Nádorové (tumorové) markery
Petr Breinek
TM _2018
Víme co stanovujeme?
Široké spektrum molekul
(většinou proteinů/proteomika) rozdílných
vlastností, které se vyskytují
ve zvýšené koncentraci při přítomnosti
zhoubného novotvaru ( u onkologických
pacientů)
Nádorové (tumorové) markery
Indikátory nádorového onemocnění
Rozdělení nádorů
o Benigní (nezhoubné)-nepronikají do okolních
tkání ani se nešíří do jiných částí těla
o Maligní (zhoubné)
- Karcinomy (epiteliální nádory)
- Sarkomy (mesenchymální původ)
- Hematologické nádory
Často vytvářejí metastázy =druhotné ložisko
maligního nádoru, které vzniká šířením nádorových buněk
přímým prorůstáním, krevním oběhem nebo lymfatickou
cestou)
Mezinárodní klasifikace maligních
nádorů (TNM)
T rozsah primárního nádoru
N stav regionálních uzlin (metastáz)
M přítomnost vzdálených metastáz
Realita, statistika
 Každý třetí člověk v ČR během svého života
nějakým typem nádoru onemocní, každý
čtvrtý na nádorové onemocnění zemře
 S vyléčenými nebo právě léčenými nádory
žije v ČR asi 520 000 lidí, 15-20% z nich se
dožije ještě jiného nádoru
 Nicméně nádorová onemocnění všech typů
zachycená včas jsou již zcela vyléčitelná,
některé typy nádorů jsou vyléčitelné i v pokročilých fázích
onemocnění (např. lymfomy nebo metastázující nádory
varlat a dětské nádory)
Nejvíce úmrtí
Karcinom (ca) plic
85% nemalobuněčný plicní karcinom (NSCLC)
-Obvykle pomalejší růst a pozdější tvorba metastáz
-Velmi často diagnostikován až ve stavu
pokročilého onemocnění s prognózou velice
nepříznivou
Možný zvrat přinesla pro pacienty cílená terapie na řídící
mutace v nádorové tkáni(např. genu tyrosinové kinasy,
ALK anaplastic lymphoma receptor tyrosine kinase)
imunoterapie (léčba inhibitory kontrolních bodů imunologické
reakce).
Nejvíce úmrtí
Karcinom (ca) plic
Karcinom tlustého střeva
Karcinom prsu
Kde je prokazujeme?
V krvi nebo jiných tělesných tekutinách
Humorální TM
V tkáních nebo na jejich povrchu
Buněčné/Tkáňové TM
Humorální tumorové markery
• Markery produkované tumory
- Tumorem asociované antigeny
 Onkofetální antigeny (CEA, AFP)
 Glykoproteiny nebo glykolipidy definované
hybridimovou technikou (CA 19-9, CA 15-3, CA
125, CA 72-4)
 Onkoplacentánní antigeny (hCG, SP-1)
 Monoklonální imunoglobuliny
Humorální tumorové markery
• Markery produkované tumory
- Tumorem asociované antigeny
- Hormony a jejich metabolity
 Thyreoglobulin (TG)
 Adrenokortikotropin (ACTH)
 Kyselina 5-hydroxyindoloctová (HIOK)
 Katecholaminy (adrenalin, noradrenalin)
Humorální tumorové markery
• Markery produkované tumory
- Tumorem asociované antigeny
- Hormony a jejich metabolity
- Enzymy
 Prostatický specifický antigen (PSA)
 Neuron-specifická enoláza (NSE)
 Laktátdehydrogenáza (LD)
 Thymidinkináza (TK)
Humorální tumorové markery
• Markery produkované tumory
• Indukované tumorové markery
 Bílkoviny akutní fáze
Buněčné/tkáňové tumorové
markery
• Hormonální receptory
 např. u ca mléčné žlázy nález receptorů
estrogenů a progesteronu vypovídá o jejich
citlivosti k hormonální léčbě
Buněčné/tkáňové tumorové
markery
• Hormonální receptory
• Onkogeny
Neznámějšími protooknogeny jsou: ras, myc,
brca1…..
