SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ Jaro 2015 Mgr. Pavlína Kaňová, Ph.D. e-mail: pkanova@med.muni.cz C:\WINWORD\CLIPART\CROWD.WMF l lPráce ve dvojicích lVýběr tématu lVypracování prezentace lPředstavení prezentace (termíny) l lMožnost předtermínů 18. a 25. 5. 20145 lDalší termín v řádném zkouškovém období l OSNOVA 1. PŘEDNÁŠKY l lZaměření a obsah oboru Sociální lékařství a veřejné zdravotnictví l lSystém péče o zdraví a zdravotnictví l lHodnocení zdravotní situace l lSoustava zdravotnické statistiky l Neobešel by se bez poznatků a metod celé řady dalších oborů SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ lVědní, medicínský obor •zdraví populace •systém péče o zdraví ve společnosti • lInterdisciplinární obor •epidemiologie, demografie, sociologie, ekonomie, psychologie, právo, etika ad. • •JE TEORETICKÝM ZÁKLADEM OBORU VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ • • • • Neobešel by se bez poznatků a metod celé řady dalších oborů •Veřejné zdravotnictví •INTERDISCIPLINÁRNÍ OBOR • •zdraví (populační přístup) •péče o zdraví (health in all policies; whole government approach) •zdravotnictví • •Integrace poznatků a metod různých vědních oborů s cílem přispět ke zlepšení zdraví lidí. • • •Veřejné zdravotnictví • HODNOTOVÝ ZÁKLAD • •Zdraví a péče o zdraví –všeobecná humánní hodnota •důležitý individuální zájem a potřeba •významná sociální hodnota – INDIVIDUÁLNÍ HODNOTA ZDRAVÍ •důležitá, ale nikoliv nejdůležitější hodnota •pud sebezáchovy •mnoho lidí hodnotu zdraví podceňuje •je důležité pomáhat občanům, aby si hodnotu svého zdraví uvědomili, když jsou ještě zdraví, aby si zdraví vážili a naučili se je účinně chránit SOCIÁLNÍ HODNOTA ZDRAVÍ •Historicky - vojenské hledisko – armáda potřebovala zdravé muže. •Ekonomický aspekt - výrobní organizace potřebovaly zdravé pracovníky. •Sociální hodnota zdraví je ovšem mnohem bohatší. Jde o bezpečnost a spokojenost lidí, o právo žít ve zdravém prostředí a ve zdravé společnosti. • EKONOMICKÝ VÝZNAM ZDRAVÍ •Zdraví a vzdělání lidí je základní podmínkou konkurenceschopnosti národní ekonomiky. POLITICKÝ VÝZNAM ZDRAVÍ •V řadě evropských zemí se zdraví lidí dostalo do popředí zájmu voličů. • •Dobrá zdravotní politika orientovaná na zdraví a jeho determinanty a silná sociální politika představuje ve svém důsledku důležitý nástroj růstu ekonomické výkonnosti, konkurenceschopnosti a v neposlední řadě je i podmínkou kulturního a sociálního rozvoje státu. •Veřejné zdravotnictví • HODNOTOVÝ ZÁKLAD • •Spjatý se zdravotní strategií SZO •1977: „Zdraví pro všechny do roku 2000“ •Zdraví – tělesné, duševní, sociální •Hodnoty - zdraví a spravedlnost ve zdraví •Sdílená odpovědnost za zdraví • •Veřejné zdravotnictví •PRAXE • •Veřejné zdravotnictví • systém dostupné zdravotnické péče. •systém institucí, které svou činností reagují na základní sociálně zdravotní problémy a přispívají k jejich zvládnutí. •Veřejné zdravotnictví •VÝZKUM • •Dominantní zdravotní problémy a možnosti jejich řešení •Analýza a hodnocení zdravotní politiky •Hodnocení účinnosti, hospodárnosti a kvality péče, včetně otázek