Regulace krevního průtoku Doc. MUDr. Markéta Bébarová, Ph.D. Fyziologický ústav LF MU Tato prezentace obsahuje pouze stručný výtah nejdůležitějších pojmů a faktů. V žádném případně není sama o sobě dostatečným zdrojem pro studium ke zkoušce z Fyziologie. Definice krevního průtoku matematické vyjádření - analogie s elektrickým proudem Ohmův zákon I = U / R Q = P / R Q krevní průtok P rozdíl tlaků na začátku a konci cévy (cévního řečiště) R odpor cévy (cévního řečiště - periferní odpor) Definice krevního průtoku Poiseuilleův - Hagenův zákon r poloměr průsvitu cévy η viskozita krve l délka cévy Platí pro ustálené laminární proudění v rigidní trubici ! Q = P / R R = 8ηl / πr4 Q = P . πr4 / 8ηl Viskozita krve není konstantní, plasma skimming, turbulentní proudění, elasticita cév! Definice krevního průtoku Poiseuilleův - Hagenův zákon r poloměr průsvitu cévy η viskozita krve l délka cévy Q = P / R R = 8ηl / πr4 Q = P . πr4 / 8ηl P Q rigidní trubice kritický uzavírací tlak céva Metody měření krevního průtoku A. kanylou zavedenou do cévy 1. princip elektrické indukce B. bez nutnosti přímého kontaktu s krevním proudem 3. pletysmografie 2. Dopplerův jev 4. Fickův princip Metody měření krevního průtoku 1. princip elektrické indukce  elektromagnetický průtokoměr  umožňuje detekovat změny rychlosti menší než 0,01 s  měření stabilního krevního toku i jeho rychlých změn (pulzace) Guyton and Hall. Textbook of Medical Physiology, 11th edition  generovaná elektromotorická síla je úměrná rychlosti krevního toku Metody měření krevního průtoku 2. Dopplerův jev  ultrazvukový Dopplerův průtokoměr; nejčastěji užívané • ultrazvukové vlny známé vlnové délky (frekvence) vysílány • odrazí se od krvinek  změna (↑) vlnové délky (↓ frekvence) • odražené vlny jsou opět vychytávány krystalem  změna vlnové délky (frekvence) ultrazvukových vln po jejich odrazu od krvinek je úměrná rychlosti krevního proudu  rovněž umožňuje měřit jak stabilní rychlost krevního toku, tak i jeho rychlé změny f = f0 (1 + ) v0 v Metody měření krevního průtoku 3. pletysmografie  obvykle jako venózní okluzní pletysmografie • venózní drenáž končetiny uzavřena (např. manžetou) • narůstající objem končetiny je pak přímo úměrný arteriálnímu přítoku krve  na končetinách Guyton and Hall. Textbook of Medical Physiology, 11th edition Metody měření krevního průtoku 3. pletysmografie  obvykle jako venózní okluzní pletysmografie  na končetinách http://schueler.ws/?page_id=21 • venózní drenáž končetiny uzavřena (např. manžetou) • narůstající objem končetiny je pak přímo úměrný arteriálnímu přítoku krve Metody měření krevního průtoku 4. Fickův princip Každý litr krve zachytí během průchodu plícemi 50 ml O2. • krev vstupující z pravého srdce do plic – cca 150 ml O2 / 1 l • krev vystupující z plic do levého srdce – cca 200 ml O2 / 1 l • celkově z plic do krve absorbováno 250 ml O2 za 1 min 250 ml O2 / min = 5 l / min Q = AV rozdíl M / čas 50 ml O2 / l SV = - přímá Fickova metoda Guyton and Hall. Textbook of Medical Physiology, 11th edition Metody měření krevního průtoku 4. Fickův princip – metoda indikátorového plynu  ke stanovení okamžitého průtoku krve konkrétní tkání N2O extrahovaný mozkem z krve / čas průměrný arteriovenózní rozdíl N2O  např. stanovení průtoku krve mozkem (či koronární