Buněčné/tkáňové tumorové
markery
• Hormonální receptory
• Onkogeny
• Tumor supresorové geny (antionkogeny)
kontrolují množení buňky.
Nejznámější je p53, pokud dojde k mutaci nebo jeho
vyřazení z funkce může se projevit karcinogenně.
Proč vznikají nádorové buňky?
Vznikají v důsledku hromadění mutací v genetickém
kódu (genomové DNA) v postižené tkáni.
Jsou narušeny kontrolující a řídící mechanismy pro
normální růst buněk, to způsobí nekontrolovaný růst
určité části buněčné populace
Část mutací (90%) vzniká během života v
buňkách postižené tkáně (zevní podmínky a rizika)
,část si neseme od rodičů (dědičnost)
Gen
Deoxyribonukleová kyselina
Nositelka genetické informace
Lokalizovaná oblast genomové sekvence,
odpovídající jednotce dědičnosti, která je
asociována s regulačními a
transkripčními oblastmi. Nacházejí se na
chromozomech
Adenin(A) Cytosin(C) Guanin(G) Thymin(T)
Dvě vlákna DNA
Jedno od matky
Druhé od otce
Pouze 2% lidského genomu kóduje bílkoviny,
90% je transkribováno do nekódované RNA
DNA RNA
Onkogen
Onkogen je gen, který způsobuje nádorové bujení.
Vzniká poškozením původně správně fungujícího genu
(protoonkogenu), který je součástí genomu zdravé
buňky.
Neznámějšími protoonkogeny jsou: ras, myc, brca1…..
Jak může vzniknout onkogen?
 mutací
 zesílením exprese ,……
Produktem jsou látky bílkovinné povahy, působící jako
 růstové faktory
 receptory,….
Role of HER2 in breast cancer (I)
• HER2 onkogen spojený s funkcí abnormálního
buněčného růstu
• Amplifikace HER2 genu nebo overexprese proteinu
vede k aktivaci HER2 receptorů, které stimulují
buněčný růst
Příklad: HER2
Human Epidermal growth factor Receptor-2
Možnosti cílené protinádorové terapie
Herceptin (Transtuzumab)
Herceptin = monoklonální protilátka, která
kompetitivně inhibuje nadměrně exprimovaný EGFreceptor
(erbB/HER2) vyskytující se asi u 25% ca
mléčné žlázy
Anti-HER2 léčba
Proč vznikají nádorové buňky?
Dědičné nádory
Podstatou je nosičství patogenní mutace v
některém z nádorových predispozičních genů.
Většinu doposud známých ( >150) predispozičních
genů tvoří tumor supresorové geny, jejichž
proteinové produkty slouží především jako negativní
regulátory dělení nebo přežívání buněk nebo jako
proteiny účastnící se oprav genomové DNA.
Přítomnost vrozené mutace zvyšuje riziko vzniku
nádorového procesu.
Dědičná predispozice k nádorům prsu a vaječníků
Většina případů je způsobena mutací jednoho ze dvou genů,
BRCA1 (17.chromozom) nebo BRCA2 (13.chromozom)
(BRCA - breast cancer)
V rodinách s mutací genu BRCA1 nebo BRCA2 mají ženy
přenašečky mutace:
•85% riziko onemocnět nádorem prsu (10x vyšší než má
ostatní populace)
•20% až 60% riziko nádorů vaječníku (30x vyšší než ostatní
populace)
Doporučení:
Včasné preventivní prohlídky, sledování CA125 a úprava
životního stylu
Dědičná predispozice k nádorům kolorekta
Je známo pět genů, většina případů je způsobena mutací
dvou genů, MLH1 nebo MLH2
Pro přenašeče poškozeného genu je celoživotní riziko:
•onemocnění nádorem tlustého střeva 85% (14x větší riziko
než má ostatní populace),
•nádorů dělohy (ženy) 30-40% (13x vyšší než má ostatní
populace)
Mírně zvýšené riziko nádorů vaječníků, žaludku, tenkého
střeva, močového traktu,…
Doporučení:
Zásady správné životosprávy, preventivní prohlídky, sledování
CEA, Hb ve stolici
Současná léčba
Chirurgický výkon
Radioterapie
Systémová terapie (chemoterapie,
biologická nebo hormonální léčba)
Snaha o individualizaci léčby
Jaký je význam stanovení TM?
