STUDIJNÍ MATERIÁLY
SKRIPTA SEMINÁŘŮ O
FYZIOLOGII PORODU 2017
První část
První a druhý seminář
Praha, 2017
Motto:
„Rodící žena v sobě skrývá veškerou energii a potenciál potřebný k tomu, aby přivedla
své dítě na svět. Její hormonální, fyzický i mentální systém je k porodu evolučně
připraven. Úkolem jejího okolí je pomoci j na celé této cestě – tedy provést ji těhotenstvím
a pak i porodem – podpořit ji, ukázat jí cestu a probudit hluboké mozkové instinktivní
struktury, které zodpovídají za porod i její intuici, která ji vede. Úkolem profesionála
v primární porodní péči je připravit a podpořit ženu tak, aby tyto schopnosti mohla v síle a
beze strachu použít. Dalším úkolem je pomoci jejímu tělu, aby bylo připraveno jít
v souladu s mechanismy porodu a zůstat v kontaktu s děťátkem, které se na porodu svým
dílem aktivně účastní skrze svoji fetální pouť. V situacích, kdy zjistíme, že žena potřebuje
větší sledování, a její stav se liší od stavu fyziologického, je na místě předat ženu do péče
sekundární, kde ji pomáháme dalšími moderními prostředky, čímž mnohdy dovedeme ji i
její dítě více ochránit. V případech, kdy přes veškerou péči není možné pomoci, je dalším
těžkým úkolem a výzvou profesionálů, být ženě a všem potřebným oporou přijmout
s pokorou i tuto situaci a tento život s důvěrou odevzdat do rukou osudu.“
Předmluva:
Práce porodní asistence je prastaré řemeslo. Je plné dovedností, které zahrnují hlubokou
potřebu integrace mnohých znalostí, dovedností, ale dalších schopností z rozličných
oborů. Celosvětový trend poukazuje na potřebu obnovení tohoto řemesla v celé jeho šíři,
a poukazuje na nutnost reflexe poznatků vědy a rozšiřování tzv. „Evidence Based
Medicine and Practice“ – tedy medicíny a praxe založené na důkazech, poznatcích
moderní vědy.
Moderní porodní asistence ve spojení s dalšími dovednostmi, které je nutné pěstovat,
vytvářejí Síť Umění, které provází ženu na cestě za jejím zráním, mateřstvím a poskytuje
jí komplexní oporu na této cestě, která je pro ni i její okolí plná proměn a osobních
poznání. Nejpodstatnější z nich je možná intuice.
Práce porodní asistentky je posláním. V rámci našich seminářů, které se týkají fyziologie
porodu, přinášíme kompletní obraz toho, jakým rozličným a přitom jednotným způsobem
mohou být profesionálové nápomocni ženě a jejímu dítěti k naplnění jejích potřeb a
dosažení pocitu uspokojení.
Můj vděk patří všem úžasným zahraničním lektorkám a lektorům, jejichž lidskost
v kombinaci s profesionalitou přináší tomuto kurzu vysokou nejen odbornou, ale i
láskyplnou úroveň získaných znalostí a dovedností.
Mnoho entusiasmu a odhodlání na Vaší cestě tohoto dobrodružného objevování
přeje Natalie Sedlická
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
OBSAH
OD TĚHOTENSTVÍ K PORODU 4
PRENATÁLNÍ PÉČE 6
ABDOMINÁLNÍ VYŠETŘENÍ POHMATEM 9
PÉČE PŘI PORODU ZALOŽENÁ NA DŮKAZECH (EVIDENCE BASED) 21
FYZIOLOGIE PORODU 23
1. DOBA PORODNÍ 24
2. DOBA PORODNÍ 29
3. DOBA PORODNÍ 33
VÝZKUMNÉ OKÉNKO PORODNÍ ASISTENTKY 35
VÝCHOZÍ LITERATURA 43
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
OD TĚHOTENSTVÍ K PORODU
Žena, které pomáháte v těhotenství, prochází dramatickými fyziologickými i
psychologickými změnami, které budou mít vliv na její schopnost projít
porodem a jeho možnými komplikacemi
Anatomie ženské pánve
Video: https://www.youtube.com/watch?v=VYBeOzW6HFk
Ženská pánev je přednostně uzpůsobena k porodu:
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
Anatomie ženského pánevního dna
• Část 1
https://www.youtube.com/watch?v=P3BBAMWm2Eo
• Část 2
https://www.youtube.com/watch?v=q0Ax3rLFc6M
• Perineum
https://www.youtube.com/watch?v=5ysSijqOJKo
Před-porodní změny - např.
