Pedagogická komunikace n n n n n n n n n „Jeden ze základních komunikačních zákonů n praví, že každé chování v přítomnosti druhé n osoby má informační hodnotu. Všechno, co n děláme – způsob sezení, spojování rukou, n změna hlasového tónu – je komunikační n podobou a podléhá jejím pravidlům.“ n n James Eicher http://3.bp.blogspot.com/-zGYQfwP2In4/TvRpi10xY5I/AAAAAAAAAjc/hiFXMA2wtMQ/s1600/man_communicatie_74 11474.jpg nlat. communicare: sdílet, radit se n nvzájemná výměna informací mezi účastníky výchovně vzdělávacího procesu, která slouží výukovým cílům n npodle prostředku komunikace: n verbální - slovem či písmem n neverbální - řeč těla ¨ vizuální - prostřednictvím vizuálních medií (internet, reklamy) ¨ npodle charakteristiky: n intrapersonální: v myšlenkách n interpersonální: mezi dvěma a více lidmi n masová: zprostředkovaná masmédii n n http://www.saltlaw.org/blog/wp-content/uploads/2010/09/AreWeReallyTalkingAboutRace-300x228.jpg FUNKCE , ROZDĚLENÍ, STRUKTURA, OBSAH nFUNKCE: nzprostředkovává výměnu informací, zkušeností, motivů, postojů, emocí nzprostředkovává osobní i neosobní vztahy nformuje všechny účastníky pedagogického procesu, zejména pak osobnost žáků nje prostředkem k uskutečňování výchovy a vzdělávání nzajišťuje fungování pedagogického procesu n nROZDĚLENÍ: ndetailně připravená: naprogramovaná komunikace nrámcově připravená: na základe opakovaných situacií nnepřipravená: nová situace, učitel musí reagovat pohotově n nSTRUKTURA: nkomunikátor: osoba sdělující nkomunikant: osoba přijímající sdělení nkomuniké: obsah sdělení n nOBSAH: nztotožňuje se s učivem n DRUHY INFORMACÍ 1.regulativní n prostřednictvím jich učitel navozuje, organizuje, reguluje a hodnotí činnosti vedoucí ke splnění výukového cíle n např. úkoly, otázky, pokyny, instrukce, zákazy, pochvaly n 2.afektivní n informace zaměřené na rozvoj názorů, postojů, zájmů, potřeb s cílem zapůsobit na emocionální oblast žáků n např. „s tím nemohu souhlasit“ „věřím, že to dokážeme“ n 3.kognitivní n informace, které jsou pro žáky nové n učitel jim je sděluje sám nebo je žáci sami objevují n zdroje: např: učebnice, časopisy, encyklopedie, počítač TYPY 1.přímá n „face to face“ n n2. nepřímá n zprostředkována učebnicí, televizí, počítačem n n3. jednostranná a dvoustranná n založena na rolích řečníka a posluchače n 4.s nebo bez zpětné vazby n zda má komunikátor možnost přijímat reakce auditora n 5.částečná a hromadná n dána počtem účastníků 5. 6.masová n je to nepřímá jednosměrná komunikace bez zpětné vazby http://www.fashionnetasia.com/files/News/Face-to-Face.jpg http://mistea.edublogs.org/files/2011/10/speeches-prg5zz.jpg VERBÁLNÍ KOMUNIKACE nřeč: nejsrozumitelnější prostředek komunikace, protože se nestrácí smysl sdělení nzvuková, písemná či grafická podoba řečí n nCo? Komu? Kde? Kdy? Jak? Proč? n n nPARALINGVISTICKÉ PROSTŘEDKY: n nintenzita hlasového projevu ntónová výška hlasu nbarva hlasu ndélka projevu nrychlost projevu (tempo) npřestávky v řeči npřesnost projevu nzpůsob předávání slova http://t1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQE2_5GStazo6NbSSO-OeIMzO12Al8-dGKYWmdt_0eZYkZUvgeURw NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE n nMIMOSLOVNÉ SDĚLOVÁNÍ: n npohledy nvýraz obličeje npohyby npostoj ngestá ndotyky npřiblížení a oddálení núprava zevnějšku n http://www.oskole.sk/userfiles/image/2011/december/Neverb%C3%A1lna%20komunik%C3%A1cia-%205_ro%C4%8D _html_206a38e0.jpg http://t3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRHabc0WKFVBiTbq-AXagrH3Uq21S_OAtxnLfz_IJO0NsUIE3R4 BARIÉRY KOMUNIKACE n1. INTERNÍ (osobné problémy komunikujícího) 1. nstrach z neúspěchu nemoce např. zlost nhandicap např. sluchový nnerespektování, neúcta, nesympatie nskákání do řeči nfyzické nepohodlí nnesoustředěnost n n n2. EXTERNÍ (rušivý element z prostředí) n nnezvyklé prostředí nvyrušování jinou osobou nhluk nvizuální rozptylování http://confettidrop.com/wp-content/uploads/2013/02/afraid.jpg http://byvanie.mojanitra.sk/images/clanky/vata/5207.jpg http://3.bp.blogspot.com/-7vRfx7g01eQ/TuWXXUAqgnI/AAAAAAAAAAo/Hkm3Rojs1to/s1600/Image29.gif