Buňka:
životní projevy
Dělění
Růst
Příjem látek
Výdej látek
Pohyb
Smrt
Buněčný cyklus
sled dějů v buňce mezi 2 mitózami za vzniku
2 dceřinných buněk (vč. mitózy)
Fáze buněčného cyklu
 G1 (postmitotická), K1
 S (syntetická DNA),
 G2 (premitotická), K2
 M (mitóza) K3
G0
 G1 – fáze: postmitotický růst buňky; intenzivní
sestavování nových organel – syntéza proteinů,
jak strukturních, tak i enzymů a regulačních
proteinů, [chromosom = 1 chromatida]
(délka fáze závisí na typu buňky ± 11 hod.)
 S – fáze: replikace DNA v jádře  [chromosom =
2 chromatidy], replikace centriolů; (asi 8 hod.)
 G2 – fáze: postsyntetické zmnožení organel ,
syntéza tubulinu; (3-4 hod.)
 M – fáze: (mitóza) (± 1 hod.)
 G0 – fáze = zastavený cyklus (neurony, svalové
buňky)
MITÓZA
 mechanismus, který zajišťuje genetickou
identitu somatických buněk
Mitóza
1) Profáze
2 páry centriolů migrují k pólům buňky - dělící vřeténko;
kondenzace a spiralizace chromosomů, rozpadnutí
jaderného obalu a jadérek;
2) Metafáze
chromosomy – v ekvatoriální rovině (monaster),
dělící vřeténko – připojení na kinetochory chromosomů;
3) Anafáze
oddělení sesterských chromatid,
zkracováním dělícího vřeténka - rozestup chromosomů
k pólům buňky (diaster);
4) Telofáze
dekondenzace a despiralizace chromosomů,
rekonstrukce jaderného obalu, zahájení cytokineze.
MEIÓZA
redukce a rekombinace genetického materiálu
 Zajišťuje rozdělení diploidních gametogonií
(prekurzory zárod. buněk) na haploidní gamety.
Gametogonie (diploidní; 2n, 4c)
Gametocyty (haploidní; 1n, 2c) S-fáze
Gamety (haploidní; 1n, 1c)
1. meiotické dělení
2. meiotické dělení
Pozn.: 2n = diploid.počet chromosomů, c = množství DNA
Meióza
redukční dělení pohlavních buněk
Podstatou meiózy jsou bezprostředně po sobě
probíhající dvě redukční dělení, mezi nimiž
nedochází k syntéze (replikaci) DNA
1. meiotické dělení – redukce počtu chromosomů:
výsledek – haploidní buňka (1n, 2c)
2. Meotické dělení – redukce množství DNA:
výsledek – haploidní buňka (1n, 1c)
Meióza
1. Meiotické dělení – dlouhá profáze I:
Leptoten – kondenzace chromosomů
Zygoten – párování homologních chromosomů – bivalenty,
synaptolemální komplex (sk)
Pachyten – chromatidy = tetrády, crossing-over
Diploten – zánik (sk) a rozestup tetrád, chiasmata – místa,
kde došlo k rekombinacím (crossing-over)
Diakineze – zánik (terminalizace) chiasmat, rozpad
jaderného obalu, profáze končí
Metafáze, anafáze, telofáze
zygoten – pachyten – diploten
diakineze
Srovnání mitózy a meiózy
 Mitóza
- vznik diploidní buňky
- dceřinné bb. jsou
identické s mateřskou
- 1 mateřská b.
2 dceřinné bb.
 Meióza
- vznik haploidní buňky
- crossing-over
- 1 b. (gametogonie)
spermatogonie oogonie
4 spermie 1 oocyt +
(2X, 2Y) 2-3 pólová tělíska
Diferenciace buněk
 postupná specializace
buněk (biochemická,
morfologická a funkční)
uskutečňovaná postupným
zapojováním jednotlivých
částí genomu
 úloha signálů z okolí buňky
= vzájemné interakce
buněk v mnohobuněčném
organizmu
vznik specializovaných buněk z nediferencovaných
(totipotentní b.  pluripotentní bb.  multipotentní bb.  unipotentní bb.)
 Kmenové buňky(kb) – asymetrické dělení
kb kb + pg
 Progenitorové buňky (pg) – symetrické dělení
pg pe + pe
 Permanentní buňky (pe) – nedělí se, jsou v G
Autoreplikace (sebe)obnova
Růst buňky
 Růstové faktory – aktivují geny odpovědné za
zahájení buněčného cyklu
 Zvětšení orgánu: hyperplazie (počet buněk )
hypertrofie (velikost buněk )
 Zmenšení orgánu: atrofie
Buněčná smrt
 Nekróza
- ruptura buněčné membrány; uvolnění Ly enzymů,
- zánět v okolí (+ leukocyty).
 Apoptóza – „programovaná smrt buňky“
- kondenzace chromatinu, fragmentace cytoplazmy,
apoptotická tělíska s membránou - likvidace
makrofágy aj. (fagocytóza),
- bez zánětlivé reakce.
Tkáně
 Tkáň – soubor morfologicky i funkčně
shodných nebo velmi podobných buněk
 Tkáně se diferencují v embryonálním období
ze zárodečných listů (ektoderm, entoderm,
mezoderm) a primitivního embryonálního
pojiva (mezenchym – derivát mezodermu) –
histogeneze
ektoderm
mezoderm
entoderm
Zárodečný terčík
Typy tkání
 Epitelová
 Pojivová vazivo
chrupavka
kost
[krev]
 Svalová
 Nervová
Charakteristika epitelové tkáně
 Původ – všechny 3 zárodečné listy
 Skládá se z těsně nakupených buněk,
spojených různými typy mezibuněčných spojů
 Od ostatních tkání ji dělí bazální membrána
nebo lamina basalis
 Funkce: krycí, sekreční, respirační, resorpční,
smyslová.
Charakteristika pojivové tkáně
 Původ – mezenchym
 Skládá se z buněk a mezibuněčné hmoty
 Mezibuněčná hmota se skládá z amorfní
hmoty a vláken
 Funkce – mechanické (podpůrná, protektivní),
metabolická, imunologická
Charakteristika svalové tkáně
 Původ – mezoderm (kosterní a srdeční sval)
a mezenchym (hladké svalstvo)
 Skládá se z buněk protažených do délky,
obsahujících v cytoplazmě kontraktilní
elementy (myofibrily)
 Funkce – stažlivost (kontraktilita)
Charakteristika nervové tkáně
 Původ – ektoderm  neuroektoderm
 Skládá se z nervových buněk (neuronů) a
podpůrných buněk (neuroglie)
 Funkce – dráždivost a vodivost neuronů
Děkuji za pozornost