Ekonomika a pojišťovnictví Mgr. Pavlína Kaňová, PhD. (pkanova@med.muni.cz) Ústav ochrany a podpory zdraví LF, UKB, A21, 3. patro ÚVOD Ekonomie zdravotnictví •Zdravotnictví – významný sektor NH –cca 250 000 pracovníků –necelých 8% HDP = 290 mld. Kč •Efekt vynakládaných peněz není lineární –sektor, spojený s veřejnými penězi, ve kterém jdou proti sobě zájmy jednotlivých aktérů – to je ideální prostor pro korupci na různých úrovních. • • Ekonomická teorie a zdraví •Ekonomie - medicína •Finance - zdravotnictví •Peníze - zdravotní péče –potenciální konflikt –omezené zdroje x všeobecně uznávané lidské hodnoty –obtížnost hodnocení dopadů různých variant alokace zdrojů – Trh a zdraví •Trh jako standardní řešení –Nakolik je tržní mechanismus vhodný? –Kde, kdy a proč selhává? –Mohou být tržní selhání napravena státními zásahy? – • Hodnocení zdravotní péče •Ekonomická efektivnost je pouze jedním z mnoha aspektů hodnocení zdravotnických služeb. •Ekonomická efektivnost = poměr mezi vstupy a výstupy –problémy porovnávání • Financování zdravotnických služeb •Formy financování •Typy zdravotnických systémů •Platby za zdravotnické služby Přehled témat 1.Sociální lékařství a veřejné zdravotnictví 2.Zdraví a nemoc 3.Systém péče o zdraví a zdravotnictví 4.Hodnocení zdravotní situace 5.Hlavní determinanty zdraví 6.Demografický tranzit a epidemiologická transformace 7.Sociální determinanty zdraví 8.Příčiny nárůstu výdajů na zdravotní péči 9.Etické hodnoty v péči o zdraví 10.Ekonomika zdravotnictví 11. • Přehled témat 11.Základní typy zdravotnických systémů 12.Financování zdravotnictví 13.Soukromoprávní pojištění 14.Veřejnoprávní pojištění 15.Trh a zdravotní péče (tržní selhání) 16.Dostupnost zdravotní péče 17.Účinnost a efektivita 18.Kvalita zdravotní péče 19.Role státu ve zdravotní péči 20.Zdravotní politika Základní literatura •Holčík, J.: Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost, Brno, MU a MSD 2010, 293 s. • •Holčík, J., Žáček, A., Koupilová, I.: Sociální lékařství, Brno, Masarykova univerzita 2007 (1995 – 2007), 137 s. • 1.SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ A VEŘ. ZDRAVOTNICTVÍ •SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ – •„Sociální“ •týkající se celé společnosti •populační přístup – • • •SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ • •JE VĚDNÍ, MEDICÍNSKÝ A INTERDISCIPLINÁRNÍ OBOR, KTERÝ SE ZABÝVÁ ZDRAVÍM POPULACE A PÉČÍ O ZDRAVÍ VE SPOLEČNOSTI. • •TEORETICKÝ ZÁKLAD VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNICTVÍ • – – • •SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ • •Tři základní otázky: •Jaké je zdraví lidí? •Proč je takové? •Jak ho můžeme zlepšit? • • – – • •JAKÉ JE ZDRAVÍ LIDÍ? • • • • CO, KOLIK, KDY, KDE – • • •PŘEDPOKLAD : –Zdraví lidí lze popsat, měřit a lze také hodnotit jeho rozložení, vývoj v populaci jako celku i v jednotlivých podskupinách. • • POPIS •PROČ JE TAKOVÉ? POPIS ANALÝZA •PROČ JE TAKOVÉ? •Analýza a hodnocení zdravotní situace • •PŘEDPOKLAD: •Zdraví lidí není ovlivňováno jen náhodnými jevy a procesy. •Se zdravím jsou spojeny příčinné faktory a mnoho dalších okolností (determinanty zdraví), které lze identifikovat a studovat jejich rozložení v čase, místě i v jednotlivých populačních podskupinách. • •CO SE DÁ UDĚLAT PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ? POPIS