1 Ekonomika zdravotnictví Přednáška pro Lékařskou fakultu MU 10. března - 26. května 2015 2 Obsah přednášky •Základní ekonomické souvislosti zdravotnictví • trh zdravotní péče • tržní selhání • další (ekonomické) důvody pro vliv státu • •Zdravotnický systém • financování • – Tržní mechanismus zjednodušeně 3 TRH CENA D S D – demand = poptávka S – supply = nabídka množství statku, které jsou kupující množství statku, které jsou prodáva- ochotni koupit při dané ceně jící ochotni prodat při dané ceně Zdravotní péče (ZP) •Subjektivní (versus) objektivní potřeba zdravotní péče vedou k poptávání ZP • •Uspokojení této potřeby – spotřeba ZP • •Nabídka je dána sítí zdravotnických zařízení (zájem pacienta vs. „ekonomické zájmy“, indukovaná poptávka) 4 5 Trh zdravotní péče P Q D D - pacienti S – zdravotnická zařízení P – price = cena Q – quantity = množství ZP S PE QE Tržní selhání •Nedokonalá konkurence… • •Asymetrické informace… • •Veřejné statky •(veřejně poskytované statky ≈ smíšené statky) • •Externality •(pozitivní a negativní) 6 Tržní selhání na trhu ZP •Na trhu zdravotní péče (ZP) se vyskytují téměř všechna tržní selhání. Jedinou výjimkou je „veřejný statek“. ZP není veřejným ale (pouze) veřejně poskytovaným statkem. Tím je myšleno to, že ZP je z větší části hrazena pomocí veřejných zdrojů. 7 Důsledky tržních selhání •Trh není alokačně efektivní (produkuje se méně při vyšší ceně) • •Nutno vypořádat se asymetrií informací • •Poptávka po statku (ZP) je obtížně zjistitelná • •Vzhledem k pozitivní externalitě se produkuje méně než odpovídá společenskému zájmu 8 Makro důvody pro státní zásahy •Význam zdraví pro společnost a pro ekonomiku • •Lidé disponují výrobním faktorem práce (zdravější populace = více práce = možnost vyššího výkonu ekonomiky) • • 9 Zdravotnický systém •„…organizační celek uspořádaných vztahů mezi veřejností, poskytovateli zdr. péče, financujícími subjekty a orgány reprezentujícími vládní politiku, v jehož rámci se uskutečňuje zdravotní péče.“ •(Durdisová, 2005:91) • •Jeho organizace je zásadní položkou zdravotní politiky. 10 Zdravotnický systém - prvky •Základními prvky zdravotnického systému jsou: • •pacienti/veřejnost •zdravotnická zařízení - poskytovatelé •(plátci) •stát 11 12 Financování zdravotní péče •Financování zdravotnického systému je závislé na formě poskytování zdravotní péče, která může být: • •tržní, •smíšená/polotržní nebo •netržní. 13 Formy financování (1) • •daňové výnosy: Občan Zdravotnická zařízení Stát Služby Daně Proplácení služeb 14 Formy financování (2) •Soukromé zdravotní pojištění: • Soukromá pojišťovna Zdravotnická zařízení Občan Služby Platba za služby Platby nebo příspěvky 15 Formy financování (3) •Veřejné zdravotní pojištění: • Stát Pojišťovny Občan Plnění Zdravotnická zařízení Legislativa Legislativa+platba pojistného Pojistné Proplácení služeb Platba 16 Veřejné zdravotní pojištění (VZP) •Základní charakteristiky VZP jsou: •volný přístup do systému, •neexistence vazby mezi zdravotním stavem a výškou pojistného, •čerpání péče nikoli podle rozpočtového omezení, ale dle objektivní potřeby a zdravotního stavu, •vazba příjmů a výdajů zdravotních pojišťoven na národohospodářské veličiny. • Durdisová, 2007:328 17 Čerpání péče z veřejného zdr. poj. •Z veřejného zdr. pojištění můžeme čerpat: •léčebnou péči, •pohotovostní a záchrannou službu, •preventivní a dispenzární péči, •léky a zdravotnické pomůcky, •lázeňskou péči, •dopravu nemocných, •závodní preventivní péči aj. 18 Čerpání prostředků z veřejného zdravotního poj. •Způsoby čerpání prostředků z VZP jsou: •platba za výkon (výkony jsou bodovány a hodnota bodu je stanovena ex post), •platba za diagnózu (DRG), •kapitační platba (platba „na hlavu“ – za pacienta), •platba za ošetřovací den • •účelové paušály a •bonifikace za dosažení určitého cíle. 19 Financování - data (1) Výdaje na zdravotnictví (veřejné a soukromé) v letech 2007 až 2013 (v mil. Kč) 2007 2008 2009 2010 2011 2012* 2013* Výdaje 241 935 264 520 291 646 289 035 287 768 293 635 290 943 z toho: veř. 206 563 218 719 243 692 243 281 242 410 246 918 246 562 soukr. 35 370 45 801 47 954 45 754 45 358 46 717 44 381 Zdroj: ÚZIS. Zdravotnická ročenka ČR 2013. 2014:205 * Předběžný odhad 20 Financování - data (2) Veřejné výdaje na zdravotnictví v letech 2007 až 2013 (v mil. Kč) Výdaje/Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 20131 ze st. a m. rozpočtů 22 851 21 439 26 034 20 781 16 863 15 648 16 657 ze zdr. pojištění 183 713 197 280 217 658 222 500 225 547 231 270 229 905 Celkem 206 563 218 719 243 692 243 281 242 410 246 918 246 562 Zdroj: ÚZIS. Zdravotnická ročenka ČR 2013. 2014:205 1 Předběžný údaj 21 Financování data (3) Česká republika 7,5 Slovensko 7,9 Finsko 9,0 Polsko 6,9 Španělsko 9,3 Japonsko 10,0 Dánsko 10,9 Velká Británie 9,4 Švédsko 9,5 Maďarsko 7,9 Norsko 9,9 Slovinsko 8,9 SRN 11,3 USA 17,7 Zdroj: WHO, World health statistics, 2014, [on-line]. [cit. 2015-03-13]. dostupné z URL: http://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/en/ Výdaje na zdravotnictví v poměru k HDP ve vybraných zemích v r. 2011 (v %) Shrnutí •Z více než 84% je zdravotnictví v ČR financováno z veřejných zdrojů (Dánsko). •Oproti roku 2006 (před zavedením regulačních poplatků) vzrostl podíl soukromých zdrojů „pouze“ o 2,8 p. b. •Klesá podíl výdajů ze státního a místních rozpočtů (od r. 2006 o 5 p. b.; resp. z 10% na 5%) 22 Stát ve zdravotním systému (ZS) •Funkce státu ve ZS: •Může být plátcem •Může být zřizovatelem ZZ • •Figuruje jako „stát“ – reguluje a koordinuje ostatní prvky systému. • Provádí zdravotní politiku 23 •ZLÁMAL, J. - BELLOVÁ, J. Ekonomika zdravotnictví. 2. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2013. 249 s. ISBN 978-80-7013-551-8 • •Statistické údaje: •Ústav pro zdravotnické informace a statistiku •webové stránky: www.uzis.cz •Světová zdravotnická organizace •webové stránky: www.who.int • 24 Doporučená literatura