Spirochéty treponemata •Monika Dvořáková Heroldová 02a borrelia •gemi.mpl.ird.fr Základní charakteristika 14 hechemy2 •www.wadsworth.org •Spirochety jsou bakterie s gramnegativním typem buněčné stěny, avšak nebarví se Gramovým barvením, protože jsou velmi tenké •Poměr délky a tloušťky je u nich mnohem větší než například u helikobakterů •Mohou mít nepravidelné závity (Borrelia), pravidelné závity (Treponema), případně může jít o jemnou spirálu s konci zahnutými dovnitř (Leptospira) •Jsou mikroaerofilní, to ale pro praxi nemá význam, protože se nekultivují Klinická charakteristika •Některé spirochety mohou být součástí běžné flóry. Treponema denticola je přítomna v ústech, zejména v oblasti dásně. Může mít význam při zánětu parodontu. Je součástí tzv. „red complexu“, kam spolu s ní patří Tanerella forsythia a Porphyromonas gingivalis •Za klasické patogeny se ovšem považuje především Treponema pallidum (hlavně syfilis), borrelie (lymeská nemoc, ale také návratné horečky) a leptospiry (leptospiróza) Přenos infekce •U spirochet je velmi různorodý: •U syfilis jde o pohlavní přenos (syfilis je klasická pohlavní nemoc). Existují ale i tropické treponemové nemoci, přenášené nepohlavně •U lymeské borreliózy jsou zdrojem hlodavci, přenašečem klíště; u návratné horečky je přenašečem veš šatní nebo klíšťák •U leptospirózy se člověk nakazí kontaktem s hlodavci Prevence, profylaxe a léčba •Prevence je možná způsobem chování. Očkování nejsou (proti borrelióze se vyvíjejí) •Profylaxe vrozené syfilis spočívá ve screeningu matek •V léčbě lze použít antibiotika. Vysoké dávky penicilinu se osvědčily u syfilis, ale dají se použít i u borreliózy; tam se nicméně spíše používají makrolidy a cefalosporiny třetí generace. U leptospirózy pak opět penicilin, případně doxycyklin Treponema 11_QZC02035-RCO05049-19-17 Treponema •anaerobní nebo mikroaerofilní spirochéty s pravidelnými závity •G-, špatně se barví Gramem •stříbření, fluorescence •zástin • SpiroXsec picture treponema Treponema •v zástinu, v nativním preparátu se čile pohybují • •pro člověka patogenní –T. pallidum subsp. pallidum – syfilis • •T. pallidum subsp. endemicum – endemická syfilis •T. pallidum subsp. pertenue – yaws (framboesie) •T. carateum- pinta •způsobují nevenerické treponematózy •nejčastěji u dětí v endemických oblastech (tropy a subtropy) Treponema •nepatogenní treponemy jsou součástí běžné mikroflóry •mohou působit obtíže při přímé mikroskopické diagnostice (zástinové mikroskopii) • T. p. pallidum •původce syfilis – jedna z nejdůležitějších klasických pohlavně přenosných chorob •přirozeným hostitelem je pouze člověk •nelze je kultivovat in vitro • Syfilis •lues, příjice •od r. 1493 v Evropě •postihuje nejčastěji ženy a muže mezi 15 – 30 lety věku • columbus Syfilis •přenos hlavně pohlavním stykem •kongenitální –z matky na plod • •nepohlavně kontaktem s kožními projevy infekce, případně kontaktem s krví nebo dalšími tělními tekutinami Syfilis •probíhá v několika stádiích s odlišnými klinickými projevy –časná a pozdní •časná – primární, sekundární, časná latentní •pozdní – pozdní latentní a terciární Syfilis - primární stádium I •rozvoj vředu v místě vstupu infekce do organismu •vřed – tzv. tvrdý vřed (ulcus durum) •objeví se 3 týdny po přenosu infekce •ID kolísá mezi 10 – 90 dny •spontánně se zhojí za 1 – 5 týdnů •regionální lymfatické uzliny jsou zvětšené •protilátky se objevují 1 – 4 týdny po vzniku vředu • anthrax SymptonPenis male_syphilis_e slide0736_image152 Syfilis – sekundární stádium I •cca. za 1 – 5 týdnů po zhojení vředu •T. p. pallidum napadá všechny orgány •nespecifické příznaky – horečka, bolest hlavy, bolest v krku, hubnutí •kožní a slizniční léze a výrustky zvané kondylomata •spontánně se zhojí za 2 – 6 týdnů • • SECONDARY_SYPHILIS Image:Secondary syphilitic rash Treponema pallidum 6756 lores.jpg Syfilis – sekundární stádium II •zřetelná protilátková odpověď •všechny sérologické reakce jsou pozitivní •po zhojení příznaků sekundární syfilis nastupuje fáze latence Časná latentní syfilis I •První rok po překonání sekundárního stádia se infekce označuje jako časná latentní •Asymptomatická •Mohou se objevovat relapsy sekundárního stádia •Séroreakce pozitivní •Netreponemové testy – snižuje se reaktivita • Časná latentní syfilis II •možný přenos na plod •pravděpodobnost přenosu klesá Pozdní syfilis I •latentní stav infekce starší jednoho roku od počátečních příznaků •projevy se mohou vyvinout u neléčených osob i po více než 40 letech latence •asi 30 % pacientů žádné příznaky nepozoruje Pozdní syfilis II •Pozdní latentní syfilis –nepředstavuje epidemiologické riziko –mohou se rozvinout pozdní příznaky –infekce může být přenesena na plod Pozdní syfilis III •Terciární syfilis –Symptomy asi za 10 – 20 let –Gummata –Kardiovaskulární syfilis –Neurosyfilis –Častěji u osob infikovaných HIV Pozdní syfilis IV •Gummata připomínají granulomy TBC –v kůži, kostech, sliznicích, orgánech, svalech nebo oku –chronický zánět • Pozdní syfilis V •Kardiovaskulární syfilis –množení treponem v místě léze –zúžení ústí koronárních cév s následným infarktem myokardu –nedostatečnost aorty => výduť aorty Terciární syfilis • C:\Documents and Settings\u Svate Anny\Dokumenty\Obrázky\Syfilis dodatky\52 syfilitické aneurysma aortálního oblouku.jpg C:\Documents and Settings\u Svate Anny\Dokumenty\Obrázky\Syfilis dodatky\54 last stage syphilis.jpg lebersyphilis2ex2 Pozdní syfilis VI •Neurosyfilis –různé formy –progresivní paralýza s demencí a projevy agresivity –poruchy koordinace a chůze – postižení míchy, tabes dorsalis –chronická meningitida –atrofie mozku –častější u pacientů s AIDS Vrozená syfilis I - syfilis congenita •akutní infekce v prvním trimestru vede obvykle k potratu nebo k smrtelnému postižení plodu •otěhotní-li žena s déle trvající chorobou, může být rozsah poškození různý, od vážných orgánových a mentálních defektů, přes lehčí formy až po zcela zdravé novorozeně. •chybí primární stádium •treponemy ve všech orgánech plodu • Vrozená syfilis II •klinické příznaky časné kongenitální lues odpovídají příznakům druhého stádia •postižení jater, sleziny, kožní léze, zánět kostí, zánět okostice •léze jsou infekční •pak nastává fáze latence •po více jak dvou letech pozdní kongenitální lues SyphilisFoot1 Vrozená syfilis III •malformace, destrukce infikovaných rostoucích tkání •objeví tzv. stigmata –slepota, hluchota, mentální retardace, postižení zubní skloviny a vývoje chrupu, jizvy, deformace kostí, perforace tvrdého patra •infikované dítě může být po porodu bez příznaků => děti se sledují sérologickými kontrolami a pediatrem • • Soubor:PHIL 2388 lores.jpg Soubor:Hutchinson teeth congenital syphilis PHIL 2385.rsh.jpg Léčba •Penicilin •Makrolidy?!, doxycyklin, ceftriaxon •Léčit