EKONOMIKA A POJIŠŤOVNICTVÍ Jaro 2015 Mgr. Pavlína Kaňová, Ph.D. e-mail: pkanova@med.muni.cz C:\WINWORD\CLIPART\CROWD.WMF ÚVOD Ekonomie a zdravotnictví •Zdravotnictví – významný sektor NH –cca 250 000 pracovníků –necelých 8% HDP = 290 mld. Kč •Efekt vynakládaných peněz není lineární –sektor, spojený s veřejnými penězi, ve kterém jdou proti sobě zájmy jednotlivých aktérů – to je ideální prostor pro korupci na různých úrovních (otázka plýtvání zdroji). • • Ekonomická teorie a zdravotnictví •ekonomie - medicína •finance - zdravotnictví –peníze - zdravotní péče – –potenciální konflikt –omezené zdroje x všeobecně uznávané lidské hodnoty –obtížnost hodnocení dopadů různých variant alokace zdrojů – Trh a zdraví •Trh jako standardní řešení –Nakolik je tržní mechanismus vhodný? –Kde, kdy a proč selhává? –Mohou být tržní selhání napravena státními zásahy? – • Hodnocení zdravotní péče •Ekonomická efektivnost je pouze jedním z mnoha aspektů hodnocení zdravotnických služeb. • •Ekonomická efektivnost = poměr mezi vstupy a výstupy –problémy porovnávání • Financování zdravotnických služeb •Formy financování •Typy zdravotnických systémů •Platby za zdravotnické služby Přehled témat 1/2 1.Sociální lékařství a veřejné zdravotnictví 2.Systém péče o zdraví a zdravotnictví 3.Hodnocení zdravotní situace 4.Hlavní determinanty zdraví 5.Demografický tranzit a epidemiologická transformace 6.Sociální determinanty zdraví 7.Zdraví a nemoc 8.Epidemiologie – studium zdravotního stavu 9.Příčiny nárůstu výdajů na zdravotní péči 10.Etické hodnoty v péči o zdraví 11. l Přehled témat 2/2 11.Ekonomika zdravotnictví 12.Základní typy zdravotnických systémů 13.Financování zdravotnictví 14.Soukromoprávní pojištění 15.Veřejnoprávní pojištění 16.Trh a zdravotní péče (tržní selhání) 17.Dostupnost zdravotní péče 18.Účinnost a efektivita 19.Kvalita zdravotní péče 20.Role státu ve zdravotní péči a zdravotní politika OSNOVA 1. PŘEDNÁŠKY l lZaměření a obsah oboru Sociální lékařství a veřejné zdravotnictví l lSystém péče o zdraví a zdravotnictví l lHodnocení zdravotní situace l lSoustava zdravotnické statistiky l Neobešel by se bez poznatků a metod celé řady dalších oborů SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ lVědní, medicínský obor •zdraví populace •systém péče o zdraví ve společnosti • lInterdisciplinární obor •epidemiologie, demografie, sociologie, ekonomie, psychologie, právo, etika ad. • •JE TEORETICKÝM ZÁKLADEM OBORU VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ • • • • Neobešel by se bez poznatků a metod celé řady dalších oborů lVEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ l lSYSTÉM ODBORNÉ A VŠEOBECNĚ DOSTUPNÉ PÉČE O ZDRAVÍ lVEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ ljako praktická aktivita lúsilí organizované společností k ochraně, rozvoji a navrácení zdraví lidí lzahrnuje zejména soustavu institucí, dalších organizačních prvků i veřejných sdružení, které ve své činnosti reagují na základní sociálně zdravotní problémy a přispívají k jejich zvládnutí lpodílí se na tvorbě a realizaci zdravotní politiky l lVEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ ljako interdisciplinární vědní obor lorientuje se na dominantní zdravotní problémy a možnosti jejich řešení lanalýza a hodnocení zdrojů, činností a výstupů jak