Monogenně dědičná onemocnění Monogenní dědičnost  Dědičnost vázaná na jeden gen-major gen  Vnější prostředí-žádný nebo jen minimální vliv  Platí Mendelovy zákony Monogenní onemocnění  Onemocnění dětského věku-ne výlučně!  Méně než 10% se manifestuje po pubertě, asi 1% po skončení reprodukčního věku  Incidence monogenních chorob je asi 0,36%, asi u 6-8% hospitalizovaných dětí se uvažuje o monogenních chorobách Poloha a interakce alel 1. Chromozomální poloha genového lokusu - autozomální = ležící na některém z autozomů - X-vázaná = ležící na chromozomu X 2. Interakce alel - dominantní = projeví se již v situaci, kdy jen jeden chromozom z páru nese mutantní alelu - recesivní = projeví se pouze tehdy, když oba chromozomy z páru nesou mutantní alelu Typy monogenní dědičnosti  Autosomálně dominantní - AD  Autosomálně recesivní - AR  X- dominantní - XD  X-recesivní - XR Autosomálně Dominantní  Dominantní alela je na autosomu  Postižený mívá postiženého jednoho rodiče  Poměr pohlaví 1:1  Nemocní jsou heterozygoti  Riziko opakování pro potomky a sourozence postiženého je 50%  Vertikální typ dědičnosti Rodokmen- AD dědičnost AD dědičnost- Pozor !  Zdraví členové rodiny mají zdravé potomky  Variabilní expresivita- u jedinců se stejným genotypem pozorujeme různě závažné projevy téhož znaku.  Neúplná penetrance-znak se nemusí projevit u 100% jedinců, ale u některých osob k projevu nedojde, nebo je znak zastřený a nesnadno pozorovatelný.  Nové mutace-výskyt znaku (choroby) u potomka, zatímco ani jeden rodič tuto mutaci nenese. AD - příklady  Marfanův syndrom  Huntingtonova chorea  Neurofibromatosa I a II  Achondroplasie  Polycystické onemocnění ledvin adultní typ  LQT syndrom  Myotonická dystrofie I,II Neurofibromatosa I  AD, lokalisace 17q11.2  Café au lait plošné pigmentace  Neurofibromy  Hamartomy duhovkyLishovy noduli  PMR 10-30%  Skeletální vady  Neoplasie  Variabilní expresivita, není hot spot oblast  50% nové mutace  Dg- multidisciplinární,mol genetická- RNA,DNA dg přímá i nepřímá Neurofibromatosa typ II  Lok. 22q12.2 (schwanomin, merlin)  Centrální typ neurofibromatózy  Neurinom acustiku- bilaterální  Unilaterální/bilaterální vestibulární schwanomy  Meningeomy, gliomy,schwanomy  Juvenilní zadní subkapsulární lentikulární opacita/juvenilní kortikální katarakta Myotonická dystrofie  MD I, lok. 19q13.2-q13.3, gen DMPK  amplifikace CTG(n:5-30, mutace nad 50)  Jedno z nejčastějších nervosvalových onemocnění  Heterogenní potíže-myotonie,katarakta, arytmie,hypogonadismus,DM,endokrinopatie, atrofie testes  Kongenitální forma-velmi závěžné potíže-hypotonie,křeče,poruchy výživy,PMR…  Prenatálně polyhydramnion, snížení pohybů plodu  MD II(PROMM)- 3q13.3-q24, genZNF9,expanze CCTG  Většinou mírnější  Není závislost velikosti repetic na tíži symptomů a nebyla popsána kongenitální forma  Vzácnější - jen u cca 2% rodin  Dg: neurologická, EMG, mol.genetická Achondroplasie  Výskyt 1 : 15 000-40 000  dědičnost autosomálně dominantní  90% jsou děti zdravých rodičů  Starší otcové !  gen FGFR3-2 mutace vedoucí k záměne jedné AMK gly380arg (98% c.1138G-A, 1-2% c.1138G-C) Achondroplasie-klinické projevy  neobyčejně malý vzrůst (v dospělosti muži průměrně 131 cm, ženy 124 cm)  většinou hypotonie po narození  Disproporcionalita-trup normální délky, končetiny velmi krátké (mikromelie);  brachycefalie, široce vystouplé čelo, nadočnicové oblouky a mandibula, vpáčený kořen nosu  proximální segmenty končetin nejvíce postiženy (risomelie) – nepoměr délky bérce ke stehnu, předloktí k paži;  ruce krátké, široké, prsty stejné