Invazivní infekce II (meningitidy) Klinická mikrobiologie – BZMI021p + c Téma 6B (pro ZACH) Ondřej Zahradníček Cesta labyrintem [USEMAP] Obsah této prezentace Úvod, přehled pojmů Klinické projevy purulentních meningitid Meningokokové meningitidy Další původci purulentních meningitid Diagnostika a léčba meningitid Úvod, přehled pojmů Druhy infekcí CNS (opakování) lHnisavé záněty mozkových blan (meningitidy) akutní a chronické lMozkové abscesy (hnisavé útvary) lBasilární meningitida (na bazi lební, tuberkulózní původ) l„Aseptické“, většinou virové meningitidy lEncefalitidy (záněty přímo mozku) lAbscesy a empyémy pod a nad tvrdou plenou mozkovou a podobně Akutní hnisavé meningitidy lZe všech neuroinfekcí jejich léčba nejvíc spěchá. Prvotní je obnova životních funkcí, antibiotická léčba až pak lPůvodci: –U novorozenců hlavně Streptococcus agalactiae, listerie, enterobakterie –U batolat dříve Haemophilus influenzae b, nyní díky očkování jeho podíl výrazně klesl –U teenagerů a mladých dospělých meningokok čili Neisseria meningitidis (skvrnky na kůži!). Nyní je na první místě i u malých dětí –U starších osob (ale nijak výjimečně také např. u dětí) Streptococcus pneumoniae [USEMAP] Klinické projevy purulentních meningitid Purulentní meningitidy klinicky lHlavní příznaky –rychlý rozvoj poruchy vědomí (90 % pacientů) –bezvědomí (různé úrovně dle skórovacích sytémů) –těžká sepse (sepse + orgánové selhání) lK čemu v těle dojde –zánět mozkových plen a otok mozku –poškození mozkových buněk toxiny –porušení hematoencefalické bariéry –zvýšený tlak v nitrolební dutině –zhoršené zásobení mozku kyslíkem Podrobnější popis příznaků lPodle průběhu se dá rozlišit meningitida primární (velmi rychlé zhoršení stavu) nebo sekundární (předchází infekce jiného orgánu, nezačíná tak najednou) lZpravidla z plného zdraví vzniká během 24–36 hodin typický obraz infekce lPacient má kruté bolesti hlavy, je světloplachý, zmatený, hlásí nevolnost, má horečku a meningeální příznaky lPorucha vědomí se popisuje u 90 % nemocných lMůže být zpomalený srdečný tep lMohou se vyskytnout ložiskové mozkové příznaky: obrna části těla, epileptické záchvaty, postižení hlavových nervů (okohybných, tvářových) lU meningokokové a hemofilové meningitidy nalezneme na kůži skvrny (tzv, petechie a sufúze) Meningeální příznaky lMohou být důsledkem zánětu, ale také např. úrazu lSubjektivní meningeální příznaky –bolest hlavy, nevolnost, zvracení, světloplachost lObjektivní meningeální příznaky –Horní lpříznak opozice šíje – pacient nepřiloží hlavu na hrudní kost lBrudzinského příznak – vleže, při pokusu o ohnutí hlavy ohýbá kolena. –Střední lSpine sign – pacient nedá hlavu na kolena; lKernig I. – při pasivním posazování dochází k ohnutí kolenou; lAmosův příznak – nemocný se podpírá v sedě rukou, opření těla na třech končetinách. –Dolní lLassegueův příznak – omezení ohnutí natažených končetin dobpředu lKernig II. – pacient v lehu na zádech při ohnutí kyčlí dopředu neohne kolena dozadu Další z klinické charakteristiky lKomplikace –akutní stádium může být provázeno otokem mozku – zrakové či sluchové postižení, centrální obrny; –ve fázi uzdravování stále hrozí záněty kloubů, srdečního svalu, bolesti hlavy, únava –u dětí poté může být psychomotorická retardace či vodnatelnost mozku (hydrocefalus) lMožnost záměny (diferenciální diagnostika) –chybí-li anamnéza a porucha vědomí se zhoršuje, je nutno vyloužit cévní mozkovou příhodu, krvácení do mozku, metabolické komatózní stavy (cukrovka), otravy aj. –jiné meningitidy (serózní, tuberkulózní, mykotická), jiné nervové infekce (abscesy, encefalitidy apod.) –diagnózu určí vyšetření mozkomíšního moku [USEMAP] Meningokokové meningitidy Nejobávanější původce: