Lékařská mikrobiologie pro ZDRL Týden 20: Základy lékařské virologie I – obecná virologie a DNA viry Upraveno podle Ondřeje Zahradníčeka zahradnicek@fnusa.cz Co nás dnes čeká §Obecný přehled vlastností virů §Obecný přehled virologické diagnostiky §DNA viry obalené §DNA viry neobalené §Příště budou RNA viry, kterých je víc I. Obecná virologie C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\Viry z Kostky\24 virus-taille.jpg http://vietsciences.free.fr/khaocuu/nguyenlandung/virus01.htm Co jsou to vlastně viry? §Viry jsou nebuněčné částečky, vedou se diskuse, zda se vůbec jedná o organismy §Vznikly pravděpodobně z buněčných organismů specializací na parasitismus („odhozením“ přebytečných částí) §Stejně jako buněčné organismy se snaží o „zachování rodu“, potřebují k tomu ale buňku cizího organismu §Kromě lidských virů existují i viry zvířecí, rostlinné a viry baktérií (takzvané bakteriofágy) §Mezi viry nepatří priony – chyby v bílkovině Rozdělení a názvy virů I §Podle nukleové kyseliny rozdělujeme viry na DNA viry a RNA viry §Podle počtu vláken DNA/RNA jednovláknové (ss) a dvouvláknové (ds), u jednovláknových se ještě rozlišuje, zda se jedná o "plus" vlákno nebo "mínus" vlákno. §Podle přítomnosti virového obalu se jak DNA, tak i RNA viry dělí na obalené a neobalené. §Podle symetrie nukleokapsidy se také dělí na viry s kubickou, spirální a komplexní symetrií Rozdělení a názvy virů II §U virů se používá třídění dle čeledí, rodů a podobně, stejně jako u baktérií (zvířat, rostlin…), zpravidla se však nepoužívá dvouslovné označení §Například: §Čeleď: Herpesviridae §Podčeleď Alphaherpesvirinae §Rod: Simplexvirus (virus prostého oparu) §Druhy: HSV 1 a HSV 2 Rozdělení a názvy virů III §Podle hostitelského organismu – některé ale mohou napadat např. člověka i určité zvíře §napadající člověka – antropopatogenní §napadající zvířata – zoopatogenní §napadající rostliny – fytopatogenní §napadající baktérie – bakteriofágy Bakteriofágy se využívají v bakteriologii k tzv. fagotypizaci. Existují také pokusy léčit pomocí fágů bakteriální onemocnění Příklad experimentální infekce myši virem lidské chřipky C:\Uživatel\Ondra\Archivy filmů\Různé starší\Pracovní\ChřipkaB.jpg nNěkdy i viry, které normálně napadají jen člověka, se mohou při umělé (experimentální) infekci množit na zvířecích buňkách Virová částice – virion §Virion není buňka. Viriony mají menší rozměry než většina buněk včetně bakteriálních: nejčastěji 20–300 nm §Skladba virionu §nukleokapsida nebo jádro a kapsida §obal (u obalených virů) §u některých odlišná, atypická skladba (virus hepatitidy B) §Skladba virionu se mění v závislosti na tom, je-li virus právě v hostitelské buňce RNA KAPSID – proteinový plášť NUKLEOVÁ KYSELINA (jedno- nebo dvouvláknová RNA nebo DNA) PROTOMERA – nejmenší funkční jednotka proteinového pláště (kapsomery) KAPSOMERA – morfologická jednotka proteinového pláště VNĚJŠÍ OBAL fosfolipidová dvojvrstva (vyskytuje se jen u tzv. obalených virů) KAPSOMERA VNĚJŠÍ OBAL PROTOMERY PROTOMERY Virion – kompletní infekční virová částice Nukleokapsida §je přítomna u všech virů §skládá se z nukleové kyseliny (DNA, RNA) a bílkovinné kapsidy §kapsidy mohou mít helikoidální (šroubovicovou), nebo kubickou symetrii; u poxvirů je takzvaná komplexní symetrie §kubická symetrie neznamená, že by viry měly tvar kostky, pouze jde o to, že virus má tři stejně dlouhé a na sebe kolmé osy symetrie (podobně je definování kubická symetrie v mineralogii) §viry s kubickou symetrií tvoří tzv. pseudokrystaly – pravidelné útvary, například tvaru pravidelného dvacetistěnu. 