myopie rozdělení refrakční vady 2 (J. Schwiegerling: Visual and Ophthalmic Optics. SPIE Press, Bellingham 2004) klasifikace myopie 3 typ klasifikace stručný popis klinický původ jednoduchá myopie • osová: do > 24 mm • systémová: φ‘0 > 58,64 D (indexová a rádiusová) příliš dlouhé oko nebo příliš malá ohnisková vzdálenost noční myopie nastává v šeru vlivem otvorové vady při zvětšení zornice či neadekvátně zvýšené akomodace vlivem nízkého kontrastu pseudomyopie (např. přístrojová myopie) důsledek bezděčné aktivace akomodačního procesu např. po nadměrné stimulaci akomodace degenerativní myopie vliv patologického procesu v oku (zejména oční pozadí – odchlípení sítnice, také rozvoj glaukomu) indukovaná myopie vliv léků (sulfonamidy), skleróza čočky, kolísání hladiny krevního cukru (diabetes), dozrávání katarakty stupeň lehká (nízká) |AR| ≤ 3 D střední 3 D < |AR| ≤ 6 D vysoká 6 D < |AR| ≤ 10 D těžká – progresivní forma s patologickými změnami sítnice a sklivce |AR| > 10 D korekce myopie 4 aR FB’ ≡ R aR ’ SB’< 0 sB ’ d X→∞ X ’ χH ≡ χH’ 𝑑 … vzdálenost zadní plochy brýlové čočky od předmětové hlavní roviny oka (přibližně od přední plochy oka) prvořadá je korekce do dálky; korekční podmínka do dálky: daleký bod R oka musí splývat s obrazovým ohniskem FB’ brýlové čočky −𝑠 𝐵′ + 𝑑 = −aR 𝐴 𝑅 = 𝑆 𝐵′ 1 − 𝑑𝑆 𝐵′ 𝑆 𝐵′ = 𝐴 𝑅 1 + 𝑑𝐴 𝑅 výpočet vrcholové lámavosti korekční čočky z hodnoty axiální refrakce oka: přepočet vrcholové lámavosti 5 𝑠 𝐵2 ′ = 𝑠 𝐵1 ′ − ∆𝑑 aR χH ≡ χH’ aR ’sB2 ’ d2 X ’ d1 Δd sB1 ’ FB1,2’ ≡ R SB1’< 0 SB2’ < 0 𝑆 𝐵2′ = 𝑆 𝐵1′ 1 − Δ𝑑 𝑆 𝐵1′ přepočet vrcholové lámavosti korekční čočky při změně vzdálenosti od oka (Δ𝑑 ): změna vzdálenosti brýlové čočky od oka: Δ𝑑 = 𝑑1 − 𝑑2 velikost obrazu na sítnici - emetrop 6 FO’ fO NO ≡ NO’ y’ α Y→∞ Y’ 𝑦′ = −fO tg 𝛼 předmět o úhlové velikosti 𝛼 se zobrazí na sítnici oka a vznikne obraz o výšce: velikost obrazu na sítnici - myop 7 𝑦′ = 𝑑 𝑂 − 𝑑 𝑅𝐻𝑜 𝑛 𝑆 𝐴 𝑅 1 𝑆 𝐵′ tg 𝛼 𝑦′ = 𝑑 𝑂 − 𝑑 𝑅𝐻𝑜 𝑛 𝑆 1 + 𝑑𝐴 𝑅 tg 𝛼 𝑛 sklivce délka oka vzdálenost brýlové čočky od oka vzdálenost obrazové hlavní roviny od rohovky předmět o úhlové velikosti 𝛼 se zobrazí do ohniska spojky a vznikne obraz o výšce 𝑦 ≈ 𝑠 𝐵′ tg 𝛼 ten je dále okem zobrazen na sítnici, vznikne obraz o výšce 𝑦′ a platí 𝑦′ 𝑦 = 𝑎 𝑅′ 𝑛 𝑆 𝑎 𝑅 = 𝑑 𝑂 − 𝑑 𝑅𝐻𝑜 𝑛 𝑆 𝐴 𝑅 𝑑 𝑅𝐻𝑜 = 1,602 mm aR FB’ ≡ R aR’ SB’ sB’ d dO R’α y χH ≡ χH’ y’ NB ≡ NB’ 𝑑 𝑅𝐻𝑜 přepočet velikosti obrazu na sítnici 8 aR χH ≡ χH’ aR ’ SB1’ sB2’ d2 d1 Δd sB1’ FB1,2’ ≡ R R’ SB2’ α y1 y2 𝛽 = 1 − ∆𝑑𝑆 𝐵1′ změna velikosti obrazu na sítnici při změně polohy brýlové čočky změna vzdálenosti brýlové čočky𝑦1,2 ≈ 𝑠 𝐵1,2′ tg 𝛼 𝛽 = 𝑦2′ 𝑦1′ = 𝑦2 𝑦1 = 𝑠 𝐵2′ tg 𝛼 𝑠 𝐵1′ tg 𝛼 = 𝑠 𝐵1 ′ − ∆𝑑 𝑠 𝐵1′ = 𝛽 = 1 + ∆𝑑 𝑆 𝐵1′ , tj. obraz na sítnici se zvětší při přiblížení BČ k oku zdánlivá velikost oka za brýlovou čočkou 9 FB’ SB ’ ≈ sB’ d y’ pro velikost obrazu oka 𝑦′ vytvořeného brýlovou čočkou pak platí: 𝑦′ 𝑦 = 𝑑′ 𝑑 = 1 1 + 𝑑 𝑆 𝐵′ = 1 1 + 𝑑 𝑆 𝐵′ oko se jeví tím menší, čím je brýlová čočka dále od oka a čím má větší absolutní hodnotu lomivosti y d’ Gaussova zobrazovací rovnice: 1 𝑑′ = 1 𝑑 + 𝜑 𝐵′ ≈ 1 𝑑 + 𝑆 𝐵′ (𝑑, 𝑑′ , 𝑆 𝐵′ < 0)