Neisseria meningitidis (meningokok) Zařazení Gramnegativní kok Patogenita Smrtící záněty mozkových plen, i jiné Přenos Kontakt, na krátkou vzdálenost vzduchem Léčba Zajištění funkcí těla + antibiotika Obrázky 18 meningokokken_250 50 moraxella NeEc4 Meningokok 12 Neisseria meningitidis http://www.waterscan.co.yu/images/virusi-bakterije/Neisseria%2520meningitidis.jpg Kdo první meningokoka izoloval? lByla to žena, velice nevšední žena jménem Sára Branhamová-Matthewsová (1888–1962) lJeště počátkem dvacátého století nebylo pro ženy samozřejmostí uplatnit se ve vědě lV podstatě její příležitost nastala s první světovou válkou, kdy muži byli odveleni na frontu. Začala učit bakteriologii, a po válce se již toho nevzdala. matthewss www www.georgiawomen.com 18 meningokokken_250 Typická vyrážka u meningokokové meningitidy: nemusí být přítomna, ale může být i výrazně prokrvácená 10 NEME skin_rash_wellcometrust http://www.infektionsbiologie.ch/seiten/modellparasiten/seiten/neisseria/fotos/kultur.jpg Klonální kmeny Neisseria meningitidis 12 Neisseria meningitidis lPokud meningokok způsobuje meningitidy, sepse a jiné závažné stavy, vše se to týká tzv. klonálních kmenů. lJiné kmeny jsou ale docela nevinné a udává se, že asi deset procent populace má meningokoka v krku http://www.waterscan.co.yu Takto pronikají meningokoky do tkání 08 interaktion http://www.infektionsbiologie.ch Proč invazivní meningokoková infekce nastane jenom někdy lK invazivní infekci dojde pouze pokud je kmen vysoce virulentní (má vysokou míru schopnosti napadat – tedy jde o jeden z již vnímavých klonálních kmenů) a zároveň když hostitelský organismus je vnímavý lMeningokok se přenáší vzduchem na krátké vzdálenosti a ještě lépe přímým kontaktem. Invazivní infekci napomáhá narušení sliznice, např. i kouřením či předchozí virovou infekcí. lInfekce propukne často tehdy, když je tělo oslabeno neúměrnou fyzickou námahou po předchozí inaktivitě Kde se všude vyskytuje? lVyskytuje se u dětí předškolního věku, a pak u „teenagerů“ a mladých dospělých lJeště daleko víc se ale vyskytuje v některých zemích, například v Africe v oblasti tzv. meningitického pásu (meningitis belt) lZatímco u nás jde o jednotlivé případy (ovšem tragické, umírají většinou mladí lidí), v Africe na meningokokovou meningitidu umírá mnohem více lidí než třeba na známou Ebolu. Nejhorší je oblast sahelu (jižně od Sahary, severně od deštných pralesů) 06 meningitis pás 09 dítě nemocné meningitidou 05 NEME „Meningitis belt“, kde se hodně vyskytuje meningokoková meningitis všechny obrázky: http://www.infektionsbiologie.ch Léčba lJe potřeba zabezpečit přežití pacienta (sledovat krvácivost a acidobazickou rovnováhu) lZároveň podáváme antibiotika lLékem volby u meningokokových infekcí obecně je stále klasický penicilin. U meningitid se ale spíše používá cefalosporin třetí generace (ceftriaxon), případně další alternativy Prevence očkováním lOčkování není plošné, ale očkují se ohrožené skupiny, např. vojáci ve výcviku nebo mládež, která byla v kontaktu s invazivním kmenem lU meningokoků seroskupiny B je očkování problém. Antigení determinanata této skupiny neumožňuje vyvinout proti ní dostatečně chránící vakcínu. Vyvíjejí se ale vakcíny na jiném principu (viz dále) Očkovací látky: rozdíly lTyp vakcíny: Staré polysacharidové vakcíny měly horší účinnost než konjugované lSkupinová účinnost – podle seroskupin (ty se liší povrchovými polysacharidy) –C nebo A + C stačí v Evropě –A + C + W135 + Y (tetravakcína) vhodná pro cestovatele –Proti skupině B jako takové vakcína není (více informací – vizte dále) 47 vakcína meningo www.baxter-ecommerce.com Polysacharidové a konjugované vakcíny lDodnes se ještě používají bivalentní nebo čtyřvalentní