Sociální lékařství a veřejné zdravotnictví •Hlavní determinanty zdraví •Demografický tranzit a epidemiologická transformace HLAVNÍ DETERMINANTY ZDRAVÍ •DETERMINANTY ZDRAVÍ • •všechny okolnosti a faktory, které určitým způsobem posilují a upevňují nebo naopak ohrožují a oslabují zdraví. • •DETERMINANTY ZDRAVÍ • •Zdravotní stav populace je výsledkem působení celé řady determinant různé povahy a různého původu. • •ZDRAVOTNICTVÍ JAKO DETRMINANTA ZDRAVÍ • •Úspěchy medicíny v potlačování infekčních nemocí (hygienická opatření, očkování). •Rozdíly ve zdraví lidí jako odraz rozdílů v dostupnosti zdravotnických služeb. •Poválečný rozvoj zdravotnických systémů a veřejného zdravotního pojištění v Evropě. •70. léta 20. století – 3 základní zdravotní problémy: –Růst výdajů na zdravotní péči –Stagnace zdravotního stavu obyvatelstva –Otázka ovlivnitelnosti známých rizikových faktorů na individuální úrovni •HLAVNÍ DETERMINANTY ZDRAVÍ •Lalondova zpráva – vymezuje čtyři základní okruhy determinant zdraví • • • • • • • • • •Smyslem této kvantifikace však bylo především ukázat, že kromě vliv zdravotní péče na zdraví populace byl přeceňován. •Nejvýznamnější determinanty zdraví leží mimo tradičně chápaný sektor zdravotnictví C:\WINWORD\CLIPART\CROWD.WMF •HLAVNÍ DETERMINANTY ZDRAVÍ • •Se změnou životních podmínek se v průběhu času mění jak význam jednotlivých determinant zdraví, tak hlavní zdravotní problémy (nemoci, příčiny smrti). • •Dříve: chybějící kanalizace, splašky, špatná voda, odpady a záchody. • •Dnes: drogy (kouření, alkohol), patologické hráčství, pohlavní nemoci, rostoucí sociální rozdíly. Demografický tranzit, epidemiologická transformace, determinanty zdraví •Zdravotnictví jako systém poskytující odborné zdravotnické služby reaguje na zdravotní potřeby populace. •Zdravotní potřeby se mění v souvislosti –se změnou velikosti a složení populace –se změnami ve vzorcích nemocnosti a příčin smrt •K demografickým a epidemiologickým změnám v populaci dochází v důsledku proměny socioekonomických a kulturních podmínek, které byly, jsou a budou významnými determinantami zdraví populace. Demografický tranzit, epidemiologická transformace, determinanty zdraví •Zdravotnictví jako systém poskytující odborné zdravotnické služby je závislý na stavu veřejných financí –růst nákladů v souvislosti se stárnutím populace (často přeceňovaná příčina růstu nákladů) –otázka způsobu financování veřejných zdravotnických služeb (snižování počtu přispěvatelů) DEMOGRAFICKÝ TRANZIT A EPIDEMIOLOGICKÁ TRANSFORMACE •DEMOGRAFIE • • • • UDÁLOSTI •Narození •Úmrtí •Svatba •Rozvod •Ukončení studia •Změna bydliště PROCESY •Porodnost •Úmrtnost •Sňatečnost •Rozvodovost •Vzdělanost •Migrace •DEMOGRAFIE • • • • graf_sezonnost_1108675144 •DEMOGRAFIE • §zabývá se REPRODUKCÍ LIDSKÝCH POPULACÍ § §odhaluje vazby mezi společenskými podmínkami (kulturní, ekonomické, politické) a populačním vývojem • • • • •POPULAČNÍ ZÁKLADNA A POPULAČNÍ PROCESY • §Základna: velikost a struktura populace § §Procesy: hromadné demografické události úzce související s velikostí a složením populace • • • •PROMĚNA VĚKOVÉ STRUKTURY POPULACE – POPULAČNÍ STÁRNUTÍ • §Populace nemá věk – jen věkovou strukturu §Populace může mládnout §Populační stárnutí §proces, kdy se mění věková struktura populace tak, že se zvyšuje podíl osob starších 