Tato prezentace vznikla za podpory Fondu rozvoje Masarykovy univerzity
Projekt MUNI/FR/1577/2015
Sledování fyziologických parametrů kardiovaskulárního systému – od teorie ke klinické praxi

Měření krevního tlaku



Krevní tlak
•= tlak krve na stěnu cévy
•Systolický krevní tlak = nejvyšší tlak v průběhu vypuzovací fáze srdečního cyklu
–120 mmHg pro levou komoru, aortu
–25-30 mmHg pro pravou komoru, plicnici
•Diastolický krevní tlak = tlak v plnící fázi cyklu
–téměř nulový při plnění srdečních komor
–80 mmHg při plnění velkého krevního oběhu
–5-10 mmHg při plnění malého krevního oběhu
•
–
•
•

Vztah EKG a sfygmografie pro levou komoru a velký krevní oběh
Krevní tlak.001.tiff
Autor: David Dufek

Na snímku je zobrazena křivka elektrické aktivity srdce – EKG a mechanické aktivity – snímané
metodou sfygmografie. Sfygmografická křivka popisuje změny krevního tlaku v průběhu srdečního cyklu
pro levou komoru a velký krevní oběh. Na vrcholu křivky měříme hodnotu systolického krevního
tlaku.  Na sestupné části křivky nalézáme malý zářez, tzv. dikrotickou incizuru, která je způsobena
uzavřením aortální chlopně a velmi krátkým okamžikem, kdy tok krve dopadá zpět na chlopeň, odráží
se od ní a následně pokračuje dále do oběhu.

Invazivní měření TK
•Katetr v cévním řečišti
•Na konci katetru snímač krevního tlaku založený na piezoelektrickém principu
•Katetr nejčastěji zavádíme do tepen na předloktí (a. ulnaris, a. radialis, a. brachialis)
•Využití zejména na JIP a při náročnějších chirurgických výkonech
•Nevhodné pro ambulantní použití

Katetr pro měření krevního tlaku
http://d7-dev.dicardiology.com/sites/daic/files/styles/content_feed_large/public/final_artery_cath_
with_graph.jpg?itok=57Tk0LWE
http://millar.com/sites/default/files/u16/PCU_2000_pressure_control_unit.gif
Zdroj 1 : http://d7-dev.dicardiology.com/sites/daic/files/styles/content_feed_large/
public/final_artery_cath_with_graph.jpg?itok=57Tk0LWE
Zdroj 2 : http://millar.com/sites/default/files/u16/PCU_2000_pressure_control_unit.gif

Neinvazivní měření TK
•Palpační metoda
–Využíváme tonometru s manžetou
–Po nafouknutí manžety na paži nad hodnotu STK v ní pomalu tlak snižujeme, až zachytíme palpací tep
na a. radialis
–Okamžik zaznamenání tepu=STK dle stupnice tonometru
–
–Nelze měřit DTK
–

Neinvazivní měření TK
•Auskultační metoda
–Využíváme tonometr s manžetou a fonendoskop
–Nafoukneme manžetu (cca o 20 mmHg nad předpokládaný STK), pomalu (rychlostí 1-2 mmHg/s) snižujeme
tlak v manžetě
–Při vyrovnání tlaku v manžetě na paži se STK dojde k mírnému otevření dosud zcela uzavřené
a.brachialis –tím ke vzniku turbulentního proudění (změna Reynoldsova čísla), což je podkladem
vzniku poslechových fenoménů – Korotkovovy fenomény
–při vymizení fenoménů odečítáme hodnotu DTK
–
–Odečítáme STK i DTK
–

Rtuťový tonometr
http://www.mixxer-medical.cz/fotky33891/fotos/_vyr_6759525-020---Mercurex.jpg
Zdroj: http://www.mixxer-medical.cz/fotky33891/fotos/_vyr_6759525-020---Mercurex.jpg

Neinvazivní měření TK
•Oscilometrická metoda
–Umožňuje automatické měření
–Tonometr s manžetou je vhodný i pro domácí použití
–Princip metody stejný jako u auskultační metody – změna laminárního v turbulentní proudění -
přístroj ale zaznamenává oscilace nad okludovanou a. brachialis, které se objevují při dosažení
hodnoty STK a jsou maximální při dosažení středního arteriálního tlaku
–Detekce mizejících oscilací je složitá, DTK přístroj přímo nezměří, dopočítává jej
–

Automatický tonometr
http://www.polymedshop.cz/static/_foto_zbozi/3/6/0/8/00777._._.o.jpg
Zdroj : http://www.polymedshop.cz/static/_foto_zbozi/3/6/0/8/00777._._.o.jpg

Neinvazivní měření TK
•Fotopletysmografická metoda
–Kontinuální měření TK tep po tepu dle metody patentované profesorem Janem Peňázem (profesor
Fyziologického ústavu LF MU Brno, 1926-2015)
–Manžeta umístěna na prstu ruky
–Fotodioda vysílá světelný signál procházející skrze prstovou arterii, zaznamenává změny jejího
objemu, které nastávají v průběhu srdečního cyklu; tento signál je pak použit pro zpětnou vazbu
měnící přítlak manžety tak, aby se zachoval stejný průtok krve prstem
–Ve světě více rozšířená v klinické praxi, v ČR – hlavně ve výzkumných laboratořích

Schéma manžety fotopletysmografu
P2290047
Zdroj: archiv Fyziologického ústavu LF MUNI

Finometer
P2290051
Zdroj: archiv Fyziologického ústavu LF MUNI

Neinvazivní měření TK
•24hodinové ambulantní měření TK
–Pacientská jednotka (připevněná u pasu) a manžeta
–Pracuje na oscilometrickém principu, měření TK pravidelně v předem nastavených intervalech
(den-3x1hod; noc 1x1hod)
–
–Umožňuje detekovat hypertenzi bílého pláště či maskovanou hypertenzi
–Informuje o nočním poklesu TK (fyziologicky o 10 – 15 %, pacienti s nedostatečným poklesem mají
horší prognózu)
–Ověření účinnosti zavedené antihypertenzní terapie a času jejího podávání
–

Pravidla pro měření TK
•Krevní tlak měříme vsedě, nejméně po 5 – 10 minutovém uklidnění
•Pacient nesmí mluvit
•Používáme manžetu správné velikosti (musí zaujmout 2/3 paže), umisťujeme ji dolním okrajem cca 1 –
2 cm nad loketní jamku
•Paže pacienta nesmí být zaškrcena vykasaným rukávem
•Auskultační metoda by měla být prováděna v tichém prostředí

Pravidla pro měření TK
•Při vstupní prohlídce měříme tlak na obou pažích, rozdíl by neměl být vyšší než 10 mmHg (větší
rozdíl může být způsobený např. koarktací aorty, disekcí aorty nebo okluzí některé periferní tepny)
•
•Krevní tlak bychom měli změřit třikrát, zaznamenáme průměr druhého a třetího měření

Zdroje informací
•NĚMCOVÁ, Helena, et al. Měření krevního tlaku. Interní med, 2006, 3.9: 396-400.
•Prezentace pro praktická cvičení z fyziologie
•