Manipulativní techniky nTechnika aktualizace nTechnika asociací nTechnika atraktivity nTechnika autority nTechnika bad guy / good guy nTechnika disonance nTechnika drbů nTechnika fixace nTechnika hypnózy nTechnika charismatu nTechnika imunizace n http://t3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRzBH3LOAdKsk4zKH1n743-8N9pccHiQBdkirAAAq-HLb3fXYzGyA http://nd01.jxs.cz/731/947/97dde49b00_29752050_o2.jpg PRAVIDLA n nvytvořené školou nvýsledok vztahu- učitel a žák nvrámci pravidel spoločenského chování n nUčitel má ve výuce právo: n1. kdykoliv si vzít slovo, přerušit žáka n2. mluvit, s kým chce (s jednotlivcem, se skupinou, s celou třídou) n3. mluvit, o čem chce, tj. rozhoduje o tématu komunikace n4. mluvit v rámci výuky, jak dlouho chce (někdy nerespektuje ani zvonění) n5. mluvit v rámci učebny, kde chce (u tabule, u okna, za stolem, …) n6. mluvit v pozici, kterou považuje za vhodnou (vsedě, v chůzi, zády k žákům, …) n nŽák má ve výuce právo: n1. mluvit jen tehdy, když mu učitel udělí slovo n2. mluvit jen s tím, kdo mu byl určen n3. mluvit jen o tom, co mu bylo určeno n4. mluvit jen tak dlouho, jak mu bylo určeno n5. mluvit jen na místě, které mu bylo určeno n6. mluvit v pozici, která mu byla stanovena http://stockfresh.com/files/m/mike_kiev/m/61/676188_stock-photo-teacher-and-student-group.jpg http://chapelofhopestories.files.wordpress.com/2012/11/cartoon_student_pretending_to_be_the_teacher _royalty_free_clipart_picture_090531-002949-6550421.jpg Komunikace v učitelské praxi n C:\Users\Kateřina\Desktop\1942.jpg Komunikace jako předpoklad vzájemných vztahů mezi učitelem a žákem nVztah mezi učitelem a žákem je vztah osobní, je to vztah „já a ty“, vztah dvou lidských bytostí. nUčitel působí na žáka celou svou osobností. nProbíhá mezi nimi proces interakce. C:\Users\Kateřina\Desktop\profesor-nebo-učitel-kter_4fbcc0a9e50d6-p.jpg nProstředky interakce jsou TĚLESNÉ POHYBY, GESTA, MIMIKA a ŘEČ. n nPředávání informací při interakci nazýváme komunikace. Pro učitele je důležitá zejména PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE n nUčitel ovlivňuje žáka nejen svými zkušenostmi, vědomostmi a výukou, ale i povahovými a charakterovými vlastnosti, zájmy, přístupem k žákům, vlastnostmi, oblečením a projevem. Interpersonální vztahy mezi učitelem a žákem mají vliv na: nVnímání, paměť a myšlení žáka nVýkony žáka nChování žáka nVytváření skupinových norem a pravidel žákovského kolektivu nSociální prostředí ve třídě n Role komunikátora a komunikanta nU žáků je potřeba rozvíjet vyjadřovací schopnosti, aby byli schopni kultivovaného projevu. nV interakci, do níž vstupuje učitel a žák, jsou obě strany střídavě komunikanty i komunikátory. nUčitel jako komunikátor musí obsah svého sdělení formulovat adekvátně k řečovým schopnostem dítěte. Protože je ale řečovým vzorem, používá kvalitně vyšší formy vyjadřování při zachování srozumitelnosti obsahu nUčitel jako komunikant se nestaví k odmítavě k nepřenému sdělení žáka. Naopak jej podněcuje k přesnějším formulacím. Pozorně poslouchá. nŽák jako komunikátor předává obsah sdělení jak učiteli, tak třídě. Prvořadým komunikantem je pro žáka učitel, proto se snaží mluvit spisovně, volí násilné formulace a považuje svůj projev za „oficiální“. Obává se zesměšnění před spolužáky. Proto je potřeba uznání i ze strany vrstevníků. Mimo vyučování je ale žák jako komunikátor spontánnější. n nŽák jako komunikant přijímá sdělení rovněž oboustranně. Sdělení učitele přijímá většinou bez kritiky. Sdělení od spolužáků podrobuje kritice, odhaluje chyby. n Poznávání žáka rozhovorem nRozhovor je důležitým nástrojem k prohloubení vztahu mezi učitelem a žákem a k porozumění duševnímu stavu. Teprve potom může mít výchovný efekt. C:\Users\Kateřina\Desktop\VES269942_42ONA14f.jpg Rozdílné přístupy k žákům v pedagogické komunikaci nJe známo, že osobnost žáka je spoluvytvářena interakcí mezi učitelem a žákem. nMezi učitelem a výborným žákem se postupně vytváří styl interakcí a komunikací, které se v řadě ukazatelů odlišují od interakcí s žáky slabšími. nNapříklad slabším žákům je poskytován