polysacharidové vakcíny vůči meningokokovým nákazám skupiny A a C nebo A, C, Y a W135. Je u nich krátká „imunologická paměť“. lTuto nedostatečnost kompenzovaly konjugované vakcíny. V současné době se používají v Evropě především monovalentní konjugované vakcíny vůči meningokokovým nákazám skupiny C. Všechny vakcíny jsou vysoce imunogenní a bezpečné. Vakcíny proti kmenům séroskupiny B lVysoká příbuznost pouzderného polysacharidu skupiny B s lidskou tkání brání tvorbě dostatečné imunity. lKultivací v tekutých půdách ale meningokoky uvolňují váčky (tzv. vnější membránové vesikuly), a z nich lze připravit rozpustné a bezpečné vakcíny. lProtože jsou ale tyto bakteriální membránové proteiny jsou velmi proměnlivé, nedaří se zatím obecně použitelnou očkovací látku. (Chrání vždy jen proti zcela konkrétnímu kmeni, a proto se používají v ostrovních státech, kde není velká variabilita – Kuba, Nový Zéland) Konkrétní očkovací látky u nás lMENINGOCOCCAL POLYS. A+C VACCINE – polysacharidová lMENJUGATE – konjugovaná (C) lMENVEO – konjugovaná (ACYW) lNEISVAC-C – konjugovaná (C) lMENPOVAX A+C – v současnosti není k dispozici 05 NEME Meningokoky http://www.infektionsbiologie.ch Meningokoky v krku lJak už bylo řečeno, asi deset procent zdravé populace má meningokoky v krku. lJe to tedy normální nález. Mikrobiologové přesto někdy po meningokocích v krku pátrají, buď v rámci vyšetření kontaktů s invazivním onemocněním (dnes výjimečně), nebo při podezření, že by se mohly podílet na zánětu v krku (faryngitidě) lMikrobiologové se proto někdy snaží umět vyhledat meningokoky mezi bakteriemi, které se v krku vyskytují ještě běžněji (především jsou to ústní streptokoky a neisserie) Například tady meningokok není. vytkrk Používáme disk napuštěný směsí dvou antibiotik, která na meningokoka nepůsobí, ale na většinu ostatních bakterií aspoň jedno z nich ano. Pokud kolem disku nic neroste, znamená to, že tam žádný meningokok není. 53 NEGO a NEME www.mfi.ku.dk Meningokok – shrnutí lMeningokok způsobuje meningitidy, ale i sepse a jiné závažné stavy; to vše se týká tzv. klonálních kmenů. Jiné kmeny jsou ale docela nevinné a udává se, že asi deset procent populace má meningokoka v krku lSeroskupina (B, C, vzácněji A, W135, Y, Z) nemá větší vliv na závažnost průběhu onemocnění, je však zásadní z hlediska možnosti očkovat lMeningokok se přenáší těsným kontaktem. Invazivní infekci napomáhá narušení sliznice, např. i kouřením či předchozí virovou infekcí. lInfekce propukne často tehdy, když je tělo oslabeno neúměrnou fyzickou námahou po předchozí inaktivitě [USEMAP] Další původci meningitid Haemphilus influenzae Streptococcus pneumoniae Původci novorozeneckých meningitid Haemophilus influenzae ser. b (Hib) lHemofily jsou krátké gramnegativní tyčinky. Jsou kultivačně náročné, nerostou samostatně ani na nejběžnější mikrobiologické půdě – krevním agaru protože nejsou schopné získat z krvinek růstové faktory, které potřebují. lHemofily patří do čeledi Pasteurellaceae společně s rodem Pasteurella lMeningitid a dalších invazivních infekcí způsobených hemofily ubylo díky očkování lJe třeba ale s nimi stále počítat, a to nejen u meningitid: způsobují také epiglotitidy (záněty příklopky hrtanové, někdy nutný rychlý zásah) Klasifikace hemofilů lHaemophilus influenzae –pouzderný typ b (Hib) –pouzderné typy a, c, d, e, f –neopouzdřené kmeny lHaemophilus parainfluenzae (mnohem běžnější a mnohem méně patogenní) lHaemophilus aphrophilus a mnoho dalších druhů lHaemophilus ducreyi, původce pohlavně přenášené choroby ulcus molle 28 Hib http://www.co.monroe.mi.us Patogenita hemofilů lNejzávažnější hemofilové choroby jsou epiglottitis, meningitis a sepse. Způsobuje je hlavně Haemophilus