- Odlehčení – pokles břicha, sestup, uvolnění
- Rozvolnění pánve, uvolnění svalů pánevního dna
- Kontakt dítěte s pánví matky, dítě sestoupí hlouběji do pánve
- Braxton-Hicksovy kontrakce – poslíčky
- Tvar horní a dolní části dělohy
- Změny na čípku, zkrácení (ale standardně vaginální vyšetření v těhotenství
neprobíhá)
- Změny děložního hrdla u prvorodiček
- Odchod hlenové zátky
- Obaly přidružené k čípku se od čípku oddělují, ženy vylučují hlen s krví (jiné
než krvácení)
III. trimestr končí 36.t. – poslední 4.t. těhotenství – zcela specifické období
Spouštěcí mechanismy - začátek porodu:
Hormonální faktory matky, plodu a placenty
- Změna hormonální rovnováhy v těle matky
- Dítě i placenta vylučují hormony, které ovlivňují spouštěcí mechanismy porodu
- „Placentární hodiny“
Mechanické faktory
- Přílišné roztažení dělohy (dojde k maximálnímu roztažení dělohy )
- Tlak naléhající části na děložní hrdlo
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
PRENATÁLNÍ PÉČE
(více také viz. 4. a 5. Seminář)
CÍLE PRENATÁLNÍ PÉČE:
Proč by měla žena chodit k PA hned po otěhotnění?
FILOSOFIE PORODNÍ ASISTENCE
- kontinuita
- partnerství
Naslouchání, bezpečí
Vše co se stane v těhotenství, ovlivňuje porod
Snažíme se ženu učinit silnou, aby mohla dobře porodit. Posiluje její sílu a zdraví.
Význam prenatální péče je shrnutý v některých následujících výzkumech:
DŮLEŽITOST KONTINUÁLNÍHO MODELU PÉČE:
Shrnutí Cochrane Databáze 13 studií porovnávajících modely péče, 16 000 žen,
2013
Kontinuální model péče PA by měl být doporučován jako volba číslo jedna, neboť se
osvědčil jako nejvhodnější (nejen menší počet CS, ale i menší počet předčasných
porodů a potratů do 24.tt)
Sandall J, Soltani H, Gates S, Shennan A, Devane D. Midwife-led continuity models versus other models of
care for childbearing women. Cochrane Database of Systematic Reviews 2016, Issue 4. Art. No.: CD004667.
DOI: 10.1002/14651858.CD004667.pub5
http://www.cochrane.org/CD004667/PREG_midwife-led-continuity-models-care-
compared-other-models-care-women-during-pregnancy-birth-and-early
COSMOS studie, RCT, 2314 žen, 2012
Vede k nižší pravděpodobnosti ukončení porodu císařským řezem (k větší
pravděpodobnosti spontánního vaginálního porodu), menší pravděpodobnosti epidurální
analgesie, menšímu množství nástřihů i menší nutnosti že bude dítě potřebovat JIP
McLachlan, H. Forster, D. Davey, M. Farell, T. Gold, L. Biro, M. Albers, L. Flood, M. Oats, J. Waldenstrom, U.