co nejčastěji Epidemiologie a prevence •aktivně vyhledávána u těhotných a dárců krve •vakcina neexistuje •v ČR se více případů objevuje po r. 1990 •v posledních letech klesající trend 15308 •Prostitutky Epidemiologie a prevence •90 % případů je přeneseno pohlavním stykem •10 % infekcí nepohlavně (transplacentárně; náhodný kontakt s lézí, líbání; profesionální expozice) •teoreticky je možný i přenos krevní transfúzí nebo kontaminovaným předmětem (nasliněná tetovací jehla) •Počet případů STI v ČR • Laboratorní diagnostika I •Přímý průkaz •T. p. pallidum není in vitro kultivovatelná •Množí se na tkáni varlat pokusných králíků •Treponemy lze prokázat v tekutině ze spodiny tvrdého vředu, a v kožně-slizničních lézích 2. stádia newzealand7 Laboratorní diagnostika II •Přímý průkaz –Vhodný pouze pro manifestní stádia –Využití je ovlivněno – lidským faktorem, časovou prodlevou i finančními náklady Laboratorní diagnostika III •Mikroskopie v zástinu –podezřelá léze na kůži nebo sliznici –nativní preparát •Přímá – imunofluorescence –vyšetření fixovaných preparátů –lze odlišit nepatogenní treponemy – • treponemapallidum Legionella • treponema_pallidum Laboratorní diagnostika IV •Stříbření –Zdlouhavé, změna morfologie mikrobů •Izolace na králičích varlatech (RIT – rabbit infectivity test) –nevyužívá se v klinické praxi •PCR –vysoká citlivost a specificita –materiál – stěry z lézí, plnou krev, likvor, tkáň, amniovou tekutinu, do parafinu zalité tkáně –vzorek není třeba zpracovat hned po odběru, nejsou zvláštní požadavky na transport Laboratorní diagnostika V •Nejdůležitější je v laboratorní diagnostice nepřímý průkaz sérologickými metodami –Protilátky lze prokazovat v séru, plazmě a likvoru –Protilátky se objevují většinou 4. – 5. týdnů po infekci –IgG přetrvávají většinou po celý život i po úspěšné léčbě Laboratorní diagnostika VI •Netreponemové testy (nespecifické) antigenem je kardiolopin •Treponemové testy (specifické) antigenem je přímo T. pallidum nebo její část • Laboratorní diagnostika VII •protilátky lze detekovat nejdřív ve 2. týdnu infekce (IgM), přibližně za 2 týdny se objevují IgG •většinou se však protilátky objevují 4. – 5. týdnů po infekci •nespecifické protilátky proti kardiolopinu mizí během týdnů až měsíců úspěšné léčby •IgG přetrvávají většinou po celý život i po úspěšné léčbě Laboratorní diagnostika VIII •IgM velký význam u kongenitální syfilis => signál vrozené lues • •Netreponemové testy •RRR – rychlá reaginová reakce •antigen – kardiolipin z hovězích srdcí •Precipitace RRR • •mikroskopie pozitivní reakce (zvětšení 40x) • obrazek Modifikace RRR - RPR PICT0511 •Foto DVH Laboratorní diagnostika IX •RRR •pozitivní již ve druhém týdnu po objevení tvrdého vředu •screeningová reakce (levná, rychlá, jednoduchá) •po léčbě primární a sekundární lues hladina antikardiolipinových Ab klesá vhodná ke sledování aktivity lues Laboratorní diagnostika X •může být falešně pozitivní –příčina TBC, hepatitida, infekční mononukleóza, malárie, nádorové onemocnění těhotenství –VDRL test – Veneral Disease Research Laboratory •nutno doplnit specifickým treponemovým testem Laboratorní diagnostika XI •Treponemové reakce –TPHA – T. pallidum pasivní hemaglutinace vysoce citlivá a specifická –krůtí erytrocyty jsou potaženy treponemovým Ag –výhody jednoduchost a citlivost screeningová spolu s RRR TPHA detail •+++ ++ + +/- • - - - - •Pozitivní kontrola (různá míra pozitivity) •Pacienti (1, 2, 3) TPHA • •Negativní kontrola •Technické důlky Kontrola Vlastní reakce • • Laboratorní diagnostika XII •TP-PA (Treponema pallidum particule aglutination) –principiálně shodný test s TPHA –nosičem jsou želatinové částice Laboratorní diagnostika XIV •Konfirmační testy –slouží k ověření pozitivity screeningových reakcí a ověření diagnózy –metody pro detekci protilátek IgM a IgG –nepřímá imunofluorescence FTA-ABS –western blot Laboratorní diagnostika XIII •ELISA •protilátky ve třídách IgM, IgG i celkové protilátky •někdy zkřížené reakce • • Laboratorní diagnostika XV •Imunofluorescence FTA-ABS –vysoká citlivost (zachytí Ab již 14 dní po infekci) –méně specifická než TPHA –zvýšení specifičnosti vysycením společných protilátek s dalšími spirochétami –subjektivní hodnocení –antigenem je usmrcená T. pallidum • FTA ABS g_195269166480f3d024e2fe Laboratorní diagnostika XVI •Western blot –IgM a IgG proti jednotlivým specifickým antigenům T. pallidum –vysoká citlivost a specifita –zachytí protilátky již na počátku infekce v nízkých hladinách • • Western blot PICT0529 •Foto DVH Přehled nejdůležitějších nepřímých testů na lues Historický BWR – Bordet Wassermann Netr. Screeningové RRR – Rapid Reagin Test* TPHA/TPPA**, CMIA Treponemové Konfirmační ELISA FTA-ABS (nepř. imunofluor.) Western Blotting Historický, popř. superkonfirmace TPIT (Treponema Pallidum Imobilizační Test) = Nelson **TPHA – Tr. pasivní hemaglutinační test TPPA – dtto, místo krvinek polycelulóza *Nebo podobné testy RPR či VDRL. •3 • •4 • •5 • •1 • •2 • •týdny • •roky • •treponemové • •IgG protilátky • •desetiletí • •Sérologický obraz relapsu nebo reinfekce syfilis • •treponemové • •IgM protilátky • •netreponemové • • •protilátky • •detekční • •minimum • •testů • •64 Borrelia •G- spirálovité bakterie •Mají nepravidelné závity •Pohyb dobře pozorovatelný v zástinu •V periplazmatickém prostoru jsou bičíky •Podle Grama se barví špatně •Giemsa, stříbření •65 Borrelia Borelie Spira_mini •66 Borrelia •I. Původci návratných horeček •II. Původci lymeské borreliózy •Borrelie jsou přenášené krevsajícími členovci •rezervoárová zvířat – ptáci a hlodavci •Lymeská borelióza je infekce s přírodní ohniskovostí •67 Původci lymeské borreliózy •Borrelia burgdorferi sensu lato •Dělí se na několik druhů určených genetickými metodami, tzv. genomospecies •Borreliózu u člověka mohou vyvolat: –B. burgdorferi sensu stricto –B. garinii –B. afzelii •68 Původci lymeské borreliózy •Potenciálně patogenní jsou B. bissettii, B. lusitaniae, B. valaisiana a B. spielmanii, B. bavariensis •B. burgdorferi s. s. –Vyvolává infekce hl. v USA a západní Evropě –Zdroj infekce hlodavci a ptáci –Postihuje hlavně klouby a srdce • •69 Původci lymeské borreliózy •B. garinii –Evropa –zdroj – hlavně ptáci –neurologické projevy • •B. afzelii –Evropa –zdroj – většinou hlodavci –kožní projevy nemoci • •70 Borrelia burgdoreferi s.l. •Faktory patogenity nejsou dobře prostudovány •Antigenní vlastnosti –Společné Ag s jinými spirochétami •membránové (Osp A, Osp B, Osp C) •VlsE – povrchový antigen významný pro protilátkovou odpověď IgG •OspC – imunogen časné protilátkové odpovědi, IgM •p39 znak pro pozdní imunitní odpověď IgG Borrelia burgdoreferi s.l. •OspB – pozdní stádium infekce, marker lymeské artritidy •OspA – ve třídě IgG specifický znak pro