Svědkové Jehovovi (hanlivě jehovisté, dříve Badatelé Bible) jsou celosvětová náboženská společnost, která své učení opírá o vlastní překlad Bible a neuznává výsledky poapoštolských koncilů. Její členové se považují za jediné skutečné křesťany a od ostatních církví se distancují. Naproti tomu velké křesťanské církve nepovažují za křesťany svědky Jehovovy a označují je za sektu. Jedním ze základních sporů je odlišný názor na podstatu Ježíše Krista, tedy zda je to Bůh, jak tvrdí většina církví, nebo Boží Syn ve smyslu první z andělů, jak tvrdí svědkové Jehovovi. Počet jejích členů se odhaduje na sedm milionů, ústředí mají v New Yorku. Jsou známi svou evangelizační a publikační aktivitou (mj. časopisy Strážná věž a Probuďte se!). V Česku se při sčítání lidu 2001 přihlásilo ke Svědkům Jehovovým 23 162 lidí^. Historie Svědkové Jehovovi na základě Žd. 11:4 až 12:1 učí, že prvními svědky byli již věrní Boží služebníci starověku. Prvním Božím svědkem se stal biblický Ábel. Ten žil spravedlivě, zatímco jeho rodiče Adam a Eva zhřešili proti Bohu. Mezi další svědky řadí například Enocha, Noema, Abraháma, Mojžíše a mnohé další. Nejvěrnějším svědkem byl Ježíš Kristus. Po jeho smrti šířili křesťanskou víru jeho učedníci a apoštolové, jejich následovníci ovšem odpadli od víry a křesťanské sbory začaly přejímat uctívání cizích bohů a pohanské zvyky. Zároveň se Boží pravda směšovala s tehdejšími filozofickými spekulacemi. Příkladem je například slavení Vánoc, jakožto „křesťanského“ svátku. Vánoce vycházejí z uctívání boha slunce (slunovrat). Proto tento – a mnohé další náboženské svátky – Svědkové Jehovovi neslaví. Neslaví svátky - jediným svátkem, který Svědkové Jehovovi během roku slaví, je tzv. „Památná slavnost“ na připomínku poslední večeře Ježíše Krista a jeho apoštolů. [LINK] [LINK] Vývoj členství od roku 1945 Svědkové Jehovovi se nepokládají za pokračovatele předchozích reformátorů, kteří v průběhu historie církve poukazovali na její ubohý stav, jako například Martin Luther, Jan Hus, avšak věří, že mnozí z těchto mužů se přiblížili dnešním naukám Svědků. Velké křesťanské církve Svědky odmítají považovat za křesťany. Počátky samotného hnutí se datují do 70. let 19. století, kdy ve Spojených státech v Allegheny v Pensylvánii vznikl studijní kroužek pod názvem Badatelé Bible. Svědkové Jehovovi také očekávali brzký příchod konce světa, tzv. Armagedon. Původně Svědkové stanovovali pevné datum (např.1914, 1925, 1975), v současné době Svědkové tvrdí, že datum nelze stanovit (viz ev. sv. Matouše 24:36 – „O tom dni a hodině neví nikdo, ani nebeští andělé, ani Syn, ale pouze Otec“) a že jakékoli vyjádření o pevném stanovením data bylo pouze osobním názorem, neshodujícím se s Biblí. V roce 2008 působili podle svých údajů ve 236 zemích světa v počtu 7,124,443 osob ^[3]. Bible Svědkové Jehovovi věří, že jedině Bible je inspirované Boží slovo. Snaží se ji zkoumat i ve světle vědeckých poznatků, archeologických nálezů a jazykových prostředků použitých v biblických jazycích. Snaží se důsledně aplikovat svou interpretaci biblických zásad v běžném životě. Za tímto účelem vydali vlastní překlad Bible – Překlad nového světa, o němž tvrdí, že je dynamickým a přitom doslovným překladem z původních jazyků. Nejvýznačnějším rysem tohoto překladu je, že používá pro Boha jméno Jehova. Toto jméno dosadili na místa, kde hebrejské a aramejské zdrojové texty obsahují tetragram יהוה (JHWH). Dále na všechna místa křesťanských řeckých textů, kde jde o citace z hebrejských a aramejských originálů s JHVH. Bůh - JEHOVA Věří v jediného Boha, který má jméno Jehova. Evangelizační činnost – hodinové misie [LINK] [LINK] Na ulici ukrajinského města Lvov Svědkové Jehovovi jsou známi především svou evangelizační činností. Navštěvují systematicky domácnosti a snaží se s druhými mluvit o Bibli. Hledají jednotlivce, které tyto věci zaujmou. K takovým lidem se potom vracejí a vysvětlují jim podrobně, jak chápou různé biblické nauky. Pokud se člověk s těmito naukami ztotožní může se stát Svědkem Jehovovým. Tuto skutečnost dá najevo křtem ve vodě. Samotný křest je podmíněn obsáhlými znalostmi o této církvi, které jsou před křtem prověřeny. Svědkové Jehovovi jsou přesvědčeni, že křesťany kázáním pověřil samotný Ježíš, když řekl: „Jděte proto a čiňte učedníky z lidí všech národů, křtěte je ve jménu Otce a Syna a svatého ducha a vyučujte je, aby zachovávali všechno, co jsem vám přikázal. A pohleďte, já jsem s vámi po všechny dny až do závěru systému věcí.