Potravinářská chemie II - cvičení
Pavel Coufalík BVCP0222C, jaro 2015
Náplň předmětu^:.
Úloha č. 3
• Stanovení sušiny a popela v potravinách
• Rozklad vzorků potravin pro stanovení kovů
Úloha č. 4
• Stanovení zinku v potravinách
Úloha č. 5
• Fotometrické stanovení dusičnanů v pitné vodě Úloha č. 6
• Stanovení aminokyselin pomocí papírové chromatografie
Podmínky ukončení:
• Absolvování cvičení
• Vypracování protokolu - struktura:
jméno, obor a ročník, datum, název úlohy, princip metody, postup, výsledky a výpočty, závěr - shrnutí výsledků
Stanovení minerálních látek im^m^Ěk *
• Úloha č. 3 - příprava vzorku pro stanovení kovů v mineralizátu
• Mineralizace vzorku - kvantitativní převedení stanovované látky do formy potřebné pro stanovení
1) na suché cestě - zpopelnění -> rozpouštění popela -> mineralizát
2) na mokré cestě - rozklad s kyselinami (HN03, HCI, H2S04) + teplota, tlak,
ultrazvuk, mikrovlnný rozklad-> mineralizát
Popel - pevný podíl po spálení potravin obsahuje minerální netěkavé složky (typický obsah: obiloviny 0,6-2,5%; maso 0,9-2,5%; ovoce 0,3-1,8%)
Dříve-jednoduchý ocelový autokláv s teflonovým pouzdrem pro vzorek Dnes -přístroje pro řízený rozklad vzorku s kontrolou teploty a tlaku
3
UI o h 3 č. 3 ^ * *
Stanovení sušiny
• Vzorek se suší při 105°C do konstantní hmotnosti.
• Kádinka se vysuší při teplotě 105°C a po vychladnutí v exsikátoru se zváži. Rychle se do ní naváží 5g vzorku s přesností na desetinu miligramu a suší se 1 hodinu při 105°C. Po 15 minutách chladnutí v exsikátoru se zváží a suší dalších 15 minut. Postup se opakuje, pokud rozdíl mezi dvěma posledními váženími není menší než lmg.
Stanovení popeloviny
• Navážka vzorku se spálí v muflové peci při 550 °C a po vychladnutí se popel zvazi.
• Porcelánový kelímek se vyžíhá a po vychladnutí v exsikátoru se zváží. Do kelímku se naváží 5 g materiálu s přesností na desetinu miligramu. Obsah kelímku se zuhelní plynovým kahanem. Nevyvíjí-li se již dým, kelímek se vloží do muflové pece vyhřáté na 550 °C. Spalování je ukončeno po vymizení černých uhlíkatých částic. Po vychladnutí v exsikátoru se kelímek s popelem zváží. Hmotnost popela se uvádí v % původní hmoty nebo sušiny na dvě desetinná místa.
Úloha č. 3 ěimm
Rozklad vzorku v peci s mikrovlnným ohřevem
• Vzorek je rozkládán v uzavřené teflonové patrone kyselinou dusičnou a zahříván v peci s mikrovlnným ohřevem.
• Navážka 500 mg je umístěna do teflonového pouzdra, přidají se 4 ml kyseliny dusičné a patrona je poté zahřívána v mikrovlnné peci. Dle materiálu je zvolen teplotní program. Po vychladnutí je rozpuštěný mineralizát doplněn na přesný objem.
5
Úloha č. 6 -mrnm.
Stanovení aminokyselin pomocí papírové chromatografie Papírová chromatografie:
Separační metoda založená na dělení směsi analytů v systému dvou fází -stacionární (papír pro chromatografii) a mobilní (nejčastěji směs rozpouštědel) Analyty jsou unášeny mobilní fázi a dělí se na základě míry interakce s fází stacionární
Vyvíjecí roztok = mobilní fáze použitá při plošné promatografii
Retenční faktor = poměr vzdálenosti čela od startu a vzdálenosti středu skvrny
analytu při plošné chromatografii
Ttrtfai YiStV* rtttr pípli
Čtld rtiobilňi fint
y
A+B+C B
PíTivyvijenim
Po ■ ■ . I i-11 i
Úloha č. 6 -mrnm.
Postup:
• Na chromatografický papír se vyznačí místo „start" (2 cm od spodního okraje), kde se budou nanášet jednotlivé aminokyseliny a vzorek. Postupně se nanese 5 aminokyselin a jeden neznámý vzorek, který je tvořen směsí dvou aminokyselin. Aminokyseliny musí být od sebe dostatečně vzdáleny, aby nedošlo k jejich smísení během vyvíjení v chromatografické komoře. Do chromatografické komory se nalije mobilní fáze (směs acetonitrilu a 0,1 M octanu amonného 3:2), tak aby výška hladiny byla cca 0,5-1 cm ode dna komory. Opatrně se vloží chromatografický papír a komora se uzavře víkem. Po 45ti minutách nebo v okamžiku kdy mobilní fáze bude cca 2 cm od horního okraje chromatografického papíru, se vyvíjení ukončí a ihned se označí čelo mobilní fáze. Chromatografický papír se vysuší fénem a následně postříká ethanolovým roztokem ninhydrinu. Po opětovném vysušení se chromatogram vloží do sušárny vyhřáté na 110 °C po dobu 10 min. Po uplynutí této doby jsou na chromatogramu viditelné skvrny aminokyselin.
7
Úloha č. 6
Vyhodnocení chromatogramu:
• U všech vzniklých skvrn aminokyselin a neznámého vzorku se označí středy skvrn. Změří se vzdálenost mezi středem skvrny a startem (a) a vzdálenost mezi čelem mobilní fáze a startem (b). Vypočítá se retenční faktor Rf podle vzorce a identifikují se aminokyseliny v neznámém vzorku.
čelo
I
start
8