13-02_polyhedral_1 13-04_helical_1 kubická symetrie (pravidelné mnohostěny) helikoidální symetrie 13-03_envhelical_1 helikoidální symetrie obaleného viru Stavba živočišného viru Lipoproteionový obal §mají jej pouze obalené viry §je tvořen lipidickou dvojvrstvou, která pochází z hostitelské buňky (původně např. cytoplasmatická, jaderná membrána apod.) §v některých případech je obal připojen specifickou bílkovinou k jádru §obalené viry jsou méně odolné (hynou totiž při porušení obalu např. vyschnutím) Životní projevy virů §Viry si samy netvoří své nezbytné bílkoviny §Viry se také samy nemohou množit §Pro jejich život je nezbytná hostitelská buňka §Ne každá buňka může být hostitelskou buňkou. Záleží na druhu organismu, ale i druhu buňky (např. neurotropní viry napadají jen nervové buňky) Množení (replikace) virů §probíhá buď v jádře (většinou u DNA virů), nebo cytoplasmě (většinou u RNA virů) hostitelské buňky. §před replikací se virus musí zbavit svých bílkovinných obalů §vlastní průběh replikace závisí na konkrétním typu daného viru (RNA/DNA, jednovláknové – ss/ dvouvláknové – ds). Jednotlivé možnosti replikace §U většiny DNA virů je DNA-polymerázami dotvořeno vždy komplementární vlákno §U hepadnavirů (VHB) je DNA přepisována do RNA, podle té pak reverzní transkriptázou vzniká zase DNA §U RNA virů se využívají RNA polymerázy §U retrovirů (HIV) se podle RNA tvoří reverzní transkriptázou DNA, která je přepisována buněčnou RNA-polymerázou Tvorba virových bílkovin §je nutná k tomu, aby se virus po replikaci mohl z buňky uvolnit a šířit se dál. §vlastní tvorba bílkovin opět probíhá různě podle toho, o který typ viru se jedná §v každém případě virus částečně využívá proteosyntetický aparát hostitelské buňky. Jednotlivé možnosti tvorby bílkovin §+ss RNA: je možná přímá translace §–ss RNA: musí se dotvořit + vlákno §ds RNA: z – vlákna se dotváří + vlákno §retroviry: reverzní transkriptázou se vytvoří DNA a pak už pracují buněčné polymerázy §ds DNA: zpravidla se podle – vlákna tvoří + vlákno RNA §ss DNA: dotvoří se druhé vlákno a pak je to už stejné jako u ds DNA Viry závislé na jiných virech §Zvláštností jsou některé viry, které nemohou existovat bez spoluúčasti jiných virů §Adenoasociované viry (AAV) patří mezi parvoviry. Replikace je možná pouze za přítomnosti pomocného viru (adenoviru) §Virus hepatitidy D – delta agens – je viroid. Je to nekompletní částice, která je schopna přežití pouze v obalu viru hepatitidy B (tvořeném hlavně HBsAg). Viry a vnější prostředí, desinfekce §některé viry jsou hodně citlivé (např. HIV) §jiné jsou zato mnohem odolnější než bakterie (třeba rhinoviry). §mnohé desinfekční prostředky, které působí na baktérie, nepůsobí na viry nebo jsou nutné vyšší koncentrace; týká se to zejména neobalených virů. Účinné bývají jodové preparáty a peroxidy. §velmi odolné vůči desinfekci i vysokým teplotám jsou priony Viry jako původci lidských nemocí §Dítě napadené cytomegalovirem C:\Uživatel\Ondra\Archivy filmů\Různé starší\Pracovní\Alenka Krchňáková\Alenka5.jpg Možnosti přenosu virů §Cesty přenosu jsou u virů rozmanité, jsou ovšem prakticky stejné, jako u bakterií §máme viry přenosné kapénkovou infekcí, fekálně-orální cestou, sexuálním přenosem, přenašečem (klíště, komár) či krví (injekce). §u většiny virů je také možný „vertikální“ přenos, to jest z matky na plod. Faktory patogenity §Na rozdíl od bakterií se u virů často nerozlišují jednotlivé patogenní struktury, spíše se virus jako celek považuje za patogenní částici. §Tomu odpovídá i boj s infekcí, kdy protilátky často celou virovou aktivitu neutralizují. §S tím také souvisí větší význam neutralizačních metod v diagnostice. Průběh virové infekce §u virů záněty probíhají jinak než u baktérií §souvisí to zejména s nitrobuněčným parasitismem virů §zejména je menší účast granulocytů, větší účast lymfocytů, a význam buněčné imunity §také složky nespecifické