délky i tvaru (mikrodaktylie), ruka podobná „trojzubci“ (nemožnost přitáhnout 4. prst ke 3. při natažení);  na horních končetinách flexní kontraktura loktů, často s dislokací hlavičky radia;  úhlové deformity dolních končetin (především genua vara);  hyperlordóza bederní páteře (stenóza páteřního kanálu, předchází thorakolumbální hyperkyfóza),  normální, často nadprůměrný intelekt;  svalstvo vyvinuto normálně, měkké tkáně končetin složeny v záhyby, vnitřní orgány normálně vyvinuty; Huntingtonova choroba  Neurodegenerativní onemocnění-progresivní motorické, kognitivní, psychiatrické projevy  Průměrný nástup mezi 35-44 rokem, medián přežití 15-18 let po nástupu  Diagnóza se opírá o pozitivní rodinnou anamnézu, charakteristické klinické projevy a DNA detekce amplifikace 36 a více CAG repetic trinukleotidu v HTT (gen huntingtin 4p16.3). Huntingtonova choroba  Léčba projevů: neexistuje, pouze symptomatická neuroleptika, antiparkinsonika při hypokineze a rigiditě; psychotropní léky nebo některé druhy antiepileptik pro psychiatrické poruchy (deprese, psychotické příznaky, výbuchy agrese); kyselina valproová pro myoklonické hyperkineze. Podpůrná péče s důrazem na ošetřovatelskou péči, péče o příjem potravy,péče ve speciálních zařízeních, a zajištění státních příspěvků. HD- testování  diagnostické testování  prediktivní(presymptomatické) testování osob v riziku  Prenatální diagnostika  Prediktivní testování u asymptomatických dospělých v 50% riziku, je možné, ale vyžaduje pečlivé zvážení (protokolární postup-mezinárodně unifikovaný) Rizikové osoby mladší 18 let se netestují !  Prenatální diagnostika je možná u těhotenství, kde rodič je již prediktivně testován.  Preimplantační diagnostika může být provedena za použití vazebné analýzy - genetický stav ohroženého rodiče není odhalen.  Psychologická podpora, svépomocná skupina podpory HD Polycystosa ledvin- adultní typ ADPKD  PKD1 -16q13- 85%, PKD2- 4q21-15%  subjektivní obtíže většinou v dospělosti  projevy mohou být již v dětském věku  DNA diagnostika- vazebná analýza, mutační analýza ADPKD-příznaky Ledviny: – větší vícečetné cysty v ledvinách – zvětšení ledvin (většinou menšího či středního rozsahu) – infekce močových cest, ledvinných cyst, zánět ledvin – bílkovina v moči, krev v moči – zvýšený krevní tlak – Chronické selhání ledvin (u dětí velmi vzácně a postihuje většinou až dospělé pacienty v průměru ve věku 50-60 let). postižení i jiných orgánů: – játra, slezina, slinivka břišní, vaječníky (ve všech orgánech se mohou objevit cysty) – srdce (vady srdečních chlopní, následky zvýšeného krevního tlaku) – mozkové tepny (tvorba výdutí = aneuryzmat). Onemocnění s pozdním nástupem Příklady  Huntingtonova chorea  Polycystické onemocnění ledvin-adultní  Hereditární nádorové dispozice  U nemocí, které se začínají projevovat v pozdějším věku mohou lidé zemřít dříve ze zcela jiného důvodu a toto onemocnění se u nich do té doby nerozvine. Přesto rodiče toto onemocnění mohou dále předat svým dětem. Prediktivní testování  Predikce rizika, kterému nelze zabránit - zdravotní, psychologické, sociální dopady Genetické poradenství  Zásadní význam  Informovaný souhlas  Od 18 let  Právo vědět x nevědět  Dostatek informací, dostatek času, psychologická podpora  Možnost kdykoliv od testu odstoupit, nebo nerozkrýt výsledek  Ochrana výsledků genetického vyšetření -možnot diskriminace  Prenatální diagnostika, preimplantační diagnostika Autosomálně Recesivní  Recesivní alela je na autosomu  Riziko pro sourozence 25%  Horizontální typ dědičnosti  Poměr pohlaví 1:1  