UČENÍ PHDR. NATÁLIA BEHARKOVÁ, PH.D. 2. ročník, jarní semestr VS kombinovaná forma vuniverzální jev vschopnost učení – vrozená, souvisí se zvládnutím mechanizmu řeči a funkci paměti Učení •„Znamená získávání zkušeností, utváření a pozměňování •jedince v průběhu jeho života. Naučené je opakem vrozeného. …životní úloha lidského učení je v získávání předpokladů pro aktivní vyrovnávání se s přírodním a společenským životním prostředím.“ •(Čáp, J. a Mareš J. Psychologie pro učitele, s. 80) Učení ¨proces, v němž organizmus získává individuální zkušenosti, učí se přizpůsobovat novým životním podmínkám a učí se novým formám chování ¨ ¨probíhá neustále, spontánně ¨činnost edukanta záměrně navozená soustavou požadavků z vnějšku; Výsledkem je osvojení vědomostí, dovedností a návyků, ale také utváření postojů a získávání určité hierarchie hodnot. ¨ (Hartl, 1999) ¨V širším smyslu ¨V užším smyslu Faktory ovlivňující učení Faktory napomáhající učení ¨Motivace (z lat. movere, hýbati, pohybovati) pohnutka, která podněcuje jednání člověka; usměrňuje naše chování a jednání pro dosažení určitého cíle; ¨ vnitřní (jedinec vnímá) a vnější (hrozba trestu, možnost odměny) ¨Pohotovost (připravenost, ochota) učit se – projev motivace v určitém čase ¨Zpětná vazba – pozitivní, negativní ¨Sestavení poznatků – od jednoduchých k složitějším (individuální posouzení); začátek a konec poznatků (nejlépe zapamatovatelné) ¨Rozsah učiva/poznatků – čím více poznatků – tím delší čas na osvojení a horší zapamatování ¨Opakování – klíčových pojmů/faktů – pomáhá zapamatování si novo naučených věcí (interval mezi naučením se a využitím naučeného v praxi!) (▲aplikace inzulínu sám již v nemocnici/až doma) ¨Smysl poznatků ¨Optimální prostředí na učení Na proces učení mají vliv faktory, kt. učení napomáhají nebo jej brzdí. Důležitá je také osobnost edukanta i edukátora Motivace – touha učit se vnitřní motivace - výsledek potřeb a zájmů člověka (potřeba poznávací, seberealizace, kulturní potřeby), jedinec cítí, potřebu naučit se něčemu novému, změnit svoje jednání; hnací sílou je vlastní zájem vnější motivace - je určena působením vnějších podnětů (hrozba trestu, možnost odměny), většinou prostřednictvím edukátora, kt. chce vzbudit v edukantovi zájem o učení ▲P/K dřív než začne s dietou/změnou život. stylu musí vědět proč to dělat Zpětná vazba – musí mít smysl pro toho, kdo se učí. Smysl poznatků – co pro mě nemá smysl to se neučím, nebo hůře učím…. Faktory brzdící učení ¨úzkost P/K, emoce ¨fyziologické překážky ¨akutní nemoc, bolest, věk – involuce tkání, prognóza, biorytmus, ¨kulturní bariéry (jazyk, žebříček/protichůdnost hodnot…) ¨ ¨iatrogenní překážky (ZP – rychlé tempo, ignorace P/K poznámek, přílišný zájem aj.) Druhy učení I. ¨Podmiňování – využívá mechanizmus podmíněných reflexů (asociací), kdy podnět spojíme s jeho posilňováním, čím se vytváří zpevněné dočasné spoje Øklasické (▲ Ivan Petrovič Pavlov; strach z bolesti - syndrom bílého pláště) Øoperantní (instrumentální) - spojené s činností subjektu (odměna/trest; pokus/omyl) Watson - studie "malého Alberta Øzástupné - subjekt se učí prostřednictvím zkušeností někoho jiného, učí se tedy zástupně. ¨ ¨Senzomotorické - osvojení si pohybových dovedností (různé druhy sportovních, manipulačních a pracovních činností; únava, strach, delší pauza jsou negativa) ¨(seznámit s dovedností, rozfázovat pracovní úkol, upozornit na nejdůležitější aspekty dovednosti, upozornění na chybu, důsledný nácvik; zpřesňování