Sledování efektu terapie
(průběhu choroby)
Návrat choroby
Remise = vymizení příznaků choroby
(dočasné nebo trvalé)
Staging =určení stadia choroby
Upřesnění diagnózy
Podezření na reziduální nádor
Lze použít TM pro screening a
primární diagnostiku?
U asymptomatických vyšetřovaných
Většina nádorových markerů není k
tomuto účelu zatím vhodná
Negativní nález neznamená nepřítomnost nádoru!
a naopak
Pozitivní nález neznamená přítomnost zhoubného nádoru!
2828
Příklad
Využití TM u zhoubného nádoru prostaty
 Ca prostaty je druhým nejčastěji
diagnostikovaným onemocněním u mužů po
50.roce života
 V průběhu roku onemocní více než 2 700 českých
mužů a více než 1 300 pacientů s touto diagnózou
ročně umírá
 Během posledních třiceti let se výskyt nových
případů ztrojnásobil
PSA
(Prostatický specifický antigen)
 Fyziologicky syntetizován v epitelu prostaty u
zdravých osob, ve zvýšené míře u nemocných s
hyperplázií a s ca prostaty
 Glykoprotein (10% sacharidů), působí jako
serinová proteáza (enzym)
 Vyskytuje se ve formě komplexů (PSA-AMG
a PSA-ACT) a ve volné formě (FPSA)
AMG=alfa2-makroglobulin
ACT=alfa1-antichymotrypsin
PSA
(Prostatický specifický antigen)
Zvýšené hodnoty:
 Benigní hyperlázie prostaty (BHP) a
 ca prostaty = maligní hypertrofie prostaty
Nespecifické zvýšení:
Záněty prostaty (prostatitidy), mechanické
dráždění prostaty (vyšetření „per rectum“,
jízda na kole)
PSA
(Prostata specifický antigen)
Metody stanovení
 Referenční metoda: není k dispozici
 CRM: není k dispozici
 Ke standardizaci se zatím používá
standard WHO 96/670
 Doporučené metody:
Imunoanalytické metody
Jaké jsou hodnoty PSA?
Referenční rozmezí ?
Cut-off /diagnostický rozhodovací limit
(diskriminační hodnota)
Je to hodnota výsledku laboratorní zkoušky, která
má rozlišit jedince s přítomností choroby od jedinců
bez její přítomnosti s danou:
Klinickou senzitivitou a specificitou
Prediktivní hodnotou
Věrohodností
Hodnota zvolená na bázi konsenzu odborníků
PSA
(Prostata specifický antigen)
Rozhodovací limit (cut-off)
<4,0 µg/l
nebo (?)
do 49 r <2,5 µg/l
do 59 r <3,5 µg/l
do 69 r <4,5 µg/l
nad 69 r <6,5 µg/l
Ideální stav
zdraví nemocní
Koncentrace
Četnost
Rozhodovací limit
100%
specificita
100%
senzitivita
Realita: smíšená populace
PSA - problém rozhodovacího limitu
3737
Volný PSA (FPSA)
 Stanovení FPSA zvyšuje specificitu vyšetření
pro „šedou zónu“ PSA,
tj. hodnoty 4 až 10 μg/l
 Výpočet: (FPSA/PSA) . 100
 0-15% malignita
 15-25% malignita i benigní hyperlazie
 nad 25% benigní hyperplazie
3838
PSA – co říci na závěr
 Nelze stanovit žádnou hraniční hodnotu PSA,
která by měla zároveň vysokou sensitivitu a
vysokou specificitu při sledování výskytu
karcinomu prostaty u zdravých mužů
 Riziko karcinomu prostaty u mužů se
spíše plynule zvyšuje při stoupajících
hodnotách PSA
Jak rozumíme
klinické (diagnostické) a
analytické senzitivitě a specificitě?