průtok) pomocí oxidu dusného N2O – Ketyho metoda průtok krve mozkem = množství N2O ve venózní krvi Metody měření krevního průtoku 4. Fickův princip - indikátorová diluční technika • vstříknutí známého množství indikátoru (barviva či radioaktivního izotopu) do periferní žíly (A, [mg]) • sledování koncentrace indikátoru v sérii vzorků tepenné krve A C (t2 - t1) SV = • stanovení průměrné koncentrace indikátoru v tepenné krvi během jednoho oběhu (C, [mg/ml]) [mg] [mg.ml-1.s] Ganong´s Review of Medical Physiology, 23rd edition.  termodiluční metoda Regulace Systémová Místní Regulace krevního průtoku Q = P . πr4 / 8ηl klidový cévní tonus (stav středního napětí cév)  tonická vzruchová aktivita vazokonstrikčních sympatických vláken  roli by mohla hrát i: myogenní odpověď na napětí v cévách dané tlakem protékající krve (dále), vysoká tenze O2 v arteriální krvi, přítomnost Ca2+ bazální cévní tonus  po denervaci; dán spontánními depolarizacemi hladké svaloviny cév Regulace krevního průtoku - místní 1. Metabolická autoregulace 2. Myogenní autoregulace 3. Regulace zprostředkovaná endotelem A. Akutní B. Chronická sekundy až minuty, ale nekompletní (zhruba ze 3/4) hodiny, dny až týdny A. Akutní Regulace krevního průtoku - místní Metabolická autoregulace V zájmu zachování nutného prokrvení tkání při vznikající hypoxii má přednost před systémovou regulací. hromadění metabolitů, ↓ pH, ↑ osmolarity v intersticiu, ↑ teploty tkáně; ↓ pO2 a živin vazodilatace Klíčovou roli hraje např. v mozku, srdci a kosterních svalech. nedostatečný krevní průtok ↑ metabolické nároky tkáně ↓ nebo zastavené zásobení krví Regulace krevního průtoku - místní Metabolická autoregulace aktivní hyperémie reaktivní hyperémie Výrazně se uplatňuje zejména v mozku a ledvinách. Regulace krevního průtoku - místní Myogenní autoregulace (Baylissův efekt) krevního tlaku↑ ↑ krevního průtoku i napětí cévní stěny↑ mechanické podráždění, depolarizace a následná kontrakce buněk hladké svaloviny cévní stěny  vazokonstrikce návrat krevního průtoku k původní hodnotě T = P . r Laplaceův zákonQ = P / R Regulace krevního průtoku - místní Regulace zprostředkovaná endotelem endothelial-derived relaxing factor (EDRF) – NO  vazodilatace  je syntetizován v endoteliálních buňkách arteriol a malých arterií v závislosti na tzv. smykovém napětí vyvolaném proudící krví  jeho syntéza stimulována produkty shlukování destiček (udržuje průchodnost cév s neporušeným endotelem) a také řadou primárně vazokonstrikčních látek Regulace krevního průtoku - místní Regulace zprostředkovaná endotelem endothelial-derived relaxing factor (EDRF) – NO Guyton and Hall. Textbook of Medical Physiology, 11th edition Regulace krevního průtoku - místní Regulace zprostředkovaná endotelem prostacyklin  syntetizován v endoteliích z arachidonové kyseliny  inhibice agregace destiček a vyvolání vazodilatace tromboxan A2  syntetizován z arachidonové kyseliny destičkami  podpora agregace destiček a vyvolání vazokonstrikce Pro vytvoření lokalizované sraženiny a zachování krevního průtoku nutná rovnováha mezi těmito dvěma látkami. ETA – specifický pro ET-1, především v cévách různých tkání,  vazokonstrikce Regulace krevního průtoku - místní Regulace zprostředkovaná endotelem endoteliny  polypeptidy syntetizované endotelem (ET-1 až 3)  ET-1 - nejúčinnější doposud izolovaná vazokonstrikční látka  2 endotelinové receptory: ETB – ET-1 až ET-3, funkce?  