ANALÝZA PÉČE O ZDRAVÍ •CO SE DÁ UDĚLAT PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ? •Systém péče o zdraví •Oblast působení veřejného zdravotnictví • •PŘEDPOKLAD: •Získanými poznatky, volbou a realizací vhodných opatření lze přispět jak k řešení zdravotních problémů, tak i k ochraně, upevňování a rozvoji zdraví lidí. • • •VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ (VZ) - POJEM • •interdisciplinární obor •zdraví, péče o zdraví, zdravotnictví •předpokládá, že zdraví, péče o zdraví a zdravotnictví je jak důležitým individuálním zájmem a potřebou, tak i významnou veřejnou prioritou, veřejným statkem a všeobecnou humánní hodnotou. • •VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ – VÝCHODISKA • •Hlavním teoretickým základem VZ je sociální lékařství. •Vychází zejména z těchto disciplín: –epidemiologie, –hygiena, –preventivní lékařství, –zdravotní výchova a podpora zdraví, –vědy o řízení a zdravotnický management, –ekonomie, –právo, –zdravotnická legislativa, –statistika a medicínská informatika, –sociologie, –sociální psychologie, –filosofie a lékařská etika, –historie medicíny apod. – •VZ plně respektuje svébytnost zmíněných oborů, čerpá z jejich poznatků a využívá jejich metodologii. Svými výsledky je do určité míry zpětně obohacuje. • •VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ - PRAXE • •Tvorba a realizace legislativních, ekonomických, technických, organizačních i politických opatření s cílem dosáhnout co nejlepšího zdraví lidí. • •Zahrnuje zejména soustavu institucí, dalších organizačních prvků i veřejných sdružení, které ve své činnosti reagují na základní sociálně zdravotní problémy a přispívají k jejich zvládnutí. • • • • 2.ZDRAVÍ A NEMOC •ZDRAVÍ • •Pojetí zdraví představuje východisko pro aktivity všech komponent systému péče o zdraví –je proto žádoucí se nejprve zamyslet nad tím •co zdraví vlastně znamená, •jak jej chápat •a hodnotit; –to nám umožní a usnadní úvahy o tom, co a jak se pro zdraví dá udělat. • • • • • •DEFINICE ZDRAVÍ • •Nejpoužívanější definice - odstavec z Ústavy SZO: •„Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a nejen nepřítomnost nemoci nebo vady.“ • •multidimenzionalita zdraví •„negativní“ i „pozitivní“ zdraví •orientace na optimální stav •OBTÍŽE S DEFINICÍ ZDRAVÍ • •Vzhledem ke značné komplexnosti pojmu zdraví a obtížím s jeho definováním bývají pro vědecké účely často vytvářeny • •operační definice zdraví •modely zdraví • • • • •OPERAČNÍ DEFINICE ZDRAVÍ – •jsou orientovány na ty charakteristiky zdraví, které souvisejí s cílem zamýšlené studie •např. zdraví jako nepřítomnost nemoci nebo vady, zdraví jako schopnost adaptace, zdraví jako schopnost dobrého fungování (fitness) • • • • •MODELY ZDRAVÍ • •BIOMEDICÍNSKÝ MODEL •EKOLOGICKO SOCIÁLNÍ MODEL •ZDRAVÍ JAKO HODNOTA • •Zdraví není jen charakteristika organismu. •Je významnou humánní hodnotou, a to jak individuální, tak sociální. • •ZDRAVÍ JAKO INDIVIDUÁLNÍ HODNOTA • •a) Zdraví jako prostředek k dosažení cíle •Zdraví je často chápáno jako jeden ze základních předpokladů plného, plodného a skutečně kvalitního lidského života. • •„Aby lidé mohli dělat to, co chtějí (realizovat se), potřebují •být zdrávi. Zdraví je tedy podstatnou věcí pro naši spokojenost •s naplněním našich životních tužeb… Zdraví je žádoucí.