Analytická senzitivita – schopnost
stanovit nízké koncentrace
stanovovaného analytu
Analytická specificita – schopnost
stanovit právě a jen konkrétní analyt
Klinická senzitivita (citlivost)
Udává procento správně pozitivních výsledků
ze souboru nemocných.
Pravděpodobnost, že nemocný bude
testem zachycen
Čím vyšší sensitivita, tím je méně falešně
negativních výsledků.
100
nemocnýchpočetcelkový
h výsledkůpozitivnícsprávněpočet
(%) xaSensitivit 
Doporučení: >50%
Příklad: Senzitivita
1) Test má 95% senzitivitu
Co to znamená?
 Z 10 000 nemocných test označí 500 nemocných
mylně za zdravé (FN, senzitivita)
2) Doporučení: Test má >50% senzitivitu
Co to znamená?
 Z 10 000 nemocných test označí 5 000 nemocných
mylně za zdravé (FN, senzitivita)
Klinická specificita (specifičnost)
Udává procento správně negativních výsledků
ze souboru zdravých.
Pravděpodobnost, že zdravý nebude
testem zachycen
Čím vyšší specificita, tím je méně falešně
pozitivních výsledků.
100
zdravýchpočetcelkový
h výsledkůnegativnícsprávněpočet
(%) xSpecifita 
Doporučení: >95%
Příklad: Specificita
1) Test má 95% specificitu
Co to znamená?
 Z 10 000 zdravých označí test 500 zdravých mylně
za nemocné (FP, specificita)
Vztah mezi klinickou
(diagnostickou) senzitivitou a
specificitou
ROC analýza a ROC křivka
Určení rozhodovacích limitů (cut-off)
a porovnávání alternativních testů.
ROC analýza a ROC křivka
 ROC analýza (receiver operating characteristic analysis) je
statistický postup vyhodnocování signálů správné/falešné
pozitivity a falešné/správné negativity.
 ROC křivka (receiver operating characteristic curve)
obvykle znázorňuje vztah mezi senzitivitou a
(1− specificitou), tj. vztah mezi správnou pozitivitou a
falešnou pozitivitou
Třídění tumorových markerů
(podle biologické funkce)
1. Onkofetální a onkoplacentární
antigeny (CEA,AFP, hCG)
Onkofetální antigeny – látky vytvářené organismem ve fetálním
období(po narození se tvoří jen v souvislosti s nějakým
onemocněním, nejčastěji nádorem)
2. Karbohydrátové molekuly s epitopy
rozpoznávané pomocí mAb
(CA=carbohydrate antigen,
CA125, CA 15-3, CA 19-9, CA 72-4)
3. Proliferační a diferenciační antigeny
(TPS, PSA, TK, CEA)
4. Hormony (hCG, ACTH, parathormon,
kalcitonin)
5. Enzymy (NSE, TK, LD)
6. Specifické proteiny
ferritin, beta2-mikroglobulin,
monoklonální imunoglobuliny
volné lehké řetězce kapa a lambda
7. Receptory (estrogenové, progesteronové,
růstových hormonů)
8. Metabolity (metanefriny, katecholaminy)
9. Onkogeny a onkoproteiny (p53, BRCA1)
Preanalytická fáze
Pravidla pro odběr/výběr TM
 Typ TM je dán lokalitou nádoru
 Frekvence podle uvedených zásad (poločas,
doporučené časování)
 Respektovat doporučení odborných
společností
 Obvykle sérum, není-li vyžadováno jinak
 Nutná kontrola preanalytických vlivů při
odběru
Zvýšené hodnoty můžeme nalézt
také
U nemaligních onemocnění(hyperplázie prostaty-PSA)
Po vyšetřovacích zásazích(rektální vyšetření prostaty-
PSA)
Po chirurgickém zákroku(CA 19-9, CA 125)
Po kontaminaci analyzovaného materiálu(sliny-
SCCA)
Při akutní terapii(chemoterapie, radioterapie-TPS)
Interference (hemolýza-NSE)
Kouření (CEA), těhotenstvi (hCG)
Frekvence vyšetření TM
Biologický poločas (TM) v séru
Marker Poločas Marker Poločas
CEA 14d CA 125 4d
TPA 7d PSA 2d
CA 15-3 7d TK 2d
AFP 5d hCG 1d
CA 19-9 5d SCC 0,3h
Metody stanovení TM
1. Imunoanalytické metody
2. Metody molekulární biologie (techniky
vyšetřující na úrovni genu, eventuelně proteomu)
3. Metody chemické
Stanovení enzymů
Metody chromatografické (hmotová spektrometrie)
Metody elektroforetické (vysokorozlišovací
dvojrozměrná elektroforéza,..)
