Rizika při práci záchranářů Klinická mikrobiologie – BZMI021p + c Téma 8B (pro ZACH) Ondřej Zahradníček Rizika záchranářů.bmp [USEMAP] Obsah této prezentace Úvod Jednotlivé rizikové infekce Nákazy zdravotníků jako nemoc z povolání Možnosti prevence infekcí záchranářů Ochrana člověka za mimořádných událostí Úvod Obecná charakteristika rizik záchranáře lZáchranář se setkává s osobami, jejichž aktuální zdravotní stav mu zpravidla není předem znám lNa druhou stranu záchranář při práci zřídka narazí na osobu s akutní infekcí lMožné setkání s osobou, u níž je důvod zásahu neinfekční (například úraz), která však trpí chronickou infekcí (nemusí o tom ani vědět) lRůzná rizika podle aktivity –Kontakt se sliznicemi (dýchání z úst do úst) –Kontakt s krví (zastavení krvácení) –Další rizika Riziko infekce při kardiopulmonární resuscitaci lčasto se přeceňuje lněkdy důvodem nezahájení KPR laiky à rozhodnutí nevyžadovat u laiků dýchání z úst do úst lskutečná rizika: –při KPR nedochází k přenosu hepatitid B a C ani HIV –možnost přenosu např. meningokokové meningitidy, avšak extrémně vzácně –jen jednotlivé případy za dlouhá léta lzávěr: pozitiva při KPR vysoko převyšují veškerá rizika llze využít osobních ochranných pomůcek, jako jsou resuscitační masky. Riziko infekce při krvavých procedurách lpřipadá v úvahu přenos krví přenášených onemocnění, jako jsou žloutenky či HIV lzákladním opatřením je zde dodržování zásad osobní ochrany, zejména –používání rukavic –správná manipulace s injekčními jehlami –pomoci mohou i vhodné zástěry, případně i štíty nebo brýle, pokud by hrozilo proniknutí krve či jiných tělních tekutin do oka Riziko infekce při ošetřování osob s poruchami vědomí lObtížná nebo nemožná komunikace s pacientem à není-li k dispozici osoba z okolí, která může podat informace, je obtížné zjistit, jak k poruše vědomí došlo lNejasný původ stavu (v naprosté většině neinfekční, ale výjimečně i v rámci meningitidy apod.) lMožná sekundární infekce (vdechnutí zvratků) – ohrožuje ale spíše samotného pacienta než zachránce lV každém případě vhodné i zde dodržovat bezpečnostní zásady Některá konkrétní rizika lHepatitidy B a C lHIV lRotavirové průjmy lBakteriální průjmy (kampylobakterióza, salmonelóza, úplavice, onemocnění způsobená patogenními kmeny E. coli, ale i cholera) lTyfus a paratyfy lHepatitida A lTuberkulóza lInfekční záněty spojivek lChřipka přenos krví přenos respirační přenos trávicím traktem Přenosné a parazitární NZP u zdravotnických pracovníků (2010) svrab (scabies) 321 69 % virové hepatitidy (celkem) 38 8,2 % keratokonjunkitivitis 26 5,6 % chřipka 20 4,3 % tuberkulóza 18 3,9 % onemocnění MRSA 2 0,3 % bacilární úplavice (shigelóza) 6 1,2 % ostatní 32 7,2 % celkem 463 100 % Nejčastější hlášené infekční nemoci z povolání celkem (2009) lsvrab – zdravotnictví lepidemická keratokonjunktivitida – zdravotnictví ldermatomykózy (= plísňová onemocnění kůže, také se používá pojem trichofycie) – chovatelé skotu, ale možné i zdravotnictví llymeská borelióza – osoby pracující v přírodě (také bývá klíšťová encefalitida) lakutní hepatitida A – zejména zdravotnictví [USEMAP] Jednotlivé rizikové infekce Tuberkulóza lonemocnění způsobené bakterií Mycobacterium tuberculosis lpůvodce: Gramem se nebarvící (acidorezistentní) tyčinka. lmůže postihovat různé orgány, nejběžnější je tuberkulóza plic – riziko zejména při dýchání z úst do úst. ldnes poměrně vzácná, častější u HIV+, ale také u migrantů, bezdomovců apod. lrizikové jsou tedy zejména zákroky u těchto sociálně vyloučených osob Tuberkulóza – pokračování lročně onemocní asi 1 % světové populace lv některých zemích mnohem více (Afrika – souvisí zejména s vysokým procentem HIV infekce) lv poslední době rizikové „multi drug resistant“ – MDR kmeny, a „extremely drug resistant“ – XDR kmeny, proti kterým není dostupná účinná léčba lriziko hrozí i při manipulaci s mrtvými těly, a to i v případě, že dotyčný