60 nebo 65 let §v ČR máme cca 16,5% osob ve věku 65+ • • • •DEMOGRAFICKÝ TRANZIT • •Podstata: •PŘECHOD OD VYSOKÝCH K NÍZKÝM MÍRÁM PORODNOSTI A ÚMRTNOSTI • •(Přechod od extenzivních forem reprodukce k intenzivním) • • •HLAVNÍ CHARAKTERISTIKY DEMOGRAFICKÉHO TRANZITU • §Globální proces probíhající od pol. 18. st. §pol. 18. st. (FRA, UK) §České země: 1870-1930 §Slovensko: 1900-1950 §Čím později začne, tím rychleji proběhne. §Kompletně bude završena v polovině • 21. st. §počet obyvatelstva Země by se měl ustálit na 9-10mld. • • • •PRŮBĚH DEMOGRAFICKÉHO TRANZITU • •Demografický přechod má dvě komponenty: • pokles úmrtnosti • pokles porodnosti • •GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ PRŮBĚHU DEMOGRAFICKÉHO TRANZITU • • •1. STADIUM (A) – do pol. 17. století • • • • • • • • §Populace –- vysoká porodnost a úmrtnost –- převažují děti, mladí lidé a muži, SDŽ: 20 - 30 let –- lidé žijí na venkově, prostorově roztroušeni, – nulová hygiena, města jsou centry epidemií • §Zdravotní situace §mor, anglický pot, syfilida, endemické infekce parazitární nemoci, chronická podvýživa, závadná voda, krysy, špatné bydlení, §žádná organizovaná zdravotní péče §špatné zdraví zejména u dětí a žen • • • • • •2. STADIUM (B) – 18. a poč. 19. st. • • • • • • •Populace •Úmrtnost - zejm. kojenecká – klesá •Období převažujících infekčních nemocí •Více dětí se dožívá reprodukčního věku, tzn. porodnost se zvyšuje •Přirozený přírůstek pozvolna roste • • • •3. STADIUM (C) – 19. a poč. 20. století • • • • • •Populace •Porodnost a úmrtnost výrazně klesají •Přirozený přírůstek rychle roste (porodnost začala klesat později než úmrtnost) • •Zdravotní situace –- infekční a parazitární onemocnění (TBC, záškrt, bronchitida, zápal plic, úplavice, spalničky, neštovice, vodnatelnost), objevují se výrazněji nemoci srdce a rakovina, roste význam pracovních podmínek a úrazů • • • • •4. STADIUM (D) – počátek 20. st. • • • • • • • •Populace •Porodnost klesá, úmrtnost začíná stagnovat •Přirozený přírůstek se snižuje, populace stárne (zvyšuje se podíl lidí ve věku nad 65 let), přibývají ženy •Zdravotní situace • Převažují infekční nemoci, ale je patrný nástup chronických a degenerativních nemocí (nemoci oběhové soustavy, zhoubné novotvary, • úrazy, nemoci pohybového ústrojí …) • Procento zemřelých na kardiovaskulární nemoci, nádory, infekční nemoci a tuberkulózu z celkového počtu zemřelých v českých zemích v letech 1919-2006 kardiovaskulární nemoci 0 10 20 30 40 50 60 1910 1920 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000 kalendářní roky zhoubné nádory infekční nemoci tuberkulóza 1925 - 1926 •5. STADIUM (E) – do 60. let 20. st. • • • • • • •Populace •Porodnost a úmrtnost se ustálily na nízké úrovni •Přirozený přírůstek je nízký •Vysoký podíl lidí ve věku nad 65 let •Nevídaně se prodlužuje SDŽ • •Zdravotní situace •Převládají kardiovaskulární nemoci a zhoubné nádory • • • • •DALŠÍ VÝVOJ: DRUHÝ DEMOGRAFICKÝ PŘECHOD • • • • • • • • • • F • • • •Současné vyspělé společnosti •Porodnost je nižší než úmrtnost •Přirozený přírůstek je záporný •Stále se zvyšuje podíl lidí ve věku nad 65 let •SDŽ stále roste v důsledku prodlužování života na špici věkové pyramidy • • •Převládají kardiovaskulární nemoci a zhoubné nádory •Návrat hrozby infekčních nemocí (AIDS, ptačí chřipka, prasečí