Postižení se objeví pouze u homozygotů a složených heterozygotů  Častější u příbuzenských vztahů Rodokmen-AR dědičnost AR - příklady  Cystická fibrosa  Fenylketonurie  CAH(adrenogenitální syndrom)  Spinální muskulární atrofie  velká část dědičných poruch metabolismu  nejčastější typ dědičnosti u vrozené hluchoty Cystická fibrosa  AR, lokalizace 7q31.1  Jedna z nejčastějších vážných dědičných nemocí u bělochů  Frekvence nemocných v ČR 1/3-4000  Frekvence přenašečů 1/27  Gen CFTR zmapován v r. 1989  1900 mutací CF výskyt- etnické skupiny Skupina výskyt nosičství Běloši 1/3000 1/27 Hispánci 1/9000 1/46 Afroameričané 1/15 300 1/60 Asijští Američané 1/32 100 1/90 Nejčastější mutace CFTR genu F508del 68,8 % ex.10 CFTRdele2,3(21kb) 4,64% ex.2,3 G551D 4,03% ex.11 N1303K 3,02% ex.21 G542X 2,22% ex.11 1898+1GtoA 2,04% intron 2143delT 1,11% ex.12 R347P 0,74% ex.7 W1282X 0,55% ex.20 E92X 0,37% ex.4 R1162X 0,37% ex.19 CF-klinické projevy Mohou být typické a atypické, pravděpodobně v závislosti na funkci CFTR genu  Atypický UZ obraz bříška plodu prenatálně  Mekoniový ileus  Opakované komplikované infekece dýchacích cest  Neprospívání,průjmovité stolice s nestrávenými zbytky potravy, hepatopathie, insuficience pankreatu  Zvýšená hladina Cl v potu CF-terapie  Snaha o zlepšení funkcí dýchacích, gastrointestinálních a pankreatických  Prevenece a léčba opakovaných infekcí  Fyzikální terapie a mukosekretolytická léčba  Dieta ,enzymy, vitamíny CF- indikační skupiny  CF – podezření na cystickou fibrosu, CF v rodě  Infertilita – opakované aborty, sterilita, neúspěšné IVF cykly  Vyšetření dárců gamet  PS -vyšetření příbuzných partnerů  Jiná zátěž v rodě CF 35% Infertilita 37% Dárci 13% PS 9% Zátěž 6% Indikační skupiny CF Infertilita Dárci PS Zátěž Cystická fibrosa  Od r. 2009-novorozenecký screening ! Novorozenecký screening  Od 1.10.2009 v ČR rozšířený NS  Detekce relativně častých dědičných chorob s možností ovlivnění zdravotního stavu časnou léčbou  Metoda suché kapky-speciální kartičky  Vyšetření 13 chorob NS v ČR  Endokrinní onemocnění (EO): Kongenitální hypotyreóza (CH) Kongenitální adrenální hyperplazie (CAH)  Dědičné poruchy metabolismu (DMP): Fenylketonurie (PKU) + Hyperfenylalaninemie (HPA) Leucinóza (nemoc javorového sirupu, MSUD) Glutarová acidurie, typ I (GA I) Izovalerová acidurie (IVA) Deficit acyl-CoA dehydrogenázy mastných kyselin se středně dlouhým řetězcem (MCAD) Deficit 3-hydroxyacyl-CoA dehydrogenázy mastných kyselin s dlouhým řetězcem (LCHAD) Deficit acyl-CoA dehydrogenázy mastných kyselin s velmi dlouhým řetězcem (VLCAD) Deficit karnitinpalmitoyltransferázy, typ I (CPT I) Deficit karnitinpalmitoyltransferázy, typ II (CPT II) Deficit karnitinacylkarnitintranslokázy (CACT)  Další dědičné choroby: Cystická fibróza (CF) CAH-Kongenitální adrenální hyperplazie  AR, lokalizace 6p  Výskyt 1/8-9000,přenašeči 1/40  Více než 8 typů, nejčastější deficit 21hydroxylasy steroidů  Nedostatečná sekrece glukokortikoidů,mineralokortikoidů  nadprodukce testosteronu CAH- klinické projevy  Šokový stav, rozvrat metabolismu iontů  VVV- virilizace genitálu u ženského pohlaví  Poruchy puberty  Terapie- substituční léčba  Diagnostika-biochemická,endokrinologická a molekulárně genetická Fenylketonurie  AR, lokalizace 12q24.1  Nemocní 1/8-9000, přenašeči 1/39  Porucha metabolismu Phe a Tyr  Novorozenecký screening od r. 1979  Diagnostika biochemická,molekulárně genetická  Léčba-eliminační dietou-bez terapie PMR  Léčba v graviditě-bez léčby riziko VVV plodu- CNS Spinální muskulární atrofie  AR, lokalizace 