Voda a zdraví Voda a zdraví ØZákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví stanovuje:“ Pitnou vodou je veškerá voda v původním stavu nebo po úpravě, která je určena k pití, vaření, přípravě jídel a nápojů, voda používaná v potravinářství, voda, která je určena k péči o tělo, k čistění předmětů, které svým určením přicházejí do styku s potravinami nebo lidským tělem, a k dalším účelům lidské spotřeby, a to bez ohledu na její původ, skupenství a způsob jejího dodávání“. Voda a zdraví ØFunkce vody v těle: ØTransport (přenos živin, odpadních látek, tepla, elektrolytů, hormonů) ØPomoc při termoregulaci ØPůsobí jako rozpouštědlo a vhodné prostředí pro chemické reakce probíhající v organismu ØChrání okolí kloubů, míchu a mozek ØObklopuje plod jako plodová voda ØPodílí se na udržování homeostázy a zajišťuje tak fyzikálně a chemicky stálé vnitřní prostředí těla Ø Voda a zdraví ØPotřeba tekutin: Velmi individuální, nedá se paušalizovat. Záleží na mnoha faktorech – věku, pohlaví, hmotnosti, okolní teplotě a vlhkosti vzduchu, zdravotním stavu, potravě, na povaze tělesné aktivity ØPo narození tvoří voda 75% tělesné hmotnosti, u dospělých osob 60% a ve stáří 50% tělesné hmotnosti ØPotřeba vody je zčásti kryta jejím přirozeným obsahem v potravinách, který se pohybuje v rozmezí 20-30% (velmi tučné výrobky) a velmi často mezi 80 – 90% (ovoce, zelenina, polévky, omáčky). Ø Voda a zdraví ØOxidačním metabolismem organických makronutrientů vzniká v těle člověka 500 – 1000 ml vody denně. ØNezbytný příjem vody ve formě nápojů obsahujících pitnou vodu se u dospělého člověka pohybuje v průměru 0,5 – 2l denně. Ø WHO 2l – osoba/den, děti <10 kg 1l/den, kojenci 0,75l/den Ø Desinfekce pitné vody: Ø Chloramin 2-3g/1m3 vody, oxid chloričitý, Sagen, Savo, plynný chlor, ozon Voda a zdraví ØVyhláška, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a rozsah kontroly pitné vody Sb.č.252/2004 ØMezní hodnota (MH): Ø Překročení obvykle nepředstavuje akutní zdravotní riziko.Není-li u ukazatele uvedeno jinak, jedná se o horní hranici rozmezí přípustných hodnot Ø Nejvyšší mezní hodnota (NMH): Ø Hodnota zdravotně závažného ukazatele jakosti pitné vody, v důsledku jehož překročení je vyloučeno použití vody jako pitné, neurčí-li orgán ochrany veřejného zdraví na základě zákona jinak. Bakteriologický nález ØKoliformní bakterie – indikátory fekálního znečistění ØEnterokoky - indikátory fekálního znečistění ØMezofilní bakterie – indikátory obecného znečistění ØPsychrofilní bakterie - indikátory obecného znečistění ØClostridium perfringens ØEscherichia coli Fyzikálně – chemický nález ØpH ØAlkalita ØTvrdost celková ØDusitany ØDusičnany ØChloridy ØSírany ØFosforečnany ØOxidovatelnost ØAmoniak ØVápník ØHořčík ØŽelezo ØKadmium ØTrihalomethany ØPAU Pásmo hygienické ochrany ØPři stanovení se přihlíží: ØKe geologickému složení půdy, její propustnosti ØKe svažitosti pozemku v okolí zdroje ØK vydatnosti zdroje ØK průmyslové činnosti ØK zemědělské činnosti ØK dopravě v okolí Zdravotní zabezpečení pitné vody ØPodezření, nebo zjištění, že voda ve zdroji je závadná: ØOdstraní se zdroj znečistění, provedou se stavební úpravy, obnoví se pásmo hygienické ochrany ØU kopaných studní se