spravedlnosti při poskytování zdravotnických služeb • • lZákladní otázky sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví la hlavní oblasti práce l 1. JAKÉ JE ZDRAVÍ LIDÍ? POPIS CO, KOLIK, KDE, KDY JAKÉ JE ZDRAVÍ LIDÍ? lZdraví je mnohem horší, než by mohlo být, l lkdybychom dokázali lépe pomoci lidem zvolit si vlastní zdravý životní styl a pečovat o své zdraví, l lkdybychom lépe využili ty vzácné zdroje, které máme pro zdraví lidí k dispozici. l POPIS 2. PROČ JE TAKOVÉ ? ANALÝZA PROČ JE ZDRAVÍ LIDÍ TAKOVÉ? lDETERMINANTY ZDRAVÍ •Zdravý životní styl •Genetický základ •Péče o zdraví a zdravotnictví •Životní prostředí (kulturní, ekonomické, sociální a další podmínky života lidí) l lDůležitost sociálních determinant POPIS ANALÝZA 3. CO SE DÁ UDĚLAT PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ? PÉČE O ZDRAVÍ CO SPOLEČNĚ UDĚLÁME PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ LIDÍ? lSPOLEČNÁ CESTA KE ZDRAVÍ: •Společný zájem o zdraví •Sdílená odpovědnost – posílení motivace a odpovědnosti občanů i institucí a organizaci •Tvůrčí partnerství respektující jak svébytnost jedince, tak význam lidské sounáležitosti l SYSTÉM PÉČE O ZDRAVÍ lje široce pojatý souhrn zdravotnických, organizačních, ekonomických, výchovných a dalších prostředků, opatření a aktivit, jejichž smyslem je chránit, upevňovat, rozvíjet a navracet lidem zdraví. l ZDRAVOTNICTVÍ lresortní systém lobsahuje soustavu odborných zařízení, orgánů a institucí (spolu s lidmi, vybavením, poznatky a metodami), lkteré byly vytvořeny s cílem poznávat a uspokojovat zdravotní potřeby i oprávněné požadavky lidí. l lZdravotnictví je subsystémem široce pojímané péče o zdraví. l PÉČE O ZDRAVÍ zdravotnictví ostatní resorty všechny další organizace, instituce, orgány veřejné správy, občanské iniciativy, spolky, rodiny a jednotlivci FUNKCE ZDRAVOTNICTVÍ •V širším smyslu: vhodně usměrňovat a koordinovat systém péče o zdraví •V užším smyslu: poskytovat zdravotnické služby a řídit (ať už přímo nebo nepřímo) soustavu zdravotnictví POPIS ANALÝZA PÉČE O ZDRAVÍ SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ lHODNOCENÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE l l l l HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE • •O závažných zdravotních problémech vypovídají: • 1.ukazatele zdravotního stavu obyvatelstva 2.charakteristiky životního způsobu 3.charakteristiky životního prostředí 4.stav, činnost a výsledky zdravotnictví. Zdravotní situace v ČR • •Zdravotní situace v České republice se v některých aspektech zlepšuje. • • •Vývoj, úroveň ani rozložení zdraví lidí však neodpovídá ani potřebám ani skutečným možnostem. • • A.ZDRAVOTNÍ STAV OBYVATELSTVA (ZDRAVÍ LIDÍ) •Střední délka života • •V ČR je vysoký výskyt chorob kardiovaskulárních, nádorových onemocnění i psychických nemocí. • •I když je možno doložit některá dílčí zlepšení, zaostávání úrovně zdraví lidí v ČR ve srovnání s vyspělými zeměmi přetrvává. Jedním z východisek zlepšení situace by měla být úvaha o determinantách zdraví lidí, prioritách i o možných regulačních mechanismech. B. ŽIVOTNÍ ZPŮSOB •kuřáctví, •energeticky nadměrná a nevhodně složená strava, •nízká pohybová aktivita, •vysoká úroveň psychických tenzí a stresů, •zneužívání alkoholu, léků a drog, •nevhodné sexuální chování apod. • C. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ •znečišťování ovzduší, vody, půdy, potravin, •chemizace zemědělství •škodlivé fyzikální faktory, hluk, záření apod. D. SYSTÉM ZDRAVOTNICTVÍ •Zdravotnictví bylo v minulých desetiletích řízeno převážně byrokratickými metodami, centralisticky, bez zpětné vazby a s minimálními zdroji. • •Péče o zdraví je dosud pojímána resortně, s nedostatečným důrazem na prevenci, podporu a rozvoj zdraví a na primární zdravotní péči. • D. SYSTÉM ZDRAVOTNICTVÍ (pokračování) V současné době zdravotnictví prochází obtížným obdobím transformace. Nesnáze se projevují v oblasti zdrojů (peníze, lidé, zařízení, znalosti), činností (účinnost, efektivita a kvalita zdravotnických služeb) i výstupů a dopadů zdravotní péče (spokojenost občanů a saturování zdravotnických potřeb). •VÝCHODISKO ze současné situace nelze vidět jen v dílčích resortních organizačních opatřeních, ale v novém pojetí zdravotní péče, ve vytvoření a skutečně odborném zvládnutí moderního systému péče o zdraví, jehož základním dlouhodobě orientovaným cílem je: zlepšit zdraví lidí. lSOUSTAVA RUTINNÍ ZDRAVOTNICKÉ STATISTIKY l lVYUŽITÍ PRO HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA l l l OKRUHY I.Rutinní zdravotnická statistika a)ÚZIS a NZIS b)Okruhy informací ve zdravotnické statistice c)Publikace • II.Statistiky využívané ke studiu zdravotního stavu populace a)Demografická statistika b)Statistika nemocnosti c)Statistika zemřelých I.RUTINNÍ ZDRAVOTNICKÁ STATISTIKA l HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU POPULACE l2 zdroje informací: •rutinní statistiky •výběrová šetření l RUTINNÍ STATISTIKY l lodvětvové rutinní statistiky www.czso.cz l lsystematicky a pravidelně sbíraná data l lsoubory uspořádaných dat a ukazatelů l l l ABSOLUTNÍ A RELATIVNÍ UKAZATELE lAbsolutní čísla: •Rozsah problému v populaci v prostoru a čase •Plánování a řízení zdravotnických služeb • lRelativní čísla: •Výstižnější popis •Orientační srovnání (x STANDARDIZACE) • lSLOŽITĚJŠÍ UKAZATELE •Berou v potaz více údajů, matematické modely (SDŽ jako ukazatel úmrtnostních tabulek) ABSOLUTNÍ UKAZATELE Pohyb obyvatel České republiky podle ČSÚ ukazatel 1. pololetí 2012 1. pololetí 2013 rozdíl sňatky 18 599 16 618 -1 981 rozvody 12 954 14 220 1 266 živě narození 53 638 52 001 -1 637 - z toho mimo manž. 23 077 23 240 163 zemřelí 55 659 55 811 152 potraty 19 442 18 798 -644 přistěhovalí 9 237 16 121 6 884 vystěhovalí 3 375 15 514 12 139 přir. přírůstek -2 021 - 3 810 -1 789 přírůstek stěhov. 5 862 607 -5 255 celk. přírůstek 3 841 -3 203 -7 044 stav obyv. k 1. 7. 