296
Praktické lékárenství | 2009; 5(6) | www.praktickelekarenstvi.cz
Fytoterapie
Zázvor je znám především jako koření.
Oddenek (Zingiberis rhizoma) je však důležitou
lékopisnou surovinou. Je to celý nebo řezaný
usušený oddenek druhu Zingiber officinale
ROSCOE, zbavený úplně nebo z větší části korku
(1).
Přirozeně roste v jihovýchodní Asii a v současné
době se pěstuje také v dalších teplých
oblastech jako zelenina. Rostlina je sterilní
a množí se pouze vegetativně. Pěstuje se podobně
jako brambory, řízky oddenků se sázejí
v březnu a dubnu, oddenky se sbírají v prosinci
a lednu. Oddenek produkuje hlízovité výhonky,
na kterých zároveň vzniká nový výhonek:
1–1,5m dlouhá lodyha ve srolované pochvě.
Po jejím odumření se oddenek sklízí, nejlepší
zázvor je především z nového nárůstu. Kvalita
je také závislá na kultivaru a metodě pěstování.
Po sběru se oddenky ihned loupou, promývají
vodou a suší se na slunci 5–6 dní. Jednotlivé
obchodní druhy se liší rozsahem oloupání, vůní
a chutí (2).
Oddenek obsahuje především 1–3% silice,
obsahující seskviterpeny bisabolen, zingiberen
a zingiberol. Ostrá chuť je dána směsí netěkavých
fenolických ketonů zingeronu, shogaolu a gingerolu,
což je směs homologních fenolů. Obsah
β-seskvifelandrenu a zingiberenu je nejvyšší
v čerstvé rostlině a v průběhu sušení a skladování
dochází k jejich rozkladu. Gingeroly se postupně
během skladování rozkládají na shogaoly (8).
Další obsahovou látkou je také škrob (3).
V terapii je Zingiberis rhizoma používán pro
mírnění nevolnosti a křečí. Účinnost zázvoru
byla sledována v několika placebem kontrolovaných
studiích. U 60 žen, které podstoupily
závažnější gynekologický zákrok, byl sledován
účinek zázvoru na léčbu postoperativní nevolnosti
a zvracení. Výsledky ukázaly, že působení
zázvoru bylo srovnatelné s metoklopramidem
(4). Terapie zázvorem byla shledána účinnou také
ve studii zahrnující 80 námořních kadetů,
nezvyklých na plavení v rozbouřených mořích.
Muži obdrželi 1g zázvoru nebo placebo. Užití
zázvoru prokázalo znatelně lepší vliv na snížení
zvracení, studeného pocení, nevolnosti i závratí.
Nástup působení byl zaznamenán po 25 minutách
a účinek trval čtyři hodiny. Tyto úspěchy
vedly k možnosti užití zázvoru při léčbě
hyperemesis gravidarum (nadměrné zvracení
u těhotných žen). Práškový zázvorový kořen
podávaný pacientkám denně v dávce 1g vykazoval
ve srovnání s placebem mnohem lepší
efekt na snížení či eliminaci symptomů hyperemesis
gravidarum. Nadšení pro tuto indikaci
bylo zmírněno objevem možné mutageneze
v Escherichia coli (4).
Látky 6-gingerol, 6-shoagol a galanolakton
mají antiserotoninové účinky a předpokládá
se, že antiemetické působení zázvoru je zprostředkováno
přes 5-HT3
receptory. Tyto složky
Zázvor – využití v terapii a jeho
možné interakce s ostatními léčivy
doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc.
Katedra farmakognosie FaF UK, Hradec Králové
Práškový oddenek zázvoru je součástí některých přírodních prostředků, které pomáhají potlačovat pocit žaludeční nevolnosti při cestování
dopravními prostředky (např. autem, letadlem, lodí apod.). Tyto přípravky nezpůsobují ospalost a jsou proto vhodné i pro řidiče.
Jejich užívání není doporučováno těhotným ženám a pacientům užívajícím antikoagulancia a imunosupresiva.
Klíčová slova: zázvor, Zingiber officinale, interakce.
Ginger – use in therapy and his possible interactions with other drugs
The powdered rhizome of the ginger plant is a part of some natural products that help to suppress the feeling of nausea during travelling
(by car, plane, ship, etc.). These preparations do not induce sleepiness and, therefore, are also suitable for drivers. Their use is not
recommended to pregnant women and patients taking anticoagulants and immunosuppressants.
Key words: ginger, Zingiber officinale, interactions.
