TECHNIKY SBĚRU DAT V KVANTITATIVNÍMA KVALITATIVNÍM VÝZKUMU • Pozorování • Rozhovor • Dotazník • Škály • Anketa • Experiment • Kasuistika • Snímkování • Technika = konkrétní způsob vědecké cesty (sběr empirické a důkazového materiálu) • Metoda = koncepční a celkové strategický způsob dosahování cílů • Např. dotazník • Techniky = parciální aspekt a složky metody • Výběr techniky se řídí zkoumaným problémem Pozorování = soustředěné a cílené sledování se záměrem něco poznat • Většinou u malých skupin • Sociální interakce, způsob života • Pomůcky: magnetofon, fotoaparáty, kamery Pozorování – dovednosti výzkumníka • Adaptace na výzkumné prostředí • Identifikace se subjektem • Introspekce – sebepoznání • Objektivní postoj • Osvojení nástrojů a pomůcek • Schopnost zvládat nové situace Fáze pozorování • Určení tématu • Určení druhu pozorování • Vypracování plánu pozorování • Vlastní pozorování • Způsob prezentace výsledků Druhy pozorování • Nezúčastněné – není součástí prostředí • Strukturované • Activity sampling – např. každých 15 min. zaznamená dění • Hawthornův efekt – změna chování subjektů, když zjistí, že jsou pozorováni • Nestrukturované • Zúčastněné – sociální antropologové, vhodné když: • Málo prozkoumaný jev • Rozdíly v pohledu členů a nečlenů sledované skupiny • Jev není přístupný jedincům mimo skupinu Druhy pozorování • Utajené • Neutajené • Dle aktuálnosti: • Přímé – probíhá aktuálně smyslovými orgány • Nepřímé – např. zvuková nahrávka Rozhovor - interview = soustava uceleného jednání tazatele a respondenta • Face to face • Jednosměrný tok informací Zásady rozhovoru • Odhad složitosti zkoumaných problémů • Koncipovat rozhovor jako přirozený • Počítat s únavou během rozhovoru • Motivovat respondenty • Vytvořit přátelskou atmosféru • Mít rámcové přípravy • Používat srozumitelný jazyk • Vyloučit subjektivní vlivy Forma a průběh rozhovoru • Individuální rozhovor • Tazatel – respondent – například telefonní • Skupinový rozhovor • Náhodně vybraná skupina nebo • „focus group“ (hlavně v marketingu) – 6-12 subjektů, cca 2 hodiny, často se kombinuje s individuálním rozhovorem • Biografický rozhovor • Samostatná forma KLV, autobiografie, Druhy rozhovorů • Polostandardizovaný • Standardizovaný • Nestandardizovaný Polostandardizovaný rozhovor = Hrubý seznam otázek • Druhy: • Tematický rozhovor – jen určité téma, záznam na magnetofon – nutný souhlas • Kritická událost – pozitivní nebo negativní dopat • Deníky – respondent vede deník Standardizovaný, strukturovaný rozhovor • Připravené otázky • Nestranný postoj výzkumníka • Lepší zpracovatelnost Nestandardizovaný, volný rozhovor • Otázky kladeny a připraveny jen rámcově • Používán často v počátečních fázích výzkumu • Alternativy v odpovědích a otázkách • Přibližuje se běžným životním situacím • Hluboký rozhovor – technika kvalitativního výzkumu, tazateli je určen přesný cíl a okruh informací, pak je vše ostatní ponecháno na něm 6 typů otázek pro kvalitativní výzkum dle Pattona (2005) • Otázky týkající se zkušeností nebo chování • Otázky týkající se názorů • Otázky týkající se pocitů • Otázky týkající se znalostí • Otázky týkající se vnímání – co slyšel, viděl • Otázky demografické a kontextové – rodinný stav Pořadí otázek • Vstupní otázka – citově naladit a motivovat • Obtížné otázky – rozsahem i obsahem • Otázky pro oddech • Další blok obtížných otázek • Identifikační údaje Srovnání kvantitativního a kvalitativního rozhovoru Dotazník = standardizovaný soubor otázek připravený na formuláři • Získáme