky O □ = m ■■; A C E G L H Snellenovy optotypy □ □ LJ □ u □ z □ u n u a é n ii 11 n c u □ = n c ? 3 H n u a O □ = III :ii III L = □ T U = 1 III + O «I T = O □ r s t in □ o + A C E G li U F R T 5 V Z B D 4 F H K O S 3 Poprvé publikovány: H. Snellen, Probebuchstaben zur Bestimmung Sehschärfe, Utrecht 1862. závislost zrakové ostrosti na věku standard .<%UFI vizus a vzdálenosti \ velikost znaků rozlišená normálním pozorovatelem V = zvětšení znaků velikost znaků rozlišená vyšetřovaným y' = -fo-= -/o tg « základní vyšetřovací vzdálenost d V = - = - vzdálenost, z níž se nej menšího znak (jeho kritérium = D detail), který přečte vyšetřovaný, jeví pod úhlem 5' (ľ) ... poměr uvedený na optotypové tabuli vizus a vzdälenosti DIE beh8chaebfb (S) WIED AUSGEDRÜCKT DURCH DAS VEBHaELTNJSS de8 ABSTÄNDIG, IN WELCHEM DER BUCHSTABE ERKANNT WIED (U) ZU DEM ABSTAND, IN WELCHEM EB SICH l NT Eli EINEM WINKEL VON FÜNF MINUTEN ZEIGT (D.). Finden wir d gleich D und wird also No. XX auf SO Fuss Abstand gesehen, dann ist S b |^ s I, du int, die Sehschärfe ist normal. Wird dagegen d kleiner ala D. so dass No. XX nur auf 10, No. X nur auf 2, No. VI nur auf 1 Fuss gesehen wird, dan isl in diesen Fallen, respectlre "=}?=•/, ■-*-'/• 5= J ='/. U kann bUwellen grösser als l) sein, und No. XX also noch weiter als auf SO Fuss erkann werden. In diesem Fall Ist die Sehschärfe grümer als die mittlere normale. H. Snellen, Probebuchstaben zur Bestimmung der Sehschärfe, Utrecht 1862 •iC^UFl další historie optotypových tabulí 1868, John Green upozornil na nevýhody Snellenových tabulí: nestejná velikost a rozeznatelnost znaků a nestejné poměry velikosti znaků v různých sériích. Navrhl používat některá bezpatková písmena a dodržet stálý poměr pro velikosti sérií. 1888, Edmund Landolt navrhl tzv. Landoltovo „C". 1959, Louise Sloan navrhla test s 10 bezpatkovými podobně rozlišitelnými písmeny v každé sérii. 1976, lan Bailey a Jan Lovie navrhli test s 5 písmeny na řádku, se vzdálenostmi znaků i řádků rovnou výšce písmen a logaritmickou stupnicí velikostí (tzv. LogMAR tabulky) 1976, Lea Hyvárinen vytvořila tzv. Lea-test, s obrázkovými symboly pro předškolní děti. 1976 Hugh Taylor navrhl „E" tabulky pro analfabety (použity pro testy australských domorodců) 1982 Rick Ferris et al. navrhli test s rozložením podle Bailey-Lovie a se znaky podle Sloan pro měření zrakové ostrosti v rámci tzv. „Early Treatment of Diabetic Retinopathy Study" (ETDRS). •* •i^ÚFI- současná Snellenova tabule F P T O Z L F E D F E C FD e p r c z p r E L O P Z D DEFFOTEC LrrOBřCT 4 5 6 7 8 9 K) 11 20/200 20/100 20/70 20/50 20/40 20/30 20/25 20/20 celořádková metoda (ČSN EN ISO 8596): hodnota vizu se stanoví podle přečteného řádku, to je řádek, na kterém subjekt identifikuje 60% a více optotypových znaků v = vyšetřovací vzdálenost vzdálenost, z níž se znak (základní kritérium znaku) jeví pod úhlem 5' (1') •í€t#UFI další používané symboly "O 10 Landoltovo „C" Plúgerův „hák" O O O C O o o c o o c o o c o o o o o c o o c o o o c o o o c o o c o n o c o o o e o o o o • o o • i i lij m LU E 3 ni 3 e rn 3 3 m lil m li m 2 3 ■1 6 7 3 9 „Lea" symboly O O □ O □ Q O □ O O Q O i D □ O □ O O O □ O Q o □ o o o ' □ O Q O O o o o o o o o o o o O O O DO a« * • o •AUFI odstupňování velikosti optotypů Die Grösse unserer Buchstaben ebenso wie der Zwischenraum zwischen den einzelnen, genau durch die Theilmaschine auf dem Stein ausgemessen, ist folgende: No. I = 0,209 Par. M. No. XI = 2,304 Par. M. n H = 0,419 • M „ XII — 2,513 ff tt „ in = 0,628 » II „ XV — 3,141 ff tt ;. iv st 0,838 tt „ XX SS 4,189 tt tt .. v = 1,047 » »» „ XXX — 6,283 „ VI = 1,257 »» ff tt XL — 8,377 tt n „ vu = 1,466 tt tt n I* 10,472 tt tt „ vni = 1,675 »» »» „ LXX — 14,660 tt tt n ix = 1,885 »» >» N C — 20,943 tt tt * x = 2,094 n » „ cc S5 41,886 tt tt Die Nummer über den Suchstaben drückt in Pariser Fuss den Abstand aus, in welchem die Buchstaben unter einem Winkel von 5 Minuten gesehn werden. H. Snellen, Probebuchstaben zur Bestimmung der Sehschärfe, Utrecht 1862 •<%UFI- odstupňování velikosti optotypů Snellenovo odstupňování velikostí z roku 1890: 0,1; 0,16; 0,25; 0,33; 0,5; 0,66; 1,0; 1,33; 2,0 Ve zlomkovém zápise a po úpravě (pro 6 m): 6/60; 6/36; 6/24; 6/18; 6/12; 6/8; 6/6; 6/5; 6/4 Po dalších