FORMY EDUKACE Beharková Natália Forma studia: bakalářské kombinované 4. semestr FORMY EDUKACE Øorganizační rámec výuky, tj. vyučování a učení Ø Øsouhrn organizačních opatření a uspořádání výuky (vzdělávání) při realizaci určitého vzdělávacího procesu s kým a jak pracujeme „kde“ výuka probíhá Každá z organizačních forem vytváří vztahy mezi edukátorem, edukantem, obsahem a prostředky vzdělávání. Existuje mnoho kritérií dělení Mužík Jaroslav Didaktické principy, formy a metody vyučování a učení dospělých (struktura a glosář hlavních pojmů z andragogické didaktiky) V andragogice (vzdělávaní dospělých) při rozlišování forem je nutno upřednostňovat zejména dvě kritéria: Kritérium didaktické (tj. umožnit účastníkům soustředit se na výuku a naučit se v daném čase co nejvíce), Kritérium ekonomické (hospodárné využívání nákladů spojených s uvolňováním účastníků z pracovního procesu, jejich cestováním, ubytováním apod.). Podle těchto kritérií rozlišujeme tyto základní didaktické formy ve vzdělávání dospělých: Přímá výuka, kombinované vzdělávání, distanční vzdělávání a sebevzdělávání. Další dělení organizačních forem výuky – individuální, hromadná, skupinová, individualizovaná, projektová, modulová, týmová atd. ve zdravotnickém prostředí jde zejména o individuální, skupinovou, hromadní tzn. ve zdravotnickém zařízení je dělení organizační formy edukace zejména dle organizačního uspořádání edukace a interakce mezi edukátorem a edukantem FORMY EDUKACE – DĚLENÍ (PALÁN, 2002) včasové uspořádání vedukační (vyučovací) prostředí vorganizační uspořádání studujících vinterakce lektor – posluchač vstav systému, v nichž vzdělávání probíhá vzaměření pg. akce přímá nepřímá smíšená přímá - přímí kontakt edukátora s edukovaným; nejvíce využívaná v zdravotnickém prostředí; dle zpětné vazby, nebo aktuální potřeby operativní řešení nepřímá - edukant není v přímém kontaktu s edukátorem; např. e-lerning, práce s textem, korespondence, skype, sociální sítě smíšená – kombinace předchozích dvou variant Organ. formy výuky podle vztahu k osobnosti žáka výuka individuální individualizovaná skupinová hromadní (kolektivní) charakteru výukového prostředí výuka ve třídě/posluchárně v odborných učebnách/laboratořích v dílně na školním pozemku a v přírodě, terénu atd. v muzeu, v koutku tradic učebně výrobní jednotka vycházka nebo exkurze domácí úlohy, úlohy pro samostatnou práci mimo výuku délky trvání vyučovací hodina (základní výuková jednotka) zkrácená nebo prodloužená výuková jednotka vysokoškolská přednáška, seminář, cvičení, speciální kurz… Průcha, J. Pedagogická encyklopedie (2009) VOLBA FORMY EDUKACE Vždy s ohledem na: vvytýčený cíl vobsah probíraného tématu vpřipravenosti a individuálním/specifickým potřebám edukanta INDIVIDUÁLNÍ FORMA EDUKACE vzohledňuje individuální potřeby konkrétního edukanta vprobíhá na pokoji, v ambulanci, vyšetřovně Výhody Nevýhody vedukační plán je stanoven dle individuálních potřeb konkrétního edukanta vkooperace/ výměna zkušeností edukanta s dalšími edukanti není možná vpřizpůsobení tempa, obsahu edukace a potřebám edukantovi včasová neefektivita edukátora vzhledem k počtu edukantů vopakovaná zpětná vazba mezi účastníky (edukátorem a edukantem) – prostor pro ověření pochopení osvojených poznatků, prostor pro dotazování… vefektivita učení vmotivace a aktivita edukanta vosobní vztah mezi zainteresovanými