influenzae, serotyp b. lDalší časté choroby jsou záněty středního ucha a dutin (zde po Streptococcus pneumoniae a společně s Moraxella catarrhalis) lVelmi běžná je přítomnost hemofilů v krku, přičemž patogenní role je velmi pochybná. Zvlášť v případě Haemophilus parainfluenzae nepředpokládáme, že by byl patogenem. Hemofily na čokoládovém a krevním agaru (na krevním jako satelit u čáry Staphylococcus aureus) Haemophilus sp. - kultivace na čokoládovém agaru . Klikni! ČA Haemophilus sp. - satelitový fenomén. Klikni! KA (satelit) www.medmicro.info (stránky ústavu) Léčba hemofilových meningitid lI když hemofily jsou zpravidla citlivé na amoxicilin či případně amoxicilin s kyselinou klavulanovou (AMOKSIKLAV, AUGMENTIN), tyto léky se hodí pro léčbu např. hemofilových zánětů středního ucha nebo dutin, ne však pro léčbu meningitid ls ohledem na nutnost zabezpečit průnik do mozkomíšního moku se používá například ceftriaxon (ROCEPHINE) Očkování proti „Hib“ lJde o očkování proti Haemophilus influenzae, a to proti opouzdřeným kmenům s pouzderným typem b lLátka je čištěný polysacharid lOčkuje se v kombinaci lBylo zavedeno před několika lety a po jeho zavedení významně poklesl počet invazivních hemofilových infekcí předškoláků (záněty mozkových blan, plic, příklopky hltanové) Očkování proti „Hib“ – indikace lKonjugovaná hemofilová vakcína je určena –k očkování dětí ve věku šesti týdnů neočkované proti TBC) –respektive starších tří měsíců, bylo-li dítě po narození očkované proti tuberkulóze a jizvička po něm je dokonale zhojená lOčkovat dospělé osoby lze v případech, jsou-li ohroženy rizikem komplikací tohoto onemocnění a výrobce příslušné vakcíny neomezuje její použití pro osoby starší pět let. l(www.vakciny.net) Dostupné vakcíny proti Hib lACT-HIB (proti Hib) lINFANRIX HEXA (záškrt, tetanus, černý kašel, Hib, žloutenka B a dětská obrna – usmrcený virus) lINFANRIX-IPV+HIB (totéž kromě VHB) lINFANRIX HIB (totéž kromě dětské obrny a VHB) lSituace se často rychle mění, proto tyto údaje berte s rezervou Pnemokokové meningitidy lPůvodcem je Streptococcus pneumoniae, čili „pneumokok“. Dříve se mu říkalo Diplococcus pneumoniae, netvoří totiž řetízky, ale spíše dvojice. Také není ideálně kulatý, má spíše lancetovitý (to česky znamená kopíčkovitý) tvar. lVýznamný je jeho výskyt u osob po odstranění sleziny l(V malém množství se nachází i ve farynzích zdravých osob. Jinak je ale původcem zánětů plic, paranasálních dutin, středního ucha, a také původcem sepsí a meningitid. Pneumokoková meningitida 04 Streptococcus_pneumoniae_meningitis,_gross_pathology_33_lores 14 pneumokoková meningitis http://www.meningitis.com.au http://commons.wikimedia.org Různé obrázky pneumokoka crosssection_streptococcus pneumo pneumokokken2 http://www.uni-tuebingen.de http://www.uni-tuebingen.de www.students.stedwards.edu 36 streptococcus_pneumonia050217 http://www.cbc.ca/gfx/pix/streptococcus_pneumonia050217.jpg Léčba a prevence pneumokokových meningitid lLéčba se opět provádí vhodnými antibiotiky s dobrým průnikem do mozkomíšního moku lPrevence je možná očkováním. Očkování proti pneumokokům bylo první hrazené pojišťovnami (tj. bezplatné, ale ne povinné). I když se proti němu ozývají různé hlasy, lze toto očkování spíše doporučit Dostupné očkovací látky lPolysacharidová vakcína –PNEUMO 23 (23 serotypů) lKonjugované vakcíny (další imunologická paměť a lepší imunitní odpověď u osob s nedostatečně vyvinutou imunitou, např. i dětí do dvou let) –Prevenar (7 serotypů) –Prevenar 13 (13 serotypů) –Synflorix (10 serotypů + záškrt, tetanus a dávivý kašel) Pokrytí populace pneumokoků Vakcína Afrika Asie Evropa Latinská Amerika Severní Amerika Oceánie Prevenar 39,3% 48,0% 67,1% 54,4% 78,1% 