Elektrokardiografie Elektrokardiografie •= významná pomocná vyšetřovací metoda v klinické praxi •Snímá elektrickou aktivitu myokardu • Myokard •Srdeční buňky –Pacemakerové (vzruchotvorné) –Převodního systému –Pracovního myokardu •Převážně snímána elektrická aktivita buněk pracovního myokardu – tvoří převážnou část myokardu •Zaznamenávána depolarizace a repolarizace myokardu Membránový potenciál pacemakerových buněk 12910617_10206483465392564_290252241_n.png Na obrázku vidíme graf membránového potenciálu pacemakerových buněk. Tyto buňky mají nestabilní membránový potenciál zejména díky přechodnému kalciovému proudu – značený I[CaT]. Při překročení prahového napětí dojde k depolarizaci vápníkovým proudem ICaL a následné repolarizaci až hyperpolarizaci . Akční potenciál buněk pracovního myokardu AP buněk pracovního myokardu.001.tiff Autor: David Dufek Akční potenciál buněk pracovního myokardu má typický tvar, při překročení prahového napětí dojde k rychlé depolarizaci otevřením sodíkových kanálů, toto znázorňuje část křivky s číslem 0. V části křivky s číslem 1 dochází k částečné rychlé depolarizace vlivem uzavření sodíkových kanálů. Následně se buňka pomalu repolarizuje ve fázi plató, repolarizace probíhá vlivem pomalého otevření napěťově řízených vápníkových kanálů. Repolarizace k hodnotám klidového membránového napětí je umožněna uzavřením vápníkových a otevřením draslíkových kanálů. EKG papír •Vyznačeny čtverečky 1×1 mm a 5×5 mm •Horizontální linie – časové údaje (rychlost posunu 25 mm/s) •Vertikální linie – velikost napětí (1 cm = 1 mV) EKG papír http://www.wikiskripta.eu/images/c/cf/ParametryEKG.png Zdroj: http://www.wikiskripta.eu/images/c/cf/ParametryEKG.png, autor: Petrb Na snímku si můžeme prohlédnout strukturu EKG papíru. Silnějšími liniemi jsou značené hranice 5 mm. Slabšími liniemi jsou značené 1mm čtverečky. Na začátku každého záznamu je značený obdélníkový cejch, který určuje výšku 1 cm, a tudíž napětí 1 mV. Fyziologická EKG křivka •Vlna P – depolarizace síní •QRS komplex – depolarizace komor •Vlna T – repolarizace komor •Repolarizace síní překryta QRS komplexem • •Časové úseky: –Segment – od konce jedné křivka po začátek další –Interval – od začátku min. jedné křivky včetně vodorovného úseku, který po ní následuje, po začátek další křivky •Segment ST – fáze plató •Interval QT – zahrnuje QRS komplex a úsek ST Segmenty a intervaly na EKG Vyznačení segmentu a intervalu na EKG křivce.001.tiff Autor: David Dufek Na EKG křivce jsou vyznačeny všechny významnější úseky a intervaly. Vidíme interval PQ, který začíná vlnou P a končí na začátku QRS komplexu. Dále interval QT, který začíná vlnou Q a končí vlnou T. Úsek ST začíná na konci QRS komplexu a končí na začátku vlny T. EKG svody •Vznikají propojením EKG elektrod •Celkem 12 svodů – dvanáctisvodové EKG •Končetinové svody –Dvě elektrody na horních končetinách, dvě elektrody na dolních končetinách (na pravé noze zemnící elektroda) –Záznam elektrické aktivity ve frontální rovině Končetinové svody •Celkem šest svodů: –Tři standardní svody (I, II, III) •Einthovenův trohúhelník •Bipolární svody –Tři zesílené (augmentované) svody (aVL, aVR, aVF) •Goldbergovo zapojení •Unipolární svody – indiferentní elektrodu získáme spojením dvou zbývajících končetinových elektrod • Končetinové svody Rozmístění končetinových elektrod.001.tiff Autor: David Dufek Na obrázku vidíme zapojení končetinových elektrod. Žlutá elektroda patří na levou ruku, červená na pravou ruku. Na levou nohu umisťujeme zelenou elektrodu a na pravou nohu černou zemnící elektrodu. Zapojení elektrod tvoří tzv. Einthovenův trojúhelník. Hrudní svody •Šest elektrod na hrudníku •Záznam elektrické aktivity srdce v horizontální rovině Autor: David Dufek Hrudní elektrody v transverzálním řezu.001.tiff Hrudní svody snímají elektrickou aktivitu srdce v horizontální rovině. Jsou tvořeny šesti elektrodami umístěnými na hrudníku, značíme je V1 až V6. První elektrodu umisťujeme do 4. mezižebří parasternálně vpravo. Druhou elektrodu umisťujeme parasternálně vlevo do 4. mezižebří. Čtvrtá elektroda patří do pátého mezižebří v medioklavikulární čáře, třetí elektroda mezi druhou a čtvrtou. Do pátého mezižebří v přední axilární čáře umístíme pátou elektrodu a šestou elektrodu umístíme do střední axilární čáry v pátém mezižebří. 12-svodové EKG Fyziologogické EKG - 12 svodů.001.tiff Autor: David Dufek Na snímku vidíme záznam fyziologického dvanáctibodového EKG. Každý QRS komplex předchází vlna P, rytmus je tedy sinusový, je pravidelný. QRS komplex má normální tvar, následuje rovný úsek ST bez depresí nebo elevací a pozitivní vlna T. Využití EKG •Diagnostika –Hypertrofie myokardu –Arytmie –Infarkt myokardu –Iontové dysbalance Patologická EKG Patologické EKG - příklady.001.tiff Autor: David Dufek Na prvním záznamu EKG pozorujeme nekompenzovanou extrasystolu, což znamená, ze po ní nenásleduje kompenzační pauza. Při hyperkalemii vidíme změny na EKG jako na druhém řádku záznamu, kdy se vlna T jeví vyšší a hrotnatější. Na třetím řádku je tachyarytmie typu „torsades de pointes“, při níž se mění amplituda vln. Hypertrofie levé komory • http://inside.fammed.wisc.edu/medstudent/pcc/ecg/images/fig33.jpg Zdroj: http://inside.fammed.wisc.edu/medstudent/pcc/ecg/ecg.html AV blokády • Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Second-degree_atrioventricular_block#/media/File:Second_degree_heart_ block.png, autor: Npatchett Second degree heart block.png Infarkt myokardu • Sequence of changes in evolving AMI Zdroj: http://www.nottingham.ac.uk/nursing/practice/resources/cardiology/acs/changes.php Hyperkalémie • Zdroj: http://www.physio-pedia.com/Hyperkalemia http://www.physio-pedia.com/images/5/55/Ecg_thing.gif Zdroje informací •THALER, Malcolm S. EKG a jeho klinické využití. 1. české vyd. Praha: Grada Publishing, 2013, 312 s. ISBN 978-80-247-4193-2. •