vpro osoby se specifickými potřebami učení, sníženým intelektem, nedostatečnou gramotností, emocionální nestabilitou… Např. aplikace nízkomolekulárního heparinu, inzulinu, inhalace, ošetřování stomie… INDIVIDUALIZOVANÁ FORMA EDUKACE vindividualizace výuky zdůrazňuje didaktický princip individuálního přístupu k žákům, vnitřní diferenciaci, tj. diferenciace cílů i metod výuky, avšak při zachování hromadná (frontální) výuky. Např. Daltonský plán Tři základní principy vzodpovědná svoboda/volnost – učit se zacházet se svobodou, získat odpovědnost vsamostatnost – učit se samostatně pracovat vspolupráce – učit se pracovat v kolektivu -autorka Helen Parkhurstová (1886-1973) Daltonský plán (zdroj: Wikipedie online, staženo dne 12.3.2015 http://cs.wikipedia.org/wiki/Daltonsk%C3%BD_pl%C3%A1n Tři základní principy vzodpovědná svoboda/volnost – učit se zacházet se svobodou, získat odpovědnost vsamostatnost – učit se samostatně pracovat vspolupráce – učit se pracovat v kolektivu -autorka Helen Parkhurstová (1886-1973) -mezi učitelem a žákem existuje určitá úmluva o harmonogramu práce na určité období; žák rozhoduje sám o své práci, sám si určuje tempo, učí se spolupracovat s ostatními žáky. -v podmínkách našeho školství - zařazuje se jako doplněk k tradičnímu školnímu systému; každá škola si sama rozhoduje o jeho uplatnění/využití SKUPINOVÁ FORMA EDUKACE vrůzně velké skupiny, individuální počet edukantů ve skupině např. párová výuka počet 2 osob, nebo optimální 3-5 vnejčastěji – svépomocné skupiny, lázeňská rehabilitační péče, léčebná péče v léčebnách/ozdravovnách vmožnosti využití - zdravý i chronicky nemocní jedinci vvedení skupiny – edukátor nebo zkušený edukant vvznik skupiny - neformálně – na základě vlastního zájmu - formálně – na základě kritérii (např. druh nemoci, úroveň vědomostí/dovedností, pohlaví, věk); heterogenní a homogenní skupiny vzohledňujeme míru kritérií, interpersonální vztahy event. přání členů skupiny vdiskuse, brainstorming Výhoda / nevýhoda homogenní skupina & heterogenní skupina Nevýhoda – nerovné zapojení edukantů ve skupině http://www.tvujzivot.cz/userdata/pictures/NAB%C3%8DDKA%20PR%C3%81CE/t%C3%A1hnouc%C3%AD%20lano.jpg Homogenní skupina – základní rysy – stejný zdravotní problém/druh nemoci, přibližně stejné vědomosti, dovednosti, zkušenosti edukantů Dětská léčebna – edukace rodičů dětí s respiračním onemocněním v rámci jednoho oddělení/skupiny HROMADNÁ (FRONTÁLNÍ) FORMA EDUKACE vširoký záběr edukantů vobsah stejný pro všechny edukanty vpřednáška, seminář, výklad učiva výhody nevýhody včasová efektivita vomezení individuálního přístupu a potřeb konkrétního edukanta vsdělení stejného obsahu všem edukantům vminimální zpětná vazba v vpasivita edukantů Např. preventivní programy – zdravá výživa, životní styl, rizikové faktory; lázeňské přednášky LITERATURA Metodický portál: inspirace a zkušenosti učitelů, online dostupné na http://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/15019/VYUKOVE-METODY-KOMPLEXNI---1-CAST.html/ Palán, Z Formy vzdělávání (výuky) dospělých, online dostupné na http://www.andromedia.cz/andragogicky-slovnik/formy-vzdelavani-vyuky-dospelych Juřeníková, P. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi, Praha:Grada, 2010, s. 77, ISBN978-80-247-2171-2 Průcha Jan, Pedagogická encyklopedie Praha: Portál, 2009, s. 935, ISBN 978-80-7367-546-2