ZÁKLADNÍ PRINCIPY ANATOMICKÉHO
A FUNKČNÍHO USPOŘÁDÁNÍ
NERVOVÉHO SYSTÉMU
Roman Kopáčik
Seminář pro porodní asistentky 18.10.2012
pro hlavicku RGB

NEUROLOGIE
llékařský obor, zabývající se chorobami:
lCNS (mozek, mícha)
lPNS = nervové kořeny
l pleteně
l periferní nervy
lvč. vegetativních nervů (centrálních i periferních)
lNERVOSVALOVÝCH PLOTÉNEK
lSVALŮ
l
lvýznamný PŘEKRYV PROBLEMATIKY S VĚTŠINOU JINÝCH OBORŮ, zejm. s ortopedií (vertebrogenní
problematika), úrazovou chirurgií, internou (zejm. kardiologie, revmatologie, hematoonkologie,
gastroenterologie), ORL, oční….

NEURON
l= NERVOVÁ BUŇKA
l
l
lzákladní STAVEBNÍ JEDNOTKA nervového systému (CNS i PNS)
l
lTĚLO (obsahuje organely)
lv CNS tvoří šedou hmotu (jádra, mozk. kůru)
lv PNS tvoří ganglia (senzitivní x vegetativní)
l
lVÝBĚŽKY (v CNS bílá hmota, v PNS periferní nervy):
lDENDRITY (krátké, aferentní, obv. několik, na ně napojeny axony jiných neuronů)
lNEURIT (AXON) (eferentní, na konci má terminální větvení - napojení na dendrity, těla či axony
jiných neuronů x na sval. vlákna)
l
neuron_labeled_diagram

TYPY NEURONŮ
l
lpodle TVARU
l
l
l
lpodle PŘÍSLUŠNOSTI K
l NERVOVÝM SYSTÉMŮM
lmotorické   (= motoneurony)
lsenzitivní
lvegetativní (autonomní)
linterneurony (mozek a mícha, nelze je jednoznačně přiřadit k některému z těchto systémů)
l
l
Typy neuronů podle tvaru

PERIFERNÍ NERVOVÁ VLÁKNA
lMYELINIZOVANÁ
lSchwannovy buňky
lmyelinizované úseky
l = internodia (0,1-2mm
l v závislosti na průměru
l axonu – čím silnější, tím delší)
lnemyelinizované
l      =Ranvierovy zářezy
l
lNEMYELINIZOVANÁ
luložena jen v záhybech Schwannových bb. (neobtočených kolem vláken)
l
lDLE FUNKCE (příslušnosti k nerv. systémům) motorická -senzitivní –autonomní
lPERIFERNÍ NERVY: dtto, nebo smíšené (různé typy vláken)
l
l
l
l
Neuron

PERIFERNÍ NERVOVÁ VLÁKNA
lMOTORICKÁ
lbuňky (= motoneurony) v předních rozích míšních + v motorických gangliích některých hlav.nervů
laxony vedou odstředivě (ke svalům), silné, myelinizované
l
lSENZITIVNÍ
lbuňky v gangliích zadních kořenů + některých hlav. nervů
lvedou dostředivě (z kůže a orgánů), síla a stupeň myelinizace dle funkce
l
lAUTONOMNÍ (vegetativní): vždy odstředivě, tenká nemyelinizovaná
lSYMPATICKÁ: 1. bunky v míše, 2. buňky v gangliích blízko míchy (truncus sympaticus)
lPARASYMPATICKÁ: těla 1. buněk v jádrech CNS nebo v sakrální míše, 2. buňky jsou v gangliích ve
stěně orgánů nebo v jejich blízkosti

PERIFERNÍ NERV
ljednotlivá nervová vlákna se shlukují do FASCIKLŮ
l
lperiferní nerv
l je tvořen více fascikly
l
lvše obaleno VAZIVEM
l s cévami (výživa)
lENDONEURIUM
l(kolem nerv. vláken)
lPERINEURIUM
l (kolem fasciklů)
lEPINEURIUM
l (kolem celého nervu)
Periferní nerv

FUNKCE NEURONU
lPŘENOS NERV. VZRUCHU
l
lMEMBRÁNA, různě propustná pro různé molekuly a ionty (polopropustná = semipermeabilní), význam má
jejich náboj
l
lV KLIDOVÉM stavu je nervová membrána POLARIZOVANÁ
l (vnitřek oproti vnějšku záporný – cca -70 mV)    (vně Na+ a Cl-, uvnitř K+ a anionty bílkovin)
l
lPŘI PODRÁŽDĚNÍ –zvýšení propustnosti pro Na+ (směrem dovnitř)      è DEPOLARIZACE
l
lpoté REPOLARIZACE pomocí ↑ propustnosti pro K+
l
Depolarizace 2