úpravách vznikly řady pro pětimetrovou a šestimetrovou verzi: v des. č. v zlomkem poměry 0,10 6/60 - 0,20 6/30 2,0 0,25 6/24 1,25 0,33 6/18 1,32 0,40 6/15 1,21 0,50 6/12 1,25 0,67 6/9 1,34 1,00 6/6 1,49 1,50 6/4 1,5 V des. č. V zlomkem poměry 0,10 5/50 - 0,17 5/30 1,7 0,25 5/20 1,47 0,33 5/15 1,32 0,50 5/10 1,51 0,67 5/7,5 1,34 1,00 5/5 1,49 1,25 5/4 1,25 *<%UFI logaritmické odstupňování v zlomkem V des. č. Log MAR VAR 6/60 0,10 1,0 0 6/48 0,125 0,9 10 6/38 0,16 0,8 20 6/30 0,20 0,7 30 6/24 0,25 0,6 40 6/19 0,32 0,5 50 6/15 0,40 0,4 60 6/12 0,50 0,3 70 6/9,5 0,63 0,2 80 6/7,5 0,80 0,1 90 6/6 1,00 0,0 100 6/4,75 1,25 -0,1 110 6/3,75 1,60 -0,2 120 6/3 2,00 -0,3 130 LogMAR = log10(l/V) (Logarithm of Minimum Angle of Resolution, Bailey a Lovie, 1976] VAR = 100(l-LogMAR] (Visual Acuity Rating, Bailey) *<%UFI tabule ETDRS N C K Z O R H S D K D O V H R C Z R H S O N H R C D K S N V ■ i* -IL Z S O K N C K D N R S R Z K D - i y v ■.■ - u v d ŕ h - v H q n * -i I- -19- ■H-■■■ i.--I c- interpolační metoda ETDRS • vyšetřovaný čte až k řádku, který přečte méně než z 60% • vezme se hodnota předchozího řádku (správně přečtených alespoň 60% znaků) v jednotkách logMAR • za každý další přečtený znak (ze stejného řádku nebo řádků následujících) se odečte 0,02 logMAR V des. č. Log MAR VAR 0,63 0,2 80 0,80 0,1 90 1,00 0,0 100 1,25 -0,1 110 ETDRS-fast - N C K Z O R H S D K D O V H R ----C Z R H S---* O N H R C d k s n v Z S O K N - C K D N R ■ n z K D ■ 14 HZ -O V C -bi- .11 - NtfQÍK - iirr ■ |X T H Q H C H ■ metoda ETDRS-fast (Camparini 2001) • vyšetřovaný čte znaky nikoli horizontálně, ale odshora vertikálně • zastaví se na řádku, kde již znak není správně identifikován • vrátí se o jeden řádek výš, kde již čte znak po znaku s interpolací - za každý přečtený znak se odečte 0,02 logMAR V des. č. Log MAR VAR 0,63 0,2 80 0,80 0,1 90 1,00 0,0 100 1,25 -0,1 110 tabule cRLM DZO C H R O Z K o N VO ., 1,0 0,9 0,6 R H S C N V B,5 DZO (u S N K of3 VSH 0,2 OZD 0,1 K NC 0,0 v oh -0,1 cia -0,3 (compact reduced LogMAR) •t^UFI* dvojbarevný test Z L P E D P E C F D C Z P 20/50 A Duochrome Test is a test commonly used to refine the final sphere in refraction, which makes use of the chromatic aberration of the eye. Because of the chromatic aberration of the eye, the shorter wavelengths [green] are focused in front of the longer red wavelengths. The patient is asked to compare the clarity of the letters on the green and the red side. If the letters of the green side are clearer +0.25 D sphere is added and if the letters on the red side are clearer -0.25 D sphere is added. With optimal spherical correction, the letters on the red and green halves of the chart appear equally clear. Because this test is based on chromatic aberration and not on color discrimination, it is used even with color-blind patients. The eye with overactive accommodation may still require too much minus sphere in order to balance the red and green. Cycloplegia may be necessary. The duochrome test is not used with patients whose visual acuity is worse than 20/30 [6/9], #« because the 0.50 D difference between the 2 sides is too small to distinguish. "•4j^ UFI optotypy na blízko 1.S6M •14c treaty, the restitution ad tine at&ndiirrli and prisoner* which had bran Ukrn in Uw defeat of (Tnumu. 11» *rm-ertU, in the early put of his reign, attempted the reduction of Kthiopia and Arabia Felix. They marvhrd now a tliou- Ntbla 1.75M sand miles to the couth of the tropic; but the heat of the climate soon repelled the invaders, and protected the unwarlike natives of those sequestered regions 2.00M The northern countries of Europe bc&tccIy deserved the expense and labor of conquest. The forests and morasses of Germany were Mo. 1«. 2.2JM filled with a hardy race of barbarians who despised life when it was separated from freedom; and though, on the first Ma.ll. 2.S0M attack, they seemed to yield to the weight of the Roman power, they soon, by a signal Jágerovy tabulky Eduard Jáger, 1854 navrhl tabulky pro měření zrakové ostrosti, které se dodneška používají na blízko. Podle velikosti písma jsou odstavce označeny čísly 1 - 24. UFI kontrastní tabulky Kontrastní tabulka <• c H V O S N D 5 z N R K N D R H V z C S Optotypový test na kontrastní citlivost •i