RIZIKA Výpočet a interpretace ukazatelů asociace v epidemiologických studiích Riziko jako ukazatel asociace p pEpidemiologické studie nSnaha objasnit souvislost mezi výskytem nemoci (úmrtí, komplikací) a rizikovým faktorem n pVýpočet rizik slouží k vyhodnocení výsledku studií, ve kterých je možné srovnávat výskyt nemocí ve dvou skupinách – rizikové a kontrolní. Riziko jako ukazatel asociace p pVýpočet rizik je založen na srovnání dvou incidencí (nemocí, komplikací nebo úmrtí) ve skupině rizikové a ve skupině kontrolní. p pSrovnání dvou incidencí lze provést pouze dvojím způsobem – můžeme zjišťovat: p a) podíl incidencí (RR) nebo p b) rozdíl incidencí (AR). Riziko v prospektivních studiích p pIncidenci můžeme přímo zjišťovat pouze v prospektivních studiích!!! pKohortové studie pIntervenční studie (dvojitý slepý pokus, populační intervenční studie) Rizika jako statistické ukazatele pRelativní riziko: pVypovídá o těsnosti (síle) vztahu mezi rizikovým faktorem a nemocí. p pAtributivní rizika: pInformují o počtu, příp. podílu osob, které onemocní nebo zemřou v důsledku působení sledovaného rizikového faktoru. nAtributivní riziko nPodíl atributivního rizika nPopulační atributivní riziko nPodíl populačního atributivního rizika Relativní riziko (RR) pPodíl incidencí ve skupině rizikové a ve pskupině kontrolní. pRR = Ie: I0 p pRR = 1 … nezávislost pRR > 1 … rizikový faktor pRR < 1 … protektivní faktor p pRR uvádí, kolikrát častěji se nemoc pvyskytuje ve skupině rizikové než ve skupině pkontrolní. p p Příklad Úbytek kostní tkáně čelistí + Úbytek kostní tkáně čelistí - Celkem kouření+ 700 300 1000 kouření- 300 700 1000 Celkem 1000 1000 2000 p pIe = 700 : 1000 = 0,7 pI0 = 300 : 1000 = 0,3 p Statistická významnost RR pStatistická významnost p- vypovídá o pravděpodobnosti, že při zopakování studie dospějeme ke stejnému závěru p pK posouzení statistické významnosti RR pslouží tzv. interval spolehlivosti p(konfidenční interval). p pPokud konfidenční interval nezahrnuje 1 statisticky významné Atributivní riziko (AR) Podíl atributivního rizika (AR%) pAR = Ie - I0 p pAR = 0 … nezávislost pAR < 0 … protektivní faktor pAR > 0 … rizikový faktor pAR = Ie … všechny případy nemoci v rizikové skupině jsou způsobeny sledovaným faktorem p pAR udává, kolik nemocných ve skupině rizikové ponemocnělo v důsledku sledovaného faktoru. p pAR% = (Ie - I0): Ie = AR v % pAR% udává podíl nemocných, kteří ve skupině rizikové ponemocněli v důsledku sledovaného faktoru. p Příklad na výpočet rizik Úbytek kostní tkáně čelistí + Úbytek kostní tkáně čelistí - Celkem kouření+ 700 300 1000 kouření- 300 700 1000 Celkem 1000 1000 2000 p pIe = 700 : 1000 = 0,7 pI0 = 300 : 1000 = 0,3 p Populační atributivní riziko (PAR) Podíl populačního atributivního rizika (PAR%) pPAR = Ic - I0 PAR = AR x Pe p pPAR = 0 … nezávislost pPAR < 0 … protektivní faktor pPAR > 0 … rizikový faktor pPAR = Ie… všechny případy nemoci v rizikové skupině jsou způsobeny sledovaným faktorem p pPAR udává počet, tj. kolik nemocných v celém souboru onemocnělo v důsledku sledovaného faktoru. p pPokud sledované soubory jsou náhodným vzorkem celé studované populace, můžeme I0 a Pe vypočítat z výsledků studie, jinak musíme použít údaje z jiných zdrojů. p p p Populační atributivní riziko (PAR) Podíl populačního atributivního rizika (PAR%) p pPAR% = (Ic - I0): Ic = PAR v % p pPAR% udává podíl nemocných, kteří v celém souboru ponemocněli v důsledku sledovaného faktoru. p Příklad na výpočet rizik Úbytek kostní tkáně čelistí + Úbytek kostní tkáně čelistí - Celkem kouření+ 700 300 1000 kouření- 300 700 1000 Celkem 1000 1000 2000 p pIc = 1000 : 2000 = 0,5 pI0 = 300 : 1000 = 0,3 p Interpretace výsledků pRR = 2,33 pKuřáci mají 2,33 krát vyšší riziko úbytku kostní tkáně čelistí než nekuřáci. pAR = 400 na 1000 p40 případů úbytku kostní tkáně čelistí, které připadají na 100 pkuřáků, vzniká právě v důsledku kouření. pAR% = 57% pZe 700 případů úbytku kostní tkáně čelistí v souboru kuřáků pjich 57% připadá na vrub kouření pPAR = 200 na 1000 p20 případů úbytku kostní tkáně čelistí, které připadají na 100 plidí v celém souboru, vzniká právě v důsledku kouření pPAR% = 40% pZ 1000 případů úbytku kostní tkáně čelistí v celém souboru pjich 40% připadá na vrub kouření Výpočet rizik v ostatních studiích p pStudie, kde neměříme incidenci n studie případů a kontrol a průřezové studie n (zjišťujeme prevalenci rizikového faktoru) n nLze počítat pouze odhad RR prostřednictvím tzv. odds ratio (OR) nZ atributivních rizik pak pouze AR% a PAR% Příklad na výpočet OR zub. impl. - komplikace + zub. impl.- komplikace - Celkem DM+ 600 a 400 b 1000 a+b DM- 400 c 600 d 1000 c+d Celkem 1000 a+c 1000 b+d 2000 pOR … křížový poměr pOR = (a x d): (b x c)=(600 x 600):(400 x 400)=2,25 pLidé s diabetem mají 2,25 x větší riziko komplikací než lidé bez diabetu. AR% a PAR% ve studiích, kde nezjišťujeme přímo incicdenci pMísto neznámého RR můžeme ve vzorcích pdosazovatodhad – tj. hodnotu OR. p pAR% = [(RR - 1 ): RR] x 100 pAR% udává podíl nemocných, kteří ve skupině prizikové onemocněli v důsledku sledovaného pfaktoru. p pPAR% = [Pex(RR-1): 1+Pex(RR-1)] x 100 pPAR% udává podíl nemocných, kteří v celém psouboru onemocněli v důsledku sledovaného pfaktoru. p