VLOZ0241p – Ochrana veřejného zdraví, přednáška Životní prostředí a zdraví Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5/ A21-316 18452@mail.muni.cz Proč se má lékař zabývat otázkami životního prostředí? •„Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a nejen nepřítomnost nemoci nebo vady“ (WHO, 1948) •„Zdraví nevzniká v nemocnicích, ale všude tam, kde lidé žijí a pracují, odpočívají a stárnou.... Úlohou lékařů je nejen léčit nemoci, ale i připomínat hodnotu zdraví, posilovat je, rozvíjet a chránit“ (Zdraví 2020) •Rozhodující pro vytváření a upevňování zdraví je primární prevence, disciplína charakterizována převážně komunitním zaměřením. Vymezení životního prostředí •Vnější prvky a podmínky, které obklopují člověka a vytvářejí podmínky pro život a vývoj jedince nebo populace (MeSH) •Člověk a prostředí vytváří dynamický systém. –podmínka i příležitost pro ochranu a tvorbu životního prostředí v pozitivním i negativním smyslu. Medical Subject Headings (MeSH) definice: The external elements and conditions which surround, influence, and affect the life and development of an organism or population. Vymezení životního prostředí - složky •Přírodní –Ovzduší, voda, půda –Vnitřní prostředí (indoor) –Fauna a flóra •Antropogenní a sociální –Infrastruktura má účel a vytváří funkční celek, z pohledu antropocentrického. •Sídla, města, obytné zóny, rekreační oblasti, nákupní centra… Vymezení životního prostředí - faktory •Biologické –Mikroorganismy: viry, bakterie, plísně… –Makroorganismy: synantropní živočichové •Chemické –Kontaminující látky, přídatné látky •Původ v rozvoji technologií, spotřebního průmyslu, potravinářství, farmacie… •Fyzikální –Záření neionizující a ionizující, hluk… Synantropní živočichové – zdroj nákaz! Vztah životního prostředí a zdraví? •HDI Evropy v posledním desetiletí stagnuje, nebo se dokonce snižuje. To souvisí s nižší ochranou životního prostředí a růstem problémů, které souvisejí se životním prostředím. •Nemoci spjaté se životním prostředím se na celkové úmrtnosti podílejí asi z 20 % (int. 14 – 54 %) •Riziko je až 5x větší pro osoby s nízkými příjmy. •Index lidského rozvoje (HDI, Human Development Index): souhrnná míra klíčových dimenzí lidského rozvoje: dlouhý a zdravý život, znalosti, životní úroveň The Human Development Index (HDI) is a summary measure of average achievement in key dimensions of human development: a long and healthy life, being knowledgeable and have a decent standard of living. The HDI is the geometric mean of normalized indices for each of the three dimensions. HDI nabývá hodnot 0 až 1, země s nízkým indexem kolem 0,5 (Afrika), země s vysokým indexem 0,9 (USA, Evropa). Více na http://hdr.undp.org/en/content/human-development-index-hdi. Nebezpečí vs. riziko •Nebezpečí –Charakterizuje vlastnosti škodliviny •Mikroorganismus je patogenní •Látka je toxická •Záření je biocidní •Riziko –Určuje pravděpodobnost či šanci změny zdravotního stavu –Je mat. funkcí nebezpečí –Závisí na okolnostech expozice (pohlaví, životní styl, povolání) a imisních koncentracích –Matematické vyjádření •P = 0 … 1 •P = 0 % … 100 % Může znamenat Vlivy na zdraví •Typy účinků podle mechanismu – obecně: –Inertní –Iritační, patogenní, toxické --> závislé na dávce, deterministické –Mutagenní, karcinogenní, teratogenní --> nezávislé na dávce, stochastické •Podmínkou účinku je expozice dostatečné dávce po dostatečně dlouhou dobu •Emise uvolněná ze zdroje proniká do životního prostředí, podléhá prostorovému rozptylu a vyvolává interakce se životním prostředím. Působí na receptor, stává se imisí a může ovlivnit zdraví lidí. Deterministické (A) a stochastické (B) účinky • •Anzai et al., 2011 Vlivy na zdraví – mechanismus účinku •Krátkodobá expozice: iniciace primární zánětlivé odpovědi organismu. •Dlouhodobá expozice: chronická zánětlivá reakce způsobuje aktivaci agresivních volných radikálů a vede k tzv. oxidativnímu stresu. •Důsledky: nárůst nemocnosti, úmrtnosti, zkracování délky plnohodnotného života, větší incidence chorob, přibývají důkazy o vlivu na kardiovaskulární onemocnění, metabolická onemocnění, poruchy reprodukce... Nehody a kastrofy •Londýn (UK), 1952: toxický účinek smogu, odhad až12.000 úmrtí, hlavně osob s chronickým onemocněním kardiovaskulárního a respiračního systému; též londýnský či redukční typ smogu •Sveso (Itálie), 1976: exploze reaktoru s dioxiny, kontaminace potravních řetězců, lékařskou pomoc vyhledalo vice než 400 osob •Bhopál (Indie), 1984: exploze reaktoru s methyisokyanátem, 4.000 akutních a nejméně 50.000 chronických otrav •Černobyl (Ukrajina), 1986: exploze jaderného reaktoru, 41 smrtelných úrazů, nejasný počet chronických následků •Případy nejsou časté, ale jsou zdrojem poznatků. Problémy a výzvy •Suspendované částice (Particulate Matter, PM): plošná expozice komplexní směsi látek nárůst jemných (2,5 µm) a ultrajemných frakcí (< 1µm), nejvíce vlivem dopravy; zřejmě nejvýznamnější environmentální faktor ovlivňující úmrtnost lidí! •Perzistentní organické látky: bioakumulativní látky (tuková tkáň) přetrvávající v životním prostředí s pozdními účinky (reprodukční toxicita, karcinogenita). PM2,5, srovnání se světem Vysvětlete, že: -nedostupnost dat za některé země souvisí s odlišným způsobem monitoringu -Větěí výskyt PM2,5 souvisí s větší technizací: naše životní prostředí se od minulosti kvalitativně změnilo! Problémy a výzvy •Odpady: narůstající problém ve společnosti s vyšší životní úrovní, rtuť (elektronika, elektrotechnika, svítidla, herbicidy...). Expoziční dávky jsou chronické, kumulativní účinek, neurotoxin, riziko v období nejrychlejšího růstu a vývoje CNS (ženy fertilního věku → plod) •Jiné: hormony v pitné vodě, kontaminace potravin, mobilní sítě, lékařská expozice ionizujícímu záření, účinnost domácích přístrojů pro zlepšení indooru (záporně nabité ionty malých rozměrů jako úspěšný komerční trik?)... Polemika: vždyť malé částice jsou stejně škodlivé! Review z roku 2013 nepotvrdilo příznivý efekt záporně nabitých částic. Závěr •Důsledně rozlišujme pojmy nebezpečí a riziko: může nás to ochránit před závažnými nedorozuměními. •Až na výjimky, životní prostředí nebývá příčinou rozsáhlých katadtrof. Denně jsme však exponování koncentracím, které mohou vést k pozdním následkům, hlavně u rizikových skupin obyvatelstva. •Chráním životní prostředí, vytvářím zdraví!