C: Ukazatele zdravotního stavu založené na evidenci zemřelých 1.Celková (hrubá) úmrtnost 2. 2.Specifická úmrtnost 3. 3.Kojenecká úmrtnost 4. 4.Standardizovaná úmrtnost 5. 5.Střední délka života (naděje dožití) 6. 6.Smrtnost (letalita) • C: Ukazatele zdravotního stavu založené na evidenci zemřelých • •Celková (hrubá) úmrtnost • počet zemřelých / střední stav obyv. X 1000 • ( v určitém kalendářním roce) • • •Specifická úmrtnost (úmrtnost v dané věkové kategorii) • počet zemřelých ve věku x / stř. stav obyv. ve věku x X 1000 • ( v určitém kalendářním roce) • • • graf_umrtnost1_1109236996 • • • C: Ukazatele zdravotního stavu založené na evidenci zemřelých •Kojenecká úmrtnost • počet zemřelých do 1 roku / počet živě nar. X 1000 (‰) • •výstižný ukazatel zdravotního stavu i socioekonomických poměrů v dané společnosti •KÚ (r. 2011) = 2,7 ‰ • •Další ukazatel úmrtnosti kolem porodu •poporodní (do 3 dnů) •časná (do 7 dnů) •novorozenecká (0-27 dní) •® endogenní příčiny – poruchy, se kterými se dítě narodilo nebo ke kterým dojde během porodu (VVV), lze ji jen málo ovlivnit •ponovorozenecká (28-365 dní) ®exogenní příčiny – poruchy, k nimž dochází po narození (výživa, hygiena, úroveň zdravotní péče, prostředí…životní a kulturní úroveň rodičů, jejich vzdělání) ® •perinatální (součet mrtvě narozených a zemřelých do 7 dnů života na 1000 všech narozených)) • Obrázek3 qStandardizovaná úmrtnost -užitečná pro srovnání úmrtnosti v populacích s rozdílnou věkovou strukturou -skutečná úmrtí ve studované populaci / očekávaná úmrtí ve studované populaci * 100 - qStřední délka života ( naděje dožití) -vyjadřuje průměrný počet roků, který má naději ještě prožít osoba právě x-letá -počítá se z úmrtnostních tabulek • C: Ukazatele zdravotního stavu založené na evidenci zemřelých C: Ukazatele zdravotního stavu založené na evidenci zemřelých qSmrtnost (letalita) •počet úmrtí na určitou nemoc/výchozí počet nemocných x 100 -poměr počtu zemřelých na dané onemocnění k celkovému počtu onemocnělých touto chorobou, vyjadřuje se v % -při posuzování závažnosti nemoci nebo úspěšnosti léčby - •Úmrtnost vystihuje, jak často dochází k úmrtí na určitou nemoc v populaci, smrtnost pak, jaká část ze všech nemocných, kteří trpí určitou nemocí, na ni zemře. • •Např.tetanus má vysokou smrtnost – až 50 %, ale minimální úmrtnost při malém počtu případů onemocnění, u IM je tomu naopak. Demografie Obsah, metody, význam MP900442452[1] DEMOGRAFIE •Biosociální věda, zkoumající reprodukci lidských populací ( populační reprodukce = • obnova lidské populace rozením a vymíráním). •Základní témata – počet obyvatel, změna počtu obyvatel , struktura, vývoj a zákonitosti vývoje obyvatelstva •Cenná pro zdravotní a sociální péči •Východisko studia zdravotního stavu obyvatelstva • • název- demos =lid, grafein= popisovat Demografická statistika •Demografická statika /statistika stavu obyvatel/, registruje a hodnotí počet obyvatelstva, jeho rozmístění a strukturu •Demografická dynamika/statistika pohybu čili měny obyvatel/ - 1.měna přirozená • 2.měna mechanická • 3.měna sociálně-právní Základní zdroje demografických dat /základní metody zjišťování demografických jevů/ • •Sčítání lidu •Průběžná evidence demografických událostí •Průběžná evidence migrací •Zvláštní výběrová šetření •Populační registr Sčítání lidu •patří k nejstarším statistickým akcím MP900403290[1] Sčítání lidu - historie •1.sčítání lidu (census) již před 6000 lety v Babylonu, ve starém Egyptě (3000 př.n.l.), v antickém Římě •u nás – ve středověku – soupisy obyvatelstva pro vojenské a daňové účely (zkreslené údaje) •mezník r. 1753 – patent