humorální imunity jsou odlišné (zejména interferony). Latentní infekce §hostitelská buňka sice umožní vniknutí viru do buňky §neumožní však jeho množení a uvolnění z buňky §zato umožní jeho přežívání v buňce nebo dokonce včlenění do chromozomu. §v některých případech může dojít později k aktivaci této latentní (skryté) infekce, takže infekce vlastně znovu vypukne §typické je to u některých herpesvirů. Viry a nádory §Některé viry mají zřejmě vliv na vznik některých nádorů, zejména EB virus (původce infekční mononukleózy – podílí se na vzniku Burkittova lymfomu) a HHV8 spolu s HIV (vznik Kaposiho sarkomu) §Příčinou je to, že virový promotor v těchto případech může aktivovat expresi onkogenů lidských buněk, která by jinak byla potlačena (neprojevila by se). Boj s viry I – antivirotika §Používají se jen u některých virů §Zpravidla jen dílčí význam v terapii §Mohou být celková či lokální (někdy i tatáž látka, např. acyklovir – HERPESIN) §Testování citlivosti in vitro zatím spíše experimentální §Z nejznámějších: acyklovir, famciklovir, ganciklovir (herpesviry), amantadin, rimantadin (chřipka), azidothymidin, PMPA (virus HIV) Boj s viry II – imunoterapie §Používá se možností pasivní imunizace (protilátky) i aktivní imunizace (očkování) §Z očkování pravidelného kalendáře: §Živé oslabené viry: spalničky, zarděnky, příušnice, dříve i dětská obrna (Sabin) §Neživé vakcíny: virová hepatitida B, dětská obrna (současný způsob očkování – Salk) §Z ostatních vakcín: vzteklina (slouží k profylaxi, nikoli k prevenci*), klíšťová encefalitida, VHA atd. §Z pasivní např. protilátky proti VZV, HBV *prevence – předcházení rizikům, která ještě nenastala; profylaxe – předcházení následkům toho, co už se stalo (když už někoho pokousal pes, píchly špinavé vidle apod.) Slovní hříčka: „Otevřel jsem okno, a dovnitř vletěl Enza“. Dovnitř vletěl Enza – „in flew Enza“ se čte stejně jako „influenza“ = chřipka C:\Uživatel\Ondra\Archivy filmů\Různé starší\Pracovní\ChřipkaC.jpg Z knihy „A practical guide to clinical bacteriology“, Pattison JR et al., Wiley, London 1995 Virologická diagnostika §Kultivace à izolace Vyžaduje živé buňky. §Mikroskopie: elektronoptická, optická jen k průkazu něčeho, co viry dělají in vivo či in vitro (inkluze, cytopatický efekt) §Biochemická identifikace nepadá v úvahu §Pokus na zvířeti zde splývá s izolací viru §Průkaz DNA – u virů > u bakterií §Průkaz AG ve vzorku – velmi běžný §Nepřímý průkaz – obvykle základem veškeré diagnostiky virů (i když dnes už je jeho převaha méně výrazná než dříve, mimo jiné s nástupem rychlých metod izolace virů, tzv. shells-vials) Nepřímý průkaz virů §Používá se hlavně KFR, různé typy neutralizací (HIT, VNT) a v poslední době především reakce se značenými složkami (hlavně ELISA) §Pozor! Ne vše, kde se jako vzorek použije sérum, je nepřímý průkaz! U systémových viróz je často agens (nebo jen jeho antigen) v séru přítomno, a pak se dá sérum použít i pro přímý průkaz Mikroskopie ve virologii §Elektronová mikroskopie je vhodná k.pozorování většiny virů. Je však velmi nákladná a není vždy dostupná §Optická mikroskopie se dá použít §K pozorování velikých virů (poxviry) §K pozorování buněčných inkluzí in vivo (Negriho tělíska u vztekliny) §K pozorování cytopatických efektů in vitro (řada různých virů) Izolace virů §Zvíře se používá dnes již méně často. Klasickým zvířetem je sající myše. §Vaječný zárodek je klasickou metodou §Amniová dutina §Alantois §Žloutkový vak §Chorioalantoidní membrána (pouze zde někdy pozorovatelný výsledek – tzv. poky) §Buněčné kultury (dříve zvané tkáňové) §LEP (lidské embryonální fibroblasty), HeLa (původně z nádoru australské pacientky), opičí ledviny a různé jiné. §Buňky jsou nesmrtelné – používají se buď embryonální (ještě