a zrychlování činnosti, motivace jedince▲ stomie ¨ Podmiňování - nejjednodušší forma učení běžná u zvířat, dětí a v určité míře i u dospělých •podmíněné reflexy - pouze jako dočasné, opakovanými situacemi se mohou posilovat; vyhasínají, pokud chybí podněty, které je vyvolaly. •Klasické podmiňování situaci - typickou reakce (např. slinění psa) na typický podnět (jídlo) nahradíme stejnou reakcí, ale na jiný podnět (zvuk zvonku, vysílaný zpočátku při podávání jídla). Po čase nemusí být primární podnět přítomný a reakce je přítomna stále. Při delší absenci primárního podnětu (jídlo podané po zvonku) však dochází k vyhasínání reakce (ztrácí biologický smysl). Nepodmíněný podnět - je podnět, který vyvolává vrozenou reakci, reflexní - bez potřeby předchozího učení. Při výzkumu Pavlova byla nepodmíněným podnětem potrava pro psy. Nepodmíněný reflex - je reakce na nepodmíněný podnět, která je vrozená, není třeba učit - v tomto případě slinění psů v reakci na potravu. Podmíněný podnět - je podnět, který byl původně neutrální - např. světlo/zvonek, avšak díky učení získal schopnost vyvolat reflex, tedy u psů slinění. Podmíněný reflex - je již naučená reakce na podmíněný podnět - tedy slinění na základě rozsvíceného světla. •Operantní - pozitivní (odměna za činnost) nebo negativní (trest). Pokud po určitém chování (dítě poprosí) přijde odměna (například bonbón), dítě bude prosit častěji. Naopak trest vede k potlačení nežádoucího chování. využití - při výchově (např. dětí, psů) a při drezuře zvířat. John Watson - „Dejte mi na výchovu tucet zdravých dětí a já vám zaručím, že z každého z nich vychovám specialistu, jakého náhodně zvolím – lékaře, právníka, umělce, obchodníka, dokonce i žebráka, zloděje bez ohledu na jeho talent, sklony i bez ohledu na vlastnosti jeho předků“ Studie "malého Alberta„- zima 1919-1920 - za cca 3 měsíce podmíněná reakce strachu u kojence chlapce – bílá krysy, kožešinové předmětu, silný úder kladivem - etický rozměr výzkumu •Zástupné ▲Jestliže učitel netrestá porušování kázně u některých žáků, vytváří tím speciální situaci pro ostatní, u kterých takto vlastně podmiňuje skutečnost, že přestoupení pravidel kázně není postihováno. Senzomotorické - jízda na kole, hra na hudební nástroj Fáze senzomotorického učení: 1.Fáze kognitivní: seznámení s dovedností, popsání k čemu slouží, analýza jednotlivých částí, vymezení základního postupu při osvojování. 2.Fáze fixační: praktické vykonávání pohybů, minimalizace chyb v jednotlivých pokusech. 3.Fáze zdokonalování: zvyšování rychlosti a přesnosti pohybů, minimální až nulová frekvence chyb, odolnost vůči působení negativních vlivů. Druhy učení II. ¨Verbální – výsledkem je VĚDOMOST; info – vhodná metoda, srozumitelný výklad obsahu, přizpůsobení věku a indiv. schopnostem jedince ¨Pojmové – osvojení si pojmů a logických operací (rozvíjí myšlení jedince) ¨Řešení problému - s fixním koncem – pouze 1 řešení – konvergentní myšlení ¨ s volným koncem – více řešení - divergentní ¨Sociální učení - psychologický mechanismus socializace; sociální posilňování (odměna/trest ▲ kočky klec jídlo); nápodoba=imitace chování (▲ BOBO panenka http://i-psychologie.blog.cz/1410/bobo-doll-experiment-a-bandura) identifikace (▲ být jako on“ a nebo naopak „jen nebýt jako on) ¨ Verbální Postup při osvojování látky verbálního charakteru: 1.Seznámení s celým obsahem. 2.Rozdělení látky na organické celky. 3.Osvojování látky po částech. 4.Opakování látky vcelku, přičemž klást důraz na vztahy mezi prvky. 