borreliovou infekci •NapA – silný imunogen, faktor v patogenezi lymeské artritidy •Bičíkové •p41 – vnitřní část flagelinu, specifický marker pro časnou protilátkovou odpověď • •71 •72 Lymeská borrelióza •Probíhá v několika stádiích –Časné lokalizované stádium –Časné disseminované stádium –Pozdní stádium •Projevy infekce jsou různé •Kožní, neurologické, interní i psychiatrické •73 Lymeská borrelióza •Lymeská borrelióza je známá od 80. let •byla však popisována již na přelomu 19. a 20. stol. •v r. 1982 byly z klíštěte izolovány borrelie •74 Lymeská borrelióza – časné stádium I •borrelie pronikají do organismu při sání infikovaného klíštěte •mohou se pomnožit v pokožce a vzniká charakteristický erytém –mapovité zrudnutí na kůži, s centrálním vyblednutím –objevuje se za 3 – 30 dní po přisátí klíštěte (10 dní) –erytémy se mohou vytvořit i na místě vzdáleném od místa přisátí klíštěte • •75 Erytema migrans erythema_migrans_midle aimg_87 •76 Lymeská borelióza – časné lokalizované stádium •Erythema migrans •zvětšené regionální lymfatické uzliny •nespecifické příznaky –bolesti hlavy, nechutenství, únava, teplota, bolest, svalů a kloubů •Erytém se nevytvoří asi u 30 % nemocných => není vždy možné borreliózu časně diagnostikovat a léčit •77 Lymeská borrelióza – časné disseminované stádium I •za 2 – 12 týdnů po přisátí klíštěte, trvá několik týdnů •příznaky vymizí obvykle do tří měsíců po nákaze •postižení CNS – neuroborelióza (B. garinii, B. afzelii, B. valaisiana, B. bavariensis –projevuje se značně proměnlivými bolestmi, dále periferní obrna nejčastěji lícního nervu, zánětem mozkových blan a mozku •postižení kloubů, srdce • •78 Lymeská borrelióza – časné disseminované stádium II •zánět srdečního svalu – lymeská karditida •kloubní a svalové projevy - bolesti kloubů a svalů, otoky nejčastěji kolenních kloubů, asymetrické postižení kloubů –B. afzelii a B. spielmanii •Na kůži tzv. boreliový lymfocytom (jedná se o malý modravě červený infiltrát často na ušním boltci či lalůčku, prsní bradavce) –méně často se objevuje kašel, bolest v krku, zvětšení jater, zánět varlat –B. afzelii •79 bly1t •80 Lymeská borrelióza – pozdní stádium I •kožní projevy acrodermatitis chronica atrophicans jedná se o zánětlivé a později atrofické postižení kůže nejčastěji na nohou), v ložiscích lze prokázat borrelie –léze na obličeji, končetinách i trupu za několik měsíců i let •postižení kloubů (zánět)– koleno, rameno, kotník, loket •postižení kloubních chrupavek •81 Lymeská borelióza – pozdní stádium II •Srdce •pozdní neuroborelióza – encefalitida (zánět mozku), meningitida, encefalomyelitida (zánět mozku a míchy), obrny –borrelie perzistují dlouhodobě v organismu (orgánech) a unikají imunitní odpovědi •detekovatelné titry nemusí u lymeské boreliózy být • •82 Lymeská borelióza – pozdní stádium III •pozdní projevy onemocnění •důsledek zkřížené reaktivity s boreliovými antigemy •pozdní projevy imunologického původu •reakce na živé borrelie •nejsou známé žádné faktory virulence • •83 Léčba •amoxycilin, doxycyklin, cefuroxim, azitromycin •Ceftriaxon, cefotaxim i. v. •Léčba alespoň dva týdny (10-21 dní) •Kožní projevy doxycyklin •Dobře léčitelná v prvním a druhém stádiu •84 Epidemiologie •V ČR promořenost klíšťat 5 -10 % •Klíšťata Ixodes ricinus (klíště obecné), I. dammini •Vzácně ovádi, komáři –U klíšťat jsou borrelie v žaludku, hemolymfě, slinách –Transovariální přenos •Hostitelé hlodavci, malí savci, ptáci •85 vials •86 • MBB3a3e9a_mapbor •87 Obr__zek4.jpg •Zdroj EPIDAT • •89 VOT1c447c_kliste2 lyme-tick •90 teken_verwijderen • •91 Protilátková odpověď •Protilátky IgM se tvoří 3 – 4 týdny po infekci (nejdříve proti bičíkovým Ag) •4 – 6 týdnů po infekci protilátky IgG •U infekcí CNS lze protilátky prokázat i v likvoru • •92 Laboratorní diagnostika •Mikroskopie –V temném poli, imunofluorescenční –Průkaz živých borrelií v moku, krvi, kloubním punktátu, kůži, srdečním svalu • •93 Laboratorní diagnostika •Kultivace –kultivačně náročné – bohaté médium BSK-H (obsahuje glukózu a králičí sérum) –Dlouhá generační doba •kultivace je úspěšná při 34 °C za 6-14 dní v akutní fázi infekce z kůže při erytému v 40-60 %, z krve v 15-22 % při opakovaném odebrání 10-15 ml krve, v 8-10 % z likvoru a nebyla dosud úspěšná ze synovia a synovialní tekutiny (www.szu.cz) • •94 Laboratorní diagnostika •PCR, RT-PCR •hlavně v likvoru –genomová DNA je nalézána ve vyšších koncentracích (silnější reakce) u akutních stádií lymeské borreliózy –slabší reakce je u chronických forem onemocnění • •95 Laboratorní diagnostika •Diagnostika je hlavně sérologická •ELISA – IgM, IgG •konfirmace –Western blot • • •96 •Výsledek odečtu immunoblotu •97 Borrelie návratných horeček •B. recurrentis –návratná horečka –Veš šatní –kultivace obtížná - kuřecí embryo –borelie se množí v krvi, to je doprovázeno horečkou –po několika dnech borelie z krve mizí –za 3 – 10 dní se množení opakuje => horečka –opakuje se několikrát • •98 Borrelie návratných horeček •B. hermsii –návratná horečka –klíště –rezervoár hlodavci, vepři, pásovci •99 Leptospira leptospira leptospira tn_aid3957_20070524110053_363 •100 Vlastnosti •Spirálovitý tvar •Živě pohyblivé •Háčkovitě ohnuté na koncích •Striktně aerobní •Špatně se barví •Zástinová mikroskopie •Fluorescence •Žijí saprofyticky •Různé sérotypy patogenní pro různá zvířata • •101 Rozdělení •Složitá taxonomie •Starší •Leptospira biflexa nepatogenní •Leptospira interrogans patogenní •V současnosti podle genetických vlastností –16 pojmenovaných a 4 nepojmenované genomospecies •102 Leptospiróza •Zoonóza •Sérotypy –L. icterohaemorrhagie, –L. gryppotyphosa, –L. sejroe, –L. pomona, L. bratislava •103 Kultivace •Kultivace speciální médium •Tekuté s přídavkem králičího séra •Minimálně 7 dní při laboratorní teplotě •Obligátně aerobní •Kat i oxi + •Ve vlhkém prostředí přežívají i několik měsíců •104 Patogeneze •Není objasněna •ID 1 – 2 týdny •Různé příznaky lehké chřipkovité až po meningotidy, žloutenku, selhání ledvin, krvácivé projevy a šok •Zánětlivé poškození endotelu (výstelky cév) – ledviny, játra, srdce a plíce •Forma ikterická a anikterická •105 Ikterická forma •Vzácnější •Těžší průběh •První fáze tzv.leptospiremická –vzniká náhle horečka, zimnice, třesavka, nevolnost, zvracení, bolesti hlavy a svalů – břicha, zad a lýtek –horečka trvá 4-8 dnů, poté na krátkou dobu ustupuje • • •106 Ikterická forma •Druhá fáze –horečka znovu stoupá, meningitida, poruchy funkce ledvin a jater, žloutenka, krvácivé i kardiální příznaky, anemie, hemoragická pneumonie •Klinický obraz popsal v r. 1886 Weil => Weilova nemoc. •Vysoká úmrtnost až 10 % stoupá s věkem •Pacienti se uzdraví bez poškození jater •L. icterohaemorrhagie •107 350px-Humanlepto •108 Anikterická forma •Častější •Lehčí průběh •Necharakteristické horečnaté onemocnění •Mengitida, encefalitida •Žňová, polní, bláťácká horečka •L. grippotyphosa •109 Leptospiróza - diagnostika •Anamnéza •Pití vody ze studánek, pobyt v přírodě •Kontakt se zvířaty práce na polích •110 Léčba •Závisí na závažnosti onemocnění •Lehký průběh •Syptomaticky •Penicilin, amoxycilin, doxycyklin •Těžší průběh penicilin, doxycyklin intravenózně •U ikterické formy hospitalizace •111 Epidemiologie •Jedna z nejrozšířenějších zoonóz •výskyt vyšší v oblastech s teplým a vlhkým klimatem •v ČR prevalence 0,4/100 000 •povodně, přemnožení hlodavců • •112 Epidemiologie •Člověk se nakazí: –močí infikovaného zvířete: hl. myšovití hlodavci, skot, koně •Vylučují bakterie v moči, sliznicemi (spojivkou), poraněnou kůží –kontaktem s bahnem, vlhkou půdou nebo vodou kontaminovanou močí – • •113 plains_rat figura_6 •114 Epidemiologie a prevence •Infekce po koupání, při napití vody z přírodního zdroje •Požití kontaminované potraviny (v tekutém stavu) • •Nebezpečí při přírodních katastrofách záplavy •Důležité je zabránit přímému kontaktu kůže či sliznic člověka s močí potenciálně infikovaných zvířat nebo s vodou či půdou kontaminovanou močí rezervoárových hostitelů – – •https://klmbh.org • •115 Epidemiologie •Humánní vakcína se používá např. v Číně, Japonsku a ve Francii –vakcína obsahuje jen některé sérotypy • •116 Epidemiologie •Nákaza může mít profesionální charakter –postihuje často řezníky, zootechniky, pracovníky kanalizace a zemědělce, může k ní dojít i pokousáním či poškrábáním infikovaným zvířetem, zejména hlodavcem •V ČR je výskyt leptospirózy obvykle sporadický, vrchol v létě a na podzim •Epidemický výskyt leptospirózy v ČR výrazně ovlivňují dva přírodní fenomény: –1. periodické přemnožování drobných hlodavců –2. v poslední době časté záplavy našeho území, třeba i lokálního charakteru •117 •118 Leptospirosis1_ok 39381_2642007_leptospirosis •119 Laboratorní diagnostika •V prvních 10 dnech infekce přímý průkaz z krve, moči nebo likvoru •Později už jen z moči (ale až 3 měsíce) • •Mikroskopie v zástinu málo citlivá •Kultivace –Korthoffovo médium –Dlouhodobá (několik týdnů) –Materiál odebrat opakovaně –Výsledek nejistý •120 Laboratorní diagnostika •Průkaz antigenu v moči s použitím monoklonálních protilátek (dot ELISA) •Imunochromatografické testy •121 Laboratorní diagnostika •Metoda PCR –průkaz leptospirové DNA v krvi, moči nebo likvoru •byla zavedena a validována v r. 2002. –Výhoda – možnost zachytit přítomnost leptospirové DNA už v počátcích onemocnění, kdy protilátky ještě nelze prokázat •122 Laboratorní diagnostika •Nepřímý průkaz –Základ laboratorní diagnostiky –Týden od začátku infekce lze prokázat protilátky –Mikroskopický aglutinační test (MAT, MAL) •antigen živé kmeny nejčastějších sérotypů leptospir •inkubace s naředěným sérem •v zástinu se hodnotí výsledek •protilátky přítomny – shlukování až lýza leptospir •cca. Po 14 dnech se odebírá druhý vzorek séra •signifikantní je čtyřnásobný vzestup titru protilátek •protilátky detekovatelné po 7 – 10 • • •123 Laboratorní diagnostika •MAT – specializovaná pracoviště •MAT se dá doplnit průkazem IgM ELISou •Komerčně dostupné jsou i další testy např. aglutinační •124 r. Brachyspira •Intestinální spirochetóza •Spirálovité anaerobní bakterie •Chronický průjem, krvácení, bolesti břicha, hubnutí •Hl. v rozvojových zemích a u pacientů s HIV