nemá otevřené poranění hrudníku. lVedle tuberkulózy může být záchranář ohrožen i jinými onemocněními, která se přenášejí vzduchem, včetně např. meningokokové meningitidy. Tuberkulóza jako profesionální nákaza E:\Prezentace\Záchranáři materiály\tbc profesionální.JPG Profesionální onemocnění TBC hlášená v Česku v létech 1996–2007 (v absolutních číslech). Zdroj: SZÚ, Centrum hygieny práce a nemocí z povolání Další respirační onemocnění lZ nemocí přenášeným vzduchem přichází v úvahu i řada dalších, například lmeningokoková meningitida (velmi vzácně, ale je velmi závažná) lchřipka (také vzácně, obvykle obtížné zjišťování, jak k onemocnění opravdu došlo) lrespirační virózy lzáněty spojivek (konjunktivitidy), případně rohovky a spojivek (keratokonjunktivitidy, někdy mohou být i závěžné) lstafylokoková onemocnění (přenos i kontaktem) Hepatitidy a virus HIV lPříznaky u hepatitid podobné, ovšem viry, způsobující hepatitidy, patří do několika skupin lHepatitidy A a E jsou přenosné fekálně orálně, při práci záchranáře: –kontaktem se stolicí či střevním obsahem zachraňované osoby či mrtvého těla. lHepatitidy B a C jsou přenosné krví: –záchranář je ohrožen především při nepoužívání či nesprávném používání osobních ochranných pomůcek, zejména rukavic, při ošetřování pacientů s krvavými ranami lVirus HIV: přenos jako u hepatitid B a C. –virus málo odolný; v mrtvém těle při 2 °C, vydrží i šestnáct dnů. Riziková jsou tedy i těla po delším čase od smrti. E:\Prezentace\Záchranáři materiály\vhb vhc profesionální.JPG Hepatitidy B a C jako profesionální nákaza Profesionální onemocnění chronických hepatitid B a C v Česku 1996–2007 (v absolutních číslech). Zdroj: SZÚ, Centrum hygieny práce a nemocí z povolání Opatření při expozici virem HIV (1) lPo kontaktu s infekčním materiálem se doporučuje omýt kůži mýdlem (teoreticky přenos nehrozí, ale mohou být malé trhlinky), sliznice opláchnout vodou. lVšechny podezřelé případy je nutné telefonicky konzultovat se specialisty ze spádového AIDS centra při infekčních odděleních krajských nemocnic, kde jsou antiretrovirové preparáty trvale k dispozici. lKaždý případ profesionální expozice HIV+ musí být řádně evidován a podléhá povinnému hlášení –registr je veden v AIDS Centru FN Na Bulovce. Opatření při expozici virem HIV (2) lHlášení: popsat datum a hodinu poranění, místo a způsob poranění, druh nástroje, odhad množství biologického materiálu, hloubku poranění, způsob použité desinfekce, dostupné údaje o možném zdroji, případně dobu zahájení a volbu antiretrovirové profylaxe. lSoučasně se odebere tzv. nultá krev na sérologické vyšetření, aby bylo možno v případě sérokonverze prokázat séronegativitu v okamžiku poranění pro řízení uznání choroby z povolání. lNásledná vyšetření na přítomnost protilátek proti HIV se provádí po 6 týdnech, po 3 a po 6 měsících a po jednom roce. K sérokonverzi dochází obvykle po 4–6 týdnech, v naprosté většině do 3 měsíců. Další profesionální infekce lStřevní bakterie –při manipulaci se stolicí či krevním obsahem, hrozí salmonelóza, patogenní kmeny E. coli apod. lKožní onemocnění –hrozí u bezdomovců a podobných osob lstafylokokové kožní infekce včetně infekce MRSA lzavšivení – veš šatní (v zanedbaných, nepraných oděvech) nelze z oblečení spolehlivě odstranit, stejně jako u svrabu vhodnější spálení lkožní mykózy a další kožní onemocnění (ta lze ovšem získat i jinak, např. na plovárně) lsvrab (scabies) – na další stránce Svrab (scabies) lnejčastější profesionální infekce vůbec lzpůsobuje ho roztoč zákožka svrabová (Sarcoptes scabiei) lnapadá hlavně měkké části kůže (podpaží, dlaně, předkožka) lprojeví se ekzémem, svrabové chodbičky nemusí být na první pohled viditelné, zvláště pokud diagnostiku provádí méně zkušený dermatolog Svrab (scabies) E:\Prezentace\Záchranáři materiály\svrab.JPG Svrab (scabies) E:\Prezentace\Záchranáři materiály\svrab epidat.JPG lPočty onemocnění u nás