CHUŤOVÁ DRÁHA Percepce chuti patří společně s vnímáním čichových vjemů k nejstarším senzorickým systémům. Pojmem „chuťová dráha“ jsou označovány neurony a jejich spojení, které slouží k přenosu informací o rozpustných chemických stimulech transdukovaných v chuťových papilách na elektrické signály. STAVBA CHUŤOVÝCH POHÁRKŮ, CHUŤOVÉ MODALITY A JEJICH PŘENOS Z JAZYKA Receptorové chuťové buňky jsou sekundární smyslové buňky uložené v soudkovitém komplexu označovaném jako chuťový pohárek. Přes porus calliculi gutatorii komunikují receptorové buňky s povrchem epitelu. Životnost jednotlivých receptorových buněk v chuťových pohárcích dosahuje 200 - 300 hodin, nové receptorové buňky se diferencují z epitelových buněk. Kromě plně diferencovaných receptorových buněk obsahuje chuťový pohárek další typy buněk, buňky podpůrné a bazální, které patrně představují jen přechodná stádia v diferenciaci receptorových buněk z buněk epitelových. Receptorové buňky jsou při bazi chuťového pohárku inervovány aferentními axony z nn. VII., IX. nebo X. Přenos informací z receptorové (chuťové) buňky na dendritickou zónu aferentního axonu se děje chemickou synapsi uvolněním mediátoru ze synaptických váčků v preterminální zóně receptorové buňky. Na jazyku jsou chuťové pohárky koncentrovány ve slizničních papilách. V předních dvou třetinách jazyka jsou chuťové pohárky převážně v papillae fungiformes, v zadní třetině jazyka v papillae foliatae a ve větším množství v papillae circumvallatae. CHUŤOVÁ DRÁHA Chuťové informace jsou odváděny z receptorových chuťových buněk aferentními axony pseudounipolárních neuronů, které jsou první neurony v pořadí této dráhy. Těla těchto neuronů se nacházejí v gangliích VII., IX. a X. hlavového nervu. Z předních dvou třetin jazyka jsou chuťové informace odváděny cestou chorda tympani do n. VII. Těla neuronů těchto aferentních axonů leží v ganglion geniculi. Chuťové pohárky zadní třetiny jazyka jsou inervovány aferentními axony, které vedou cestou rr. linguales n. IX. Odpovídající neurony se nacházejí v ganglion inferius n. IX. (petrosum). Další chuťové pohárky jsou roztroušeny ve sliznici tvrdého a měkkého patra dutiny ústní, epiglottis a ve sliznici orofaryngu. Ze sliznice měkkého a tvrdého patra jsou chuťové informace odváděny aferentními axony v n. palatinus major a nn. palatini minorek, jejichž neurony leží opět v ganglion geniculi. Nervus laryngeus superior (n.X.) obsahuje aferentní axony, které inervují chuťové pohárky ve sliznici epiglottis a orofaryngu. Neurony těchto aferentních axonů jsou uloženy v ganglion inferius n. X. (nodosum). Centrální raménka aferentních axonů prvních neuronů chuťové dráhy vstupují do mozkového kmene, podílejí se vytvoření tractus solitarius a postupně končí na dendritických zónách neuronů druhých v pořadí, které jsou součástí jaderného komplexu ncl. solitarius. Rostrální konce tohoto jádra ve tvar písmene U, které obsahují druhé neurony v pořadí chuťové dráhy, jsou označovány jako ncl. gustatorius. Axony neuronů ncl. gustatorius vedou ipsilaterálně do thalamu a končí na malých neuronech, které tvoří parvocelulární část ncl. ventralis posteromedialis. Malé neurony tohoto jádra (třetí v pořadí chuťové dráhy) jsou zřetelně odděleny od ostatních neuronů, které převádějí jiné somatosenzorické modality z jazyka. Axony třetích neuronů chuťové dráhy končí v gyrus postcentralis, area 43. Tato primární chuťová kůra leží ventrálně a rostrálně od somatosenzorické kůry jazyka. Sekundární chuťová kůra je lokalizována v kůře insuly. Obr. xx. Schéma rozložení neuronů a spojů chuťové dráhy. Anatomická poznámka - Z prodloužené míchy je popisována projekce chuťových informací ipsilaterálně do ncll. parabrachiales v mostu, odkud existují spoje do limbického systému a do hypothalamu. Tyto spoje chuťové dráhy mohou významně ovlivňovat kvalitu chuťové percepce. SPOJE ZABEZPEČUJÍCÍ REFLEXNÍ SLINĚNÍ Pro uvedené reflexy existují spoje mezi ncl. solitarius a ncl. salivatorius sup. a inf. v prodloužené míše. Z těchto pregangliových parasympatických jader je spojení s postgangliovými neurony v odpovídajících gangliích hlavových nervů, které se podílejí na inervaci slinných žláz. Jedná se o ganglion oticum (glandula parotis), ganglion pterygopalatinum (drobné slinné žlázy na patře) a ganglion submandibulare (glandula submandibularis et sublingualis).