FUNKCE NEURONU - 2
lnakonec návrat k původnímu stavu pomocí Na+ a K+ pump
l
luvedený způsob změny membránového potenciálu umožní ŠÍŘENÍ VZRUCHU PO DANÉM NEURONU či jeho
výběžcích
l
lzákon „VŠE NEBO NIC“ – podprahové podráždění vzruch nevyvolá, nadprahové (pak už jakkoli silné)
vzruch vyvolá
l
lv klidu na membráně
l KLIDOVÝ POTENCIÁL
l
lvzruch=
l AKČNÍ POTENCIÁL
l
Depolarizace

SYNAPSE  NERVOVÝCH BUNĚK
lpřenos vzruchu MEZI NERVOVÝMI BUŇKAMI = SYNAPSE
l
lpřenos je pouze JEDNOSMĚRNÝ (z terminálního větvení axonu na násl. neuron – nejčastěji na
dendrity, event. tělo, méně na axon)
l
lCHEMICKY = uvolnění MEDIÁTORU z terminálního větvení axonu 1. neuronu è vazba na receptory na
2.neuronu (x svalu, kde opět vyvolá akč. potenciál…)
l ↓
lvyvolá podráždění
l x útlum membrány dendritu
l
lMEDIÁTORY
lEXCITAČNÍ
l (Na, A, Ach, Ser, glutamát..)
lINHIBIČNÍ (GABA)
l
Synapse

NERVOSVALOVÁ PLOTÉNKA
Nervosvalová ploténka
lspecifický DRUH SYNAPSE
lpresynapticky: terminální větvení axonu motoneuronu
lpostsynapticky: membrána svalového vlákna
lACETYLCHOLINERGNÍ
lvazba na receptory sval. membrányèakční potenciál è kontrakce sval.vlákna
l
lACH následně
lzpětně vychytáván presynapticky
lštěpen acetylcholinesterázou
l
lporuchy NS přenosu
lpresynaptické (↓ACH)
lpostsynaptické
l (↓ x dysfunkce receptorů)
l

SVALY
lPODLE STAVBY:
lKOSTERNÍ (příčně pruhované) (sv.vlákna s mnoha jádry, vůlí ovlivnitelné)
lHLADKÉ (samostatné sval. buňky, vnitřní orgány, neovlivnitelné)
lSRDEČNÍ (vůlí neovlivnitelný)
Svalovec Muscular-System2

SARKOMERA (ZÁKL. STAV. JEDNOTKA)
l2 typy vláken (MYOFILAMENT)
ltenká (aktin + troponin + tropomyozin, zakotvena ve stěně)
lsilná (myozin, ve středu sarkomery)
Svalové vlákno
lpo aktivaci svalu dojde pomocí Ca2+ iontů (ze sarkopl.retikula kolem sval. vláken) k odkrytí
vazeb.míst na aktinu
lè na ty se váže myozin
lè silná vlákna „ručkují“ po tenkých
lè zkrácení sarkomery
lè SVALOVÁ KONTRAKCE
l
lřetězec sarkomer = MYOFIBRILA

STAVBA SVALU
lřetězce sarkomer = MYOFIBRILY
l
lskupina myofibril, obklopená společným sarkopl. retikulem a vazivem (endomyziem) = SVAL. VLÁKNO
l
lsnopce svalových vláken = SVALOVÉ FASCIKLY (obklopené perimysiem)
l
lskupiny fasciklů, obklopené epimysiem = SVALY
l
Kosterní sval

FUNKCE SVALU: POHYB + POLOHA TĚLA
Motorická jednotka 3 Motorická jednotka
lřízeno pomocí nervového systému
l
l(II.) MOTONEURONY v předních rozích míšních + v jádrech hl. nervů
lcentrálně řízeno z kortexu (I. motoneurony) cestou pyramidové dráhy
l
lMOTORICKÁ JEDNOTKA = základní funkční jednotka pohyb. aparátu
lskupina sval. vláken (3-200), zásobená z 1 motoneuronu

MOZEK
Mozek v kalvě2 Mozek
lKONCOVÝ MOZEK (telencefalon)
lmozk. laloky (kůra + bílá hmota vč. corpus calosum) + bazální ganglia
lMEZIMOZEK (diencefalon)
lthalamus + hypothalamus
lMOZKOVÝ KMEN
lmesencefalon + pons + prodl. mícha (oblongata)
l
l

MOZKOVÉ LALOKY (4)
lčelní
l (frontální)
l
ltemenní
l (parietální)
l
ltýlní
l (okcipitální)
l
lspánkový
l (temporální)
l
lobes-of-the-brain-picture