systému zdravotní péče, tak zdravotnické soustavy (hodnocení účinnosti, efektivity a kvality zdravotní péče) lteoretický a metodologický základ pro tvorbu, realizaci i hodnocení zdravotní politiky lZákladní otázky sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví la hlavní oblasti práce l 1. JAKÉ JE ZDRAVÍ LIDÍ? POPIS CO, KOLIK, KDE, KDY JAKÉ JE ZDRAVÍ LIDÍ? lZdraví je mnohem horší, než by mohlo být, l lkdybychom dokázali lépe pomoci lidem zvolit si vlastní zdravý životní styl a pečovat o své zdraví, l lkdybychom lépe využili ty vzácné zdroje, které máme pro zdraví lidí k dispozici. l POPIS 2. PROČ JE TAKOVÉ ? ANALÝZA PROČ JE ZDRAVÍ LIDÍ TAKOVÉ? lDETERMINANTY ZDRAVÍ •Zdravý životní styl •Genetický základ •Péče o zdraví a zdravotnictví •Životní prostředí (kulturní, ekonomické, sociální a další podmínky života lidí) l lDůležitost sociálních determinant POPIS ANALÝZA 3. CO SE DÁ UDĚLAT PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ? PÉČE O ZDRAVÍ CO SPOLEČNĚ UDĚLÁME PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ LIDÍ? lSPOLEČNÁ CESTA KE ZDRAVÍ: •Společný zájem o zdraví •Sdílená odpovědnost – posílení motivace a odpovědnosti občanů i institucí a organizaci •Tvůrčí partnerství respektující jak svébytnost jedince, tak význam lidské sounáležitosti l SYSTÉM PÉČE O ZDRAVÍ lje široce pojatý souhrn zdravotnických, organizačních, ekonomických, výchovných a dalších prostředků, opatření a aktivit, jejichž smyslem je chránit, upevňovat, rozvíjet a navracet lidem zdraví. l ZDRAVOTNICTVÍ lresortní systém lobsahuje soustavu odborných zařízení, orgánů a institucí (spolu s lidmi, vybavením, poznatky a metodami), lkteré byly vytvořeny s cílem poznávat a uspokojovat zdravotní potřeby i oprávněné požadavky lidí. l lZdravotnictví je subsystémem široce pojímané péče o zdraví. l PÉČE O ZDRAVÍ zdravotnictví ostatní resorty všechny další organizace, instituce, orgány veřejné správy, občanské iniciativy, spolky, rodiny a jednotlivci FUNKCE ZDRAVOTNICTVÍ •V širším smyslu: vhodně usměrňovat a koordinovat systém péče o zdraví •V užším smyslu: poskytovat zdravotnické služby a řídit (ať už přímo nebo nepřímo) soustavu zdravotnictví POPIS ANALÝZA PÉČE O ZDRAVÍ SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ lHODNOCENÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE l l l l ZDRAVOTNÍ SITUACE V ČESKÉ REPUBLICE • • •Zdravotní situace v České republice se v některých aspektech zlepšuje. • •Vývoj, úroveň ani rozložení zdraví lidí však neodpovídá ani potřebám ani skutečným možnostem. • HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE • •O závažných zdravotních problémech vypovídají: • 1.ukazatele zdravotního stavu obyvatelstva 2.charakteristiky životního způsobu 3.charakteristiky životního prostředí 4.stav, činnost a výsledky zdravotnictví. A.ZDRAVOTNÍ STAV OBYVATELSTVA (ZDRAVÍ LIDÍ) •Střední délka života • •V ČR je vysoký výskyt chorob kardiovaskulárních, nádorových onemocnění i psychických nemocí. • •I když je možno doložit některá dílčí zlepšení, zaostávání úrovně zdraví lidí v ČR ve srovnání s vyspělými zeměmi přetrvává. Jedním z východisek zlepšení situace by měla být úvaha o determinantách zdraví lidí, prioritách i o možných regulačních mechanismech. B. ŽIVOTNÍ ZPŮSOB •kuřáctví, •energeticky nadměrná a nevhodně složená strava, •nízká pohybová aktivita, •vysoká úroveň psychických tenzí a stresů, •zneužívání alkoholu, léků a drog, •nevhodné sexuální chování apod. • C. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ •znečišťování ovzduší, vody, půdy, potravin, •chemizace zemědělství •škodlivé fyzikální faktory, hluk, záření apod. D. SYSTÉM ZDRAVOTNICTVÍ •Zdravotnictví bylo v minulých desetiletích řízeno převážně byrokratickými metodami, centralisticky, bez zpětné vazby a s minimálními zdroji. • •Péče o zdraví je dosud pojímána resortně, s nedostatečným důrazem na prevenci, podporu a rozvoj zdraví a na primární zdravotní péči. • D. SYSTÉM ZDRAVOTNICTVÍ (pokračování) V současné době zdravotnictví prochází obtížným obdobím transformace. Nesnáze se projevují v oblasti zdrojů (peníze, lidé, zařízení, znalosti), činností (účinnost, efektivita a kvalita zdravotnických služeb) i výstupů a dopadů zdravotní péče (spokojenost občanů a saturování zdravotnických potřeb). •VÝCHODISKO ze současné situace nelze vidět jen v dílčích resortních organizačních opatřeních, ale v novém pojetí zdravotní péče, ve vytvoření a skutečně odborném zvládnutí moderního systému péče o zdraví, jehož základním dlouhodobě orientovaným cílem je: zlepšit zdraví lidí. •SOUSTAVA RUTINNÍ ZDRAVOTNICKÉ STATISTIKY • •VYUŽITÍ PRO HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA • • • > OKRUHY I.Rutinní zdravotnická statistika a)ÚZIS a NZIS b)Okruhy informací ve zdravotnické statistice c)Publikace • II.Statistiky využívané ke studiu zdravotního stavu populace a)Demografická statistika b)Statistika nemocnosti c)Statistika zemřelých > I.RUTINNÍ ZDRAVOTNICKÁ STATISTIKA • > HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU POPULACE •2 zdroje informací: –rutinní statistiky –výběrová šetření • > RUTINNÍ STATISTIKY • •odvětvové rutinní statistiky www.czso.cz • •systematicky a pravidelně sbíraná data • •soubory uspořádaných dat a ukazatelů • • • > ABSOLUTNÍ A RELATIVNÍ UKAZATELE •Absolutní čísla: –Rozsah problému v populaci v prostoru a čase –Plánování a řízení zdravotnických služeb – •Relativní čísla: –Výstižnější popis –Orientační srovnání (x STANDARDIZACE) – •SLOŽITĚJŠÍ UKAZATELE –Berou v potaz více údajů, matematické modely (SDŽ jako ukazatel úmrtnostních tabulek) > ABSOLUTNÍ UKAZATELE Pohyb obyvatel České republiky podle ČSÚ ukazatel 1. pololetí 2012 1. pololetí 2013 rozdíl sňatky 18 599 16 618 -1 981 rozvody 12 954 14 220 1 266 živě narození 53 638 52 001 -1 637 - z toho mimo manž. 23 077 23 240 163 zemřelí 55 659 55 811 152 potraty 19 442 18 798 -644 přistěhovalí 9 237 16 121 6 884 vystěhovalí 3 375 15 514 12 139 přir. přírůstek -2 021 - 3 810 -1 789 přírůstek stěhov. 5 862 607 -5 255 celk. přírůstek 3 841 -3 203 -7 044 stav obyv. k 1. 7. 10 509 286 10 512 922 3 636 • > RELATIVNÍ UKAZATELE • Tab.1.2. Pohyb obyvatelstva (relativní údaje na 1000 obyvatel) podle oblastí, krajů a okresů v roce 2012 Population and vital statistics (relative data per 1,000 inhabitants): by area, region and district; in year 2012 Oblast. kraj, okres Area, region, district Sňatky Mar- riages Rozvody Divorces Živě naro- zení Live births Potraty Abor- tions Zemřelí Deaths Koje- necká úmrtnost *) Infant mortality*) Novoro- zenecká úmrtnost*) Neonatal mortality*) Přirozený přírůstek Natural