“ • David Seedhouse •b) Zdraví jako cíl sám o sobě •Zdraví se stává cílem nebo dokonce nejdůležitější hodnotou vůbec. Je tomu tak např. u lidí trpících velkými bolestmi, u těžce handicapovaných, u chronicky nemocných či umírajících. •Healthism • • •ZDRAVÍ JAKO SOCIÁLNÍ HODNOTA • •Má-li jakákoli populační skupina přežít, musí věnovat pozornost zdraví lidí. •Důvody této pozornosti jsou historicky a sociálně podmíněny: •armáda •pracovní síla •je dobré být zdravý • •NEMOC • •Podobně jako u zdraví neexistuje jednoduchá definice. •Má složku psychologickou, tělesnou i sociální. •Lze ji pojímat z mnoha aspektů: •nemoc jako objektivní porucha zdraví, •nemoc jako vnímaná porucha zdraví, •nemoc jako předmět zdravotnických služeb. • NEMOC •Nemoc jako objektivní porucha zdraví (A), subjektivně vnímaná (B) i jako předmět činnosti zdravotnictví (C) nemoc jako objektivní A 6 3 1 4 2 B 5 7 C 8 porucha zdraví nemoc jako vnímaná porucha zdraví nemoc jako předmět zdravotnických služeb NEMOC 1.Kteří lidé jsou zdraví? 2.V čem je největší zdravotní problém? 3.O čem nás informuje zdravotnický informační systém? 4.Které zdravotnické služby jsou nadbytečné? 5.Kterou plochu lze označit za ideální? nemoc jako objektivní A 6 3 1 4 2 B 5 7 C 8 porucha zdraví nemoc jako vnímaná porucha zdraví nemoc jako předmět zdravotnických služeb FENOMÉN LEDOVCE osoby ošetřované ve zdravotnických viditelná osoby nemoc nevnímající nebo ji ignorující formy nemocí latentní a subklinické skrytá část ledovce zařízeních nemoci manifestní, ale odborně neléčené nemoc lze odhalit preventivní osoby se sníženou kvalitou zdraví trvalé následky nemocí, vady, dysfunkce a handicapy osoby zdravé, ohrožené zvýšeným rizikem potenciálně nemocní prohlídkou část ledovce NEMOC JAKO DĚJ MAJÍCÍ ZAČÁTEK, PRŮBĚH A KONEC ZAČÁTEK NEMOCI KLINICKÁ DIAGNÓZA KONEC NEMOCI (ÚMRTÍ) ČASNÁ DIAGNÓZA PRŮBĚH ČASU UZDRAVENÍ ODLOŽENÍ ÚMRTÍ PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ ZAČÁTEK SUBJEKTIVNÍCH POTÍŽÍ ÚČINNÁ TERAPIE 3.SYSTÉM PÉČE O ZDRAVÍ A ZDRAVOTNICTVÍ •SYSTÉMOVÝ PŘÍSTUP • •Obecná teorie systémů – všechny předměty, jevy a procesy reálného světa si lze představit jako systémy. –Každý systém se skládá z jednotlivých prvků, které jsou ve vzájemné interakci. –Každý prvek má nějakou funkci (činnost), která se podílí na utváření procesů v systému. –Funkce systému jako celku –Výstupy systému –Zpětná vazba •SYSTÉM •Kybernetické uspořádání, používá se v ekonomických analýzách: •vstupy (materiální, nemateriální), •proces (tj. zpracování vstupu na výstupy), •Výstup (výsledky činnosti systému), •mechanismus zpětné vazby (autoregulace) •okolí systému (ovlivňuje systém x je závislé na systému). OKOLÍ SYSTÉMU ZPĚTNÁ VAZBA •SYSTÉM PÉČE O ZDRAVÍ • •Je širokým sociálním systémem, jehož součástí je jak zdravotnictví, tak i činnost mnoha dalších institucí, organizací, skupin a jednotlivců. •Zahrnuje výchozí zdravotní situaci s jejími podstatnými charakteristikami, zdravotní problémy, potřeby, požadavky i schopnosti lidí apod. •K činnostem patří aktivita jak zdravotnických zařízení, tak všech ostatních komponent systému, přičemž k těm základním patří: •občané •politické a správní orgány •zdravotnictví •ostatní odvětví (rezorty) •mezinárodní organizace •Výstupem jsou opět zdravotní situace se