Další metody používané pro
diagnostiku nádorů
 Patologie (histologie, cytologie, imunohistochemie)
 Průtoková cytometrie
 Biofyzikální (rtg, CT, Sono, PET)
Klasické sérové nádorové markery však zatím
mají stále nenahraditelné místo
Standardizace imunoanalytických
metod na stanovení TM je nízká
Příčiny
 Nízká specifita používaných
protilátek,které jsou orientované proti
nestejným epitopům
 Antigen existuje ve více izoformách
 Interference
Vyjadřování výsledků
Koncentrace TM v krvi jsou velmi nízké
Většina TM vykazuje heterogenitu
Neexistuje certifikovaný referenční materiál
Jednotky koncentrace:
 Látkové množství (ug/l a ng/l)
 Biologická nebo imunologická
aktivita (U/l, kU/l)
Které změny hladin TM hodnotíme
jako významné?
 Bez terapie (v klinické remisi)
Výrazný nárůst koncentrace ve třech
následujících odběrech
 Během terapie
Nárůst o >25% progrese onemocnění
pokles o >50% částečná remise
 Matematicko-statistické postupy
Princip: FDG-PET
FDG (Fluorodeoxyglukóza)
18F-deoxy-fluorglukóza
FDG je značená radionuklidem, rozpadajícím se za
vzniku pozitronu
PET (Pozitronová Emisní Tomografie )
Nádorová buňka má při rychlém růstu velkou spotřebu glukózy
FDG je z injekční aplikaci do krve transportována do tkání jako
glukóza, je fosforylována, ale nepodléhá následné defosforylaci
a je tkáněmi vychytávána (fyziologicky akumulována mozkem,
částečně vylučována do moči)
Onkofetální antigeny
CEA
AFP
CEA
(Karcinoembryonální antigen)
 Fyziologicky je syntetizován během
embryonálního a fetálního období.
 Hlavním zdrojem je povrch sliznic převážně v
gastrointestinálním traktu a v pankreatu.
 Glykoprotein (50% sacharidů, 641 AK, Mr 180 000)
 Různé molekulové varianty lišící se v glykosylaci,
existuje >36 variant, ovlivňuje buněčnou adhezi
CEA
 Zvýšené hodnoty:
kolorektální ca, ca žaludku, ca pankreatu,
ca plic, mléčné žlázy, jater, …
 Nespecifické zvýšení:
hepatitida, jaterní cirhóza, pankreatitida, kuřáci,
alkoholismus, zánětlivé střevní, plicní a žaludeční
onemocnění, hepatitidy, autoimunní choroby
AFP (Alfa-1-fetoprotein)
 Syntetizován během vývoje plodu, mizí po
porodu. Hlavním zdrojem je žloutkový vak,
fetální játra a GIT.
 Glykoprotein (4% sacharidů, Mr 70 000)
podobný albuminu, popsán 1963
 Různé molekulové varianty lišící se v glykosylaci
 Prof.MUDr. J. Masopust Dr.Sc.