přesná fyziologická role není známa  omezení krvácení, role při uzavírání ductus arteriosus při narození Regulace krevního průtoku - místní Serotonin (5-OH tryptamin) vazodilatační efekt • ve zdravé, nepoškozené tkáni • přes zvýšenou produkci NO vazokonstrikční efekt • v poškozené tkáni • přímý lokální efekt • uvolněn z trombocytů Regulace krevního průtoku - místní Další, specifické mechanismy  poškozené cévy  teplota, …  specializované tkáně (ledviny, mozek apod.) Regulace krevního průtoku - místní 1. Metabolická autoregulace 2. Myogenní autoregulace 3. Regulace zprostředkovaná endotelem A. Akutní B. Chronická sekundy až minuty, ale nekompletní (zhruba ze 3/4) hodiny, dny až týdny Regulace krevního průtoku - místní Chronická regulace Při dlouhodobé změně metabolických nároků tkáně dostatečný průtok bez nadměrného zatížení. Guyton and Hall. Textbook of Medical Physiology, 11th edition Regulace krevního průtoku - místní Chronická regulace  prostřednictvím změny vaskularizace tkáně  probíhá rychle u mladých jedinců a v nově formované tkáni  klíčová role – nedostatek O2, rovněž živin  angiogenní (cévní růstové) faktory, malé peptidy, nejlépe charakterizované: vaskulární endoteliální růstový faktor, růstový faktor produkovaný fibroblasty a angiogenin Regulace krevního průtoku - místní Chronická regulace Guyton and Hall - Textbook of Medical Physiology (12th edition) nestimulovaný sval pravidelně stimulovaný sval Regulace krevního průtoku Místní Systémová B. Humorální A. Nervová B. Humorální Regulace krevního průtoku - systémová Vazokonstrikční látky Humorální regulace  adrenalin (vysoká hladina)  vazodilatace v kosterním svalstvu, játrech a koronárních arteriích (β2-rec.)  vazokonstrikce v ostatních tkáních  noradrenalin  generalizovaná vazokonstrikce (α1-rec.)  angiotensin II  generalizovaná vazokonstrikce (+ ↑ příjmu vody a ↑ tvorba aldosteronu)  vazopresin (antidiuretický hormon)  generalizovaná vazokonstrikce (+ ↑ reabsorpce vody v ledvinách) Ganong´s Review of Medical Physiology, 23rd edition Regulace krevního průtoku - systémová Vazodilatační látky Humorální regulace • uvolňován tkáněmi (mastocyty) při jejich poškození či zánětu (i alergickém), případně basofily v krvi; histamin vazodilatace arteriol + ↑ permeability kapilární stěny (otoky) (anafylaktický šok)  VIP (vazoaktivní intestinální peptid)  vazodilatace (+ mnoho dalších vlivů v GIT, zejména relaxace hladké svaloviny střev včetně svěračů)  atriální natriuretický peptid (ANP)  ↓ reaktivity hladkého svalstva cév na vazokonstrikční podněty (+ ↑ natriuréza - mechanismy) cestou NO • malé polypeptidy, poločas rozpadu několik minut Regulace krevního průtoku - systémová Vazodilatační látky Humorální regulace kininy - bradykinin a lysylbradykinin (neboli kalidin) vazodilatace arteriol + ↑ permeability kapilární stěny zanícená tkáň + kůže, slinné a GIT žlázy (za běžných podmínek) (podobné histaminu) Ganong´s Review of Medical Physiology, 23rd edition Regulace krevního průtoku - systémová Další vlivy Humorální regulace ionty vazokonstrikce: ↑ Ca2+, mírný ↓ H+ vazodilatace: ↑ K+, ↑ Mg2+; ↑ H+, výrazný ↓ H+ acetát, citrát (anionty) – jen mírný vliv