Základy fotometrie, využití v klinické biochemii Základní vztahy ve fotometrii transmitance (propustnost): T = I / I0 absorbance: A = log (I0 / I) = log (1 / T) = −log T Lambertův-Beerův zákon Al = el l c Lambertův-Beerův zákon platí pouze pro: monochromatické záření zředěné roztoky (< 10−2 mol l−1) homogenní roztoky (nedochází k rozptylu záření na částicích vzorku) vzorky, které nefluoreskují ani nefosforeskují při dané vlnové délce monomerní látky, které v roztoku neasociují Absorpční spektrum Závislost absorbance na vlnové délce nazýváme absorpční spektrum (absorpční křivka). Absorpční spektrum je charakteristické pro danou sloučeninu. (viz např spektrofotometri hemoglobinu a derivátů) Praktický význam mají absorpční maxima křivky a jim příslušející vlnové délky. Ke stanovení koncentrací absorbujících látek se volí zpravidla vlnové délky těchto maxim Určení koncentrace vzorku •V podstatě vždy při spektrofotometrických stanoveních koncentrace vychází z kalibračního grafu. •K jeho zhotovení se připraví z nejčistšího preparátu stanovované látky (standardu) standardní roztok a jeho ředěním řada kalibračních roztoků. •Každý kalibrační roztok se zpracuje stejným postupem jako vzorky s neznámou koncentrací. •Poté se změří jejich absorbance proti rozpouštědlu nebo činidlu bez měřené látky (slepému vzorku/pokusu, angl. blank). •Naměřené hodnoty se vynesou do grafu jako závislost absorbance kalibračních roztoků na jejich koncentraci. •Závislost je lineární pro rozsah koncentrací, ve kterém platí Lambertův-Beerův zákon. •Odchylky od přímky jsou běžné u vysokých koncentrací. Body ležícími v lineární části grafu se proloží přímka (jejíž obecná rovnice je y = k x + q). Kalibrační graf Pokud se měří absorbance proti slepému vzorku, tak kalibrační přímka prochází počátkem souřadnic: A = k c k je směrnice přímky (tj. tangenta úhlu, který svírá přímka s osou x): k = c Převrácená hodnota směrnice přímky 1/k se nazývá kalibrační faktor (F): F = 1/k = Δc/ Δ A Pro výpočet koncentrace analytu v neznámém vzorku potom platí: cx = Ax F Výpočet koncentrace srovnáním absorbance vzorku a standardu Poněvadž standard i analyzovaná látka mají za daných experimentálních podmínek stejnou hodnotu molárního absorpčního koeficientu tj. εstd = εx získáme po dosazení z Lambertova-Beerova vztahu za ε rovnici Astd/cst .l = Ax/cx . l z které pro koncentraci analytu v neznámém vzorku vyplývá: cx = cst Ax / Ast Které látky lze stanovit fotometricky? •Látky barevné (tj. látky výrazně absorbující viditelné záření) lze spektrofotometricky stanovit přímo. •Látky bez výrazného absorpčního maxima ve VIS/UV oblasti je třeba nejprve reakcí s vhodným činidlem (derivatizací) převést na zbarvený produkt. •Podmínkou je, aby množství barevného produktu bylo úměrné koncentraci stanovované látky. Intenzita zabarvení roztoku tímto barevným produktem je pak přímo úměrná koncentraci analytu v původním analyzovaném roztoku a lze ji změřit spektrofotometrem. Krev Žilní krev - odebírá se nejčastěji Kapilární krev – méně často Arteriální krev - odebírá pouze výjimečně, hlavně pro analýzu krevních plynů. Plazma, sérum Plazma a sérum Plazma : příprava centrifugací nesrážlivé krve. Sérum : příprava centrifugací srážlivé krve Protisrážlivé prostředky: heparin, citrát, EDTA, oxalát - vazba Ca2+ Moč Odběr moči •Pro základní chemické vyšetření moči - zpravidla první ranní moč, která je poměrně koncentrovaná. •Pro kvantitativní stanovení se vyšetřuje vzorek moči sbírané určitý časový interval (obvykle 3, 6, 12 nebo 24 h). • Pacienta je třeba poučit o podmínkách odběru a transportu. Pro většinu vyšetření se používá střední proud moči. Moč se zachytí do dobře vymyté nádoby. U žen je nutné zjistit poslední menses, upozornit na nutnost omytí genitálií vodou (ne dezinfekčním prostředkem). Pokyny pro správný sběr moči v delším časovém intervalu • vyšetřovaný se vymočí např. v 7:00 h ráno a tato moč se vylije do odpadu. • •Od tohoto okamžiku začíná sběrné období a shromažďuje se veškerá moč (v zakryté nádobě v temnu a chladu, příp. s přídavkem konzervačního činidla). • • Poslední odběr je v okamžiku, kdy končí sběrné období. • •Celý sběr moči se dobře promíchá, v odměrném válci změří objem a poznamená do průvodky. Pak zpravidla postačí k vyšetření vzorek 10–20 ml. • Princip a význam stanovení aminotransferáz (AST a ALT). Viz Principy laboratorních stanovení = enzymy otázky Kinetická metoda stanovení enzymů Stanovení katalytické koncentrace ALP v séru Viz Principy laboratorních stanovení = enzymy otázky Metoda konstantního času Enzymové stanovení glukosy v séru Viz Principy laboratorních stanovení = enzymy otázky Využití enzymů jako analytických činidel