increase Přistě- hovalí Immi- grants Vystě- hovalí Emi- grants Přírůstek stěho- váním Net migration Celkový přírůstek Total increase Česká republika 4,3 2,5 10,3 3,6 10,3 2,6 1,6 0,0 2,9 1,9 1,0 1,0 oblast (NUTS 2): Praha 4,7 2,2 11,4 3,4 10,0 1,6 0,8 1,4 25,9 23,2 2,7 4,1 Střední Čechy 4,3 2,8 11,2 3,8 9,9 2,1 1,7 1,3 20,2 11,8 8,4 9,7 Jihozápad 4,3 2,5 10,3 4,0 10,4 2,7 1,6 -0,1 7,1 5,9 1,3 1,2 Severozápad 4,1 2,8 9,8 4,5 10,6 3,8 2,1 -0,9 7,5 9,0 -1,5 -2,4 Severovýchod 4,3 2,5 10,2 3,7 10,4 3,0 1,8 -0,1 6,5 6,9 -0,5 -0,6 Jihovýchod 4,3 2,4 10,4 3,1 10,1 3,1 2,1 0,3 6,5 5,9 0,6 1,0 Střední Morava 4,2 2,3 9,6 3,1 10,4 2,5 1,5 -0,8 4,6 5,7 -1,1 -1,9 Moravskoslezsko 4,2 2,6 9,6 3,4 10,7 2,2 1,2 -1,1 3,6 5,7 -2,2 -3,3 > RUTINNÍ ZDRAVOTNICKÁ STATISTIKA –OKRUHY INFORMACÍ: 1.Obyvatelstvo 2.Zdravotní stav 3.Síť a činnost zdravotnických zařízení 4.Pracovníci ve zdravotnictví 5.Ekonomické údaje – • > ÚZIS a NZIS •Ústav zdravotnických informací a statistiky –Ministerstvo zdravotnictví ČR –www.uzis.cz –www.nczisk.sk • •Národní zdravotnický informační systém –sběr a zpracování zdravotnických informací –vedení zdravotních registrů –poskytování informací –využívání informací NZIS: Registry a informační systémy •ČSÚ www.czso.cz (ŠÚ SR www.statistics.sk) •Informační systém Demografie •Informační systém Bilance obyvatel • •Zdravotnictví (ÚZIS, SZÚ) •NR hospitalizovaných •NR rodiček •NR novorozenců •NR vrozených vad •NR potratů •NR asistované reprodukce •Národní onkologický registr •NR cévní chirurgie •Národní kardiochirurgický registr •NR nemocí z povolání •NR kloubních náhrad •NR kardiovaskulárních intervencí •NR uživatelů lékařsky indikovaných substitučních látek • • • • • • • • • •Informační systém Infekční nemoci •Registr tuberkulózy •Registr pohlavních nemocí • •ČSSZ •Informační systém Pracovní neschopnost • •Zdravotnictví (ÚZIS, NCONZO, ZP) •Registr zdravotnických zařízení •Registr ekonomických výkazů •Registr lékařů, zubních lékařů a farmaceutů •Registr zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu (NCONZO) • •Další zdroje: MŠMT, MPSV, MF, ZP – • > PUBLIKACE ÚDAJŮ ZE ZDRAVOTNICKÉ STATISTIKY •Zdravotnická ročenka ČR •Souhrnná publikace, obsahuje 7 kapitol •Vychází každoročně od r. 1960 •Od r. 2006 ročenky pro jednotlivé kraje •Zdravotnická statistika •monotematické publikace (např.: Zemřelí, Narození a zemřelí do 1 roku, Péče o nemocné cukrovkou, Potraty, Infekční nemoci, Hospitalizovaní). •Databáze –WHO, Eurostat, OECD, World Bank, OSN • > II.DÍLČÍ STATISTIKY VYUŽÍVANÉ KE STUDIU ZDRAVOTNÍHO STAVU POPULACE • > 1. 1.Obyvatelstvo 2.Zdravotní stav 3.Síť a činnost zdravotnických zařízení 4.Pracovníci ve zdravotnictví 5.Ekonomické údaje UKAZATELE PRO HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU > • • Demografická statistika • A: Velikost a složení populace • B: Demografické procesy • •Statistika zdravotního stavu • A: Statistiky nemocnosti • B: Statistika zemřelých • – • UKAZATELE PRO HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU UKAZATELE DEMOGRAFICKÉ STATISTIKY • •DEMOGRAFIE •vědní obor, který se zabývá REPRODUKCÍ LIDSKÝCH POPULACÍ • •demografická statistika 1.demografická statika 2.demografická dynamika > UKAZATELE DEMOGRAFICKÉ STATISTIKY • •1. DEMOGRAFICKÁ STATIKA • •Počet obyvatelstva •Struktura