Marie Terezie o každoročním sčítání lidu → sčítání v r. 1754 – jednotně a současně na celém území soustátí •r. 1777 – konskripční patent - základ soupisů •r. 1857 – první sčítání obyvatel R-U (přechod mezi soupisem a moderním sčítáním) •r. 1869 - první řádné tzv. moderní sčítání ( podle zákona a zásad formulovaných na statistických kongresech) → poměrně úplné a přesné. Na sčítání v R-U navazuje sč. za 1. republiky a další až do současnosti ( cca každých 10 let) . •březen 2011 – Sčítání lidí, domů a bytů v ČR Sčítání lidu •Sběr, třídění, rozbor a publikace demografických a socioekonomických údajů týkajících se všech osob žijících na vymezeném území •Obvykle spojeno se sčítáním domů a bytů •Údaje pro potřeby vlastního státu, mezinárodní srovnání •V rámci Světového programu sčítání 2010 proběhne v letech 2005- 2014 sčítání 98% světové populace Sčítání lidu, domů a bytů 2011 logo_barva_pozitiv_cz_RGB.jpg Trendy v naší společnosti •Roste počet obyvatel ČR – především díky cizincům •Česká populace stárne •Roste počet vzdělaných lidí •Přibývá lidí, kteří nemají vůbec žádné vzdělání •Roste počet rozvedených i svobodných •K víře a národnosti se lidé vyjadřovali méně než v minulosti •Rychle roste počet bytů v soukromém vlastnictví •Mění se způsob vytápění • • Počty obyvatel • Proti předchozímu sčítání se zvýšil počet obyvatel ČR o 332 tisíc na 10 562 214 lidí. • 1) Vyšší porodnost v posledních letech • 2) V ČR žije o 261 % více cizinců než před deseti lety, jejich počet se blíží k půl milionu •Nejpočetnější skupiny cizinců v ČR: •Ukrajinci 117 810 •Slováci 84 380 •Vietnamci 53 110 •Rusové 36 055 •Němci 20 780 •Poláci 17 865 • • •V České republice byli sečteni lidé 182 zemí světa. • Národnost •Na tuto dobrovolnou otázku neodpovědělo 2,74 milionu lidí •(v roce 2001 neodpovědělo pouze 173 tisíc obyvatel) •Nejčetnější národnosti v ČR: •Česká 6 732 104 •Moravská 522 474 •Slovenská 149 140 •Polská 39 269 •Německá 18 772 •Romská 13 150 •Počet osob romské národnosti tvoří součet lidí, kteří vyplnili pouze romskou národnost a kombinaci romské a další národnosti •Moravská národnost: •2001: 380 474 = 3,8 % z těch, co odpověděli •2011: 522 474 = 6,7 % z těch, co odpověděli •Nejvíce v Jihomoravském kraji – 254 tisíc obyvatel • •Romská národnost: •2001: 11746 = 0,1 % z těch, co odpověděli •2011: 13150 = 0,2 % z těch, co odpověděli Náboženství •Na tuto dobrovolnou otázku neodpovědělo 4,8 milionu lidí •(v roce 2001 neodpovědělo pouze 902 tisíc obyvatel) • • •Církve s největším počtem příznivců: •1) Římskokatolická církev •2) Českobratrská církev evangelická •3) Církev československá husitská. •Věřím, ale nehlásím se k žádné církvi 708 tisíc obyvatel •Bez náboženské víry • 3 612 804 obyvatel •Rytíři jedi: 15 070 obyvatel •Největší podpora Praha •3 977 lidí, což tvoří 0,31 % všech Pražanů •Nejmenší podpora Vysočina • pouze 0,08 % obyvatel kraje • Vzdělání •Roste počet vysokoškoláků • 2001: 762 459 2011: 1 117 830 = nárůst o 46,6 % • Nejvíce lidí s vysokoškolským diplomem žije v Praze (249 714), v Jihomoravském kraji (143 968) a ve Moravskoslezském (120 668) Středočeském kraji (120 467). • Největší podíl obyvatel s VŠ: Praha 22,5 % (každý pátý člověk v Praze vystudoval VŠ) • Nejmenší podíl obyvatel s VŠ: Karlovarský kraj 7,2 % • •Roste počet lidí bez vzdělání • 2001: 37 932 2011: 47 253 = nárůst o 24,6 % • Nejvíce lidí, kteří nemají žádné vzdělání, je v Moravskoslezském kraji (6 536), v Ústeckém kraji (6 335) a v Středočeském (5372) Jihomoravském kraji (4 283). • Největší podíl lidí bez vzdělání: Ústecký a Karlovarský kraji • (skoro 1% obyvatel daného kraje) • Rodinný