FUNKCE – FRONTÁLNÍ LALOK
lMOTORIKA
lprimární + asociační
lfrontální okohybné pole
l
lBROCCOVO CENTRUM
lřečová exprese
l
lna bazi ČICHOVÉ centrum
l
lPREFRONTÁLNĚ:
lkomplexní plánování činností (exekutivní funkce)
ldesinhibice v SOCIÁLNÍM CHOVÁNÍ: dětské x naopak hrubé, vulgární chování
lCHŮZE (astázie – abázie)
l
Mozek - laloky a nejdůležitější oblasti

PARIETÁLNÍ A OKCIPITÁLNÍ LALOK
lOKCIPITÁLNĚ
lZRAKOVÁ oblast
lprimární + asociační
l
lPARIETÁLNĚ
lSENZITIVITA
lprimární + asociační
l
l
l+ ASOCIAČNÍ OBLASTI:
lvnímání tělesného schématu (NEGLECT SYNDROM)
lvnímání vizuálně prostorových vztahů (AGNÓZIE)
lna dominantní hemisféře AGRAFIE, ALEXIE, AKALKULIE, PRSTNÍ ANOZOGNOZIE, PORUCHA PRAVOLEVÉ
ORIENTACE
l
l
Mozek - laloky a nejdůležitější oblasti

FUNKCE TEMPORÁLNÍHO LALOKU
lSLUCHOVÁ OBLAST
lprimární + asociační
l
lWERNICKEHO centrum
lřečová percepce
l
lLIMBICKÝ SYSTÉM
l (palleo a archikortex = meziotemporální struktury = hippocampus, amygdala, g. parahippocampalis)
lDLOUHODOBÁ PAMĚŤ
lmodulace afektivity (EMOCÍ)
lvliv na SEXUÁLNÍ chování
lcentrální zakončení ČICHOVÝCH drah
lzakončení VEGETATIVNÍ AFERENTACE
l
Mozek - laloky a nejdůležitější oblasti limbický systém

DIENCEFALON (STŘEDNÍ MOZEK)
lTHALAMUS
l„přepojení“ senzitivních drah (3. neuron)
lléze: kontralaterální BOLESTI
l + PORUCHA CÍTIVOSTI
l
lHYPOTHALAMUS
lovlivnění AUTONOMNÍCH F-CÍ
lSPÁNKOVÝ režim (in-, hypersomnie)
lTERMOREGULACE
lvodní a elektrolytová rovnováha
ldiabetes insipidus
lporuchy PŘÍJMU POTRAVY
lobezita, kachexie
lřízení produkce HYPOFYZ. HORMONŮ
l
thalamus-hypothalamus

MOZKOVÝ KMEN
lMNOŽSTVÍ STRUKTUR NA MALÉM PRŮŘEZU: i malá léze má velký dopad
lléze = KOMBINACE POSTIŽENÍ JADER hl. nervů A PROBÍHAJÍCÍCH DRAH (senzitivních, motorických, event.
dalších)
l
l
l
lZKŘÍŽENÉ
l HEMIPARÉZY
l
l
l
lLOCKED-IN
l
lEV. KOMA +
l     KVADRUPARÉZA
l
Mozkový kmen výběr

l
Vegetativní nervový systém


ŘÍZENÍ
MOTORIKY
l1. (centrální) motoneuron: GYRUS PRECENTRALIS
l
lè PYRAMIDOVÁ DRÁHA
lodbočky k jádrům hlav.nervů
l
lKŘÍŽÍ SE v obl. přechodu prodloužené a krční míchy
lLEVÁ POLOVINA TĚLA ZÁSOBENA Z PRAVÉHO KORTEXU A NAOPAK
ldále probíhá míchou kontralaterálně
l
l2. (periferní) motoneuron: PŘEDNÍHO ROHY MÍŠNÍ
l
lè periferní nerv  è sval
l
l
l
PyramidalTract

MOZEČEK
lZADNÍ JÁMA lební
l2 HEMISFÉRY + VERMIS
lna povrchu kůra (šedá)
luvnitř bílá hmota
l
lFUNKCE:
lovlivnění SVALOVÉHO TONU
lřízení SVALOVÉ SOUHRY (synegie)
lřízení provádění CÍLENÝCH POHYBŮ
ludržování VZPŘÍMENÉ polohy těla
l
lè organizace a koordinace pohybu jednotlivých svalů během pohybu
lè rychlá korekce směru a rozsahu pohybu
lè význam v udržování rovnováhy (v klidu i při pohybu)
l
l
Mozeček