5.Vytváření návaznosti na dříve osvojené vědomosti. Pojmové –zahrnuje vytváření a osvojování (zapamatování, pochopení, využití) různých pojmů. Využívá analýzu, syntézu Řešení problému s fixním koncem – pouze 1 řešení – konvergentní myšlení s volným koncem – více řešení - divergentní 1.Seznámení s problémem. 2.Rozbor problému (sbírání a třídění informací) – stanovení hypotézy. 3.Vlastní řešení – vhledem, pokusem a omylem,(chyby rozumné – mohou vést k cíli, chyby nerozumné – neúspěšnost je předem zřejmá) plánovitou myšlenkovou činností. 4.Nalezení řešení. 5.Kontrola – evaluace řešení, zdokonalení řešení Sociální učení – identifikace - Empatická identifikace je vnímáním identity jako pozitivní či negativní osobnostní vlastnosti. Rolově-modelová je určena idealistickou identifikací s ideálním modelem, tedy „být jako on“ a nebo naopak „jen nebýt jako on“.) wikipedie http://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_u%C4%8Den%C3%AD Oblasti učení (dle Blooma,1956) ¨Kognitivní (mentální) – zahrnuje intelektové schopnosti (myšlení, poznání, porozumění). ¨ Uplatnění při vzdělávání ¨ ¨Afektivní – zážitky, emoce, zájmy, postoje a hodnoty, sociálně-komunikační dovednosti ¨ Uplatnění při výchově ¨ ¨Psychomotorické – (zručnosti a, návykové dovednosti) motorická zručnost, používání pomůcek a zařízení, obsluha přístrojů. ¨ Uplatnění při praktickém cvičení Doporučení při učení ¨motivace ¨poznat cíl ¨kontinuálnost učení, opakování nabitých poznatků a zkušeností ¨střídání činností ¨ ¨vhodné prostředí (architektonické, ergonomické, akustické, hygienické – osvětlení, vytápění, větrání; atmosféra, klima) Školní klima - sociální klima označuje jevy dlouhodobé, typické pro danou třídu a daného učitele po několik měsíců či let. Jejich tvůrci jsou: žáci celé třídy, skupinky žáků v dané třídě, jednotliví žáci, dále všichni učitelé vyučující v dané třídě a konečně učitelé jako jednotlivci. Sociální klima třídy je zprostředkovaně ovlivněno též širšími sociální jevy, jako jsou sociální klima školy a sociální klima učitelského sboru Školní atmosféra - jev krátkodobým, situačně podmíněným, mění se během vyučovacího dne či dokonce jedné vyučovací hodiny ▲ atmosféra během písemky, suplované hodiny, maturitní zkoušení, před opakovací hodinou, prázdninami… Vzdělávání ¨Kojenec, batole - (rodič/učitel, bezpečí), pravidelný režim – pocit jistoty; důležité zapojení všech smyslů; sebeprosazení (Ne) ¨Předškolní věk – A proč? – odpovědi stručné, přiměřené ¨Školní věk – učení v bloku, střídaní činností, vysvětlení (má splnit jejich očekávání – mají ho pochopit), snaha dělat věci správně ¨Adolescenti – nejlépe chápou tehdy, pokud z toho plynou výhody ¨Mladí lidé a střední věk – zdraví samozřejmost; dospělí – již vnímají problémy, kt. mohou plynout z nevhodného životního stylu ¨Starší dospělí – touha udržet zdraví a soběstačnost(ti, kt. preferují péči o sebe od jiných, stěží přijmou snahu osvojit si nové návyky posilující soběstačnost ¨ reakční čas delší, přesnost, hluk, vidění, smyslová involuce (čuch, chuť, hmat ¨ a jemná motorika), výbavnost, vštípivost Podmínky a vztahy v didaktickém procesu v ošetřovatelství (Kuberová, 2010) Cíl Obsah Metody, formy Prostředky Subjekt sestra/ lektor/instruktor Objekt P/K Sociostruktura (vzájemné vztahy) Psychostruktura (osobnost edukátora a edukovaného) Edukační proces • • http://ak7.picdn.net/shutterstock/videos/4852703/preview/stock-footage-over-the-shoulder-shot-of-a- man-reading-a-book-on-the-bus.jpg