24 / Praktické lékárenství 2008; 4(1)
Valeriana officinalis – Kozlík lékařský
(Valerianaceae) je charakteristicky páchnoucí
bylina s lodyhou až 200cm vysokou, lodyžními
listy dlouze řapíkatými se 7–9 jařmy, s lístky
kopinatými. Oddenek je krátký, silný, vertikální
s četnými dlouhými kořeny. Květy tvoří latovitý
vidlan, jsou obvykle oboupohlavné. Nažky
mají na vrcholu chmýr kalichovitého původu.
Vyskytuje se v Evropě, pěstuje se hlavně
v Německu, Holansku, Belgii, rovněž v Japonsku
a USA. Vytváří četné odrůdy, lišícími se
obsahovými látkami i počtem chromozomů.
Drogu Valerianae radix tvoří celé usušené oddenky,
kořeny a výběžky druhu Valeriana officinalis
L. sensu lato nebo jejich úlomky. Droga
je dlouhodobě významnou součástí materia
medica, všechny poznatky o jejích obsahových
látkách nejsou stále objasněny.
Valerianae radix působí tlumivě na centrální
nervový systém, čehož se terapeuticky
využívá při psychomotorickém nepokoji, zvýšeném
nervovém podráždění, úzkosti, psychosomatických
poruchách srdeční činnosti,
funkčních poruchách oběhové soustavy (působí
spasmolyticky především na hladké svalstvo
tepen), a také při nespavosti podmíněné
psychoneurotickou excitací.
Za farmakologický účinek jsou odpovědné
hlavně triestery – valepotriáty, kyselina valerenová,
pyrylmethylketon, iridoidy a pyridinové
alkaloidy. Množství silice kolísá podle původu
drogy (0,5–2%). Skládá se z esterů (bornylestery
kyseliny mravenčí, octové, isovalerové).
Estery se během uchovávání drogy postupně
rozkládají a uvolněné kyseliny způsobují intensivnější
nepříjemný zápach drogy. Další součástí
drogy jsou terpeny (L-α-pinen, L-kamfen),
seskviterpeny (kyselina valerenová, hydroxy
– a acetoxyvalerenová), ketony (valeranon), alkoholy
(maaliol, valerianol a kessylyl alkohol)
a aldehydy (valerenal). Přítomné iridoidy jsou
velmi specifické, nejsou glykosidy, ale lipofilními
estery triolů odvozených od iridanu. Jedná
se buď o 8, 10-epoxy nebo 3(4)–5(6)-dieny
(valtrát, isovaltrát, acevaltrát), či 3(4) monoeny
(dihydrovaltrát,isovaleroxy-hydroxydihydrovaltrát)
(1).
V čerstvé nebo v šetrně sušené a uchovávané
droze se vyskytují látky označované
jako valepotriáty. Jsou to epoxidy se třemi
hydroxylovými skupinami, esterifikovanými
kyselinami isovalerovou, isokapronovou a octovou.
Nevhodným sušením a uchováváním se
valepotriáty štěpí a obměňují, vzniká baldrinal
a volné kyseliny, které dávají droze nepříjemný
zápach. Další obsahovou látkou je kyselina
valerenová, terpenická látka se spasmolytickým
účinkem. Obsaženy jsou také třísloviny,
škrob a cukry.
Droga se nejčastěji používá ve formě nálevů,
extraktů či tinktury, i když nyní existuje
celá řada přípravků obsahující bylinné tablety
s obsahem kozlíku (2).
Droga Valerianae radix je lékopisnou
drogou, je součástí Českého lékopisu 2002.
Tento lékopis požaduje, aby neřezaná droga
obsahovala nejméně 5ml silice v kilogramu
drogy a řezaná droga nejméně 3ml silice v kilogramu
drogy, obojí vztaženo na vysušenou
drogu. Droga musí obsahovat také nejméně
0,17% seskviterpenických kyselin, počítáno
jako kyselina valerenová (3).
Bylo zjištěno, že kozlíkový kořen vyvolává
na dávce závislou sedaci a hypnogenní účinek.
Tento efekt je umožněn pravděpodobně
prostřednictvím modulace GABA (gamaaminomáselná
kyselina) neurotransmise a funkce receptorů
(4). Dlouhodobé užívání může způsobit
bolest hlavy, neklid, paradoxně nespavost
a nepravidelné bušení srdce (5). Seskviterpeny
a valepotriáty ve váží (in vitro) na benzodiazepinové
receptory a předpokládá se synergizmus.
V Německu, kde jsou valepotriáty používány
pro zlepšení nálady a v geriatrii, jsou považovány
za antidepresiva a anxiolytika na základě
klinických pokusů. Při perorálním užívání jsou
pravděpodobně rozloženy žaludečními kyselinami,
ale jejich degradační produkty-baldrinal
a další deriváty jsou ve skutečnosti aktivní.
Valepotriáty jsou cytotoxické a jejich toxicita je
větší než kozlíkový extrakt (1).
Při pokusech na zvířatech bylo zjištěno,
že kozlík prodlužuje spánek indukovaný barbituráty
(4, 6). Pacienti by se měli tedy vyhnou
současnému užívání preparátů s obsahem
Valerianae radix a léky ze skupiny sedativ,
antidepresiv, narkotik, antiepileptik, svalových
relaxancií a některých antihistaminik a alkoholu
(14).