klesají, ale stále ještě jsou dosti vysoké lGraf ukazuje vývoj počtu onemocnění u nás (zdroj: EPIDAT, hlášená onemocnění 1999 až 2007) Svrab jako profesionální infekce E:\Prezentace\Záchranáři materiály\svrab profesionální.JPG [USEMAP] lProfesionální onemocnění zdravotníků a sociálních pracovníků hlášená v Česku 1996 až 2007 (absolutní čísla). Zdroj: SZÚ, Centrum hygieny práce a nemocí z povolání Možnosti prevence infekcí záchranářů Možnosti předcházení profesionální infekce záchranářů lDodržování obecně platných pravidel pro zacházení s krví a tělními tekutinami (= považovat je vždy za potenciálně infekční, i když běžně nebývají) lVyhození (nebo v nouzi desinfekce) použitých rukavic lZabránění křížové kontaminaci osobních věcí lUmývání rukou po zacházení se zraněnými nebo s těly a před jídlem lDesinfekce vozidel a vybavení lOčkování proti hepatitidě B lV případě manipulace s mrtvými těly také: lPoužívání vaků na těla, zejméma v případě těžce poškozených těl Pravidla v praxi lPravidla jsou velmi užitečná, nicméně v praxi je nutno uplatnit tzv. zdravý selský rozum. Vždy totiž záleží zejména na lkonkrétní situaci (počet zraněných či nemocných, charakter jejich zranění či onemocnění apod.) lvybavení záchranáře (zda má k dispozici kompletní výbavu nebo musí improvizovat) lmnožství dalších faktorů Osobní ochranné pomůcky lRukavice při ošetřování pacientů s krvavými ranami, ale také pacientů znečištěných stolicí, zvratky apod. –neužívat vícekrát rukavice na jedno použití –nepoužívat protržené rukavice –používat vhodnou velikost rukavic –vhodný materiál rukavic – mimo jiné pozor na alergie (zejména na latex) lObličejové roušky a masky, štíty (k ochraně očí), zástěry a různé další pomůcky. Prevence a profylaxe ločkování zdravotníků –proti žloutenkám A a B –proti meningokokové meningitidě –proti chřipce, zejména při výskytu velmi virulentního kmene lprofylaktické podávání penicilinu připadá v úvahu při kontaktu s nemocným s invazivní meningokokovou meningitidou [USEMAP] Nákazy zdravotníků jako nemoc z povolání Nákazy u zdravotníků jako nemoc z povolání lNemoci z povolání (NZP): "nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v Seznamu nemocí z povolání lSeznam NZP – příloha k Nařízení vlády č. 290/1995 Sb. od 1.7.2011 novelizované znění – NV č. 114/2011 Sb. kapitola V. Seznamu NZP se týká infekcí Odpovědnost za škody u NZP lOdpovědnost za škodu způsobenou NZP nese zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec před jejím zjištěním pracoval za podmínek, za nichž tato nemoc z povolání vzniká. Jde o odpovědnost objektivní, otázka zavinění není rozhodující lPředpoklady vzniku odpovědnosti: –zjištění nemoci z povolání –vznik škody –příčinná souvislost mezi nimi Důsledky nemocí z povolání lPřímé náklady: výdaje na hospitalizaci, léčbu, rehabilitaci lNepřímé náklady –pracovník – ztráta na výdělku –zaměstnavatel – snížení produktivity práce, výdaje na hledání a výcvik náhradního pracovníka lOdškodnění: –Ztráta na výdělku po dobu trvání PN, renta –Bolestné (podle závažnosti onemocnění, délky PN) 50 až 600 bodů (6 000 až 72 000 Kč*) –Ztížení společenského uplatnění (trvalé následky) 200 až 3000 bodů (24 000 až 360 000 Kč* – týká se TBC, komplikovaných žloutenek aj.) Povinnosti zaměstnavatele lZajistit zdravé a bezpečné pracovní podmínky. lZaměstnávat pouze zdravotně způsobilé osoby. lNeočkovaný pracovník (zvláštní, mimořádné očkování) nemůže být zařazen na pracoviště. lVést evidenci zaměstnanců s uznanou nemocí z povolání, která vznikla na jeho pracovištích. lUplatňovat opatření k odstranění nebo minimalizaci rizikových faktorů, které ji vyvolaly. lLékařský dohled po expozici infekčními agens včetně pracovních omezení. lNejasná je úprava výkonu profese zdravotníkem při prokázaném nosičství či chronicitě jeho onemocnění (VHB, VHC, HIV/AIDS). [USEMAP] Ochrana člověka za mimořádných událostí Ochrana člověka za mimořádných událostí