64,5% Synflorix 62,5% 66,2% 76,2% 73,6% 80,6% 71,1% Prevenar13 76,9% 73,9% 88,0% 83,4% 88,0% 79,1% Pneumo23 86–99% U novorozenců způsobuje meningitidy Streptococcus agalactiae (SAG, GBS) lGBS = SAG (Group B streptococcus = skupina B dle Lancefieldové = Streptococcus agalactiae) lU žen v pochvě bezpříznakový, i když občas i potíže. Může také způsobit zánět močového měchýře (je-li v moči ve významném množství) lČasné novorozenecké infekce 2 až 3 na 1000 dětí lMéně často jako pozdní novorozenecké infekce. lInfekce nejčastěji začíná mezi 20 a 48 hodinami. lDěti často předčasně narozené. lInfekce dýchacích cest, sepse, hnisavé meningitidy (ty mohou začít i později) Streptococcus agalactiae (SAG, GBS) lJde o streptokoka, který na rozdíl od jiných infikuje především urogenitální systém. To ovšem platí pro člověka – u jiných živočichů způsobuje jiné infekce lMožná si všimnete druhového jména a-galactiae, tedy bez-mléčný. Tato bakterie opravdu způsobuje záněty mléčné žlázy s poruchou tvorby mléka, avšak většinou je to u krav. SRAG krávy Schéma přenosu S. agalactiae u krav (z veterinárního webu) http://www.infocarne.com Streptokoky – přehled skupin Příběh Co je vidět na krevním agaru Jméno pachatele 4. viri- dace (alfa) Streptococcus pneumoniae 5. skupina „ústních streptokoků“ 1. (beta) hemo- lýza* Streptococcus pyogenes 2. Streptococcus agalactiae 3. Skupina „non-A-non-B“ streptokoků - žádná Streptokoky bez hemolýzy *u S. agalactiae jen částečná hemolýza Seroskupiny dle Lancefieldové l„GBS“ by měl pozitivní aglutinaci s protilátkou proti skupině B (nikoli proti A, jako je na obrázku) 76 aglutinační set http://www.pro-lab.com 75 aglutinuje SRPY http://www.medicine.uiowa.edu Screening "SAG" lProvádí se poševní výtěr. Nutno značit, že jde o screening lV laboratoři –normální kultivace na běžné patogeny, plus –speciální selektivně pomnožovací bujón –nebo speciální chromogenní půda –oboje s cílem zvýšit šanci na záchyt streptokoka mezi běžnou vaginální mikroflórou. lV případě pozitivity se těhotná nepřeléčuje (na rozdíl od případu, kdy se S. agalactiae zachytí před těhotenstvím) lDoporučuje se antibiotická profylaxe při porodu, pokud není veden císařským řezem. l Infekce Listeria monocytogenes lMůže k infekci dojít jak před porodem, tak i při něm lI zde žena může být zcela bez potíží. lCca po pěti dnech obraz hnisavé meningitidy, podobný infekci Streptococcus agalactiae lNebo jiné závažné infekce (záněty plic, meningitidy) Žluč-eskulinový agar, na kterém listerie typicky rostou 11 bileazideagar http://www.geocities.com [USEMAP] Screening a léčba listeriózy lScreening se neprovádí lMikrob se však zachytí při běžném kultivačním vyšetření. lPro léčbu je doporučena vysoká dávka ampicilinu. lZcela neúčinné jsou cefalosporiny, stejně jako v případě enterokoků. l Diagnostika a léčba purulentních meningitid Aseptické meningitidy Vyšetřování u purulentní meningitidy lPři podezření na mozkomíšní meningitidu je nutno sledovat známky infekce a pacienta urychleně transportovat na vhodné pracoviště (typicky infekční JIP) lTaké se odebírá krev a mozkomíšní mok na biochemická vyšetření. Sleduje se acidobazická rovnováha krve, krvácivost a podobně lMozkomíšní mok (a případně i krev) se odešle i na mikrobiologii Likvorologické odlišení purulentní meningitidy od aseptické znak norma purulentní meningitida aseptická meningitida buňky 0–6/μl ↑↑↑ (>1000) ↑↑(100–500) proteiny 20–50 mg/ 100 ml ↑↑ (>100) ↑ (50–100) glukosa 40–80 mg/ 100 ml ↓ (<30) ~ (30–40) Bakteriologická diagnostika purulentních meningitid lVzorek: Mozkomíšní mok (Při odběru měřit tlak likvoru a prohlédnout jeho vzhled!) lPo přijetí do laboratoře: –mikroskopie (hledají se leukocyty a bakterie) –přímý průkaz