mechanicky očistí vnitřní stěny pláště studny, voda se vyčerpá, dno se vyčistí od kalu ØProvede se jednorázová desinfekce Multibariérový přístup ØPro zajištění mikrobiologické nezávadnosti vody je nutné uplatňovat: Ø Ø1. bariéra – důsledná ochrana zdroje surové vody (funkční ochranné pásmo) Ø2. bariéra - použití takové technologie úpravy vody, Økterá odpovídá kvalitě surové vody Ø3.bariéra – ochrana vody před sekundární kontaminací během distribuce ke spotřebiteli Ø4.bariéra – vnitřní vodovod (domovní rozvod vody) – provedení z hygienicky nezávadných materiálů Mikrobi přenášeni vodou ØPodmínka: Vylučování původce exkrementy (lidí i zvířat) a možnost nové infekce alimentární cestou ØViry: ØRotaviry - průjmová onemocnění ØPolioviry - původci poliomyelitis ØEnterovirus 72 - hepatitida A, E a F ØGram negativní fakultativně anaerobní tyčinky: ØEscherichia coli, Klebsiella,Citrobacter,Salmonella typhi, Salmonella paratyphi – častý přenos vodou ØShigella sonei, Shigella flexneri – bacilární dyzenterie Ø Mikrobi přenášeni vodou ØYersinia enterocolitica - průjmová onemocnění u dětí ØSerratia marcescens – infekce urogenitálního a dýchacího traktu ØProteus mirabilis, Proteus vulgaris – infekce urogeni- Øtálního traktu, gastroenteritidy u kojenců ØGram negativní aerobní tyčinky a koky: ØKlebsiella pneumoniae, Pseudomonas aeruginosa – cestou aerosolů. Záněty horních cest dýchacích, plic,urogenitálního traktu ØPlísně a kvasinky- osidlují vodovodní řády, pračky vzduchu, klimatizaci Ø Mikrobi přenášeni vodou ØNeisseria gonorhoae, Treponema pallidum ve vodách nepřežívají, přenos není pravděpodobný ØCampylobacter – průjmová onemocnění ØLegionella pneumophila (Legionela) – výskyt: teplá a studená voda, povrchová voda, ve vodovodních řádech jako součást biofilmů, na filtrech, v chladících okruzích klimatizačních zařízení. ØPřežívá ve vlhkém prostředí ØŽije a množí se při teplotě 25-50 oC. ØŠíří se vzduchem – vdechnutí aerosolu kontaminované vody – inhalační cesta Mikrobi přenášeni vodou ØInfekce dýchacích cest, zápal plic (legionářská nemoc) Prvoci ØCryptosporidium – prvok – výskyt v povrchových vodách. ØMůže pronikat i do pitné vody – chemická desinfekce proti oocystám je neúčinná. Způsobuje průjmovité onemocnění – kryptosporidioza.Epidemie v USA- Ø400 000 nemocných ØGiardia intestinalis – lamblia lidská – prvok způsobuje průjmovité onemocnění – giardioza ØCesta kudy může vstoupit infekční zárodek do organismu a způsobit nákazu není je zažívací trakt, ale i dýchací cesty, kožní oděrky a poranění. Zdravotní hledisko ØCesta inhalační a dermální – může být rizikovější než cesta orální – látky mohou po vstupu do organismu působit na cílové orgány ještě před biotransformací v játrech. ØStudie podávají doklad, že tyto cesty vstupu, resp. dávky jimi přijaté jsou ve svém součtu minimálně rovnocené dávce získané požitím 2l vody. Tvrdost vody a kardiovaskulární onemocnění ØTvrdost vody – tvořena především uhličitanem vápenatým a hořečnatým ØHistorie: 50. léta minulého století - japonský chemik Kobayashi poukázal na to, že úmrtnost na mozkově cévní choroby obyvatel je vyšší v okolí japonských řek, kde je kyselejší voda (měkčí) v porovnání s řekami s vodou tvrdší (zásaditější) odkud byla voda používána pro pitné účely. ØVztah mezi tvrdostí pitné vody a úmrtností na kardiovaskulární choroby – prokázán v dalších letech v mnoha studiích. Tvrdost vody a kardiovaskulární onemocnění ØVápník: Je nutný pro správnou funci převodního systému srdce, pro srážení krve a pro nevosvalovou dráždivost ØHořčík: Hraje důležitou roli jako kofaktor a aktivátor více než 300 enzymatických reakcí včetně glykolýzy, metabolismu ATP, transportu prvků jako Na, K, Ca přes membrány, syntézy proteinů a nukleových kyselin.Nedostatek hořčíku zvyšuje riziko cévních spasmů a podporuje vznik srdečních aritmií. ØProtektivní účinek vápníku a hořčíku i proti vzniku zubního kazu. ØVápník i hořčík – prospěšná funkce antitoxická, Tvrdost vody a kardiovaskulární onemocnění ØZabraňují vstřebávání některých toxických kovů např. olova a kadmia ØVyužitelnost hořčíku z vody je také vyšší než z potravy.Vařením v měkké vodě dochází ke značným ztrátám prvků z potravin, naopak vařením v tvrdé vodě se ztráty minimalizují. Pitná voda a rakovina ØDesinfekce vody chlorováním – vznikají při zvýšeném výskytu organických látek ve vodě nízkomolekulární látky jako např. chloroform, chlorbenzen, heptachlor a celá řada dalších chlorovaných sloučenin u nichž byla prokázána genotoxická aktivita. ØRozsáhlé finské studie ukazují souvislost mezi pitím chlorované pitné vody a výskytem nádorů močového měchýře, konečníku ,ledvin. Prokázány také nepříznivé účinky na reprodukci. ØArsen v pitné vodě – expozice je spojena s výskytem různých kožních lezí (pigmentace, keratozy, kožní nádry i zhoubné.Arsenitany vykazují vysokou embryotoxicitu. Pitná voda a rakovina ØDusičnany:Neexistuje jednoznačný epidemiologický důkaz, že by lidé konzumující pitnou vodu se zvýšeným obsahem dusičnanů byli vystaveni zvýšenému riziku rakoviny. Jen jedna ze tří britských studií odhalila vztah mezi úmrtností na rakovinu žaludku a obsahem dusičnanů ve vodě. Zatím jsou výsledky rozporné ØRadionuklidy:Pro pitnou vodu mají význam především přírodní radionuklidy. Obecně se předpokládá, že požití radonu v pitné vodě není spojeno s žádným významným rizikem rakoviny.Ekologická studie z Pensylvánie naznačuje možný vztah mezi obsahem radonu v pitné vodě a rakovinou žaludku.Několik ekologických studií Pitná voda a rakovina ØV USA a Kanadě se zabývalo vztahem mezi obsahem radia (Ra-226) v pitné vodě a výskytem zhoubných nádorů.Ukazuje se, že existuje vztah (slabý, ale statisticky významný) k rakovině kostí a snad i leukemii. ØFluoridy: Od fluoridace pitné vody za účelem prevence zubního kazu bylo v ČR ustoupeno. Ekologické studie vliv fluoridů na rakovinu nepotvrdily. ØPrůmyslově vyráběné organické látky: Např chlorfenoly, trichlorethylen, těkavé organické látky. Nejčastěji se ve studiích, vedle postižení imunitního systému, objevoval zvýšený výskyt rakoviny močového měchýře. Pitná voda a rakovina ØToxiny cyanobakterií (cyanotoxiny):Nejlépe popsaný z cyanotoxinů je mikrocystin. Mohou vyvolat poruchy zažívacího traktu, alergické reakce, onemocnění jater, oslabení imunitního systému, respirační a kontaktní dermatitidy, mají embryotoxické a genotoxické účinky ØTvrdost (vápník a hořčík): Korelace i ve vztahu k některým