nediferencované) nebo nádorové (dediferencované). §Některé viry dělají na TK cytopatický efekt (CPE) – příklady na dalších obrazovkách CPE dvojice Buněčná kultura bez CPE CPE dvojice Tatáž kultura s CPE cpe1 Buněčná kultura bez CPE Tatáž kultura s CPE 02 measles_virus Buněčná kultura bez CPE Tatáž kultura s CPE (syncytia – soubuní) uninfected%20cells%20fig3 Buněčná kultura bez CPE measles%20virus%20fig1 Tatáž kultura s CPE Jak prokážu virus v případě, že ho při izolaci není nijak vidět? §Bakterie při kultivaci tvoří viditelné kolonie, nebo aspoň kalí bujón. Naproti tomu, jen někdy vidíme výsledek izolace viru (CPE, poky), mnohem častěji výsledek viditelný není §Izolovaný virus tedy musíme nějak prokázat, třeba průkazem antigenu §Klasickou metodou je Hirstův test – průkaz hemaglutinační schopnosti viru (hlavně u kultivace na vejci), nebo podobný hemadsorpční test (u kultivace na TK) Shell-vials techniky §Jde o techniky urychlené kultivace. §Inokulum se centrifugací vmasíruje do buněčné kultury narostlé na kulatém krycím sklíčku §Pomnožený virus se dokazuje pomocí imunofluorescence monoklonálními protilátkami §Celý postup je hotov do 24 h po přijetí vzorku (zatímco klasická kultivace trvá několik týdnů) II. Speciální virologie – DNA viry C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\Viry z Kostky\84 adenodr2.gif http://www.tulane.edu/~dmsander/Big_Virology/BVDNAadeno.html 1. Obalené DNA viry – poxviry §Největší viry, viditelné v optickém mikroskopu §Patřil sem virus pravých neštovic (orthopoxvirus, virus varioly), který byl v roce 1977 vymýcen čili eradikován §Patří sem virus vakcínie – kravských neštovic, kterým se proti pravým neštovicím očkovalo §Patří sem dále řada zvířecích virů §Patří sem také virus molluscum contagiosum (několikamilimetrové perleťové uzlíky, nezanícené, neškodné, přenos kontaktem) §Mají složitou symetrii, podobnou briketě Poxviry C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\T20 21 viry\04 poxvirus3.jpg http://www.ucm.es/info/genetica/grupod/Cromovibac/cromovibac.htm Virus molluscum contagiosum C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\Viry z Kostky\89 mollusc3.gif http://web.uct.ac.za/depts/mmi/stannard/emimages.html Eradikace pravých neštovic §Podílel se na ní významně prof. Ježek z Prahy §Byla umožněna tím, že neštovice nemají zvířecí hostitele, a že se nevyskytují bezpříznakové případy, které by mohly uniknout pozornosti §Podařila se díky očkování a izolaci nemocných §Poslední ložiska byla zničena v SV Africe §Po eradikaci byly neštovice uchovávány na několika místech na světě. V Anglii se však nakazil laboratorní personál §Dnes se viry neštovic uchovávají pouze v USA a v Rusku (pro případ epidemie) Virus pravých neštovic C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\T20 21 viry\13 408px-Smallpox_virus_virions_TEM_PHIL_1849.jpg http://de.wikibooks.org/wiki/Medizinische_Mikrobiologie:_Poxviridae 2. Obalené DNA viry – herpesviry §Jsou to poměrně velké viry s kubickou symetrií kapsidy a obalem §Často mají afinitu ke kožní, nervové a lymfatické tkáni. Některé se „plazí“ po nervech jako hadi (herpetologie = nauka o hadech) §Dělí se na tři podčeledi §Alphaherpesvirinae (HSV1, HSV2 a VZV) §Betaherpesvirinae (CMV, HHV6 a HHV7) §Gammaherpesvirinae (EBV a HHV8) §Kromě těchto osmi lidských virů existuje ještě spousta zvířecích C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\T20 21 viry\27 virus-herpes-simplex.jpg http://alandroal.weblog.com.pt/arquivo/virus-herpes-simplex.jpg Herpesvirus twenty C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\Viry z Kostky\96 herpesvirus_biographix.jpg Schéma herpesviru http://www.spectrosciences.com/article.php3?id_article=30 P3200109 Viry prostého oparu (herpes simplex; simplex = prostý, jednoduchý) §Existují dva typy – HSV1 a HSV2. První by měl způsobovat hlavně herpes labialis, druhý herpes genitalis §Ve skutečnosti dnes herpes genitalis způsobuje podle některých zdrojů častěji HSV1 než HSV2. Stále ovšem platí, že do chronicity přechází na genitáliích jen infekce HSV2, u herpes labialis zase HSV1 §Virus přežívá v nervových gangliích. Rozlišuje se primární infekce (zvenčí) × výsev oparu po období latence (bez nové infekce zvenčí) Viry prostého oparu (herpes simplex; simplex = prostý, jednoduchý) §Klinické projevy primární infekce zahrnují především bolestivé puchýřky v ústech, popř. na genitáliích §Po období latence se na základě spouštěcího podnětu (jiná infekce, ale i např. velký psychický stres) objeví reaktivace v podobě klasického oparu, nejčastěji na rtu. Závažné jsou komplikace, zejména infekce oka §Diagnostika: klinická, případně izolace viru §Léčí se acyklovirem, famciklovirem a valaciklovirem. Neodstraní však latentní infekci. Virus prostého oparu C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\T20 21 viry\17 Schema HSV.jpg opt.pacificu.edu/ce/catalog/14382-AS/Herpes.html Herpes labialis C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\T20 21 viry\15 Herpes_Simplex_tongue-XX.jpg http://missinglink.ucsf.edu/lm/DermatologyGlossary/herpes_simplex.html sacralHerpesSimplexVirusHSV_2428_lg herpesSimplexVirusHSV_29905_lg 31-03-1 perianal_herpes Herpes simplex: životní cyklus C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\T20 21 viry\18 postup po nervech.jpg opt.pacificu.edu/ce/catalog/14382-AS/Herpes.html. Herpes simplex příznaky C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\T20 21 viry\20 příznaky.jpg opt.pacificu.edu/ce/catalog/14382-AS/Herpes.html Herpes simplex komplikace C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\T20 21 viry\19 klinika.jpg opt.pacificu.edu/ce/catalog/14382-AS/Herpes.html. Oční formy infekce C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\T20 21 viry\24 HSV blepharitis.jpg C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\T20 21 viry\26 geografický vřed oka.jpg opt.pacificu.edu/ce/catalog/14382-AS/Herpes.html. Herpes simplex: léčba Shora: famciklovir, valaciklovir, acyklovir C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\T20 21 viry\21 famcyklovir.jpg C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\T20 21 viry\22 valacyklovir.jpg C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\T20 21 viry\23 zovirax.jpg opt.pacificu.edu/ce/catalog/14382-AS/Herpes.html Virus neštovic a pásového oparu §Obě nemoci způsobuje jeden virus §Do organismu vniká dýchacími cestami, pomnoží se v mízních uzlinách a šíří se krví. Primární infekce se projevuje jako plané neštovice. Pásový opar je latentní infekce, aktivizovaná opět např. stresem. §Diagnostika obtížná. Kultivace na lidských embryonálních buňkách, případně ELISA §Léčba acyklovirem, valaciklovirem a famciklovirem. Varicella zoster virus (VZV) C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\T20 21 viry\35 Varicella_%28Chickenpox%29_Virus_PHIL_1878_lores.jpg de.wikipedia.org/wiki/Varizella-Zoster-Virus. Neštovice C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\T20 21 viry\31 Varicella-Zoster_Virus550_ab.jpg C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\T20 21 viry\34 varicella.jpg http://www.ecureme.com/atlas/data/Varicella-Zoster_virus550_ab.htm www.pediatric.it/varicella.htm Neštovice http://blogs.webmd.com/all-ears/2006/01/why-immunize-against-chicken-pox-when.html C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\T20 21 viry\32 Varicella%20New%201-759534.jpg C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\T20 21 viry\33 Varicella%20New%203-719550.jpg