“ (Matouš 28:19-20, Překlad nového světa) Podobnou evangelizační činností dům od domu se vyznačovali i křesťané v 1. století. Mluví o tom například tento biblický verš: „A každý den bez přestání dále vyučovali v chrámu a dům od domu a oznamovali dobrou zprávu o Kristu, Ježíšovi.“ (Skutky apoštolů 5:42, Překlad nového světa). Kazatelskou činnost, při níž dvojice Svědků obcházejí domácnosti, považují někteří lidé za obtěžující. V některých vesnicích jsou k vidění u domovních zvonků nálepky s nápisem „Svědkové Jehovovi, nezvoňte, jsme křesťané. Kazatelské činnosti se účastní všichni aktivní členové církve po celém světě, díky tomu počet členů neustále vzrůstá viz počet členů a jeho historický vývoj výše. Svědkové Jehovovi se stávají jednou z nejméně oblíbených, ale zároveň nejrychleji rostoucích náboženských skupin. Perzekuce [LINK] [LINK] Sofijský svědek Jehovův kázající od domu k domu Nevolí, odmítají vojenskou službu Svědkové Jehovovi se neúčastní politického života ani válečných konfliktů. Během své historie byli podobně jako jiná náboženská hnutí předmětem perzekuce. V době nacistického Německa bylo pronásledování největší^[5]. (V koncentračních táborech, kam byli zavíráni, byli nuceni nosit jako označení fialové trojúhelníky.) Stranou nezůstal ani stalinský režim v Sovětském svazu a jeho satelitech a marxistické a diktátorské režimy v Asii a Africe. Zákazy a věznění byly rovněž v pravicových režimech Evropy a Latinské Ameriky i v demokratických zemích (např. mimořádná vlna útoků v USA proběhla ve 30. a 40. letech 20. století v souvislosti se vzedmutím nacionalismu). Jedním z hlavních důvodů perzekuce byl fakt, že odmítali sloužit v armádě a brát do ruky zbraň; rovněž tak jakýmkoliv způsobem uctívat stát, jeho symboly (zdravení vlajky, zpívání hymny) a představitele (např. za nacismu pozdrav Heil Hitler). V komunistickém Československu byli jednotliví Svědkové opakovaně vězněni v Jáchymově pro odpírání vojenské služby. Kontroverze [LINK] [LINK] Křesťanské shromáždění v Sálu království Svědků Jehovových Některé konkrétní aspekty působení Svědků Jehovových jsou zdrojem kontroverzí: Svědkové Jehovovi odmítají krevní transfúze. To v případě, že se lékař snaží zachránit tímto způsobem život členům této společnosti nebo jejich dětem, bývá zdrojem sporů. Podle nálezu ústavního soudu ze dne 20. srpna 2004 (III. ÚS 459/03) však „Ochrana zdraví a života dítěte, je zcela relevantním a více než dostatečným důvodem pro zásah do rodičovských práv a omezení náboženské svobody, kdy jde o hodnotu, jejíž ochrana je v systému základních práv a svobod jednoznačně prioritní.“ V praktickém životě jde o zákaz jedení krve, nevykrveného masa, TRF, i zákaz autotransfúze (krev opustila oběh). Pravý důvod zákazu se vysvětluje snahou Svědky Jehovovy radikalizovat ve víře. Denní realita: vše se točí kolem krve. Kartička „Žádnou krev“ musí nosit SJ v peněžence, a je kontrolován, zda tak činí. Ovlivňování pacientů v nemocnici (stráž u lůžka a kontrola, aby pacient nedostal TRF) se zdůvodněním, že lékař nesmí udělat nic, co si pacient nepřeje. Důvod nenávisti ke krvi: dříve – krví se přenáší rysy osobnosti od dárce (vrahové, sebevrah,…). Dnes toto neudržitelné, proto vedou důvody jako např. přenos nemocí, nebo bezkrevná léčba není praktikována pro nevědomost lékařů. SJ se považují za větší odborníky na krev, než lékaři. Od r. 1978 se postoj SJ ke krvi změkčuje, např. byly povoleny frakce krve. Od 2000 se přijetí TRF nepovažuje za důvod k vyloučení ze společenství SJ. Poslední signály hovoří o neudržitelnosti doktríny zejména z důvodu strachu z forenzního řízení a odškodnění za úmrtí. Uvnitř sekty se rozrůstá disent. Dnes je často k vidění zabalení vaku s TRF do neprůhledného obalu a „nevědomí“ pacienta o aplikaci. Podle Svědků mnoho lékařů považuje léčbu spojenou s krevními transfúzemi za nebezpečnou a zbytečnou. Transfúze krve také mnohdy není jedinou alternativou léčby. Je to podobné, jako by člověk odmítal jeden jediný druh prášku proti bolesti. Neodmítá tím celou léčbu. Tímto názorem se často dostávají do konfliktu s lékaři. Jsou známy i případy úmrtí kvůli