U jednoho pacienta užívajícího Valerianae
radix byl zaznamenán syndrom náhlého
vysazení (withdrawal syndrome). Po operaci
se u muže vyskytly srdeční komplikace
a delirium. Tyto symptomy byly zmírněny podáním
benzodiazepinů. Pacienti s fyzickým
návykem na tuto rostlinu by měli být opatrní
při náhlém přerušení terapie, neboť riskují
syndrom z náhlého vysazení. Dávky by se
postupně měly snižovat několik týdnů před
plánovanou operací pod přísným lékařským
Valerianae radix –
možné interakce
s ostatními léky
doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc.
Článek se zabývá terapeutickými účinky Valerianae radix, zejména
jeho hypnotickou a sedativní aktivitou. Současně upozorňuje na
možné interakce s léčivy ze skupiny neuroleptik, hypnotik, anxiolytik,
antidepresiv, antiepileptik, myorelaxancií, antihistaminik a alkoholu.
Klíčová slova: Valeriana officinalis, kozlík lékařský, interakce.
Obrázek 1. Valeriana officinalis
FYTOTERAPIEFYTOTERAPIE
Praktické lékárenství 2008; 4(1) / 25
Tabulka 1. Přehled interakcí léčivá rostlina – lék s uvedením klinického projevu a mechanizmu
působení
Léčivá rostlina
(LR)/droga
Farmakolo-
gický
účinek LR
Interagující
léčivo
Klinický
projev
Mechanizmus
působení
Citace
Valeriana off. /
Valerianae
radix
Hypnotikum Neuroleptika
Hypnotika
Anxiolytika
Antidepresiva
Antiepileptika
Myorelaxancia
Antihistaminika
Alkohol
Disulfiram
Sedativa
Zesílení hypnotic.
účinku
Alkoholový extrakt
drogy způsobuje disulfiramovou
reakci
Zesílení hypnotic.
účinku
Modulace
GABA
neurotransmise
a funkce recep-
torů
10, 11
4, 6, 10, 12,
13, 14,
15, 16
15
9, 11,
13, 14
7
8
dohledem. V případě, že to nelze uskutečnit,
měl by pacient užívat kozlík až do doby operace.
Jestliže dojde k postoperačnímu rozvinutí
syndromu náhlého vysazení, jsou na základě
mechanizmu účinku působení a účinnosti použity
k léčbě benzodiazepiny (4).
Byly popsány také případy mdloby a psychózy
u 51leté alkoholičky při užívání kozlíkových
tablet (2–4g/denně) po dobu 2 let při
současném užívání alkoholu (11).
Tato práce byla podpořena výzkumným
záměrem MSM 0021620822.
Literatura
1. Bruneton J. Pharmacognosy, Phytochemistry, Medicinal
Plants. Technique and Documentation-Lavoisier
1995; 484.
2. Hubík J, Dušek J, Spilková J. Obecná farmakognosie
II. SNP Praha 1989; 242 s.
3. Kolektiv autorů. Český lékopis 2002, 4. sv. Grada Publishing,
s.r.o., Praha 2002; 4537 s.
4. Ang-Lee MK et al. Herbal medicines and prerioperative
care. JAMA 2001; 286: 208–216.
5. Wetherbee K. Herbs and Sumery: A risky combination.
Tufts Univ. Health and Nutrition Lett. 2001; 19: 3.
6. Miler LG. Herbal medicinals: Selected clinical considerations
focusing on known or potential drug-herb interactions.
Arch. Inter. Med. 1998; 158: 2200–2211.
7. Anomymous: Avoiding herb-drug interactions. Nursing
2001; 31: 86.
8. Kuhn MA. Herbal remedies: Drug – herb interaction,
Critical Care Nurse. 2002; 22: 22.
9. Fugh-Berman A. Herb-drug interaction. Lancet. 2000;
355: 134–138.
10. Ernst E. Possible interactions between synthetic and
herbal medicinal products, Part. I: A systematic review
of the indirect evidence. Perfusion 2000; 13: 60–70.
11. Mabody GB et al. Botanical Dietary Supplements.
Quality, Safety and Efficiacy. Sweets and Zetlinger.
2001; 62–269.
12. http:// apotex.cz.
13. Anonymous: Herbs and drugs can make a bad mix.
Tufts Univ. Health and Nutrition Lett. 1999; 15: 3.
14. Wetherbee K. Herbs: Use with caution. Town and
Country. 2001; 155: 138–139.
doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc.
Katedra farmakologie FaF UK
Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové
e-mail: Lenka.Tumova@faf.cuni.cz
FYTOTERAPIEFYTOTERAPIE
FORENZNÍ A KLINICKÁ TOXIKOLOGIE
Laboratorní toxikologická vyšetření
Marie Balíková
Dotisk prvního vydání
Kniha má charakter informační příručky a je určena širšímu okruhu čtenářů, zejména studentům lékařských, přírodovědných
či farmaceutických fakult, a také specialistům v rámci profesního kontinuálního vzdělávání ve zdravotnictví,
kriminalistice a justici. Poskytuje základní orientaci v komplexní toxikologické problematice – věnuje se
např. farmakokinetice, biotransformaci, obecným přístupům k terapii akutních otrav, laboratorní diagnostice otrav či vývojovým trendům v analytické
toxikologii a představuje jednotlivé škodliviny způsobující akutní otravy. Jedno z témat je věnováno i legislativě ve vztahu k návykovým
látkám a připojeny jsou i praktické informace týkající se akutních otrav.
Galén, 2007, 140 s. – dotisk prvního vydání, 155×225mm, brožované, černobíle, 250Kč, ISBN 978-80-7262-284-9
Galén, s.r.o., Na Bělidle 34, 150 00 Praha 5, tel.: 257 326 178, fax: 257 326 170, e-mail: galen@galen.cz, www.galen.cz