zdravotními problémy a dosaženou úrovní zdraví lidí. •Velmi mnohotvárné jsou i regulační prvky systému a jeho okolí, např. politická a ekonomická situace, kultura, chování lidí, respektované hodnoty apod. • POPIS ANALÝZA PÉČE O ZDRAVÍ SYSTÉM PÉČE O ZDRAVÍ ZDRAVOTNICTVÍ •CÍLE SYSTÉMU PÉČE O ZDRAVÍ • •Úroveň zdraví 1.Přidat léta životu (prodlužování života) 2.Přidat zdraví životu (snižování nemocnosti) 3.Přidat život létům (zlepšení kvality života od počátku do konce) • •Rozložení zdraví •Omezit značné a nežádoucí zdravotní rozdíly mezi populačními skupinami •SYSTÉM ZDRAVOTNICTVÍ • •Resortní systém obsahující soustavu odborných zařízení, orgánů a institucí (spolu s lidmi, vybavením, poznatky a metodami), které byly vytvořeny s cílem poznávat a uspokojovat zdravotní potřeby i oprávněné požadavky lidí. • •Je subsystémem systému péče o zdraví. • PÉČE O ZDRAVÍ zdravotnictví ostatní resorty •SYSTÉM ZDRAVOTNICTVÍ • •Různá schémata systému zdravotnictví, od relativně jednoduchých až po velice komplikované. • •Smyslem každého schématu je uvědomit si základní komponenty systému a jho hlavní funkce. •SCHÉMA SYSTÉMU ZDRAVOTNICTVÍ • •FUNKCE SYSTÉMU ZDRAVOTNICTVÍ • •V širším smyslu: vhodně usměrňovat a koordinovat systém péče o zdraví • •V užším smyslu: řídit (ať už přímo nebo nepřímo) soustavu zdravotnictví • • • POPIS ANALÝZA PÉČE O ZDRAVÍ SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ ZAMĚŘENÍ SYSTÉMU PÉČE O ZDRAVÍ jedinec populace zdraví nemoc jedinec populace zdraví nemoc ORIENTACE MEDICÍNY jedinec populace Běžná medicínská péče zdraví nemoc ROZVOJOVÉ SMĚRY MEDICÍNY (A) jedinec populace Běžná medicínská péče A zdraví nemoc jedinec populace Běžná medicínská péče A B zdraví nemoc jedinec populace Běžná medicínská péče A B C zdraví nemoc jedinec populace Běžná medicínská péče A B C D zdraví nemoc ROZVOJOVÉ SMĚRY MEDICÍNY (D) OBLAST PUBLIC HEALTH jedinec populace Běžná medicínská péče A B C D zdraví nemoc •PUBLIC HEALTH je v odborné literatuře poměrně dobře definováno jako: „organizované úsilí společnosti s cílem chránit, rozvíjet a navracet zdraví lidí. Jde o kombinaci vědeckých poznatků, dovedností i názorů směřujících k udržení a zlepšení zdraví lidí prostřednictvím kolektivních anebo sociálních aktivit. PUBLIC HEALTH je instituce, vědecký obor i praxe.“ OBLAST PUBLIC HEALTH MEDICINE jedinec populace Běžná medicínská péče A B C D zdraví nemoc CESTA KE ZDRAVÍ jedinec populace Běžná medicínská péče A B C D zdraví nemoc jedinec populace Běžná medicínská péče A B C D zdraví nemoc HEALTH PROMOTION 4. HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE •HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE • •Zdravotní situace se v České republice v některých aspektech zlepšuje. Vývoj, úroveň ani rozložení zdraví lidí však neodpovídá skutečným potřebám a možnostem. • •HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE • •Zdravotní stav •Životní styl •Životní prostředí •Zdravotnický systém •A: HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU POPULACE • •2 základní zdroje informací •Rutinní statistiky •Výběrová šetření zdravotního stavu •RUTINNÍ STATISTIKY • •základem jsou systematicky a pravidelně sbíraná data (záznamy, výkazy, hlášení …) • •soubory uspořádaných dat a z nich vypočítaných ukazatelů • •OKRUHY INFORMACÍ VE ZDRAVOTNICKÉ STATISTICE • 1.Obyvatelstvo 2.Zdravotní stav 3.Síť a činnost zdravotnických zařízení 4.Pracovníci ve zdravotnictví 5.Ekonomické údaje • •ZPRACOVÁNÍ A PUBLIKACE ÚDAJŮ RUTINNÍ ZDRAVOTNICKÉ STATISTIKY • •ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky) •Zdravotnická ročenka ČR •Souhrnná publikace, obsahuje 7 kapitol: •Demografie •Zdravotní stav •Síť a činnost zdravotnických zařízení •Pracovníci a zdravotnické vzdělávání •Ekonomické ukazatele •Mezinárodní srovnání •Okresní přehledy •Vychází každoročně od r. 1960 •Od r. 2006 ročenky pro jednotlivé kraje • • • • •ZPRACOVÁNÍ A PUBLIKACE ÚDAJŮ RUTINNÍ ZDRAVOTNICKÉ STATISTIKY • •Zdravotnická statistika –V této ediční řadě vycházejí monotematické publikace (např.: Zemřelí, Narození a zemřelí do 1 roku, Péče o nemocné cukrovkou, Potraty, Infekční nemoci, Hospitalizovaní). • • • •HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU ZALOŽENÉ NA EVIDENCI ZEMŘELÝCH • •ÚMRTNOST (mortalita) je široce užívaný indikátor zdraví. • Hlavním zdrojem informací o zemřelých je List o prohlídce mrtvého. • • • •HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU ZALOŽENÉ NA EVIDENCI ZEMŘELÝCH • •Počet zemřelých •Struktura zemřelých –Pohlaví –Věk –Příčiny smrti •Úmrtí kolem porodu •Střední délka života • • •UKAZATELE ZDRAVOTNÍHO STAVU ZALOŽENÉ NA EVIDENCI NEMOCÍ • •Statistika pracovní neschopnosti –Krátkodobá (pracovní neschopnost) –Dlouhodobá (invalidní důchody) – •Statistika hospitalizovaných –Příčiny hospitalizace –Délka hospitalizace – •Statistika povinně hlášených nemocí –72 přenosných + 17 hromadně se vyskytujících chorob(infekční nemoci, TBC, pohlavní nemoci, nemoci z povolání, úrazy, vrozené vady, onkologická onemocnění…). • •ZDRAVOTNÍ STAV • •Střední délka života • •V ČR je vysoký výskyt chorob kardiovaskulárních, nádorových onemocnění i psychických nemocí. • •Jedním z východisek zlepšení situace - úvaha o determinantách zdraví lidí. •STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA • •STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA – MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ • • B: ŽIVOTNÍ STYL • •kuřáctví, •energeticky nadměrná a nevhodně složená strava, •nízká pohybová aktivita, •vysoká úroveň psychických tenzí a stresů, •zneužívání alkoholu, léků a drog, •nevhodné sexuální chování apod. • KOUŘENÍ •V ČR kouří 30% populace a převažují muži a lidé se základním vzděláním. •Největší podíl kuřáků je ve věk. sk. 15-24 let (téměř 45%) •V ČR je velkým problémem velký podíl dětských kuřáků –mezi nimi převažují dívky •Protikuřácká opatření – legislativa, prevence, pomoc při odvykání, zákazy kouření KOUŘENÍ DĚTŠTÍ KUŘÁCI DŮSLEDKY KOUŘENÍ •V ČR umírá v důsledku kouření každý rok přibližně 18.000 lidí •Pravidelní kuřáci mají –3x vyšší riziko vzniku rakoviny, –1,6x vyšší riziko úmrtí na NOS –14x vyšší riziko CHOPN •Pasivní kouření ALKOHOL •V ČR se ročně spotřebuje průměrně 16,6l čistého alkoholu na dospělou osobu. •Je to nejvíce v Evropě (průměr EU je 12,5l) •Rizikoví konzumenti – 26% mužů a 13% žen •Škodlivé pití -12,5% mužů a 2,7% žen •Mezi českými dospívajícími je vyšší výskyt pití nadměrných dávek alkoholu než u jejich evropských vrstevníků • • ALKOHOL KONZUMACE ALKOHOLU U 16LETÝCH •C: ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ • •K dílčímu zlepšení došlo