Dr. Kissová Jarmila
Oddělení klinické hematologie
FN Brno
Krvetvorba představuje proces tvorby
krvinek v krvetvorných orgánech
Krvetvorba je nesmírně komplikovaný,
komplexně řízený a dodnes ne zcela
dobře prozkoumaný proces (Ketley a
Newland, 1997)
 Prenatální (předporodní)
- zárodečná – embryonální (jsou položeny
základy tkání a orgánů)
- fetální- plodová (pokračuje vývoj orgánů
až do porodu)
 Postnatální (poporodní)
(liší se odlišnou krvetvorbou a místy tvorby krvinek)
Krvetvorba začíná již v raném období těhotenství kolem
16. dne gestace v žloutkovém vaku
Dělí se na 3 období:
 mezoblastové- tvorba krevních
elementů ve žloutkovém vaku
 hepatolienální
 medulární (dřeňové)
 začátek mezi 14.-19. dnem nitroděložního
života
 v krevních ostrůvcích žloutkového vaku
 síť primitivních buněk lemovaných
endoteliálními buňkami (area vasculosa)
 první krevní buňky
 cévní systém i v embryu
 ve 4. týdnu se oba cévní systémy propojují
 je prakticky jen erytroidní povahy
 pluripotentní kmenové buňky
 první - mateřské buňky červených krvinek
(primitivní velké erytroblasty)
- po vytvoření primitivního cévního systému v
embryu přestupují do krevního oběhu
- buněčné jádro zůstává v těchto buňkách až do
jejich zániku
 primitivní normoblasty – větší, podobné
megaloblastům, obs. Hb Gower I, Gower II a
Portland I vedle HbF a HbA
 trvá od 3. do 10. týdne nitroděložního
života
 v 6. týdnu se tvoří základ brzlíku (thymu),
který se rovněž osidluje kmenovými
buňkami krvetvorby ...mateřské buňky
lymfocytů
 po 6. týdnu se začínají tvořit krvetvorné buňky
v mezenchymu mezi jaterními buňkami
(mezenchym= pojivová tkáň)
 kromě normoblastů , které již vyzrávají v
erytrocyty, se tvoří i mateřské buňky bílých krvinek
a krevních destiček
 od 12. týdne- základy sleziny
 krvetvorná tkáň může představovat až 50%
jaterního či slezinného parenchymu
 játra jsou hlavním místem krvetvorby až do
poloviny zárodečného života
 trvá až do porodu
 od 20. týdne nitroděložního období
 všechny druhy krvinek včetně granulocytů
 erytropoéza-charakter normoblastů, erytrocytyaž
90% HbF
 lymfocyty- již v 11. týdnu v kostní dřeni- odtud
mateřské buňky lymfocytů do lymfatických uzlin,
jater, sleziny, lymfatických tkání trávicího
ústrojí, mandlí aj.
 megakaryocyty jsou přítomny všude tam, kde se
nachází krvetvorná tkáň
 se vzestupem dřeňové krvetvorby postupně
zaniká mimodřenová (extramedulární )
krvetvorba
 extramedulární krvetvorba se přestane
projevovat ve 2.-3. týdnu po narození
 za norm. okolností probíhá jen v kostní dřeni
 kostní dřeň je zdrojem všech druhů krvinek v
cirkulující krvi (normálně produkuje přibližně 200 bilionů ery, 100
bilionů trombocytů a 60 bilionů neutrofilů každý den)
 část lymfocytů se tvoří i po narození nadále v
lymfatické tkáni, monocyty a makrofágy i v
jiných tkáních organismu
 Fetus- 0 - 2. měsíc- žloutkový vak
2.- 7. měsíc – játra, slezina
5.- 9. měsíc – kostní dřeň
 Dítě – kostní dřeň (prakticky všechny kosti)
 Dospělý – obratle, žebra, hrudní kost, kost
křižová, pánev, konce kosti stehenní
 Lymfocyty - lymfatické uzliny
- jiné orgány s lymfatickou tkání
(slezina, brzlík)
- kostní dřeň
 Monocyty - kostní dřeň
- lymfoidní tkáň
 Trombocyty - kostní dřeň
- plíce (malá část)
 Granulocyty – kostní dřeň
 krvetvorba v jiných orgánech než v kostní dřeni
(slezina, játra)
 při zvýšených nárocích na kostní dřeň (krvácení,
nadměrný rozpad krvinek a nemoci krvetvorby)
 jeden z největších orgánů v lidském těle
 tvoří 3,4-5,6% tělesné hmotnosti člověka (u
dospělého jedince se jedná o 1600 -3700 g)
 po narození- aktivní červená kostní dřeň ve
