SPOJE MOZEČKU
Mozeček a okolní struktury mozkového kmene. Základní členění mozečku: lobus
flocculonodularis, vermis a dvě hemisféry. V mozečku je šedá hmota uložena ve formě
jader a povrchového kortexu.
VERTIKÁLNÍ A HORIZONTÁLNÍ ČLENĚNÍ MOZEČKU
V mediolaterálním směru je mozeček členěn na mediánní, paramediánní a laterální zónu.
Každá zóna obsahuje kortex, odpovídající bílou hmotu a jádra.
Mediánní zóna zahrnuje kortex v rozsahu vermis a ncll. fastigii. Paramediánní zónu tvoří
paramediánní kortex, který je již součástí hemisfér, a ncll. emboliformes a globosi.
Laterální zóna zahrnuje podstatnou část kortexu obou hemisfér a ncl. dentatus.
V příčném směru je mozeček organizován na lobus flocculonodularis, lobus anterior a
posterior, které jsou vzájemně oddělené prostřednictvím fissura prima a posterolateralis.
Lobus anterior je uložen rostrálně od fissura prima, lobus posterior zahrnuje struktury mezi
fissura prima a fissura posterolateralis. Fissura horizontalis představuje pouze rýhu, která
dále člení lobus posterior.
ČLENĚNÍ MOZEČKU Z HLEDISKA FYLOGENEZE A AFERENTACE.
Lobus flocculonodularis patří vývojově k nejstarším strukturám mozečku (archicerebellum)
a vzhledem k aferentaci z vestibulárního aparátu je označována také jako
vestibulocerebellum. Z fylogenetického hlediska jsou jako paleocerebellum označovány
struktury, které dostávají informace převážně z proprioreceptorů a exteroreceptorů trupu a
dolních končetin cestou trr. spinocerebellares. Eferentní dráhy paleocerebella ovlivňují systém
mediálních a laterálních motorických drah mozkového kmene, které končí rovněž v míše.
Tato část mozečku je proto označována také jako spinocerebellum neboli spinální mozeček.
Je však třeba upozornit, že pojem spinální mozeček (spinocerebellum) je termín historický,
protože informace z proprioreceptorů a exteroreceptorů krku a horních končetin vedou do
spinálního mozečku z prodloužené míchy cestou tr. bulbocerebellaris. Spinálnímu mozečku
odpovídají struktury patřící vermis a paramediánní zóně. Vývojově nejmladší struktury
mozečku (neocerebellum) mají nepřímou aferentaci z cerebrálního kortexu a jsou proto
označovány jako cerebrocerebellum, vhodnější termín vzhledem k přesnějšímu vyjádření
aferentace je pontocerebellum (viz obr. XX).
1
ZÁKLADNÍ SPOJE VESTIBULÁRNÍHO MOZEČKU
Aferentní informace pro vestibulární mozeček jdou přímo z cristae ampullares, macula
utriculi a sacculi cestou n. VIII. (Pozn. Mezi všemi aferentními drahami, které vstupují do
mozečku, pouze aferentace z vestibulárního aparátu není přepojována na jiných neuronech.)
Vestibulocerebellum dostává také informace zrakové z ncl. corporis geniculati lateralis a z
colliculi superiores po jejich přepojení v ncll. pontis (tyto spoje nejsou na schématu uvedeny).
Eferentní spoje z kortexu vestibulárního mozečku končí na ncll. vestibulares. Působením na
neurony v ncll. vestibulares má vestibulární mozeček zásadní význam pro udržení rovnováhy.
Děje se tak po drahách tr. vestibulospinalis lateralis et medialis, kterými jsou ovlivňovány
dolní motoneurony inervující axiální svaly. Vestibulocerebellum navíc hraje určitou roli při
kontrole pohybu očí a v koordinaci pohybu hlavy a očí.
Obr. XX. Členění mozečku na základě aferentace.