obyvatelstva –Pohlaví –Věk –Sociálně právní, ekonomické a kulturní znaky • > UKAZATELE DEMOGRAFICKÉ STATISTIKY • •2. DEMOGRAFICKÁ DYNAMIKA • •Evidence a statistika ukončených těhotenství • •Evidence a statistika úmrtí • •Reprodukce obyvatelstva > UKAZATELE ZDRAVOTNÍHO STAVU • •Negativní míry zdraví • •Evidence nemocí • •Evidence úmrtí • > UKAZATELE ZDRAVOTNÍHO STAVU • •Negativní míry zdraví • •Evidence nemocí •Statistika pracovní neschopnosti •Statistika hospitalizovaných •Statistika povinně hlášených nemocí (72+17) • •Evidence úmrtí •Statistika zemřelých •Statistika příčin smrti • MEZINÁRODNÍ KLASIFIKACE NEMOCÍ • Mezinárodní klasifikace nemocí, 10.revize, • 2. aktualizované vydání •Klasifikace nemocí (úrazů, vad, poruch, komplikací, léčebné péče atd.) do kapitol, podkapitol a skupin. •22 kapitol, alfanumerické kódy •Statistické zpracování a srovnávání. • > •MKN-10: •Příklad: Zastavený zubní kaz • –XI. Kapitola: Nemoci trávicího ústrojí •Nemoci ústní dutiny, slinných žláz a čelistí (K00-K14) –Zubní kaz K02 »K02.3: Zastavený zubní kaz > Ukazatele zdravotního stavu založené na evidenci nemocí • •Incidence • •Prevalence • •Průměrná doba trvání nemoci > •Klady • •údaje pro popis zdravotního stavu • •srovnávání, hodnocení trendů (vývoje v čase) • •východisko pro počáteční fáze výzkumu (formulace pracovních hypotéz) • •všeobecně dostupný a relativně levný zdroj informací •Zápory • •fenomén ledovce • STATISTIKA NEMOCNOSTI Fenomén ledovce • •Osoby, které navštíví zdravotnické zařízení. • • •Nemoc v latentní fázi. •Nemocní, kteří nenavštíví ZZ. •Trvalé následky nemocí - zdravotní handicapy. •Osoby, jež nemoc nevnímají. Icebergfoto > •Klady • •údaje pro popis zdravotního stavu • •srovnávání, hodnocení trendů (vývoje v čase) • •východisko pro počáteční fáze výzkumu (formulace pracovních hypotéz) • •všeobecně dostupný a relativně levný zdroj informací •Zápory • •fenomén ledovce • •nekompletnost dat • •neznámá správnost • • •živelnost, nepropojenost STATISTIKA NEMOCNOSTI UKAZATELE ZDRAVOTNÍHO STAVU • • •Evidence úmrtí •Statistika zemřelých •Statistika příčin smrti • > STATISTIKA ZEMŘELÝCH •ÚMRTNOST (mortalita) jako indikátor zdraví • •List o prohlídce zemřelého • • • • > •Přednosti •úmrtí je neopakovatelné, snadno rozpoznatelné •lze přesně časově určit •lze měřit p-st výskytu úmrtí v populaci •statistickou jednotkou je osoba •dlouhodobé časové řady •mezinárodní srovnání •upřesnění příčiny smrti pitvou (stále méně) •Zápory •pouze nemoci vedoucí ke smrti •informace o lidech, kteří nepatří do živé populace •neznámá spolehlivost (neznámá míra přesnosti „odhadu“ příčiny smrti, neznámá chybovost při vyplňování a kódování) STATISTIKA ZEMŘELÝCH Ukazatele zdravotního stavu založené na evidenci úmrtí • •Hrubá míra úmrtnosti •Standardizovaná úmrtnost •Specifická úmrtnost •Kojenecká úmrtnost •Střední délka života •Smrtnost • • > 1. Hrubá míra úmrtnosti •počet zemřelých •střední stav obyv. • • •X 1000 > 2. Standardizovaná úmrtnost • §Přepočítaná hodnota hrubé úmrtnosti § §Srovnávání úmrtností v populacích s rozdílnou věkovou strukturou § > 1. • • počet zemřelých ve věku x • střední stav obyv. ve věku x • • • • •za x se dosazuje buď konkrétní věk (20 let) nebo věková skupina (20-25 let). •X 1000 3. Specifická úmrtnost > • počet zemřelých do 1 roku • počet živě narozených • •Ukazatel zdravotního stavu i socioekon. poměrů •Další ukazatele úmrtnosti kolem porodu: • poporodní (do 3 dnů) • časná (do 7 dnů) • novorozenecká (do 27 dnů) • ponovorozenecká (od 28 dnů do 1 roku) • perinatální (mrtvě narození + časná úmrtnost) § •X 1000 4. Kojenecká úmrtnost > • §ukazatel úmrtnostních tabulek § §průměrný počet roků, které má naději prožít osoba právě x-letá • OVŠEM ZA PŘEDPOKLADU, »že se po celou dobu jejího dalšího života nezmění specifické úmrtnosti zjištěné v roce, pro který jsou úmrtnostní tabulky vypočítány. § 5. Střední délka života ex > • • počet úmrtí na určitou nemoc •výchozí počet nemocných na tutéž nemoc • §posuzování klinické závažnosti nemoci nebo úspěšnosti léčby §smrtnost a úmrtnost určité nemoci §Např. tetanus má vysokou smrtnost, ale nízkou úmrtnost, u IM je to naopak. •X 1000 6. Smrtnost > •Struktura zemřelých podle příčin smrti –Klasifikace příčin smrti podle MKN –Podle pohlaví a věku – •Srovnávání –Standardizace úmrtnosti podle příčin smrti –Neznámá přesnost – STATISTIKA PŘÍČIN SMRTI > NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) 65 70 75 80 1970 1980 1990 2000 2010 ČESKÁ REPUBLIKA věk kalendářní roky NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) 60 65 70 75 80 1970 1980 1990 2000 2010 ČESKÁ REPUBLIKA STÁTY BÝVALÉHO SOVĚTSKÉHO SVAZU věk kalendářní roky 65 70 75 80 85 1970 1980 1990 2000 2010 kalendářní roky NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) věk ČESKÁ REPUBLIKA ČLENSKÉ ZEMĚ EU (P0 1. KVĚTNU 2004) NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) 65 70 75 80 85 1970 1980 1990 2000 2010 ČESKÁ REPUBLIKA ČLENSKÉ ZEMĚ EU (PŘED 1. KVĚTNEM 2004) věk kalendářní roky Health statistics – Atlas on mortality in the European Union eurostat statistical books 2009 edition http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache Střední délka života při narození MUŽI 2002-2004 Střední délka života při narození ŽENY 2002-2004 Střední délka života ve věku 65 let MUŽI 2002-2004 kalendářní roky 65 70 75 80 85 1970 1980 1990 2000 2010 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA věk 4 roky NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY) kalendářní roky 65 70 75 80 85 1970 1980 1990 2000 2010 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY) roky (věk) 22 roků kalendářní roky 65 70 75 80 85 1970 1980 1990 2000 2010 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA roky (věk) 22 roků 20 roků NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY) A zdravé období délka nemoci diagnóza chronické nemoci HEALTH EXPECTANCY: HEALTHY LIFE YEARS (HLY) úmrtí LIFE EXPECTANCY STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA, NADĚJE DOŽITÍ DÉLKA ŽIVOTA VE ZDRAVÍ > 72 70 ŠVÉDSKO 68 66 64 62 60 58 56 54 2004 2005 2006 2007 2008 2009 HEALTH EXPECTANCY: HEALTHY LIFE YEARS (HLY) DÉLKA ŽIVOTA VE ZDRAVÍ kalendářní roky Pramen: HEIDI DATA TOOL http://ec.europa.eu/health/indicators/echi/list/echi_40.html#main?KeepThis=true&TB_iframe=true&heig ht=450&width=920 9 roků zdravé období délka nemoci naděje dožití 12 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA zdravé období délka nemoci naděje dožití zdravé období délka nemoci naděje dožití ČESKÁ REPUBLIKA zdravé období délka nemoci naděje dožití ROZDÍL 5 LET