10 509 286 10 512 922 3 636 l RELATIVNÍ UKAZATELE l Tab.1.2. Pohyb obyvatelstva (relativní údaje na 1000 obyvatel) podle oblastí, krajů a okresů v roce 2012 Population and vital statistics (relative data per 1,000 inhabitants): by area, region and district; in year 2012 Oblast. kraj, okres Area, region, district Sňatky Mar- riages Rozvody Divorces Živě naro- zení Live births Potraty Abor- tions Zemřelí Deaths Koje- necká úmrtnost *) Infant mortality*) Novoro- zenecká úmrtnost*) Neonatal mortality*) Přirozený přírůstek Natural increase Přistě- hovalí Immi- grants Vystě- hovalí Emi- grants Přírůstek stěho- váním Net migration Celkový přírůstek Total increase Česká republika 4,3 2,5 10,3 3,6 10,3 2,6 1,6 0,0 2,9 1,9 1,0 1,0 oblast (NUTS 2): Praha 4,7 2,2 11,4 3,4 10,0 1,6 0,8 1,4 25,9 23,2 2,7 4,1 Střední Čechy 4,3 2,8 11,2 3,8 9,9 2,1 1,7 1,3 20,2 11,8 8,4 9,7 Jihozápad 4,3 2,5 10,3 4,0 10,4 2,7 1,6 -0,1 7,1 5,9 1,3 1,2 Severozápad 4,1 2,8 9,8 4,5 10,6 3,8 2,1 -0,9 7,5 9,0 -1,5 -2,4 Severovýchod 4,3 2,5 10,2 3,7 10,4 3,0 1,8 -0,1 6,5 6,9 -0,5 -0,6 Jihovýchod 4,3 2,4 10,4 3,1 10,1 3,1 2,1 0,3 6,5 5,9 0,6 1,0 Střední Morava 4,2 2,3 9,6 3,1 10,4 2,5 1,5 -0,8 4,6 5,7 -1,1 -1,9 Moravskoslezsko 4,2 2,6 9,6 3,4 10,7 2,2 1,2 -1,1 3,6 5,7 -2,2 -3,3 RUTINNÍ ZDRAVOTNICKÁ STATISTIKA •OKRUHY INFORMACÍ: 1.Obyvatelstvo 2.Zdravotní stav 3.Síť a činnost zdravotnických zařízení 4.Pracovníci ve zdravotnictví 5.Ekonomické údaje • l ÚZIS a NZIS lÚstav zdravotnických informací a statistiky •Ministerstvo zdravotnictví ČR •www.uzis.cz •www.nczisk.sk l lNárodní zdravotnický informační systém •sběr a zpracování zdravotnických informací •vedení zdravotních registrů •poskytování informací •využívání informací NZIS: Registry a informační systémy lČSÚ www.czso.cz (ŠÚ SR www.statistics.sk) lInformační systém Demografie lInformační systém Bilance obyvatel l lZdravotnictví (ÚZIS, SZÚ) lNR hospitalizovaných lNR rodiček lNR novorozenců lNR vrozených vad lNR potratů lNR asistované reprodukce lNárodní onkologický registr lNR cévní chirurgie lNárodní kardiochirurgický registr lNR nemocí z povolání lNR kloubních náhrad lNR kardiovaskulárních intervencí lNR uživatelů lékařsky indikovaných substitučních látek l l l • • • l l l lInformační systém Infekční nemoci lRegistr tuberkulózy lRegistr pohlavních nemocí l lČSSZ lInformační systém Pracovní neschopnost l lZdravotnictví (ÚZIS, NCONZO, ZP) lRegistr zdravotnických zařízení lRegistr ekonomických výkazů lRegistr lékařů, zubních lékařů a farmaceutů lRegistr zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu (NCONZO) l lDalší zdroje: MŠMT, MPSV, MF, ZP • l PUBLIKACE ÚDAJŮ ZE ZDRAVOTNICKÉ STATISTIKY lZdravotnická ročenka ČR •Souhrnná publikace, obsahuje 7 kapitol •Vychází každoročně od r. 1960 •Od r. 2006 ročenky pro jednotlivé kraje lZdravotnická statistika •monotematické publikace (např.: Zemřelí, Narození a zemřelí do 1 roku, Péče o nemocné cukrovkou, Potraty, Infekční nemoci, Hospitalizovaní). lDatabáze •WHO, Eurostat, OECD, World Bank, OSN • II.DÍLČÍ STATISTIKY VYUŽÍVANÉ KE STUDIU ZDRAVOTNÍHO STAVU POPULACE l 1. 