stav •V České republice roste počet rozvedených i svobodných lidí a klesá počet těch, kteří žijí v manželství. •Muži: •Počet rozvedených: nárůst o 37,7 % •Počet svobodných: nárůst o 10,4 % •Počet ženatých: pokles o 6,3 % •Největší podíl rozvedených: •1) Karlovarský kraj: 11,9 % •2) Ústecký kraj: 11,2 % •Nejmenší podíl rozvedených: •Vysočina: 7,3 % 1) • •Ženy: •Počet rozvedených: nárůst o 33,4 % •Počet svobodných: nárůst o 9,9 % •Počet vdaných: pokles o 7,1 % •Největší podíl rozvedených: •1) Karlovarský kraj: 14,1 % •2) Ústecký kraj: 13,4 % •Nejmenší podíl rozvedených: •Vysočina: 8,5 % • •K registrovanému partnerství se přihlásilo 2055 osob Počet obyvatelstva •Základní demografický ukazatel •Stav/počet /obyvatel k určitému okamžiku •Počáteční stav •Střední stav / k 1.7.daného roku/ •Koncový stav • /přesný počet obyvatel znám pouze k datu • sčítání lidu, jinak odhady/ Vývoj početního stavu populace obývající území dnešní ČR graf_popvyvojceska_1110022052 Vývoj počtu živě narozených dětí ve 20.st.na území dnešní ČR graf_porodhist_1109939266 • Struktura /složení, skladba/ obyvatelstva •Jeden ze základních úkolů demografie •Podle biologických znaků /pohlaví, věk/ •Podle sociálně právních znaků /rodinný stav/ •Podle socioekonomických znaků •Podle kulturních znaků/vzdělání/ Struktura podle pohlaví •Poměr početního zastoupení obou pohlaví • je výsledkem řady biologických a sociálních činitelů •Vyjadřuje se indexem maskulinity, který • udává počet mužů připadajících na 1000 • žen • počet mužů X 1000 • počet žen Index maskulinity, ČR 2003 graf_imaskulinity_1109928181 Struktura podle věku •Druhá zákl. demografická charakteristika • jednotlivce •Věkové složení populace • - charakterizuje její současný stav • - je důsledkem řady vlivů minulosti • - východisko pro odhad vývoje v budoucnu •Věk determinuje zdravotní stav •Věková pyramida /strom života/- grafické vyjádření počtu obyvatelstva podle věku a pohlaví • C9C826B1 • Věk Demografické stárnutí •Jev typický pro vyspělé země •Růst podílu starších věkových skupin v populaci •Výsledek dvou procesů: • - klesající porodnost • - pokles úmrtnosti •Následkem je rostoucí hodnota indexu stáří (110,4 - r. 2011) – 1,7 mil.osob > 65 let Demografické stárnutí • • • leden 2013 – • v ČR žije 1103 občanů ve věku 100 a více let ( 920 žen, 183 mužů) Podíl obyvatel ve věkové skupině 0-14 a 65 a více let v letech 1946-2004 • Věková struktura zubních lékařů v ČR (2011) • •37% populace ZL tvoří osoby věku 50 – 59 let 1. Hlavní rysy demografického vývoje (2011) •Počet obyvatel klesl (31.12.2011 :10 505 445 osob - klesl počet narozených – 3.rokem , počet přistěhovalých převýšil počet vystěhovalých) •Populace stárne, průměrný věk (40) poroste a v roce 2030 může dosáhnout 46 let •Pokles porodnosti i plodnosti (do r. 2008 porodnost rostla), •Intenzita úmrtnosti nadále klesá (↓ SÚ), • (HÚ 10,1) 2. Hlavní rysy demografického vývoje (2011) •Celkový počet potratů (38 864) mírně snížil •Další pokles sňatečnosti( nejnižší počet sňatků od 1918), pokles rozvodovosti •↑ počet dětí naroz. mimo manželství (41,8%) •↑ porodů císařským řezem (24%) •↑ rodiček nad 35 let (17% dětí) •Kojenecká úmrtnost se nemění (2,7‰) •Střední délka života opět roste, u žen činí 80,7 let, u mužů 74,7 let 3. Hlavní rysy demografického vývoje (2011) •Ve srovnání se zeměmi EU 15 má ČR vyšší úmrtnost a tím nižší střední délku života, naopak v kojenecké úmrtnosti jsme mezi špičkou Evropy i světa •Indexem stáří (neustále roste - na 100 dětí připadlo 111 seniorů) patří ČR k evropskému průměru, postupně se však zařadí mezi země s nejstarším obyvatelstvem