EXTRAPYRAMIDOVÝ SYSTÉM
l= MOTORICKÉ OKRUHY, KTERÉ NEPROBÍHAJÍ CESTOU PYRAM. DRÁHY
l
lstruktury, účastnící se na ŘÍZENÍ MOTORIKY (mimo primárního motor.kortexu, pyramidové dráhy a
morečku)
l
lnemá samostatnou úlohu, zodpovídající za specifické motorické funkce è součást celkového systému
řízení motoriky
Bazální ganglia 2
lBAZÁLNÍ GANGLIA: = jádra šedé hmoty v hloubce hemisfér
 ncl. caudatus + putamen (dohromady striatum),
 pallidum, nucleus subthalamicus, substantia nigra
ls nimi propojené kmenové struktury a kortikální oblasti
l

EXTRAPYRAMIDOVÝ SYSTÉM 2
lřada NEUROTRANSMITERŮ - ovlivnění (↑/↓) – běžná SOUČÁST TERAPIE
ldopamin – nigrostriatální dráha
lacetylcholin – striátum
lGABA – malé inhibiční neurony striáta
lglutamát – propojení s kortexem)
l
lu jednotlivých struktur NEJSOU ZNÁMY KONKRETNÍ FUNKCE
l
lFUNKCE CELÉHO SYSTÉMU V SOUHRNU:
lřízení SVALOVÉHO TONU (napětí) – aby délka svalu odpovídala vzdálenosti mezi začátkem a úponem
svalu
lvytváření SOUHYBŮ (synkinéz) – zejm. souhyb horních končetin při chůzi apod.
lvytváření a řízení AUTOMATICKÝCH A ZAUTOMATIZOVANÝCH POHYBŮ (chůze, mrkání…)
lřízení MIMIKY

AFERENTACE
lPŘÍJEM INFORMACÍ ze zevního i vnitřního prostředí pomocí:
lsenzitivního systému (dotyk, teplo, chlad, vibrace, propriocepce, bolest)
lsenzorických systémů (zrak, sluch, chuť, čich)
lna takto získané informace organismus – po jejich centrálním zpracování – REAGUJE
l
lSENZIBILITA = cítivost
lvstup pomocí RECEPTORŮ: specializované skupiny buněk, reagují na mechanické, termické či chemické
podněty a převádějí je na bioelektrické potenciály.
lEXTEROCEPTORY = umístěny na povrchu těla, např. v kůži
lPROPRIOCEPTORY = v pohyb.aparátu (svalech, šlachách)
lINTEROCEPTORY = v cévách a vnitřních orgánech
lspecifické receptory senzorické (tyčinky, čípky, vláskové buňky, chuťové pohárky)
l

SENZITIVNÍ DRÁHA
l1. NEURON = PRIMÁRNÍ SENZITIVNÍ NEURON
lPSEUDOUNIPOLÁRNÍ
ltělo v gangliích zadních kořenů
levent. hlavových nervů – zejm. ggl. Gasseri n. trigemini
lv periferii navazuje na receptory
lcentrální výběžek vstupuje do míchy
l
l2. NEURON = MÍŠNÍ
ljádra zadních rohů ve všech segmentech
lnebo jádra zadních provazců na rozhranní C a prodloužené míchy
l
l3. NEURON = THALAMUS
lprojekce cestou capsula interna kortikálně: do Gyrus postcentralis

CENTRÁLNÍ SENZITIVNÍ DRÁHY
SYSTÉM ZADNÍCH PROVAZCŮ = LEMNISCUS MEDIALIS
Centrální výběžky primárních senzitivních neuronů zadních kořenů běží bez zkřížení v zadních
provazcích, přepojí se v jádrech zadních provazců na rozhraní C a prodloužené míchy (ncl.Cuneatus a
Gracilis) a pak se kříží
HLUBOKÉ ČITÍ (PROPRIOCEPCE + VIBRACE )
SPINOTHALAMICKÝ SYSTÉM
V zadních rozích se hned ve vstupních segmentech přepojí na sekundární neurony, jejichž výběžky se
kříží (před centrálním kanálkem) a pak běží kontralaterálně
POVRCHOVÉ ČITÍ (TEPLO + BOLEST + DOTYK)
OBDOBNĚ TRIGEMINOTHALAMICKÝ SYSTÉM

TRANSVERZÁLNÍ ŘEZ MÍCHOU
l
File:Spinal cord tracts - English.svg

THALAMOKORTIKÁLNÍ SYSTÉM
lZ nucleus ventralis posterolateralis a posteromedialis thalamu
l
ldo GYRUS POSTCENTRALIS (S1) = PRIMÁRNÍ SOMATOSENZITIVNÍ KOROVÁ OBLAST
l
levent. Do S2 v parietálním operculu
Somatotopic organisation postcentral gyrus sensory

PERIFERNÍ SENZITIVNÍ SYNDROMY
Areae radiculares   (= dermatomy)


PERIFERNÍ SENZITIVNÍ SYNDROMY
Areae nervinae