1.Obyvatelstvo 2.Zdravotní stav 3.Síť a činnost zdravotnických zařízení 4.Pracovníci ve zdravotnictví 5.Ekonomické údaje UKAZATELE PRO HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU l l Demografická statistika l A: Velikost a složení populace l B: Demografické procesy l lStatistika zdravotního stavu l A: Statistiky nemocnosti l B: Statistika zemřelých • • l UKAZATELE PRO HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU UKAZATELE DEMOGRAFICKÉ STATISTIKY l lDEMOGRAFIE lvědní obor, který se zabývá REPRODUKCÍ LIDSKÝCH POPULACÍ l ldemografická statistika 1.demografická statika 2.demografická dynamika UKAZATELE DEMOGRAFICKÉ STATISTIKY l l1. DEMOGRAFICKÁ STATIKA l lPočet obyvatelstva lStruktura obyvatelstva •Pohlaví •Věk •Sociálně právní, ekonomické a kulturní znaky l UKAZATELE DEMOGRAFICKÉ STATISTIKY l l2. DEMOGRAFICKÁ DYNAMIKA l lEvidence a statistika ukončených těhotenství l lEvidence a statistika úmrtí l lReprodukce obyvatelstva UKAZATELE ZDRAVOTNÍHO STAVU l lNegativní míry zdraví l •Evidence nemocí l •Evidence úmrtí l UKAZATELE ZDRAVOTNÍHO STAVU l lNegativní míry zdraví l •Evidence nemocí •Statistika pracovní neschopnosti •Statistika hospitalizovaných •Statistika povinně hlášených nemocí (72+17) l •Evidence úmrtí •Statistika zemřelých •Statistika příčin smrti l MEZINÁRODNÍ KLASIFIKACE NEMOCÍ l Mezinárodní klasifikace nemocí, 10.revize, l 2. aktualizované vydání lKlasifikace nemocí (úrazů, vad, poruch, komplikací, léčebné péče atd.) do kapitol, podkapitol a skupin. l22 kapitol, alfanumerické kódy lStatistické zpracování a srovnávání. l lMKN-10: lPříklad: Zastavený zubní kaz l •XI. Kapitola: Nemoci trávicího ústrojí •Nemoci ústní dutiny, slinných žláz a čelistí (K00-K14) •Zubní kaz K02 •K02.3: Zastavený zubní kaz Ukazatele zdravotního stavu založené na evidenci nemocí l lIncidence l lPrevalence l lPrůměrná doba trvání nemoci lKlady l lúdaje pro popis zdravotního stavu l lsrovnávání, hodnocení trendů (vývoje v čase) l lvýchodisko pro počáteční fáze výzkumu (formulace pracovních hypotéz) l lvšeobecně dostupný a relativně levný zdroj informací lZápory l lfenomén ledovce l STATISTIKA NEMOCNOSTI Fenomén ledovce l lOsoby, které navštíví zdravotnické zařízení. l l lNemoc v latentní fázi. lNemocní, kteří nenavštíví ZZ. lTrvalé následky nemocí - zdravotní handicapy. lOsoby, jež nemoc nevnímají. Icebergfoto lKlady l lúdaje pro popis zdravotního stavu l lsrovnávání, hodnocení trendů (vývoje v čase) l lvýchodisko pro počáteční fáze výzkumu (formulace pracovních hypotéz) l lvšeobecně dostupný a relativně levný zdroj informací lZápory l lfenomén ledovce l lnekompletnost dat l lneznámá správnost l l lživelnost, nepropojenost STATISTIKA NEMOCNOSTI UKAZATELE ZDRAVOTNÍHO STAVU l • •Evidence úmrtí •Statistika zemřelých •Statistika příčin smrti l STATISTIKA ZEMŘELÝCH lÚMRTNOST (mortalita) jako indikátor zdraví l lList o prohlídce zemřelého l l l l lPřednosti lúmrtí je neopakovatelné, snadno rozpoznatelné llze přesně časově určit llze měřit p-st výskytu úmrtí v populaci lstatistickou jednotkou je osoba ldlouhodobé časové řady lmezinárodní srovnání lupřesnění příčiny smrti pitvou (stále méně) lZápory lpouze nemoci vedoucí ke smrti linformace o lidech, kteří nepatří do živé populace lneznámá spolehlivost (neznámá míra přesnosti „odhadu“ příčiny smrti, neznámá chybovost při vyplňování a kódování) STATISTIKA ZEMŘELÝCH Ukazatele zdravotního stavu založené na evidenci úmrtí l lHrubá míra úmrtnosti