5q12.2-13.3, SMN1 gen  hypotonie, svalová atrofie  Typ I-infantilní-maligní, typII-intermediárnímaligní,typ III- IV adultní-KugelbergWellander-benigní( pomalá progrese)  Typ I- úmrtí do 2 let, typ II- úmrtí v dětství, většinou sekundárně na respirační infekci  Dg. neurologická, mol.genetická Příbuzenské páry  Zvýšené riziko především AR dědičných onemocnění  Genealogické vyšetření  Preventivní DNA analýza – obtížné, řádově stovky onemocnění ! X - Recesivní  Recesivní alela leží na chrom. X  Postižení- u mužů, jeho synové jsou zdraví, dcery přenašečky  Žena přenašečka- synové 50% riziko výskytu, dcery 50% riziko přenašečství  Vzácně výskyt u žen: dcera nemocného muže a ženy přenašečky, ženy s karyotypem 45,X , 46,XY-female Rodokmen- XR dědičnost XR - příklady  Hemofilie A a B  Duchenneova / Beckerova svalová dystrofie  některé typy metabolických poruch  některé typy hluchoty Hemofilie  Hemofilie A,lok.Xq28,deficit faktosu VIII-80%  Hemofilie B,lok.Xq27,deficit faktoru IX-20%  Výskyt 1/5000 mužů  krvácivé projevy,těžká hemofilie pod 1%  Komplikace:krvácení do svalů, hemartrosis, intrakraniální krvácení,nepříznivé účinky substituční terapie, infekce  Léčba-substituční  Molekulárně genetické vyšetření  Vyhledávání žen –přenašeček  Prenatální diagnostika-zábrana komplikací po porodu DMD/BMD  XR, lokalizace Xp21  Incidence u chlapců 1/3-6000  Dystrofinopathie-chybění proteinu dystrofin ve svalových buńkách  U DMD projevy již od tří let. Postupně ochabuje kosterní svalstvo končetin a trupu, mezi 13 - 19 rokem i svaly dýchací a srdeční  BMD je mírnější forma DMD,projeví se obvykle později, progrese je pomalejší a prognóza hůře předvídatelná Duchenn/Becker muscular dystrophy DMD/BMD  Dg: neurologická,EMG, svalová biopsie potvrzení dg.-molekulárně genetické vyšetření  Vyhledávání žen přenašeček-nepřímá DNA diagnostika, neurologie,UZ svalů, EMG, biochemie(JT,CK), svalová biopsieimunohistochemické vyšetření, FISH,MLPA  Prenatální diagnostika u plodů mužského pohlaví  Určení pohlaví je orientačně možné vyš.cffDNA v krvi těhotné ( již po 10.t.g.) X - Dominantní  dominantní alela je vázána na X chromosomu  vzácný výskyt  nikdy není přenos z otce na syna  Incontinentia pigmenti(delece genu NEMO, postihuje-kůži, vlasy, zuby, CNS, oči,páteř)  Vitamin D resistentní rachitis  Rettův syndrom Syndrom fragilního X  X- vázané onemocnění, lokalizace Xq27.3, FMR1gen  1/1000 mužů,postižení jsou muži i ženy  Častá příčina PMR u mužů po M.Down  Dif.dg u psychomotorické retardace  Kraniofaciální dysmorfie, makrocefalie, makroorchidismus  Amplifikační mutace >200 opakování CGG tripletu, premutace 55-220,plná mutace přes oogenesu  Dg. –DNA analýza Mitochondriální dědičnost  Mitochondrie- semiautonomní organely eukaryotních buněk  mitochondriální DNA-37 strukturních genů  1/3 genů -podjednotky OXPHOS, respirační řetězec produkující ATP  Frekvence mutací u mitochondrií 10- 20x vyšší než v jaderné DNA  mtDNA je nositelem mimojaderné dědičnosti Mitochondrální dědičnost  Maternální Mutace v mtDNA předává matka všem svým dětem( bez rozdílu pohlaví). Otec ,pokud nese mutaci v mtDNA,ji nepřenáší do další generace Při přenosu mutace v mtDNA nedochází k přesné segregaci jako u jaderné DNA.mtDNA se replikuje během buněčného dělení a náhodně se rozděluje do nově tvořených mitochondrií v dceřiných buňkách. Přítomnost více než jednoho typu mtDNA v buňkách jedince se nazývá heteroplazmie Mitochondriální onemocnění  způsobené poruchou funkce mitochondrií, a to jak vrozené, tak i získané.  