všech kostech
 po 4. roce se část krvetvorné tkáně nahrazuje
tukovou tkání- inaktivní tuková kostní dřeň
 u dospělého zdravého člověka je krvetvorná tkáň
rozložena v kostech osového skeletu: v tělech
obratlů, pánvi, lebce, žebrech, sternu, klíčcích,
lopatkách, proximální 1/4-1/3 humerů a femurů
 množství aktivní (červené) KD v dlouhých kostech
ubývá s pokračujícím věkem a je nahrazeno tkání
tukovou
 inaktivní (tuková dřeň) při zvýšených nárocích se
může částečně aktivovat
 Vyšetření periferního krevního obrazu
 Cytologické vyšetření punktátu KD
 Histologické vyšetření KD získané trepanobiopsií
 Krvetvorná tkáň
 Podpůrná tkáň: vazivové buňky
(fibroblasty) a vlákna tvořená fibroblasty
 Cévy
 Nervová vlákna
 Lymfatická a tuková tkáň
 kmenové buňky - schopnost sebeobnovy
- schopnost diferencovat
(multipotentní = totipotentní kmenová buňka, společná
kmenová buňka= pluripotentní kmenová buňka)
lat. plus-více, potens- schopný
 mateřské (progenitorové) buňky jednotlivých řad
(myeloidní a lymfoidní)
- nemá schopnost sebeobnovy
- citlivá na růstové faktory
 prekurzory jednotlivých řad (červené, bílé, destičkové
řady)
 zralé krvinky (plynule přechází do obvodové krve)
Diferenciace krevních buněk pod vlivem růstových faktorů
 probíhá v kostní dřeni od kmenových buněk přes
buňky progenitorové, až po velmi diferencované
buňky, které se účastní:
- transportu kyslíku (erytrocyty)
- procesu srážení krve (trombocyty)
- obranyschopnosti organizmu (lymfocyty,
monocyty, granulocyty)
= produkce krevních buněk
 proliferace buněk v hemopoetických orgánech
 dodávání zralých buněk do periferie
 z mateřských buněk vznikají dělením
(proliferací) a zráním (maturací) nové krvetvorné
buňky odlišné od mateřských
 krvinky vznikají z kmenových a mateřských
buněk dělením- mitózou
 myelopoeza (granulomonocytová, červená
a megakaryocytová řada)
 lymfopoeza
 Vývoj granulocytů 10 dní, přežívání v
periferní krvi 6-8 hodin,
 Monocyty přežívají déle- 12-24 hod
 Lymfocyty přežívají dle typu- od 3-4 dnů do
10 let i déle
 Vývoj megakaryocytů 4-5 dnů, přežívání asi
7-11 dní
 Vývoj erytropoezy 3 dny do stádia
retikulocytu, přežívání erytrocytů 120 dní
 Krevní elementy (erytrocyty, granulocyty a trombocyty) mají svůj
původ v pluripotentní kmenové buňce a ve vlastní mateřské
buňce
 Zrání (diferenciace) buněk myelopoezy:
změny v plazmě
- ztráta bazofilie cytoplazmy
- v plazmě myeloidních buněk
specifická granula(neutrofilní,
eozinofilní, bazofilní)
změny v jádře
- červené složky je jádro vypuzeno
- u složky myeloidní se jádro zahušťuje, chromatin
ztrácí jemné uspořádání
- původní kulatý nebo oválný tvar se mění postupně
na členěný
 povaha a metabolický stav buňky
(specifické receptory, fáze buněčného
cyklu)
 vlivy prostředí
 mikroprostředí kostní dřeně ( makrofágy,
fibroblasty, retikulum, tukové buňky a
endotel)
 Hemopoetické růstové faktory (cytokiny)
- působící na stromální buňky: IL-1, TNF
- pluripotentní buňky: SCF (stem cell factor)
- časné multipotentní buňky: IL-3, 4,6, GM-CSF
(CSF- Colony Stimulating Factor)
- progenitorové buňky: G-CSF, M-CSF, IL-5 (eozinofilní
CSF), EPO (erytropoetin), TPO (trombopoetin)
 Nervové a humorální vlivy
 Přívod látek nezbytných pro hemopoézu
SCF stem cell factor (c-KIT ligand), SDF-1 stromal cell-derived factor-1, FLT-3 Fms-like tyrosine kinase-3, TNF-tumor necrosis factor,
TGF transforming growth factor
Růstové faktory mohou stimulovat proliferaci časných dřeňových
buněk, řídí diferenciaci, stimulují buněčné zrání, potlačují
apoptózu nebo zasahují do funkce zralých nedělících se buněk.