nádorům,především žaludku. Se snižující se tvrdostí pitné vody některé studie dokazují rostoucí riziko rakoviny pankreatu, tlustého střeva a rekta ØKlíčovou roli zde hraje vápník Balené vody ØPřírodní minerální ØPramenité ØKojenecké ØPitné Ø ØPřírodní minerální:Získávají se z podzemního zdroje, který musí být schválen a pravidelně prověřován ministerstvem zdravotnictví ØMattoni, Magnesia , Poděbradka Ø Balené vody ØPramenité vody (stolní): Pochází z chráněného podzemního zdroje, který nemusí být schválen ministerstvem zdravotnictví. Nesmí být upravována žádným způsobem, který by změnil charakteristické složení ØToma natura, Bonaqua ØKojenecké vody: Pochází z chráněného podzemního zdroje, platí na ně přísnější požadavky ØHorský pramen ØPitné vody:Nemusí pocházet z podzemního zdroje,může Øbýt stáčena i z veřejného vodovodu, kvalita je srovnatel- Balené vody Øná s kvalitou pitné vody z vodovodu ØSpar, Tesco S bublinkami, nebo bez nich? ØUměle dodávaný oxid uhličitý nepřináší organismu nic, co by bylo k užitku.Plyn v zažívacím ústrojí také přispívá k nadýmání a říhání.Oxid uhličitý je odpadní produkt, kterého se naše tělo musí vlastně neustále zbavovat ØPokud by člověk pil výhradně minerální vody, dostávalo by se do jeho těla příliš solí, hlavně sodíku. ØMinerální vody organismu prospívají hlavně v horku, při těžké práci a intenzivním sportu ØTěhotné a kojící ženy by si měly vybírat ty s vyšším obsahem draslíku a vápníku ØObsah sodíku by si měli hlídat hlavně kardiaci S bublinkami, nebo bez nich? ØLidem, kteří jsou dušní a trpí otoky se nedoporučují minerálky vůbec, vyjímečně by je měli pít ti, kteří mají sklon ke vzniku ledvinových kamenů Zdravotní rizika- demineralizovaná voda ØDemineralizovaná voda – nemá charakter pitné vody a její pravidelnou konzumaci nebo jednorázovou konzumaci ve větším množství nutno považovat za zdravotně rizikovou ØNutno odmítnout zařízení na bázi destilace nebo deionizace jako koncový stupeň úpravy pitné vody ØPrakticky nulový příjem vápníku a hořčíku vodou ØSnížený příjem některých esenciálních prvků a mikroprvků ØVysoké ztráty vápníku, hořčíku a jiných esenciálních prvků z potravin vařených v demineralizované vodě Voda obohacená kyslíkem ØVoda uměle obohacená čistým kyslíkem – doplněk stravy ØVýrobci uvádějí následující účinky: zvýšení parciálního tlaku kyslíku v krvi, zvýšení vitality a výkonnosti, regulace krevního tlaku, zlepšení látkové výměny, zvýšení imunity, zvýšení odolnosti vůči stresu, zlepšení koncentrace a paměti ØZa bezpečnou koncentraci kyslíku v pitné vodě lze považovat hodnoty do 25 mg na litr. ØZvýšené sycení kyslíkem – riziko oxidačního stresu a jeho cytotoxického působení ØU krys pozorováno zvýšení chromozomových aberací Ø Voda obohacená kyslíkem ØVýrobci kyslíkem obohacené vody dosud nepředložili žádnou vědeckou studii, která by bezpečnost vyšších hodnot kyslíku ve vodě (při běžné konzumaci) potvrdila ØJe třeba dalších prací, které by potvrdily či vyloučíly potenciální fyziologický a toxický efekt vody obohacené kyslíkem ØŽádné mezinárodní doporučení(WHO, FAO apod.) ohledně bezpečné maximální koncentrace kyslíku v pitné vodě neexituje ØPřírodní čistá voda má nejvýše okolo 10 mg kxslíku/ l