Pásový opar C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\T20 21 viry\30 Herpes_zoster_pectoralis_ger.jpg C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\T20 21 viry\28 herpes zoster.jpg www.aafp.org/afp/20000415/2437.html. hebra.dermis.net/content/e404/e456/index_ger.html Cytomegalovirus §Název odvozen od zvětšení infikovaných buněk §Do těla vniká různými cestami. Šíří se krví. Primární i aktivovaná infekce se u většiny lidí nijak neprojevuje. §Závažná je infekce u těhotných (proniká přes placentu a napadá plod), u osob s poruchou zejména buněčné imunity (včetně infekce HIV), u osob po transplantaci apod. §Diagnostika: serologie + izolace viru §Léčba (je-li potřeba): ganciklovir, foskarnet § CMV (cytomegalovirus) 39 cmv http://www.med.uni-marburg.de/stpg/ukm/lt/hygiene/viro/radsak/agradsak.htm Cytomegalové inkluze v buňkách (akridinová oranž) 41 buňky infikované cytomegalovirem - akridinoranž pages2.inrete.it/mbiomed/photomic.htm Projevy CMV v krevním obraze 40 CMV v krevním obrazu image.bloodline.net/stories/storyReader$650. 43 cmv-retinitis CMV retinitis http://www.kellogg.umich.edu/theeyeshaveit/congenital/cmv-retinitis.html Serologická odpověď u CMV 44 Cytomegalie serologická odpověď http://membres.lycos.fr/vividal/interpretation-Infection%20a%20Cytomegalovirus.htm Viry šesté dětské nemoci (roseoloviry, virus exanthema subitum, HHV6A, HHV6B a HHV7*) §Tyto infekce probíhají nejčastěji děti ve věku šest až devět měsíců. Přenos kontaktem. §Infekce HHV6 a HHV7 je neurčité onemocnění s horečkou, jen někdy také vyrážkou. Reaktivace jsou bezpříznakové, s výjimkou příjemců transplantátu a jiných imunodeficitů. §Diagnostika ELISA, imunofluorescence §Léčba výjimečně ganciklovirem či jinými léky *HHV ve všech případech znamená „human herpesvirus“ HHV6 45 HHV6 www.scienceclarified.com/Ti-Vi/Virus.html 47 HHV6 zelený www.koori-childrens-clinic.com/2photo.htm Exanthema subitum neboli roseola infantum 46 exanthema subitum www.kidspedia.co.il/mamar.asp?id=64 Virus Epsteinův – Barrové (EBV, lymphocryptovirus, virus infekční mononukleózy) §Do těla vstupuje ústy. Napadá lymfocyty B a narušuje různé složky imunity. Může poškodit také játra. Příznaky nemusí být žádné, nebo angína, postižení jater aj. Je rakovinotvorný. §Přenáší se líbáním, protože je vylučován slinou §Diagnostika: Paul-Bunnellova reakce – důkaz protilátek shlukujících beraní krvinky, nebo průkaz specifických protilátek proti různým virovým antigenům (hlavně EBNA a VCA) §Léčba: spíše symptomatická EB virus 53 eb_virus_big http://www.ordinace.cz/clanek/infekcni-mononukleoza/?increase=1 42 EBV kapsidové antigeny pages2.inrete.it/mbiomed/photomic.htm Infekční mononukleóza 54 infekční mono http://www.healthofchildren.com/I-K/Infectious-Mononucleosis.html EB-virus – patogenita §U pacientů s HIV způsobuje vlasatou leukoplakii jazyka 04 http://www.volny.cz/kackotr/uzivatel/media/manifestace/04.jpg HHV 8 – Rhadinovirus (virus spojený s Kaposiho sarkomem) §Obsahuje neobvykle velké množství genů, pocházejících z hostitelské buňky (molekulární pirátství). To souvisí s jeho onkogenitou. §Primární infekce může připomínat infekční mononukleózu, ale bez heterofilních protilátek §Zřejmě má souvislost s Kaposiho sarkomem, zvláštním typem nádoru u pacientů s AIDS §Diagnostika je zatím spíše experimentální 52 HHV8 na TK HHV8 na tkáňové kultuře www.ucsf.edu/micro/faculty/ganem_folder/res.html Kaposiho sarkom 50 Kaposiho sarkom http://www.mf.uni-lj.si/acta-apa/acta-apa-01-3/poljacki.html 48 Kaposiho sarkomy http://www.dentistry.leeds.ac.uk/oralpath/viruses/viral%20infections/HHV8.htm Výskyt Kaposiho sarkomu ve světě 49 HHV8 výskyt ve světě http://www.elib.hbi.ir/persian/EMERGING_EBOOK/34_HHV8.htm 51 