lStandardizovaná úmrtnost lSpecifická úmrtnost lKojenecká úmrtnost lStřední délka života lSmrtnost l l 1. Hrubá míra úmrtnosti lpočet zemřelých lstřední stav obyv. l l lX 1000 2. Standardizovaná úmrtnost l §Přepočítaná hodnota hrubé úmrtnosti § §Srovnávání úmrtností v populacích s rozdílnou věkovou strukturou § 1. l l počet zemřelých ve věku x l střední stav obyv. ve věku x l l l l lza x se dosazuje buď konkrétní věk (20 let) nebo věková skupina (20-25 let). lX 1000 3. Specifická úmrtnost l počet zemřelých do 1 roku l počet živě narozených l •Ukazatel zdravotního stavu i socioekon. poměrů •Další ukazatele úmrtnosti kolem porodu: • poporodní (do 3 dnů) • časná (do 7 dnů) • novorozenecká (do 27 dnů) • ponovorozenecká (od 28 dnů do 1 roku) • perinatální (mrtvě narození + časná úmrtnost) § lX 1000 4. Kojenecká úmrtnost l §ukazatel úmrtnostních tabulek § §průměrný počet roků, které má naději prožít osoba právě x-letá 5. Střední délka života ex l l počet úmrtí na určitou nemoc lvýchozí počet nemocných na tutéž nemoc l §posuzování klinické závažnosti nemoci nebo úspěšnosti léčby §smrtnost a úmrtnost určité nemoci §Např. tetanus má vysokou smrtnost, ale nízkou úmrtnost, u IM je to naopak. lX 1000 6. Smrtnost lStruktura zemřelých podle příčin smrti •Klasifikace příčin smrti podle MKN •Podle pohlaví a věku • lSrovnávání •Standardizace úmrtnosti podle příčin smrti •Neznámá přesnost • STATISTIKA PŘÍČIN SMRTI NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) 65 70 75 80 1970 1980 1990 2000 2010 ČESKÁ REPUBLIKA věk kalendářní roky NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) 60 65 70 75 80 1970 1980 1990 2000 2010 ČESKÁ REPUBLIKA STÁTY BÝVALÉHO SOVĚTSKÉHO SVAZU věk kalendářní roky 65 70 75 80 85 1970 1980 1990 2000 2010 kalendářní roky NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) věk ČESKÁ REPUBLIKA ČLENSKÉ ZEMĚ EU (P0 1. KVĚTNU 2004) NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) 65 70 75 80 85 1970 1980 1990 2000 2010 ČESKÁ REPUBLIKA ČLENSKÉ ZEMĚ EU (PŘED 1. KVĚTNEM 2004) věk kalendářní roky Health statistics – Atlas on mortality in the European Union eurostat statistical books 2009 edition http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache Střední délka života při narození MUŽI 2002-2004 Střední délka života při narození ŽENY 2002-2004 Střední délka života ve věku 65 let MUŽI 2002-2004 Střední délka života ve věku 65 let ŽENY 2002-2004 Střední délka života ve věku 85 let MUŽI 2002-2004 Střední délka života ve věku 85 let ŽENY 2002-2004 Kojenecká úmrtnost 2003 Standardizovaná úmrtnost MUŽI 0 - 65 let Standardizovaná úmrtnost ŽENY 0 - 65 let Standardizovaná úmrtnost na AIDS/HIV MUŽI 2002-2004 Standardizovaná úmrtnost na AIDS/HIV ŽENY 2002-2004 Standardizovaná úmrtnost na TBC MUŽI 2002-2004 Standardizovaná úmrtnost na TBC ŽENY 2002-2004 Standardizovaná úmrtnost na zhoubné nádory MUŽI 2002-2004 Standardizovaná úmrtnost na zhoubné nádory ŽENY 2002-2004 Standardizovaná úmrtnost ovlivňěná alkoholem MUŽI 2002-2004 Standardizovaná úmrtnost ovlivněná alkoholem ŽENY 2002-2004 Standardizovaná úmrtnost na zhoubné nádory