chřipka, ebola) • • • •1. POKLES ÚMRTNOSTI: •TEORIE EPIDEMIOLOGICKÉ TRANSFORMACE • §Teorie o vlivu sociálních, kulturních a ekonomických změn na proměnu vzorců nemocnosti a úmrtnosti. § §Změny v nemocnosti a úmrtnosti jsou podmíněny změnami mnohých okolností, které ovlivňují existenci populačních celků (stárnutí populace, socioekonomické změny, technický rozvoj, životní styl, životní prostředí, politický vývoj apod.) – • • •1. POKLES ÚMRTNOSTI: •TEORIE EPIDEMIOLOGICKÉ TRANSFORMACE • – §3 období s rozdílnými vzorci nemocnosti a úmrtnosti: § 1.OBDOBÍ SMRTÍCÍCH EPIDEMIÍ, VÁLEK A HLADOMORŮ (do poč. 17. stol.) 2.OBDOBÍ PANDEMIÍ INFEKČNÍCH NEMOCÍ (do pol. 18. stol.) 3.OBDOBÍ CHRONICKÝCH A DEGENERATIVNÍCH ONEMOCNĚNÍ (od 20-30. let 20. stol.) • §Přechod mezi obdobími = epidemiologická transformace • • • •DOPLNĚNÍ TEORIE EPIDEMIOLOGICKÉ TRANSFORMACE • •4. OBDOBÍ – NÁVRAT SMRTÍCÍCH EPIDEMIÍ (AIDS, ptačí chřipka, prasečí chřipka, ebola) • • •POKLES PORODNOSTI •Situace v tradičních společnostech –- Ženy rodily od uzavření sňatku do menopauzy –- Úhrnná plodnost: 4,1 – 6,2 –- Důvody relativně nízké porodnosti: §Věk v době sňatku a podíl neprovdaných žen §Manželé mimo domov §Kulturní překážky (zákaz provdání vdov) §Meziporodní intervaly §Dlouhá doba kojení §Sterilita (pohlavní choroby, některé formy TBC) • • • •PŘÍČINY POKLESU PORODNOSTI §proměna socioekonomických poměrů à nižší kojenecká a dětská úmrtnost à nebylo třeba rodit tolik dětí §proměna životního stylu à povinná školní docházka à snížení užitečnosti dětí jako pracovní síly (do dětí se musí hodně a dlouhodobě investovat, mnohdy s nejistým výsledkem) à kontrola počtu dětí (rozhodnutí o ukončení rození dětí) §kulturní proměna à klesá vliv náboženství à individualizace à seberealiazce à plánované rodičovství (antikoncepce). • •DEMOGRAFICKÝ TRANZIT A POPULAČNÍ STÁRNUTÍ • •Vliv nízké porodnosti na stárnutí populace • •Vliv nízké úmrtnosti na stárnutí populace • • • •PODÍL OBYVATEL VE VĚKU 0-14 A 65+ • • • • Graf: Podíl obyvatel ve věkové skupině 0-14 a 65 a více let v letech 1950-2009 •VLIV NÍZKÉ PORODNOSTI NA STÁRNUTÍ POPULACE §Věková struktura populace závisí především na počtu narozených dětí §Vysoká porodnost = mladá populace §Nízká porodnost + nízká úmrtnost • = stabilní věková struktura §Stále se snižující porodnost + nízká úmrtnost = stárnutí populace • • • • •VLIV NÍZKÉ ÚMRTNOSTI NA STÁRNUTÍ POPULACE • §Dlouho platilo, že prodlužování SDŽ vedlo k mládnutí populace: §prodlužování SDŽ bylo důsledkem snížení kojenecké a dětské úmrtnosti; §více dětí se dožilo dospělého věku => narodilo se jim více dětí => vzrostl podíl mladých lidí v populaci = mládnutí populace. §Dnes je růst SDŽ důsledkem toho, že lidé umírají později => stále více lidí se dožívá vysokého věku. Ø • • • •SHRNUTÍ • •Demografický přechod •označuje proces proměny ve vzorcích porodnosti a úmrtnosti •přechod od vysokých měr porodnosti a úmrtnosti k nízkým mírám •globální proces – různé země jsou v různých fázích •lze znázornit graficky – 5 stadií + druhý demografický přechod ve vyspělých zemích • • • • •SHRNUTÍ • •Epidemiologická transformace •Vypovídá o změnách v nemocnosti a úmrtnosti. •Na počátku demografického přechodu v Evropě převažovaly infekční nemoci. •Konec demografického přechodu – převaha chronických a degenerativních nemocí. • • •