empirické informace nepřímým pozorováním respondentů • Relativně rozšířená a populární technika • Např. kvalita života onkologických pacientů • Je nutné: • Nepřítomnost výzkumníka během vyplňování • Znalost prostředí a potřeba předvýzkumu Stavba dotazníku • Všechny podstatné problémy • Celá šíře problematiky • Konstrukce musí respondenta přitahovat • Jasná formulace otázek • Dotazník obvykle obsahuje: • Identifikační znaky - jméno • Nezávisle proměnné – např. identifikační znaky • Závisle proměnné – to co je v zorném poli dotazníku Průběh dotazníku • Anonymní • Respektování soukromí respondentů • Druhy anonymity: • Faktickou • Psychologickou – bez choulostivých otázek • Sociologickou – neidentifikace osob v průběhu zpracování dat • Neanonymní • V případě kartotéky, respondent musí souhlasit jinak porušení zákona 101/2000Sb. O ochraně soukromých údajů Výhody/nevýhody dotazníku • Výhody • Jednoznačná formulace otázek • Možnost PC zpracování • Nevýhody • Při nedorozumění nemožnost opravy • Návratnost – poměr počtu vrácených a distribuovaných dotazníků (většinou 50%, zvýšení tzv. „follow up“) Validita a reliabilita dotazníku • Validita • Obsahová validita – otázky se vztahují k jevům • Konstruktová validita – vztah s teoretickými pojmy (konstrukty) – např. spokojenost s péčí ne s přístupem zdravotníků • Reliabilita • stabilita – opakované měření, výsledky se nemění • Důležitá psychometrická vlastnost dotazníku • Měří se Cronbach alpha koeficientem spolehlivosti (0-1), spolehlivost již u 0.8 Druhy otázek  Uzavřené  Vybírání vhodné odpovědi  Např.: Byla jste již léčena u nás v nemocnici? Odpověď: ANO-NE  Otevřené  Volná odpověď  Náročné na zpracování  Polootevřené  Kombinace volné a uzavřené otázky  Např.: Kdo Vám pomohl vyřešit problém? Odpověď: A. setra, B. lékař, C. rodina atd.  Filtrační – zachytí respondenty, kteří nemohou odpovědět na určitý typ otázky, např. Máte děti? Odpověď: 1. ano, 2. ne  Projekční – posouzení názorů jiných lidí, např.: Jak smýšlejí sestry o jejich platovém ohodnocení?  Metoda nedokončených otázek: Např.: Vedle Marka si sedne ve vlaku dívka. Marek…  Kontrolní otázky – ověření pravdivosti odpovědí Chyby v konstrukci otázek • Obsahová srozumitelnost • Nepřeceňovat znalosti respondentů • Např.: Které infekční onemocnění jste prodělal? • Jazyková srozumitelnost • Např.: Myslíte, že gerontologie přinese užitek? • Nejednoznačné otázky • Např.: Co se vám v nemocnici nejvíce líbilo? • Příliš strohé otázky • Např.: Jaké jsou vaše kulturní zájmy? • Příliš dlouhé otázky • Např.: domníváte se, že zdravotnictví bylo 80. letech méně rozvinuté než dnes? • Otázky typu „proč“ • Jen pokud mají vysvětlit nějaký čin respondenta • Haló efekt • Přesun negativního pocitu na následující otázky • Neohleduplné otázky • Např.: jak často se opíjíte? • Věcná náročnost • Např.: Uveďte měsíční příjem. Škály = forma otázky, kdy respondent zařazuje zkoumaný problém do určitého kontinua • Kontinuum může být vyjádřeno: • Verbálně • Číselně • Graficky – např. smajlíci Anketa = nejjednodušší forma výzkumné techniky  Ne více než 10-15 otázek  Není kontrolován výběr respondentů  Návratnost pouze 1-3% (motivace, dárky)  Druhy anket:  Poštovní  Předávané  Novinové  Telefonické  Rozhlasové Experiment = nejvýznamnější kvantitativní metoda výzkumu • Vytvoření určitého jevu pro pozorování a stanovené závislostí • Druhy: • Klasický – v laboratoři, experimentální a kontrolní skupina (není vystavena účinku) • Klinický – srovnávací skupiny, systematický výzkum léčiv na lidech • Přirozený – málo kontrolovaný Experimenty ve zdravotnickém výzkumu • Zvířata • Explantáty a tkáňové kultury • Na lidském organizmu Klinický pokus (dle Komendy) • Kazuistiky • Klinické studie – patologické děje • Klinický pokus – zásah do organismu • Kontrolovaný klinický pokus – znáhodnění technik • Interklinické studie – spolupracující kliniky Dokumentace o experimentu • Formulace pracovní hypotézy • Identifikace nezávisle proměnných • Popis výběru vzorku • Identifikace závisle proměnných • Zápis okolností průběhu experimentu • Typ zvoleného experimentálního plánu • Souhrn tabulek a grafů • Komplexní soubor všech záznamů měření a grafů Studium písemných dokumentů = analýza písemných zdrojů patří ke kvalitativnímu i kvantitativnímu výzkumu • Pokud není možné přímé pozorování • Dokumenty psané nebo tištěné Fáze procesu zpracování dokumentů • Definování výzkumné otázky • Definování toho, co bude považováno za dokument • Kritika pramenů • Interpretace dokumentů Dělení dokumentů • Dle personifikace • Osobní – deníky, dopisy • Neosobní – statistiky, úřední dokumenty • Dle statutu • Oficiální – závazné, např. zákony, vyhlášky • Neoficiální – reklamní letáky • Dle pramene • Primární – bezprostřední záznam události • Sekundární – zpracovaný primární záznam Obsahová analýza dokumentu • Umožňuje objektivní, systematický a kvantitativní popis a rozbor • Obsahová analýza má 4 formy: • Frekvenční analýza – klasifikace textových prvků a jejich četnosti • Valenční analýza – uvedení specifičtějších hodnocení; negativní, neutrální, pozitivní • Intenzity analýza – síla hodnocení • Kontingence analýza – výskyt řečových prvků v souvislosti s jinými pojmy Fáze obsahové analýzy • Stanovení hypotézy • Vybrání kategorií • Stanovení zkoumaných jednotek • Stanovení četnosti a rozsahu jednotek • Analýza kvantitativních výsledků Použití techniky zkoumání dokumentů • Při opatřování dat prozkoumat již existující dokumenty • Srovnání s historií • Srovnání našich dat s osobními listy respondenta Kasuistika = kvalitativní metoda • Obsahuje zpravidla rodinnou a osobní anamnézu, diagnózu, prognózu, ošetřovatelské postupy, průběh a výsledky, katamnestické sledování (opis historie), analýzu, interpretaci a závěr Druhy kasuistik • Opis historie případu (ucelený, souvislý) • Studium a rozbor případu • Komplexní – obsahuje opis historie i analýzu Osnova kazuistiky • Popis člověka s nemocí • Jak to vidí pacient – výpověď • Jak to vidí lékař, sestra • Formulace otázek odborníka • Výkladová část textu • Otázky a závěrečná diskuze Využití kazuistik • Návrh řešení problému • Stanovení hypotéz • Doplněk kvantitativního výzkumu • Metoda výuky studentů Snímkování = vytvoření snímku o určitém jevu v podobě jeho písemného záznamu (př. snímek pracovního dne sestry na oční ambulanci) • Respondent vybírá na formuláři příslušnou odpověď • Má to povahu pozorování • Není možné jeho využití pro delší časové rozmezí • Respondent zapisuje začátek a konec činnosti Možnosti analýzy snímků • Výpočet průměrného trvání jednotlivých aktivit pro sledovaný soubor • Průměrné rozložení časových aktivit v částech dne • Určení podílu respondentů, kteří v určitém čase činnost vykonávali • Používá se pro rozčlenění komplexu činností na čas práce, mimopracovní a volný čas Význam znalostí technik • Zdravotnická péče a prevence • Vytvoření ekonomicky výhodných systému • Vytvoření strategií – efektivita • Přehled o obecných problémech – sociálních, psychologických, pedagogických • Znalost technik a metod … hezký den