laryngu, trachey, bronchů a plic MUŽI 2002-2004 Standardizovaná úmrtnost na zhoubné nádory laryngu, trachey, bronchů a plic ŽENY 2002-2004 kalendářní roky 65 70 75 80 85 1970 1980 1990 2000 2010 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA věk 4 roky NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY) kalendářní roky 65 70 75 80 85 1970 1980 1990 2000 2010 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY) roky (věk) 22 roků kalendářní roky 65 70 75 80 85 1970 1980 1990 2000 2010 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA roky (věk) 22 roků 20 roků NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY) Spotřeba alkoholu na osobu starší 15 let v litrech čistého lihu pramen: databáze Světové zdravotnické organizace (2) 0 5 10 15 20 1970 1980 1990 2000 2010 ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO kalendářní roky litry čistého lihu > Počet prodaných cigaret na 1 obyvatele za rok v České republice a ve Švédsku, pramen: databáze Světové zdravotnické organizace a ČSÚ 0 500 1000 1500 2000 2500 3000 1970 1980 1990 2000 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA kalendářní roky počet cigaret > Průměrné množství ovoce a zeleniny na osobu a rok (kg)ve Švédsku a České republice pramen: databáze Světové zdravotnické organizace 120 130 140 150 160 170 180 190 200 210 1970 1980 1990 2010 ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO 2000 kilogramy zeleniny kalendářní roky > 300 400 500 600 700 800 900 1970 1980 1990 2000 2010 počet případů na 100 000 počet případů na 100 000 kalendářní roky kalendářní roky MUŽI MAĎARSKO ČESKÁ REPUBLIKA RAKOUSKO 100 200 300 400 500 600 700 1970 1980 1990 2000 2010 ŽENY MAĎARSKO ČESKÁ REPUBLIKA RAKOUSKO ŠVÉDSKO ŠVÉDSKO Standardizovaná úmrtnost na kardiovaskulární nemoci u mužů a žen v Maďarsku, České republice, Rakousku a Švédsku v letech 1970-2002 (pramen: HFA-DB, WHO/EUROPE). Standardizovaná úmrtnost na zhoubné nádory u mužů a žen v Maďarsku, České republice, Rakousku a Švédsku v letech 1970-2002 (pramen: HFA-DB, WHO/EUROPE). 150 200 250 300 350 400 1970 1980 1990 2000 2010 MAĎARSKO ČESKÁ REPUBLIKA RAKOUSKO ŠVÉDSKO počet případů na 100 000 kalendářní roky MUŽI 130 140 150 160 170 180 190 200 210 1970 1980 1990 2000 2010 ŽENY MAĎARSKO ČESKÁ REPUBLIKA RAKOUSKO ŠVÉDSKO kalendářní roky počet případů na 100 000 A zdravé období délka nemoci diagnóza chronické nemoci HEALTH EXPECTANCY: HEALTHY LIFE YEARS (HLY) úmrtí LIFE EXPECTANCY STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA, NADĚJE DOŽITÍ DÉLKA ŽIVOTA VE ZDRAVÍ > 72 70 ŠVÉDSKO 68 66 64 62 60 58 56 54 2004 2005 2006 2007 2008 2009 HEALTH EXPECTANCY: HEALTHY LIFE YEARS (HLY) DÉLKA ŽIVOTA VE ZDRAVÍ kalendářní roky Pramen: HEIDI DATA TOOL http://ec.europa.eu/health/indicators/echi/list/echi_40.html#main?KeepThis=true&TB_iframe=true&heig ht=450&width=920 9 roků zdravé období délka nemoci naděje dožití 12 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA zdravé období délka nemoci naděje dožití zdravé období délka nemoci naděje dožití ČESKÁ REPUBLIKA zdravé období délka nemoci naděje dožití ROZDÍL 5 LET