nepřijetí krevní transfúze Podle kritiků je věrouka Svědků Jehovových závislá na přání a situaci v ústředních orgánech církve a nikoliv na Bibli. Poukazováno je nejen na notoricky známé neustálé přesouvání očekávání konce světa, ale také na několikanásobné prudké zvraty v učení o morálce (u jednotlivých činů mělo být několikrát v průběhu pár let změněno hodnocení nezávadné na přečin trestaný vyloučením a zpět, tito lidé,ale ve skutečnosti plnili pokání) a na falšování biblických textů. Nejznámější změnou v textu Bible je přesun čárky ve větě, kterou Ježíš Kristus na kříži, (ve skutečnosti kůlu, protože v původní klasické řečtině bylo použito slovo stau-ros´ které především znamená vztyčený kůl nebo sloup a neexistují žádné doklady o tom, že by pisatelé Křesťanských řeckých písem toto slovo použili ve významu kůlu s příčným břevnem) pronesl k ukřižovanému lotrovi (Lk 23,43): Říkám ti, ještě dnes budeš se mnou v ráji. Jelikož je tato věta v rozporu s učením Svědků Jehovových o nebi, které má být ustaveno až po konci světa, byla v Bibli, kterou vydali Svědkové Jehovovi přemístěna čárka Říkám ti ještě dnes, budeš se mnou v ráji. Argumentace Svědků: v raných řeckých rukopisech se interpunkce vůbec nepoužívala, rozdělovací znaménka se začala objevovat až v 9. století n.l. Překladatelé tedy museli při interpretaci této věty vycházet ze svého pochopení kontextu. Ačkoli tedy mnozí vycházeli z církevní tradice (která ale vznikla až po slučovacích procesech s římskými filozofickými myšlenkami, například o nesmrtelnosti duše, a ustanovení upravovaného křesťanství jako státního náboženství) a vsunuli čárku před slovo dnes, v některých překladech se objevuje podobná formulace jako v Překladu nového světa („Bible Svědků Jehovových“). Tuto interpretaci používají např. Reinhard a W. Michaelis (německé překlady), Lamsa a Rotherham (anglické překlady – viz poznámku pod čarou k Lukášovi 23,43 v Rotherhamově The Emphasized Bible) a také je v Curetonijském syrském překladu z 5. století n.l. V mnoha překladech tento verš zní: „Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.“ Tím vzniká dojem, že zločinec vstoupí do ráje tentýž den, ačkoli v ostatních částech Písma není nic, co by tuto myšlenku podporovalo. Ježíš byl mrtvý a ležel v hrobě do té doby, než byl třetího dne vzkříšen jako „první ovoce“ ze vzkříšených. (Sk 10:40; 1Ko 15:20; Kol 1:18) Po 40 dnech vystoupil do nebe. (Jan 20:17; Sk 1:1–3, 9) Problémy při konverzi. Když se někdo spojí se svědky, bývá vystaven tlaku a ultimátu rodiny: „ať toho nechá“. Paradoxně to bývá často rodina a přátelé, kdo se přestane se Svědkem stýkat. Děti svědků bývají předmětem šikany ve školách pro svou jinakost. Obecně ale lidé zvládnou nalézt vyrovnaný vztah ke svědkům až po delší době a hlubším poznání. Stejně tak jsou vystaveni tlaku nebo ignorování svědkové, chtějí-li přestoupit do jiné církve nebo ze sboru vystoupit. Sborové společenství se od nich distancuje nebo se je ještě dlouho poté snaží přimět ke změně názoru, například zasíláním nevyžádaných dopisů či publikací Před zákazem krevních transfuzí z roku 1945 platil zákaz očkování. Očkování bylo srovnáváno s pohlavním stykem se zvířetem, neboť zvíře bylo očkováním implantováno do těla. Nové světlo ohledně zrušení očkování přišlo v letech 1951–52. Kontroverzní a nepřátelský názor mají SJ i k transplantacím. Externí odkazy * http://www.watchtower.org – oficiální stránky v několika stech jazycích včetně češtiny * http://www.jw.org - Oficiální nahrávky Strážné věže a Probuďte se! včetně češtiny * http://www.jw-media.org - oficiální stránky pro novináře a média (en) * http://www.kolportaz.cz/badatele-bible-svedkove-jehovovi.html - Příspěvek k historii vydavatelské a distribuční činnosti Svědků Jehovových na území Čech, Moravy a Slezska v letech 1891–1989 ve vývoji tiskových a občanských svobod * http://www.blisty.cz/art/23325.html – článek v Britských listech * http://www.religionistika.cz/cirkve/cr_17.htm – popis společnosti na stránkách Katedry religionistiky a filosofie FHS Univerzity Pardubice Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Bdkov%C3%A9_Jehovovi“ Kategorie: Církve na pomezí křesťanství | Nová náboženská hnutí | Náboženské společnosti Skryté kategorie: Články, které je třeba ověřit | Články obsahující nedoložená tvrzení