Vrozené- způsobené mutacemi v genech v jaderné DNA (nDNA) či v mitochondriální DNA (mtDNA)  Získané- poruchy mitochondrií mohou být výsledkem infekce, užívání léků či vlivem negativních podmínek prostředí  poruchy v mitochondriálním metabolismu- zejména poruchy oxidativní fosforylace  Mutace v mtDNA mají obvykle za následek problémy s buněčným dýcháním a ovlivňují hlavně tyto procesy 1. dýchací řetězec; 2. ATP syntáza, umožňující syntézu ATP; 3. pyruvátdehydrogenáza, enzym rozkládající pyruvát; 4. Krebsův cyklus; Příklady mitochondriálních onemocnění  Leberova dědičná optická neuropatie(LHON)  Mitochondriální encephalopathie,laktátová acidóza a iktu podobné příhody(MELAS)  Leighův sy(subakutní nekrotizující encephalomyopatie)  Neurogenní svalová ochablost s ataxií a retinitis pigmentóza (NARP)  Myoklonická epilepsie s „potrhanými“svalovými vlákny(MERRF) Příznaky mitochondriálních onemocnění-obecně  degenerativní onemocnění mozku, srdeční svaloviny i kosterních svalů- encefalomyopatie.  nespecifické příznaky neurologického rázu- křeče, únava a poškození svalů, poruchy zraku (konkrétně buď okohybných svalů či zrakového nervu), mozková mrtvice, demence a poruchy pohybu (ataxie).  poruchy se mohou vyskytnout také v oblasti ledvinových glomerulů, jater, slinivky břišní, vnitřního ucha, případně srdce (kardiomyopatie),  někdy může být příznakem i šedý zákal nebo diabetes mellitus, častá je laktátová acidóza (nadměrné množství laktátu v těle) a podobně Souhrn Podmínky DNA diagnostiky  Přesná klinická diagnosa – především při užití nepřímé diagnostiky  Protokolární postupy – diagnostická kriteria  Informovaný souhlas pacienta  Genetické poradenství – etické aspekty  Spolupráce genetické poradny a klinického pracoviště Molekulárně genetická vyšetření  detekce mutací  vyhledávání asymptomatických přenašečů  vyhledávání přenašeček X-váz.onem.  testování predispozice k onemocnění s pozdním nástupem příznaků  prenatální diagnostika, PGD  onkogenetika-diagnostika, prediktivní testování  Identifikace jedinců- paternita DNA diagnostika  Přímá – může potvrdit nebo vyloučit klinickou diagnosu, detekuje mutaci  Nepřímá – segregační – nepotvrdí diagnosu, musí se zakládat na přesné klinické diagnose, určí segregaci patologické alely v rodině Choroby s jednou příčinnou mutací  Huntingtonova chorea  Myotonická dystrofie  Syndrom fragilního X chromosomu  Přímá DNA analýza potvrdí nebo vyloučí onemocnění  pozor - diff. dg. - vyloučení jedné choroby může znamenat nemoc jinou (MD I . MD II) Onemocnění s obtížnou DNA analýzou  Velké geny  Privátní- unikátní mutace v každé rodině  Více zodpovědných genů (AD polycystosa ledvin, NF I a II, Marfanův syndrom, BRCA I a II,) Asociované problémy  Presymptomatické testování  Prenatální diagnostika  Možnost diskriminace  Ochrana výsledků genetického vyšetření  Výsledek by nikdy neměla dostat třetí osoba bez souhlasu vyšetřovaného Prenatální diagnostika monogenních onemocnění  Prekoncepční genetické vyšetření  Invazivní vyšetření v graviditě- CVS( po 10.t.g.),AMC ( po 15.t.g.) DNA diagnostika – cíleně  Preimplantační diagnostika - Vázáno na IVF( asistovaná reprodukce) - Podmínky je vždy nutné konzultovat před zahájením cyklu IVF s lékařem a genetikem CAR Databáze DNA laboraotří v ČR  www. slg.cz  ORPHANET  EDDNAL  GENETESTS  OMIM Monogenní vs multifaktoriální dědičnost Monogenní choroby  V časném věku  Bez ohledu na prostředí  Někdy ovlivněny pohlavím  Penetrance vysoká  Frekvence nízká Multifaktoriální choroby  Kombinace genet.faktorů a prostředí  Postupný rozvoj  Pozdější věk  Penetrance nekompletní  Frekvence vysoká