antigenu ve vzorku likvoru –kultivace: obohacené půdy (čokoládový agar) –Identifikace kmenů, u meningokoků až na úroveň séroskupiny kvůli očkování lInterpretace: pozor na kožní kontaminaci (koagulasa negativní stafylokoky) 07 odběr likvoru Odběr likvoru http://www.infektionsbiologie.ch Vyšetření mozkomíšního moku v mikrobiologické laboratoři lMozkomíšní mok, který přijde do laboratoře s podezřením na meningitidu se –prohlédne pod mikroskopem – hned –vyšetří antigenní analýzou – hned –nasadí na kultivační půdy – výsledek této metody je hotov až další den Mikrobiolog má dvě rychlé možnosti: 1. Mikroskopie likvoru lNachází se velké množství bílých krvinek, především polymorfonukleárních neutrofilů lU meningokokové meningitidy se nacházejí gramnegativní koky ve dvojicích. Častý je intracelulární výskyt lU hemofilové meningitidy by šlo o krátké gramnegativní tyčinky lU pneumokokové meningitidy, popř. u meningitidy působené S. agalactiae G+ koky ve dvojicích nebo krátkých řetízcích 54 NEISSER-GO http://www.microbelibrary.org 2. Antigenní analýza lPoužívá se souprava na aglutinaci mozkomíšního moku, která je zaměřena na průkaz nejběžnějších původců. NeEc3 Foto O. Z. Antigeny detekované při antigenní analýze likvoru lNeisseria meningitidis A lNeisseria meningitidis B teenageři, batolata lNeisseria meningitidis C lN. meningitidis Y/W135 lHaemophilus influenzae b batolata (dříve) lStreptococcus pneumoniae senioři lStreptococcus agalactiae novorozenci lZeleně vždy uvedena věková skupina, u které je daná infekce nejtypičtější Kultivace je významná, ale pomalá NeEc4 Foto O. Z. Meningokoky jsou ve srovnání s jinými neisseriemi středně choulostivé: gonokok je ještě choulostivější, naopak ústní neisserie vydrží víc. Na rozdíl od gonokoka rostou meningokoky i na bohatších typech krevních agarů. Další možnosti laboratorní diagnostiky u meningokoků lK druhovému určení neisserií se používají biochemické testy. Jednotlivé druhy se liší tím, že štěpí či neštěpí různé typy substrátů. lPoté, co je neisserie určena jako meningokok, následuje opět pátrání po antigenu konkrétní seroskupiny (A, B, C, popřípadě W135/Y). lU ostatních původců se postupuje obdobně (kultivace, u hemofila také antigenní analýza k ověření „Hib“) 17 gcmc_sugars Léčba purulentních meningitid lvytvoření i. v. vstupu ludržení dýchacích cest (laryngeální maska, intubace, kyslík, umělá plicní ventilace) lléky proti otoku (manitol) lrychlý a šetrný transport do nemocnice (JIP) lantibiotika lsnížení nitrolebního tlaku (ICP) agresivní léčbou – řízená hypokapnie lkortikosteroidy (dexamethason) – významně snižují postižení sluchu u meningitidy vyvolané Haemophilus influenzae typ b u dětí a rovněž letalitu u pneumokokové meningitidy dospělých lAntikoagulační preparáty v případě DIK (diseminované intravaskulární koagulace) Léčba invazivní meningokokové infekce lzajištěný transport – i. v. vstup, zajištění dýchacích cest a další lpenicilin již při transportu lspecializovaná JIP lrychlá diagnostika (sepse vs. meningitida) l l10% smrtnost i dnes Ochrana před profesionální nákazou lkapénková infekce lústenka + rukavice lantibiotika kontaktům včetně zdravotníků: V-penicilin na 7 dní (epidemiologické hlášení) ločkování? 10 Neisserie na něčem „Aseptické“ (většinou virové) meningitidy lObvykle neprobíhají tak prudce a mají sklon se samy uzdravit lJinak ale příznaky jsou relativně podobné lMozkomíšní mok není zakalený a nevytéká pod tlakem lKromě virů (ECHO viry, coxsackieviry, virus příušnic, virus infekční mononukleózy, viry oparů) je mohou způsobovat i houby a původce tuberkulózy, v tom případě je léčba příčiny nezbytná C:\Documents and Settings\Obdržálek Vlastimil\Dokumenty\Obrázky\Bez názvu.bmp [USEMAP]