Psychoneuroimunologie, psychoonkologie v kontextu „zdravého životního stylu“ Osnova Mgr. Kristína Tóthová Vliv psychických faktorů na: • •vznik nemoci (rizikové faktory) •uzdravení (přežití, návrat nemoci) • „Starý“ psychosomatický model Model vlivů z pozadí nemoc Uzdravení psychologické léčba bez uzdravení Nemoc zdraví psychologické patogén uzdravení • •faktory působící na pozadí jsou imunologické, výživové či genetické •vždy zahrnují i psychologické faktory •faktory pozadí jsou specifické pro jednotlivé diagnózy Psychoneuroimunologie • •zkoumá, jak duševní stavy ovlivňují imunitní funkce •oblast studia týkající se vzájemných výtahů mezi CNS a aktivitou nervového systému - jde o oboustrannou komunikaci mezi nervovým a neuroendokrinním systémem na jedné, a imunitním systémem na druhé straně • Stres a fungování imunitního systému •akutní stres vyvolává zlepšení funkcí imunitního systému (veřejné vystoupení, sportovní soutěž) •adaptivní mechanizmus těla k zvládnutí potenciálních nemocí / infekcí u reakcí typu „útok nebo útěk“ •chronický stres má tendenci imunitní funkce narušovat (práce, vztahy) •trauma a PTSD – překvapivý kontrast: dlouhodobě zvýšená imunita s paradoxním nárůstem symptomů nemocí Emoce a fungování imunitního systému •negativní emoce –především deprese –prokazatelnost není jednoznačná – nezdravé chování depresivních lidí? –intervence, které zlepšují duševní stav, často vedou ke zlepšení fungování endokrinního a imunitního systému •pozitivní emoce –optimismus, emoční expresivita, extraverze –podstatně méně prostudováno než vazby imunitního systému a negativních emocí • • Psychologické aspekty poruch imunity •autoimunitní onemocnění –revmatická artritida –Diabetes 1. typu –lupus •HIV/AIDS –snížená kvalita života –zvýšení úzkosti, zvýšení výskytu deprese • • Psychologické intervence • • •některé psychologické intervence můžou vést ke zlepšení funkcí imunitního systému : emoční odhalování a podmiňování (nácvik) •benefit intervencí preventivních k možné traumatizaci: rozptýlení, humor, strategie k zvládání zátěže • Imunitní systém •běžná strava (tmavé maso, mouka, cukr) •stres, hněv, deprese •sociální izolace •popírání skutečného self (identity) •sedavý životní styl •znečištěné ovzduší •středomořská, indická, asijská kuchyně •klid a radost •podpora rodiny, přátel •akceptace sebe samého, hodnoty •pravidelný pohyb •čisté životní prostředí •Tlumí •Aktivizuje Rakovina •„Užírám se tím.“ •multifaktoriální model vzniku onemocnění •civilizační nemoc – „nemoc bohatých“, v „západních zemích“ (Severní Amerika a Evropa) se některé typy nádorů vyskytují až 9x více než v Asii •nemůžete být zdraví na nemocné planetě • •neexistuje odhalený psychologický faktor, který by sám o sobě dokázal vytvořit nádor • Biologické faktory • •rodinná anamnéza •infekce, očkování •imunitní systém •vrozené poruchy •fyziologický stav •věk •pohlaví • Osobnostní faktory • •self-efficacy •psychická nezdolnost •locus of control •optimizmus/pesimizmus •introverze/extraverze •smysl pro humor •deprese/úzkost •pocity zmaru a hněvu Faktory chování • •stravovací návyky •alkohol/kouření •pohyb •spánek •spotřeba zdravotní péče •kompliance • Faktory společenské • •socioekonomické postavení •dosažitelnost a využití sociálních opor •mezilidské ovzduší doma i na pracovišti •velké životní změny •velké ekonomické změny •dostupnost zdravotní péče •postoje společnosti ke zdraví a nemoci Podpůrná opatření • •chránit se chemikálií •vyvážená strava •pohyb •všímavost („meditace“) •vzepřít se bezmoci • Psychoonkologie • •disciplína zdravotnické psychologie • •zabývá se psychologickými aspekty různých nádorových onemocnění • Výzkumné zájmy • •nejvíce prostudovanými psychologickými faktory vplývajícími na nemoci i uzdravení pacientů s rakovinou jsou: –předchozí těžké životní události –osobnostní faktory • „Nádorová osobnost“ •typ osobnosti „predisponovaný“ k nádorovému onemocnění: •snaha být zachráncem •domněnka o vlastním dobrém zdraví a vyrovnanosti •neschopnost sebereflexe vlastních pocitů a emocí (alexithymie) •snaha vyhýbat se konfliktům (harmonizující chování) •snaha nevyjadřovat za žádnou cenu negativní emoce (potlačování, racionalizace) •nadměrná snaha spolupracovat s druhými (altruismus, kooperace) •nejistota, nedostatek autonomie •snaha podřizovat se druhým •závislí na vysoce emočně ceněném objektu •potlačení nebo popření deprese •pasivita, pocity rezignace •dnes více pozornost na syndrom hopelessness-helplessness Hopelessness - helplessness •termín M. Seligman (1967) •beznadějnost - bezradnost, zážitkový syndrom •subjektivní pocit snížené schopnosti situaci řešit •pocit ohrožení a menšího uspokojení ve vztazích k ostatním a z role ve společnosti •ztráta souvislosti mezi minulostí a budoucností, snížená schopnost naděje a důvěry •tendence oživovat a opět prožívat předcházející deprivace a selhání • Psychický stres • •psychofyzická reakce organismu na zátěž •různé vyvolávající