Úvod do MIKROBIOLOGIE Filip Růžička Mikrobiologický ústav LF MU a FN u sv. Anny v Brně Přednáška pro II. r. VL 2015 Vše začalo Leeuwenhoekem (1632-1673-1723) (a) Původní kresba A.L., (b) Campylobacter rectus, (c) Selenomonas sputigena , (d) ústní koky (e) Treponema denticola, (f) Leptotrichia buccalis Historie mikrobiologie I. Objev bakterií Antonius van Leeuwenhoek - 1676– pomocí jednoduchých silných čoček pozoroval množství objektů (pepřový nálev) – objev bakterií, kvasinek; poprvé popsal prvoky II. Období morfologické - trvá asi 200 let po Leewenhoekově objevu - popis a potvrzení existence bakterií Friedrich Muller (1730 – 1781) pokračovatel van Leewenhoekův - spisovné taxonomické názvy organismů Christian Gottfried Ehrenberg (1795 – 1876) 1838 - spis o taxonomii bakterií Edward Jenner (1749 – 1823) konec 18. století - „očkování“ proti černým neštovicím III. Období fyziologické - vzniká metodika mikrobiologické práce - mikrobiologie formována jako teoretická a experimentální vědní disciplína Louis Pasteur (1822 – 1895) - 1857 –1861 prokázal, že mikroorganismy jsou příčinou etanolového, mléčného a máselného kvašení - prokázal existenci bakterií ve vzduchu, k jejich pěstování začal používat živné půdy - zjistil původce slezinné sněti, cholery drůbeže, červenky u prasat aj. - vypracoval základní metody ochranného očkování zeslabenými kulturami (vakcína proti sněti slezinné a proti vzteklině) - vědecky vyvrátil teorii naivní abiogeneze - pasterizace Robert Koch (1843 – 1910) - popsal původce řady nakažlivých chorob (Vibrio cholerae, Mycobakterium tuberculosis) - zavedl barvení bakterií anilínovými barvami - souhrnně popsal přípravu pevných půd pro kultivaci bakterií, zavedl techniku izolace čisté kultury - objev příčinného vztahu infekční choroby a bakterií – Kochovy postuláty Kochovy postuláty 1) Mikroorganizmus musí být pozorován ve všech nemocných jedincích a v žádném zdravém 2) Musí být izolován z nemocného jedince a vypěstován mimo něj v laboratoři v čisté kultuře 3) Zdravý pokusný objekt musí po naočkování dostatečného počtu jedinců této čisté kultury onemocnět a vykazovat stejné příznaky onemocnění jako v bodě 1. 4) Z tohoto onemocnělého pokusného objektu musí být izolován mikroorganismus identický s tím, který byl pozorován a izolován v původním nemocném jedinci. I. Mečnikov (1845 – 1916) - význam bílých krvinek v boji proti patogenním mikroorganismům; nositel Nobelovy ceny P. Ehrlich (1854 – 1915) - chemik; zakladatel chemoterapie; nositel Nobelovy ceny E. Ch. Hansen (1842 – 1909) - výzkum kvasinek a kvašení H. Ch. Gram (1853 – 1938) 1884 – barvení bakterií v tkáních, Gramovo barvení jedním z možných způsobů třídění I. Semmelweis (1818 – 1865) - zavedl dezinfekci rukou v nemocnicích J. Lister (1827 – 1912) - zavedl antisepsi (sterilizační a dezinfekční postupy) D. I. Ivanovskij – r. 1892 – objev viru tabákové mozaiky (první objevený virus vůbec) A. Fleming (1881 – 1955) - 1929 objev antibakteriálních účinků penicilínu; nositel Nobelovy ceny E. B. Chain (1906 – 1979) - britský biochemik popsali biochemickou podstatu účinků penicilinu; zavedli jeho výrobu, popsali dávkování; spolu s Flemingem nositeli Nobelovy ceny S. Prusiner - r. 1987 – objev prionů (v r. 1997 Nobelova cena za tento objev) A další Lékařská mikrobiologie soubor věd o mikroorganismech čili mikrobech, které mají význam v medicíně humánní, případně i veterinární • patogenní mikroby, které vyvolávají onemocnění lidí nebo zvířat • mikroby, které se u nich nalézají jen jako tzv. normální mikroflóra • vzájemné vztahy mezi mikroby a jejich hostitelem • vztahy mezi mikroby a prostředím Klinická mikrobiologie část lékařské mikrobiologie, zabývající se etiologií, patogenezí a diagnostikou onemocnění vyvolaných mikroby Další mikrobiologie • sanitární • prostředí (půdní, vody apod.) • rostlinolékařská • potravinářská • průmyslové mikrobiologie Příbuzné obory: • epidemiologie • imunologie • hygiena bakterie bakteriologie mikromycety (plísně a kvasinky) mykologie (řasy) (algologie) parazité parazitologie prvoci protozoologie helminti helmintologie členovci entomologie viry virologie mikrobiologie obecná × mikrobiologie speciální Co nutno znát o agens „Představení“ mikroba: jak vypadá, co způsobuje a proč, jak se infekce diagnostikuje, jak se léčí, tj. věci významné z praktického hlediska 1. Klasifikace a charakteristika Zařazení + typ buňky (eukaryotická/prokaryotická), příp. nebuněčný organizmus či protein) Je to bakterie, kvasinka, plíseň, či prvok? Morfologie + barvení Je bakterie kok, tyčinka, vlákno, spirála? G+, G-, nebo se barví jinak? Jak jsou buňky navzájem uspořádány? Tvoří spory, pouzdra, granula? Je virus obalený? Jakou má kapsidu? Aj. 2. Fyziologie, biochemie, genetika, odolnost Typ metabolismu Je to aerob/anaerob aj.? Odolnost Je odolný, či choulostivý? Růstová náročnost (viz praktika) jak se kultivuje a jak dlouho roste - (běžné bakterie 24 hod, např. T. pallidum nekultivovatelná, dermatofyty - 3-4 týdny, TBC až 12 týdnů, viry – jen na živých buňkách, aj.) Biochemie je-li specifická, významná pro diagnostiku (př. Enterobacteriaceae) Antigeny Tam kde to významné pro diagnostiku (např. Enterobacteriaceae, vibria, streptokoky, meningokoky, hemofily, některé viry atd.) Genetika je-li významná pro rezistenci na ATB, faktory patogenity a virulence apod. 4. Patogenita Které choroby či syndromy vyvolává česká a latinská (!) jména chorob, nejvýznamnější příznaky a průběh choroby 5. Patogeneze Brána vstupu, šíření tělem, vylučování? Jak vznikají příznaky? Které jsou faktory patogenity? 6. Imunita Vzniká vůbec? Krátkodobá, nebo doživotní, humorální, či celulární? 7. Epidemiologie Zdroj infekce: člověk, zvíře, nebo prostředí? Jak se přenáší 9. Prevence, případně profylaxe Očkuje se, nebo se imunizuje pasivně? O jaký typ očkovací látky jde? 10. Terapie Co je lékem volby? (klíčové příklady – S.pyogenes - PNC apod.) Pokud antibiotikum, tak které? 8. Laboratorní diagnostika (viz praktika) Průkaz přímý - průkaz příslušného agens (mikroskopie, kultivace, antigeny, NK) – viz praktika nepřímý - průkaz protilátek – viz praktika Co se nemocnému odebírá Jak se to vyšetřuje (indikace vyšetření) Když kultivací, nechce to zvláštní půdu? Doba kultivace? Jak se izolát blíže určí? Interpretace nálezu (Co se považuje za pozitivní nález, význam) Připouštěcí test 20 základních otázek Požadovaná min. úspěšnost 70 % Praktická část Teoretická část 3 otázky – jejich písemné zpracování + ústní prezentace Jak tedy na zkoušku… Zkušební otázky = osnova strukturovat odpověď, vybrat vhodné příklady Okruhy otázek: - Klinická mikrobiologie (ATB, etiologie aj.) - Bakteriologie - Virologie, mykologie, parazitologie – viz výše (! i viry, paraziti a houby) !! Nepodcenit !! Etiologie Antibiotika a další antimikrobiální látky Praktické znalosti prezentované na praktických cvičeních Paul de Kruif: Lovci mikrobů Paul de Kruif: Bojovníci se smrtí Doporučená literatura