13.5.2014
1
ZAJIŠTĚNÍ PŘÍSTUPU DO KREVNÍHO OBĚHU
SOUHRN
Indikace a možnosti přístupů
Přístupy do periferního žilního systému
Přístupy do centrálního žilního systému
Intraoseální přístup
Intratracheální přístup
INDIKACE
Základní indikace
aplikace léků
aplikace tekutin a parenterální výživy
odběry krve pro laboratorní vyšetření
invazivní měření tlaků
MOŽNOSTI PŘÍSTUPŮ
Přímé
do periferního žilního systému
do centrálního žilního systému
Nepřímé
intraoseální přístup
intratracheální přístup
sublingvální přístup
VELIKOSTI INTRAVASKULÁRNÍCH KATETRŮ
PŘÍKLADY KANYL
NA VELIKOSTI (NE)ZÁLEŽÍ
V urgentních stavech je bezpečnější, jistější a výhodnější kanylace více periferních vstupů
dostatečného průměru před pokusy kanylace centrální žíly
Kanylace periferie je metodou volby !!!
PŘÍSTUPY DO PERIFERNÍHO ŽILNÍHO SYSTÉMU
V urgentních stavech preferujeme žíly na horní končetině či na krku
Alternativou může být v. femoralis pod tříslem
Místa vstupu : hřbet ruky, předloktí, loketní jamka, hlava (u dětí do 1 roku), v. jugularis
externa, hřbet nohy
KANYLACE CENTRÁLNÍHO ŽILNÍHO SYSTÉMU - INDIKACE
Nutnost rychlé a masivní objemové náhrady
Parenterální výživa
Nemožnost periferní žilní kanylace
Měření CVP a zavedení katétru pro měření tlaků v plicnici
Infúzní podávání katecholaminů
Potřeba eliminační metody
Zavedení dočasné stimulace
KANYLACE CENTRÁLNÍHO ŽILNÍHO SYSTÉMU - KOMPLIKACE
Pneumothorax (častější u v. subclavia než v. jugularis interna)
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13.5.2014
2
Krvácení
Trombóza (vícedenní kanylace v. femoralis u dospělých)
Infekce a katétrová sepse (častější u v. jugularis interna)
Stenózy centrálních žil (hemodialyzační kanyly ve s. subclavia)
KANYLACE CENTRÁLNÍHO ŽILNÍHO SYSTÉMU – V. JUGULARIS INTERNA
Výhoda – široký průsvit, snadná lokalizace, snadný přístup, krátká vzdálenost do horní
duté žíly, snadnější zavedení S-G katetru a stimulační elektrody, nízká četnost komplikací
Nevýhody – těsný vztah k a. carotis interna, obtížnější fixace, vyšší riziko nozokmiální
infekce
KANYLACE CENTRÁLNÍHO ŽILNÍHO SYSTÉMU – VENA SUBCLAVIA
Výhody – široký průsvit žíly, snadnější fixace, nižší riziko nozokomiální infekce
Nevýhody – vyšší riziko pneumothoraxu, těsný vztah k a. subclavia, obtížná kontrola
případného krvácení
KANYLACE CENTRÁLNÍHO ŽILNÍHO SYSTÉMU – V. FEMORALIS
Výhody – snadný přístup, široký průsvit
Nevýhody – riziko ileofemorální trombózy, riziko punkce a. femoralis
KANYLACE CENTRÁLNÍHO ŽILNÍHO SYSTÉMU - ZÁSADY
Nutná perfektní znalost anatomických poměrů
Kanylace se nejčastěji provádí Seldingerovou metodou
Punkce vždy za stálé aspirace
Prevence vzduchové embolie
Ověření polohy kanyly RTG - vždy
SELDINGEROVA METODA
INTRAOSEÁLNÍ PŘÍSTUP
Spolehlivý vstup do žilního řečiště
Užití zejmna u dětí
V naléhavých situacích možno použít i u dospělých (intravenózní kanylace zdlouhavá
nebo nemožná)
Výhoda – rychlé provedení v časové tísni a snadná lokalizace
Místa vstupu – proximální tibie, distální femur, mediální maleolus, hlavice humeru,
distální radius
INTRAOSEÁLNÍ PŘÍSTUP
INTRATRACHEÁLNÍ PŘÍSTUP
Umožňuje podat zákkladní léky při resuscitaci u zaintubovaných či tracheotomovaných
nemocných
Dávka léku 2-3x vyšší než intravenózně
Možno podat – adrenalin, atropin, trimekain či lidokain
ZÁVĚR
Kanylaci periferního žilního řečiště ovládá každý lékař
Kanylaci centrálního žilního řečiště ovládá každý intenzivista
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25