faktory v závislosti na věku •propojení fyzické a psychické oblasti - u dětí nejasně diferencované komponenty osobnosti (somatická – psychická – sociální) a primární rodina •organizmus vnímá zátěž - imunosupresivní účinky na organismus při dlouhodobém stresu Stres • •kratší doba přežití u pacientů vystavených emocionálnímu stresu •zvýšený psychický stres prokazatelně koreluje s nepříznivým průběhem nemoci •vyjádření pocitů má prokázaný vliv na zdravotní stav a zvládání nemoci Kratší doba přežití u pacientů vystavených emocionálnímu stresu (Gillbar, 1997; Weisman a Worden, 1976) zvýšený psychický stres prokazatelně koreluje s nepříznivým průběhem nemoci(Cohen a Williamson, 1991) vyjádření pocitů má prokázaný vliv na zdravotní stav a zvládání nemoci Životní událostí • •člověk je často nemá pod kontrolou •důležitá je přiměřená adaptace na události •kladou na konkrétního člověka požadavky přesahující jeho zvládání •koncepce „hardiness“ – nezdolnost, subjektivita vlivu události na život a zdraví člověka • ze které pramení, že životní události mají individuální význam, podstatný je především způsob subjektivního prožívání těchto událostí jedincem Sociální podmíněnost •čím nižší sociální zařazení, tím větší incidence onemocnění? •čím vyšší sociální vrstva, tím větší vyhlídky na přežití •v sociálně nižších vrstvách se vyskytuje více relapsů onemocnění –životní styl: stravovací návyky, pohybová aktivita, kouření, alkohol, –reproduktivní faktory –jednoduchá a riziková povolání vzhledem k pracovnímu prostředí –socioekonomický status: chudoba, žádná preventivní vyšetření, nedostupnost lékařské péče Kritéria pro uzdravení? • •Závislé proměnné: •přežití: reálné vs. předpokládané •délka přežití •incidence návratu onemocnění (běžně sledováno po 1, 3, 5, 15 letech) •trvání remise (interval bez nemoci) •procento úmrtí Vliv na přežití Vliv na kvalitu života + ? vyjadřování pocitů + - zlost + 0 smysl existence ? + harmonie v rodině + + sdílení a svěřování problémů s druhými + - ? asertivita - - deprese - + racionalita ? + sociální podpora + + sexualita Co se zjistilo? 1.psychologické a medicínské proměnné spolu souvisí 2.psychologické a medicínské proměnné spolu působí 3.psychologické proměnné ovlivňující výskyt a průběh nemoci nejsou identické s faktory, které ovlivňují kvalitu života 4.psychologické faktory jsou relevantní při úvaze o vzniku onemocnění Co ohrožuje emoční rovnováhu • •strach o život •strach z opuštěnosti, izolace, ztráta intimity •strach z poškození těla •pocit zranitelnosti - ztráta pocitu kontroly a ovládání vlastního života •strach z neovladatelné a opakované bolesti •strach z vleklého a nedůstojného umírání • • Co ovlivňuje reakce • •somatické obtíže •délka a náročnost léčby •chronicita onemocnění •anticipace týkající se prognózy •sociální mikroklima •terapeutický vztah s ošetřujícím lékařem Zvládání na psychické úrovni •méně adaptivní strategie: vyhýbání se a potlačování myšlenek - spojeno s vyšším rizikem recidivy •popření, vytěsnění čí odvedení pozornosti – může být někdy adaptivní strategie •používání negativně obsazených slov (smrt, umřít, rakovina) u některých pacientů mělo pozitivní vliv na zdravotní stav •sociální opora, sociální aktivity - zlepšení zdravotního stavu, dlouhodobější přežití •možnost kontroly nad situací, u dětí jde o významný vliv rodičů méně adaptivní strategie: vyhýbání se a potlačování myšlenek - spojeno s vyšším rizikem recidivy (Eping - Jordan et al., 1994) používání negativně obsazených slov u některých pacientů mělo pozitivní vliv na zdravotní stav (Pennebaker, 1993) sociální opora, sociání aktivity - zlepšení zdravotního stavu, dlouhodobější přežití Strategie zvládání nemoci (coping) •potkáváme se jak se styly zvládání tak obrannými mechanizmy, nejčastěji: –aktivní vyhledávání informací –projekce (nejčastěji vzteku) –ignorování pocitů (popření, nebere na vědomí) –přeformulování pocitů (i terapeuticky, „zhmotnění“ pocitů) –racionalizace (fakty, informace, terapie s prvky edukace) –katastrofizace (depresivní projev) –altruismus –víra a náboženství, smysl utrpení Podpora růstu osobnosti •pomoci pacientovi využít dobu nemoci, hospitalizace, nebo která mu zbývá, k uskutečnění sebe sama (být vším, čím být mohu) •zážitkové hodnoty •postojové hodnoty •kreativita – moje vlastní •cíleno na vnitřní harmonii •zlepšení kvality života – vyrovnání se s faktem nemoci, překonání úzkosti a deprese • • • Změna hodnot •hodnocení z hlediska prospěšnosti –podat výkon X být naživu –být k dispozici –být dosažitelný/á •hodnocení z hlediska úspěšnosti –být dobrý/á ve všech rolích X překonat, prožít a přežít svoji nemoc Literatura •ANGENENDT, G. a kol. (2010). Psychoonkologie v praxi. Praha, Portál. •AYERS, S., DE VISSER, R. (2015). Kapitola 11 – Imunita a ochrana. Psychologie v medicíně. Praha: Grada Publishing. •FALEIDE, A. O. a kol. (2010). Vliv psychiky na zdraví - Soudobá psychosomatika. Praha, Grada Publishing. •