Využití výsledků laboratorního vyšetřování
v hodnocení zdravotních rizik
Mgr. Aleš Peřina, Ph. D., Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU
Zdraví je kvalita, která je ovlivněna obrovským množstvím faktorů. Kromě genetických predispozic,
chování jednotlivců a úrovně zdravotní péče má na zdraví osob vliv prostředí, v němž člověk žije.
Prostředí má fyzickou a socioekonomickou složku, poslední odhady WHO přitom hovoří až o 20 %ním
vlivu prostředí na zdraví. Vlivy na zdraví mají v současnosti charakter dlouhodobého působení
velmi nízkých dávek škodlivých agens, které způsobují zvýšení pravděpodobnosti výskytu určitých
nemocněni. Bezprostředně kauzální projevy jsou (s výjimkou infekcí a poranění) vzácné.
Při hodnocení zdravotních rizik se snažíme, co nejpřesněji vyjádřit expoziční dávku tzn. množství
nabídnuté či vstřebané dávky na úrovni jednotlivců, častěji však na úrovni skupin populace.
I když velikost expozice můžeme měřit nepřímo pomocí různých propočtů, které berou do úvahy zátěž
složek prostředí (matric vody, vzduchu, potravin…), přesnější je přímé stanovení látek nebo jejich
metabolitů v tělních tekutinách s následným statistickým vyhodnocením.
Hodnocení zdravotních rizik je tedy především statistický proces a jeho důsledky proto ani nemohou
mít dopad na diagnostiku nemocí, jako např. známé screeningové testy. Hodnocení zdravotních rizik
je metodou populačního (veřejného) zdraví.
Vytvořeno v aplikaci Microsoft Sway