Nested PCR HHV8 Diagnostika – PCR http://www.mf.uni-lj.si/acta-apa/acta-apa-01-3/poljacki.html 3. Neobalené DNA viry – Adenoviry §Poprvé byly izolovány 1953 z vyříznuté adenoidní vegetace (nosní mandle) §Zahrnuje viry lidské, zvířecí a ptačí §Jsou středně velké (80 nm), neobalené, symetrie kapsidy je kubická. Mají tvar dokonale pravidelného dvacetistěnu. Kapsida je složena z 240 hexonů (každý má šest sousedů) a 12 vrcholových pentonů (pět sousedů) §Je známo 47 serotypů adenovirů, které mohou být patogenní pro člověka. Ty se mohou lišit příznaky i možností diagnostiky Adenovirus C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\Viry z Kostky\82 adenovirus-2244.jpg http://www.tulane.edu/~dmsander/Big_Virology/BVDNAadeno.html Lidské adenoviry §Mohou vyvolávat rýmy, záněty hltanu, záněty spojivek (od lehčích až po závažné) §Typy 40 a 41 (lišící se také tím, že se nedají kultivovat) způsobují průjmy malých dětí §Jeden typ také může způsobovat zánět močového měchýře s krvácením §Diagnostika může být kultivační (na tkáňových kulturách) a serologická (komplementfixace) §Cílená léčba není možná C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\Viry z Kostky\85 adeno3.gif http://web.uct.ac.za/depts/mmi/stannard/emimages.html Adenovirus Adenoviry C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\Viry z Kostky\83 em_adeno.gif http://www.tulane.edu/~dmsander/Big_Virology/BVDNAadeno.html 4. Neobalené DNA viry – papilomaviry §Vyskytují se u různých obratlovců, ale jsou druhově specifické §Mají kulovitý tvar s kubickou symetrií, velikost kolem 55 nm, kapsida má 72 kapsomer (60 hexavalentních a 12 pentavalentních) §Způsobují proliferaci plochého dlaždicového epitelu (papilomy, bradavice). Ty se mohou zvrhnout v karcinomy, ale jen zcela výjimečně §Nedají se běžně kultivovat §Jsou vysoce rezistentní k vyschnutí Papillomavirus C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\Viry z Kostky\86 papillo.gif http://web.uct.ac.za/depts/mmi/stannard/emimages.html Lidský papilomavirus (HPV) §Mohou vyvolávat lokální infekce, které zůstávají v bráně vstupu. Mohou to být bradavice na různých částech kůže, nebo stopkaté výrůstky zvané condylomata accuminata (neplést s condylomata lata u syfilis!), které se vyskytují na genitáliích a u řiti §Příznaky se liší podle genotypu – těch je asi 70 §Souvisejí zřejmě s karcinomem čípku §Diagnostika histologická + průkaz DNA (PCR) §Antivirotika nemáme, prevence očkováním 5. Neobalené DNA viry – Parvoviry §Nejmenší DNA viry, měří jen kolem 20 nm (latinsky parvus = malý) §Jsou velice odolné vůči vnějšímu prostředí §Parvovirus B19 (erythrovirus) vyvolává pátou dětskou nemoc – megalerythema infectiosum. Dítě vypadá, jako by ho někdo zfackoval. Diagnostika je serologická §AAV – dependoviry (s adenovirem asociované viry) se množí jen v přítomnosti adenoviru. Není známo, že by měly negativní vliv na hostitele, naopak snad zamezují vzniku některých nádorů Parvoviry C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\Viry z Kostky\90 parvo.gif http://web.uct.ac.za/depts/mmi/stannard/emimages.html Ostatní DNA viry §Polyomaviry jsou podobné papilomavirům. Jsou dva lidské polyomaviry: BK, který se zaměřuje na močový trakt, a JC, který způsobuje nemoci CNS, zejména u HIV + osob §Cirkoviry jsou viry drůbeže a prasat §Cirkovirům podobné viry TT, TLMV a SENV snad souvisejí s některými záněty jater u člověka, ale neví se to jistě. Pravděpodobně se vyskytují i u zdravých osob, tedy jako normální flóra (byly by to první takové viry) §Virus hepatitidy B probereme s hepatitidami Děkuji za pozornost C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\Viry z Kostky\34 virus-kichthuoc.jpg http://vietsciences.free.fr/khaocuu/nguyenlandung/virus01.htm