Prakt. lékáren. 2009; 5(6): 296–297
Obrázek 1. Zingiber officinale Obrázek 2. Zingiber officinale
297
www.praktickelekarenstvi.cz | 2009; 5(6) | Praktické lékárenství
Fytoterapie
zázvoru mají malou molekulovou hmotnost
a mohou snadno procházet přes krevní mozkovou
bariéru (5).
U zázvoru se předpokládá, že může díky
schopnosti inhibice syntézy tromboxanu měnit
koagulaci krve (5) a jako agonista prostacyklinu
ovlivňovat imunologické parametry (6).
Randomizovaná, dvojitě slepá studie stanovila
účinky sušeného zázvoru na funkci krevních
destiček (2g/den, po dobu 14 dnů). Nebyly zjištěny
žádné rozdíly v délce krvácení u pacientů
užívajících zázvor nebo placebo. Jiná studie zahrnovala
18 zdravých dobrovolníků. Výsledky
výzkumu ukázaly, že konzumace 15g syrového
zázvoru nebo 40g tepelně upraveného zázvoru
denně po dobu dvou týdnů, neměla žádný vliv
na produkci tromboxanu.
Vysoké dávky sušeného zázvorového kořene
(10–14g/den) mohou zvýšit účinky antikoagulační
terapie, klinická významnost však nebyla
ještě stanovena (6). Pacienty užívající warfarin,
kyselinu acetylsalicylovou či NSAF (nesteroidní
antiflogistika) je nutné varovat před možnou
interakcí s touto rostlinou (7).
Byl také zkoumán účinek zázvorové šťávy
na farmakokinetiku cyklosporinu u krys.
Cyklosporin je klinicky užíván jako důležitý
imunosupresant s nízkým terapeutickým indexem.
Krysám byl orálně podáván cyklosporin
samotný a v kombinaci se zázvorovou šťávou
(5ml/kg). Navíc byl krysám intravenózně podán
cyklosporin s a bez orální dávky zázvorové šťávy
(5ml/kg). Koncentrace cyklosporinu byly určeny
zkouškou specifické monoklonální fluorescenční
polarizace. Výsledky ukázaly, že společné podání
zázvoru výrazně snížilo C-max o 70,9% a AUC
(area under the plasma concentration-time
curve) o 63,1%. Příjem zázvoru 2 hodiny před
podáním cyklosporinu významně snížil C-max
o 51,4% a AUC o 40,3%. Naopak farmakokinetika
intravenózně aplikovaného cyklosporinu se nezměnila
v kombinaci se zázvorem. Zázvor tedy
významně snižuje orální biodostupnost cyklosporinu,
interakce probíhá ve fázi absorpce (8).
Gingeroly jsou in vitro účinné také proti
Heliobacter pylori, který bývá prvotní příčinou
vzniku žaludečních vředů (10). Zázvor také zvyšuje
sekreci slin, žaludeční šťávy, střevní peristaltiku
a produkci žluči. Jeho používání je kontraindikováno
u pacientů se žlučovými kameny (9).
Práce vznikla díky podpoře
Výzkumného záměru MSM 0021620822 –
Výzkum nových lékových struktur.
Literatura
1. Kolektiv autorů. Český lékopis 2002. 4. díl. Praha: Grada
Publishing, 2002: 4610.
2. Vermeulen N. Encyklopedie bylin a koření. Čestlice: Rebo
Productions, 1999.
3. Hubík J, a kol. Obecná farmakognosie. Sekundární látky.
Praha: SNP, 1989: 222.
4. Miller LG. Herbal medicinals: Selected clinical considerations
focusing on known or potential drug-herb interactions.
Arch. Intern. Med. 1998; 158: 2200–2211.
5. Huang, et al. Anti-5-hydroxytryptamine 3 effect of galanolactone,
diterpnoid isolated from Ginger. Chem. Pharm. Bull
(Tokyo) 1991; 39: 397–399.
6. Mabody GB, et al. Botanical Dietary Supplements. Quality,
Safety and Efficiacy. Swets and Zeitlinger 2001.
7. Freedman JM. The truth about herb-drug interactions. Optom.
Manag. 2000; 35: 51.
8. Chiang H, Chao P, Hsiu S, Wen K, et al. Ginger significantly
decreased the oral biovailability of cyclosporine in rats.
Am. J. Chin. Med. 2006; 34: 845–855.
9. Mills S, Bone K. The Essentials Guide to Herbal Safety. Elsevier
Churchill Livingstone 2005; 420–421.
10. Mahady, et al. In vitro susceptibility of Heliobacter pylori
to botanical extracts used traditionally for the treatment
of gastrointestinal disorders. Phytother. Res. 2005;
19: 988–991.
doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc.
Katedra farmakognosie
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Univerzita Karlova v Praze
Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové
tumova@faf.cuni.cz