kratší čas na odpověď, mají méně příležitostí pro rozvedení odpovědi. Učitel je netrpělivý, berou mu slovo, přecházejí do kárání apod. Takto vzniká vzájemná nedůvěra, podezírání a vyčítání. K tomuto by však nemělo docházet. n nRozdílný postoj je i mezi učitelem a dítětem mladšího nebo staršího školního věku. nMladší děti vnášejí do vztahu k učiteli více citlivosti, citově se k němu upínají a očekávají tu samou reakci od učitele (toto chování přetrvává z předškolního věku). nDěti je třeba vést k takovému rozvíjení sociálního cítění a sociálních vztahů, které lépe odpovídají školnímu životu a práci. Jde o to podřídit citovou oblast určité kontrole (Aby vztahy chápaly jako vztahy pracovní, kde se vyžadují úkoly, výkony a zdatnost v učení, kde jsou citové složky těmto věcem podřízeny). n Rozvoj samostatnosti nStává se, že se dítě ve škole neumí samo rozhodnout, je váhavé, neumí prosadit vlastní názor, a to z důvodu, že se nedokáže vyjádřit. nTomu můžeme předejít tak, že budeme rozšiřovat slovní zásobu dětí, do výuky budeme zařazovat činnosti směřující k osamostatňování a prosazování svého „já“. nTo může mít negativní i pozitivní následky: nNegativní aspekty:: Odrazování slabších žáků v domnění, že nemají šanci na úspěch nNadměrné zatížení některých žáků, ve vytváření atmosféry, která může vést k radosti z neúspěchu ostatních nPozitivní aspekty: stránky se projevují tehdy: nJestliže všichni žáci mají pocit, že pro ně existuje možnost úspěchu a jsou proto motivováni nJsou-li soutěžní aktivity voleny tak, aby všechny děti zakusily úspěch alespoň příležitostně. nJestliže je kladen důraz na to, aby se žák pokusil pracovat úspěšně, než aby hleděl na to, jestli je lepší něž ostatní n Praktická komunikace v medicíně n„Lékař, který umí komunikovat se svým pacientem, ho už tím samotným začíná léčit!“ n n„Lékař (nutriční terapeut) by neměl být profesionálem jen ve svém oboru, ale také v komunikaci!“ http://us.123rf.com/400wm/400/400/sarah5/sarah51112/sarah5111200007/11558482-dva-kreslena-la-kaa-i- nosa-stetoskopy-a-dra-a-schra-nek-nebo-la-kaa-ska-grafy-ba-la-pozada.jpg červená, černá, obrys, kříž, výkres, lékaře n„Komunikační interakce mezi lékařem a pacientem začíná bezprostředně po vstupu pacienta do ordinace!“ n n„My se řídíme se komunikací našeho těla (nemoc, bolest) lékař se řídí komunikací s námi!“ n n„Neverbální komunikace často vyjadřuje zdravotní problémy přesněji, než slova naučme se jí rozumět!“ http://ikona.pixmac.cz/5/lekare-ktere-umoznuji-pacientovi-injekci-a-pixmac-ikona-79099705.jpg http://t2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcTDbJfmYgQ2kTDe5S03NmCONJonSV6xZ0S6P2Sfu_pxilarhjMzKg nBuďme: n upřímní, ale empatičtí, buďme vstřícní a pravdomluvní nPřímí, ale ne suroví nOchotni naslouchat, odpovídat na dotazy n Naučme se lidi vzdělávat, ne tyranizovat! n http://t2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSY2WtLinDPw_QkAxji7kMql0h5VEpYVzIQSI47pb8kgvNhB6dvqQ Lékař by vždy měl: nPozdravit a představit se pacientovi nRespektovat pacienta jako celek= bio-psycho-sociální bytost nVěřit pacientovi jeho bolest nVnímat mimoslovní komunikaci nVést otevřený rozhovor nPlně respektovat soukromí pacienta nInformovat stručně, ale přehledně a srozumitelně n nVést pacienta k sebevzdělávání nNaučit zajistit si základní péči související se zdravotními problémy n http://vektor.pixmac.cz/4/kresleny-pacienta-art-artwork-pixmac-vektor-77946591.jpg http://t0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSsuG6aBsxGrotW7h0PAqZs_S4eG85iUbupVgNIIgYIN3Aj9rx78Q Vyhýbejme se nejčastějším chybám zdravotníků nJSOU TO: n-nedostatek informací n-nesrozumitelné n- ponižování pacienta n - hrubost, vulgárnost n- nedostatek příležitostí říci svůj názor http://t2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcTo0KZPQH645GNG5ROjLv7gvKogyDpfgE4V5izGc5YF6x1-UKYYPA n- nedůvěra v pacientovu bolest n- nerespektování soukromí n- neptá se na souhlas s léčbou n- dlouhé objednací lhůty n- dlouhé čekání v čekárnách n- … n DĚKUJEME ZA POZORNOST! n n nVypracovaly: Jana Králová, Kateřina Čamková a Tereza Černá n7.3.2012