lběžná práce záchranáře: časově omezené riziko, trvající řádově minuty až desítky minut lza mimořádných událostí (povodně, živelné katastrofy) může být záchranář součástí týmu, který pomáhá dlouhodobě lzde je nutno dodržovat řadu pravidel lpravidla se netýkají jen záchranáře, ale všech členů týmu i zachraňovaných a evakuovaných osob Obecná pravidla ochrany před proniknutím nebo zanesením nákazy do organismu (1) lK pití i mytí je nutno používat jen prověřenou vodu. lNepoužívat vodu z neověřených zdrojů (ani z těch, které byly před povodní bezpečné – možná kontaminace studny) lV případě nouze vodu převařit (minimálně 10 minut) nebo upravit chemicky (použít lze i SAVO). lNekonzumovat potraviny nechráněné pevnými obaly nebo neprověřené. lV případě odříznutí od civilizace alespoň volit tepelnou úpravu potravin Obecná pravidla ochrany před proniknutím nebo zanesením nákazy do organismu (2) lVe zvýšené míře dodržovat zásady osobní hygieny. lPředevším mýt si často a pečlivě ruce, mj. po styku s povrchy, které mohou být kontaminovány lPokud je to možné, používat k osobní hygieně mýdlo s antibakteriálním účinkem. lZbytečně se nedotýkat uhynulých zvířat, podezřelých předmětů apod. Pamatovat na to, že člověk pouze svými smysly biologické zamoření nezjistí. Obecná pravidla ochrany před proniknutím nebo zanesením nákazy do organismu (3) lSledovat svůj zdravotní stav a při prvních příznacích onemocnění ihned vyhledat pomoc. lV případě mimořádné situaci mohou mít fatální následky i běžné nákazy, navíc počáteční příznaky mohou být nenápadné lPoužívat doporučené prostředky individuální ochrany. I improvizované prostředky osobní ochrany mohou představovat významnou bariéru pro zanesení nákazy do organismu. Obecná pravidla ochrany před proniknutím nebo zanesením nákazy do organismu (4) lPři nouzovém pohřbívání umístit nová pohřební místa nejméně 250 m od zdrojů pitné vody a 70 cm nad úrovní zvodněné vrstvy lNelze použít jednoduchý a univerzální systém ochrany. Hlavním a zásadním pravidlem je proto dodržování pokynů osoby, která zásahu velí. Specifická rizika u mimořádných událostí lJe je nutno počítat se lzhroucením infrastruktury lodříznutím zásování energiemi a vodou lnarušením kanalizace lnarušením dopravní dostupnosti lv teplých oblastech/obdobích nutno počítat s kažením potravin, včetně možnosti přenosu infekce hmyzem; dalším zdrojem infekce mohou být zvířecí mrtvoly Rizika v případě zemětřesení, pádů budov a sesuvů půdy Rizika se primárně týkají postižených osob. Záchranáři ale mohou být ohroženi např. v případě následných otřesů apod. Vznikají poranění podobná válečným, kdy se objevují rosáhlé okrsky zhmožděné tkáně s narušeným cévním (a tedy kyslíkovým) zásobením. Hrozí zvýšené riziko klostridiové infekce takovéto tkáně (plynatá sněť). Zároveň velké riziko infekce z kazících se potravin a zvířecích mrtvol; totéž i při cunami Rizika v případě povodní lV případě povodní připadají v úvaju jiná specifická rizika, zejména jde o leptospirózu, která se normálně šíří zejména v prostředí kanalizace. Jde o chorobu, která má mnoho forem, od mírnější – blaťácká nebo žňová horečka, při které jsou přítomny chřipkové příznaky a bolesti hlavy, až po velmi závažné – Weilova choroba, kdy se vyskytují krvácivé projevy a žloutenka. lVedle leptospirózy opět ve významné míře hrozí opět především trávicí infekce. Rizika v případě pandemií lSituací naprosto specifickou a odlišnou od předchozích by byla významná pandemie některé závažné choroby. lZatímco při povodni či zemětřesení je infekce pouze druhotnou komplikací, při pandemii jde o infekci především. lNelze ovšem zapomenout ani na to, že osoby oslabené určinou infekcí mohou být náchylní také k dalším nákazám. http://czechfolks.com/plus/wp-content/uploads/2013/02/Obr-%C4%8D.1-Povode%C5%88-2002.jpg Konec http://czechfolks.com/plus/wp-content/uploads/2013/02/Obr-%C4%8D.1-Povode%C5%88-2002.jpg [USEMAP]