2
ZÁKLADNÍ SPOJE SPINÁLNÍHO MOZEČKU - MEDIÁNNÍ ZÓNA
Mediánní zóna spinocerebella (vermis) dostává následující vstupní informace: i/
propriocepce z kaudální části trupu a dolních končetin cestou tr. spinocerebellaris ant. et
post., propriocepce z horních končetin cestou tr. bulbocerebellaris, ii/ informace z
labyrintu vnitřního ucha a iii/ zrakové informace. Eferentními spoji jsou zpracované
informace předávány z kortexu vermis na neurony tvořící ncl. fastigii. Axony z neuronů
uložených v ncl. fastigii jdou převážně descendentně k neuronům FR mozkového kmene a
na ncl. vestibularis lat. Do míchy sestupují příslušné informace prostřednictvím systému
mediálních descendentní drah mozkového kmene - tr. vestibulospinalis a tr. reticulo-
spinalis.
Malá část axonů z neuronů v ncl. fastigii pokračuje ascendentně do thalamu (ncl.
Obr. XX. Schéma základních spojů vestibulárního mozečku.
3
ventrolateralis th.) a odkud po přepojení informace dosahují motorickou kůru. Lze shrnout,
že mediální zóna spinocerebella cestou svých ascendentních a descendentních eferentních
spojů kontroluje mediální descendentní systém mozkového kmene.
ZÁKLADNÍ SPOJE SPINÁLNÍHO MOZEČKU - PARAMEDIÁNNÍ ZÓNA
Do paramediální zóny spinálního mozečku vstupují informace z proprioreceptorů a
exteroreceptorů dolních končetin cestou trr. spinocerebellares a z horních končetin
prostřednictvím tr. bulbocerebellaris. Cerebelární kortex této zóny má spojení s ncl.
emboliformis a ncl. globosus. Neurony uvedených mozečkových jader vydávají axony, které
vedou kontralaterálně do magnocelulární komponenty ncl. ruber. Větší díl axonů jiných
neuronů těchto mozečkových jader vystupuje do thalamu a končí na jeho neuronech v ncl.
ventrolateralis, po přepojení informace pokračují do mozkové kůry na neurony, které
ovlivňují činnost končetinových svalů. Axony směřující do ncl. ruber a do thalamu procházejí
přes pedunculi cerebellares superiores. Spinální mozeček kontroluje činnost laterálního
Obr. XX. Schéma základních spojů spinálního mozečku-mediální zóna.
4
systému descendentních drah mozkového kmene přes ncl. ruber a jeho tr. rubrospinalis.
Kontrola aktivity dolních (míšních) motoneuronů, které inervují distální svaly končetin, je
prováděna prostřednictvím mozkové kůry přes tr. corticospinalis lateralis.
ZÁKLADNÍ SPOJE PONTOCEREBELLA
Cerebrální mozeček (pontocerebellum) má aferentní spoje s rozsáhlou oblastí mozkové kůry,
Obr. XX. Schéma základních spojů spinálního mozečku-paramediální zóna.
5
ale chybí mu přímá somatosenzitivní a senzorická aferentace. Aferentní spoje pontocerebella,
které vedou jak z motorické, tak i ze somatosenzitivní kůry, jsou přepojovány na neuronech v
ncll. pontis (odtud název pontocerebellum). Axony neuronů těchto jader procházejí přes
pedunculi cerebellares medii a převádějí informace do kontralaterální hemisféry
pontocerebella.
Kortex laterální zóny mozečku má spojení s ncl. dentatus, jehož neurony vysílají axony přes
pedunculi cerebellares superiores do thalamu a končí na neuronech v jeho ncl.
ventrolateralis. Ncl. dentatus má rovněž spojení s parvocelulární komponentou ncl. ruber.
Uvedenými spoji s mozkovou kůrou a cestou tr. corticospinalis lateralis ovlivňuje
pontocerebellum činnost distálních svalů končetin.
Obr. XX. Schéma základních spojů pontocerebella.
6