až v posledním desetiletí. Stav dosud není příznivý, např. pokud jde o: • znečišťování ovzduší, vody, půdy, potravin, •chemizaci zemědělství •a škodlivé fyzikální faktory, hluk, záření apod. • •D: SYSTÉM ZDRAVOTNICTVÍ • •Péče o zdraví je dosud pojímána resortně, s nedostatečným důrazem na prevenci, podporu a rozvoj zdraví a na primární zdravotní péči. • •V současné době zdravotnictví prochází obtížným obdobím transformace. Nesnáze se projevují v oblasti zdrojů (peníze, lidé, zařízení, znalosti), činností (účinnost, efektivita a kvalita zdravotnických služeb) i výstupů a dopadů zdravotní péče (spokojenost občanů a uspokojování zdravotnických potřeb). • • •VÝCHODISKO ze současné situace nelze vidět jen v dílčích resortních organizačních opatřeních, ale v novém pojetí zdravotní péče, ve vytvoření a skutečně odborném zvládnutí moderního systému péče o zdraví, jehož základním dlouhodobě orientovaným cílem je: •ZLEPŠIT ZDRAVÍ LIDÍ. • SROVNÁNÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE V ČR A VE ŠVÉDSKU kalendářní roky 65 70 75 80 85 1970 1980 1990 2000 2010 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA věk NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY) kalendářní roky 65 70 75 80 85 1970 1980 1990 2000 2010 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA věk 4 roky NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY) kalendářní roky 65 70 75 80 85 1970 1980 1990 2000 2010 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY) roky (věk) 22 roků kalendářní roky 65 70 75 80 85 1970 1980 1990 2000 2010 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA roky (věk) 22 roků 20 roků NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY) A zdravé období délka nemoci diagnóza chronické nemoci HEALTH EXPECTANCY: HEALTHY LIFE YEARS (HLY) úmrtí LIFE EXPECTANCY STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA, NADĚJE DOŽITÍ 72 70 ŠVÉDSKO 68 66 64 62 60 58 56 54 2004 2005 2006 2007 2008 2009 HEALTH EXPECTANCY: HEALTHY LIFE YEARS (HLY) kalendářní roky Pramen: HEIDI DATA TOOL http://ec.europa.eu/health/indicators/echi/list/echi_40.html#main?KeepThis=true&TB_iframe=true&heig ht=450&width=920 9 roků zdravé období délka nemoci naděje dožití 12 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA zdravé období délka nemoci naděje dožití zdravé období délka nemoci naděje dožití ČESKÁ REPUBLIKA zdravé období délka nemoci naděje dožití ROZDÍL 5 LET 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 1962 2010 1962 2010 1962 2010 1962 2010 muži ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA ženy ŠVÉDSKO HLY (Healthy Life Years) = naděje dožití + roky života 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 1962 2010 1962 2010 1962 2010 1962 2010 muži ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA ženy ŠVÉDSKO HLY (Healthy Life Years) = naděje dožití + roky života 62,8 62,2 62,4 71,4 4,2 12,4 8,9 8,0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 1962 2010 1962 2010 1962 2010 1962 2010 muži ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA ženy ŠVÉDSKO HLY (Healthy Life Years) = naděje dožití + roky života 63,3 64,6 61,9 71,0 13,2 13,5 10,8 9,6 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 1962 2010 1962 2010 1962 2010 1962 2010 muži ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA ženy ŠVÉDSKO HLY (Healthy Life Years) = naděje dožití + roky života 62,8 62,2 62,4 71,4 63,3 64,6 61,9 71,0 4,2 12,4 13,2 13,5 10,8 8,9 8,0 9,6 zdravé období délka nemoci naděje dožití Nestačí usilovat o ekonomickou reformu zdravotnických zařízení pečujících o nemocné. zdravé období délka nemoci naděje dožití Je nebytné využít všech mechanizmů, které má společnost k dispozici s cílem prodloužit délku zdravého období života a zlepšit navazující péči. Je to úkol pro všechny rezorty, pro všechny organizace, rodiny i jednotlivce. Spotřeba alkoholu na osobu starší 15 let v litrech čistého lihu pramen: databáze Světové zdravotnické organizace 0 5 10 15 20 1970 1980 1990 2000 2010 ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO kalendářní roky litry čistého lihu Počet prodaných cigaret na 1 obyvatele za rok v České republice a ve Švédsku, pramen: databáze Světové zdravotnické organizace a ČSÚ 0 500 1000 1500 2000 2500 3000 1970 1980 1990 2000 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA kalendářní roky počet cigaret Průměrné množství ovoce a zeleniny na osobu a rok (kg)ve Švédsku a České republice pramen: databáze Světové zdravotnické organizace 120 130 140 150 160 170 180 190 200 210 1970 1980 1990 2010 ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO 2000 kilogramy zeleniny kalendářní roky PROCENTO OBÉZNÍCH MUŽŮ A ŽEN NAD 25 LET v České republice a ve Švédsku v letech 1996-1998 24,7 10 26,2 11,9 0 5 10 15 20 25 30 MUŽI ŽENY ČR Švédsko •Pokud má Česká republika ve srovnání se Švédskem – dvojnásobnou spotřebu cigaret – dvojnásobnou spotřebu alkoholu – dvojnásobný výskyt obezity – poloviční spotřebu zeleniny, •nemůže očekávat při jakkoli vysokých nákladech na provoz ambulancí a nemocnic, že dosáhne takovou úroveň zdraví lidí, jaká je ve Švédsku. •SVĚTOVÁ ZDRAVOTNICKÁ ORGANIZACE ODHADUJE, ŽE KDYBY SE PODAŘILO ZVLÁDNOUT ZÁKLADNÍ DETERMINANTY CHRONICKÝCH NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ, A TO • KOUŘENÍ, • ALKOHOL, • OBEZITU • SEDAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA • A SKLIČUJÍCÍ SOCIÁLNÍ PODMÍNKY, •PAK BY VÝSKYT CHRONICKÝCH NEMOCÍ KLESL O DVĚ TŘETINY. • 5. HLAVNÍ DETERMINANTY ZDRAVÍ •DETERMINANTY ZDRAVÍ • •všechny okolnosti a faktory, které určitým způsobem posilují a upevňují nebo naopak ohrožují a oslabují zdraví. • •DETERMINANTY ZDRAVÍ • •Zdravotní stav populace je výsledkem působení celé řady determinant různé povahy a různého původu. • •ZDRAVOTNICTVÍ JAKO DETRMINANTA ZDRAVÍ • •Úspěchy medicíny v potlačování infekčních nemocí (hygienická opatření, očkování). •Rozdíly ve zdraví lidí jako odraz rozdílů v dostupnosti zdravotnických služeb. •Poválečný rozvoj zdravotnických systémů a veřejného zdravotního pojištění v Evropě. •70. léta 20. století – 3 základní zdravotní problémy: –Růst výdajů na zdravotní péči –Stagnace zdravotního stavu obyvatelstva –Otázka ovlivnitelnosti známých rizikových faktorů na individuální úrovni •ZÁKLADNÍ DETERMINANTY ZDRAVÍ •Lalondova zpráva – vymezuje čtyři základní okruhy determinant zdraví • • • • • • • • • •Smyslem této kvantifikace však bylo především ukázat, že kromě vliv zdravotní péče na zdraví populace byl přeceňován. •Nejvýznamnější determinanty zdraví leží mimo tradičně chápaný sektor zdravotnictví C:\WINWORD\CLIPART\CROWD.WMF