http://js.pencdn.cz/acimage/w680-h374/276258.jpg http://www.tajemnyrok.cz/wp-content/uploads/2014/07/obecnaskola.jpg http://www.studentpoint.cz/files/michal-prax/grevin/img-20140823-132750-kopie.jpg http://www.slate.com/content/dam/slate/archive/2008/12/1_123125_2135002_2180608_2206104_081230_fam_ stamaty_reading.jpg.CROP.original-original.jpg Tu bakalářskou práci zpracujete takhle…. Vyučující Učící se Učení pokud absence nelze hovořit o EP Edukační proces = jakákoli činnost, jejímž prostřednictvím nějaký subjekt (T) instruuje (vyučuje) a nějaký subjekt (P) se učí informace pochopení použití Dovednosti -teoretické -praktické -nové návyky •vede lidi k pochopení zdraví a nemoci •učí zdravému/žádoucímu chování, hyg. návykům, stravovacím zvyklostem, vyhýbání se rizikům •poznání svého zdravotního stavu, event. odchylek (TK, glykémie, cholesterol v krvi…) •první pomoc •poradit si s prvními příznaky nemoci u členů rodiny … ▲ Edukační procesy podle míry intentionality EP nonintentionální ▲ učím se spontánně cizí jazyk tím, že žiju dlouhodobě v zahraničí EP intentionální EP neřízené ▲kupuji si pravidelně anglickou beletrii, abych se procvičila v cizím jazyce EP řízené ▲školní výuka cizího jazyka v rámci povinného kurikula Průcha, J. Moderní pedagogika, 2013, s. 80 Ze schématu vyplývá, že Pg. se zabývá (alespoň teoreticky) všemi druhy edukačního procesu, nejvíce však intencionální řízené. Edukační procesy ¨Typy: ¨Bezděčné (náhodné, spontánní učení) – čtení novin, sledování pravidelného programu o módě… ¨Intencionální (záměrné) učení – uvědomujeme si dobu i délku učení ¨Dispozice - vnitřní dispozice (gramotnost, IQ, motivace…) ¨ - vnější (učební text, PC…) ¨▲ novomanželka - recept na nedělní oběd ¨Řízené učení – učení regulováno, organizováno z vnějšku Bezděčné – osvojování poznatků V zkušeností si ani neuvědomuje Intencionální – pro záměrné učení využívá jedinec dispozic viz hore Řízené – do průběhu učení zasahuje řídcími impulzy a podmínky učení a poznávání organizuje tak, aby bylo učení účinné (Kulič, 1992, In Průchy Moderní pg., str. 78 Z výše uvedeného vyplývá, že Pg. je věda (teorie a výzkum), jejímž předmětem jsou edukační procesy obsahující intencionální učení Interakční model edukačního procesu Determinanty vstupů Edukační proces (průběh, obsah, vlastnosti) Výstupy Výsledky Efekty (bezprostřední) (dlouhodobé) Edukační prostředí Geografické, sociální, ekonomické, politické prostředí Průcha, J. Moderní pedagogika, 2013, s. 84 Literatura: ¨Bastable S., Essential of patient Education, Jones & Bartlett Learning, 2005, s. 502 ISBN-13: 978-0763748425 ¨ ¨Juřeníková, P., Zásady edukace v ošetřovatelské praxi Praha: Grada, 2010, s. 80 ISBN 978-80-247-2171-2 ¨ ¨Magurová D., Majerníková Ľ. Edukácia a edukačný proces v ošetrovateľstve, Martin: Osveta, 2009, s. 155, ISBN 978-80-8063-326-4 ¨ ¨Nemcová J., Hlinková E. Moderná edukácia v ošetrovateľstve, Martin. Osveta, 2010, s. 259, ISBN 978-80-8063-321-9 ¨ ¨Petlák, E., Všeobecná didaktika, Bratislava: Iris, 2004, s. 270 ISBN 8089018645 ¨ Literatura: ¨Průcha Jan Pedagogická encyklopedie, Praha: Portál, 2009, s. 936, ISBN 978-80-7367-546-2. ¨ ¨Průcha, J. Moderní pedagogika, 5. aktualiz. a doplněné vydání, Praha: Portál, 2013, ISBN 978-80-262-0456-5. ¨ ¨Raudenská J, Javůrková A. Lékařská psychologie ve zdravotnictví, Praha: Grada, 2011, s. 304 ISBN 978-80-247-2223-8. ¨ ¨Závodná V. Pedagogika v ošetrovateľstve, Martin: Osveta, 2005, s. 117, 808063193X ¨