AFP
 Součást screeningu vrozených
vývojových vad (v 2. trimestru) –
ukazatel fyziologického vývoje těhotenství
 Zvýšené hodnoty:
- primární ca jater, testes, ovaria,
žaludek, pankreas
 Nespecifické zvýšení:
hepatitidy, fyziologicky v graviditě, fetální
abnormality, alkoholismus, cirhóza a
selhání jater
Karbohydrátové molekuly s epitopy
rozpoznávané pomocí mAb
 CA19-9 (také GI-CA, GI-MA)
 CA15-3
 CA125
 CA72-4
CA 19-9
 Izolován z buněk kolorektálního karcinomu
hybridizační technologií
 Vyskytuje se jako glykoprotein ve tkáních
(glykolipid) nebo v krvi (mucin) a sekretech
 Příbuzný antigenu krevní skupiny Lewis a/b
5-10% populace tento antigen netvoří
 Není nádorově ani orgánově specifický
CA 19-9
 Zvýšené hodnoty:
diferencované ca pankreatu a žlučových
cest,
kolorektální ca, žaludek, játra
 Nespecifické zvýšení:
jaterní cirhóza, hepatitida, pankreatitida,
onemocnění žlučových cest, diabetes,..
CA15-3
 Glykoprotein diferenciačního typu produkován v
dospělosti v epiteliálních buňkách vývodů mléčné
žlázy, slinných žláz a bronchů
 Zvýšené hodnoty: ca prsu, ovaria,
děložního čípku, prostaty, plic a
kolorektálního karcinomu
 Nespecifické zvýšení:
benigní onemocnění prsu, jaterní cirhóza, plicní
choroby, GIT, renální poruchy
CA125
 Glykoprotein s vysokým obsahem
sacharidů, syntetizován především v
epiteliálních buňkách u ca ovárií
 Zvýšené hodnoty:
ca vaječníků (ovárií), gynekologické
tumory,ca plic, hepatocelulární karcinom
 Nespecifické zvýšení:
gravidita, gynekologické choroby, GIT,selhání
ledvin, chronické onemocnění jater
HE 4
(Human Epididymal Protein 4)
Je produkován ve vysokých koncentracích u
pacientek s ca vaječníků
CA 72-4
(tumor asociovaný antigen, TAG 72
Glykoprotein (mucinový komplex)
Zvýšené hodnoty:
ca jícnu, GIT, žaludku, pankreatu, ovaria,
střeva
Nespecifické zvýšení:
choroby jater,ledvin,zánětlivá onemocnění, vředová
choroba žaludku, GIT
Hormony a jejich metabolity
 Tyreoglobulin (TG)
 Kalcitonin
 ACTH
 Epinefrin a Norepinefrin
 hCG
 PTH
 Gastrin
 Prolaktin
Tyreoglobulin (Tg)
Glykoprotein (660 kDa)
• Uložen ve štítné žláze, kde působí jako
substrát pro tvorbu hormonů štítné žlázy
• Produkován nejen benigními, ale i nádorově
změněnými buňkami štítné žlázy
• Tumorový marker u pacientů s
diferenciovanými ca štítné žlázy (1 až 1,5%
všech zhoubných nádorů)
hCG
(Lidský choriogonadotropin)
 Glykoproteinový hormon tvořený
podjednotkami alfa a beta (dimer), může
docházet k disociaci na podjednotky, beta
podjednotka může být štěpena na močový
gonadotropinový peptid (beta-core fragment)
 Stanovuje se:
Celkový hCG (intaktní hormon-dimer+volná β-
podjednotka)
intaktní hCG (bez volné β-podjednotky)
volná β-podjednotka
beta-core fragment
hCG
 Syntetizován placentou ihned po početí
 Nespecifické zvýšení:
Fyziologicky v těhotenství (hCG tlumí funkci
T-lymfocytů a tím podporuje imunotoleranci matky vůči
plodu)
cysty ovarií, myomy
 Zvýšené hodnoty:
Choriokarcinom, ca testes, ca ovarií
Proliferační a diferenciační
antigeny
 PSA
 TK
Fragmenty cytokeratinů
 TPS
 CYFRA21-1
TK (Thymidinkináza)
 Enzym podílející se na syntéze DNA,
umožňuje syntézu DNA náhradní cestou,
thymidin + ATP → thymidinmonofosfát
(ATP:thymidin-5-fosfotransferáza)
ukazatel buněčné proliferace
 2 izoenzymy: TK1 (fetální) v séru 95%
TK2 („dospělý“)
TK (Thymidinkináza)
 Zvýšené hodnoty:
hematoonkologické malignity (akutní
leukémie a nehodgkinské lymfomy),
ca plic, prsu, kůže
 Nespecifické zvýšení:
nemaligní plicní onemocnění, virové choroby,
revmatické choroby, léčba některými cytostatiky
(MTX), deficit vitaminu B12
TPS
(Tkáňový polypeptidový specifický antigen)
 Antigen odpovídající rozpustným
fragmentům cytokeratinů 8 a 18
 Marker proliferační aktivity nádorových
buněk
 Zvýšení:
ca ledvin,močový měchýř, plíce, prsa
 Nespecifické zvýšení:
infekce, choroby jater, ozařování
CYFRA 21-1
(Solubilní fragment cytokeratinu 19)
 Vzniká v epiteliálních buňkách skvamózního
(epidermoidního) typu
 Zvýšení:
ca plic, močového měchýře, cervix,
žaludku,pankreatu, prostaty, hlavy a krku
 Nespecifické zvýšení:
zánětlivá plicní onemocnění, infekce, TBC,…
Enzymy
 LD (laktátdehydrogenáza)
 NSE (nespecifická enoláza)
 PSA (prostatický specifický antigen)
 TK (thymidinkináza)
 Tumor M2-PK (izoenzym pyruvátkinázy)
NSE
(Neuronspecifická enoláza)
 Cytoplazmatický, glykolytický izoenzym
enolázy (katalyzuje přeměnu 2-fosfoglycerátu
na fosfoenolpyruvát)
 Vyskytuje se jako dimer (αγ a γγ)
 Fyziologicky je produkován v nervové a
plicní tkáni vyvíjejícího se plodu, v
dospělosti v různých strukturách
neuroendokrinního původu
NSE
 Zvýšené hodnoty:
malobuněčný plicní karcinom (SCLC),
nádory mozku (neuroblastomy) a
neuroendokrinního systému
(feochromocytom)
 Nespecificky zvýšené hodnoty:
- nemaligní plicní onemocnění,
jaterní choroby, hemolýza !, zranění
mozku
BALP
(Kostní izoenzym alkalické fosfatázy)
 Zvýšená koncentrace/aktivita:
osteosarkom
osteoplastické metastázy do kostí
LD
(Laktátdehydrogenáza)
Cytoplasmatický enzym, který katalyzuje reakci
anaerobní glykolýzy, to vysvětluje přítomnost LD
ve všech tkáních (pyruvát + NADH + H+  laktát +
NAD+)
Zvýšení jeho aktivity v krvi není orgánově
specifické → stanovení dnes slouží spíše k
vyloučení onemocnění
Doplňkový marker pro monitorování nemocných s
nehodgkinskými lymfomy, leukémií, i dalších
nádorů
Bílkoviny v krevním séru
 Feritin
 B2M (Beta-2-mikroglobulin)
 Monoklonální imunoglobuliny
Monoklonální imunoglobuliny
Paraproteiny
Abnormální imunoglobuliny produkovány
proliferujícím klonem plazmatických buněk,
případně B-lymfocytů
Volné lehké řetězce
(Bence-Jonesova bílkovina v moči)
2 BJ
Další TM
 SCCA (Antigen karcinomu skvamózních buněk)
 S-100B
 Chromogranin A (CgA)
S-100 beta
 Poprvé popsán v centrálním nervovém
systému, skládá se z podjednotek α a β.
 Zvýšené hodnoty:
- Maligní melanomy
 Nespecifické zvýšení:
akutní poškození mozku, kostní zlomeniny,
záněty a infekce
Chromogranin A (CgA)
 Kyselý glykoprotein vyskytující se v
neuroendokrinních tkáních
 Zvýšené hodnoty:
- neuroendokrinní malignity
 Nespecifické zvýšení:
terapie kortikoidy, ledvinné a jaterní choroby
9999
Závěr
Testy na zmutovanou sérovou/plazmatickou DNA v
kombinaci se známými tumorovými markery, by
mohly v budoucnu odhalit formy nádorového
onemocnění včas
(Genetické predispoziční DNA testy)
Současné nádorové markery nelze
přeceňovat, ale ani zatracovat