(2012). Effects of continuity care by a primary midwife (caseload midwifery) on caesarean section rates in
women of low risk obstetric risk: the COSMOS randomised controlled trial. BJOG. 119:1483-1492
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
Studie MANGO, RCT, 1748 žen, 2013
Péče porodní asistentky představuje bezpečnost, efektivní a levnou variantu péče a
měla by být doporučována všem ženám bez ohledu na rizikovost ženy
Alternativní versus standartní prenatální péče v nízkorizikovém těhotenství
Dowswell T, Carroli G, Duley L, Gates S, Gülmezoglu A, Khan-Neelofur D, Piaggio G. Alternative versus
standard packages of antenatal care for low-risk pregnancy. Cochrane Database of Systematic Reviews 2015,
Issue 7. Art. No.: CD000934. DOI: 10.1002/14651858.CD000934.pub3
http://www.cochrane.org/CD000934/PREG_alternative-packages-antenatal-care-low-risk-
pregnant-women
Preventivní metody pro zlepšení perinatálních výsledků:
1. Perineální masáž pro snížení pravděpodobnosti poranění
Beckmann MM, Stock OM. Antenatal perineal massage for reducing perineal trauma. Cochrane Database
of Systematic Reviews 2013, Issue 4. Art. No.: CD005123. DOI: 10.1002/14651858.CD005123.pub3.
http://www.cochrane.org/CD005123/PREG_antenatal-perineal-massage-for-reducing-
perineal-trauma
2. Cvičení svalů pánevního dna pro snížení močové inkontinence
Dumoulin C, Hay-Smith EC, Mac Habée-Séguin G. Pelvic floor muscle training versus no treatment, or
inactive control treatments, for urinary incontinence in women. Cochrane Database of Systematic
Reviews 2014, Issue 5. Art. No.: CD005654. DOI: 10.1002/14651858.CD005654.pub3
http://www.cochrane.org/CD005654/INCONT_pelvic-floor-muscle-training-versus-no-
treatment-for-urinary-incontinence-in-women
3. Cvičení svalů pánevního dna jako prevence a léčba inkontinence
v těhotenství a krátce po porodu
Boyle R, Hay-Smith EJC, Cody JD, Mørkved S. Pelvic floor muscle training for prevention and treatment
of urinary and faecal incontinence in antenatal and postnatal women. Cochrane Database of Systematic
Reviews 2012, Issue 10. Art. No.: CD007471. DOI: 10.1002/14651858.CD007471.pub2
http://www.cochrane.org/CD007471/INCONT_pelvic-floor-muscle-training-for-
prevention-and-treatment-of-urinary-and-faecal-incontinence-in-pregnant-women-and-
women-who-have-recently-given-birth
4. Prevence poporodní deprese
Dennis C-L, Dowswell T. Psychosocial and psychological interventions for preventing postpartum
depression. Cochrane Database of Systematic Reviews 2013, Issue 2. Art. No.: CD001134. DOI:
10.1002/14651858.CD001134.pub3
http://www.cochrane.org/CD001134/PREG_psychosocial-and-psychological-
interventions-for-preventing-postpartum-depression
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
5. Identifikace rizika předčasného porodu vaginálním vyšetřením
Alexander S, Boulvain M, Ceysens G, Haelterman E, Zhang W-H. Repeat digital cervical assessment in
pregnancy for identifying women at risk of preterm labour. Cochrane Database of Systematic Reviews
2010, Issue 6. Art. No.: CD005940. DOI: 10.1002/14651858.CD005940.pub2
Závěry: Nenašly se důkazy pro podporu vaginálního vyšetření pro snížení rizika
předčasného porodu
http://www.cochrane.org/CD005940/PREG_repeat-digital-cervical-assessment-in-
pregnancy-for-identifying-women-at-risk-of-preterm-labour
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
ABDOMINÁLNÍ VYŠETŘENÍ
POHMATEM – KLINICKÉ
DOVEDNOSTI
Klinické dovednosti porodních asistentek
Abdominální vyšetření pohmatem patří mezi základní a jedny z nejdůležitějších vyšetření
v těhotenství. Schopnost správného zevního vyšetření abdomenu těhotné matky je
základní dovedností všech porodních asistentek. Dosažení této dovednosti trvá poměrně
dost dlouho.
Co obsahuje?
Pravděpodobné stáří plodu
Polohu plodu
Orientace zad dítěte ve vztahu k matce levé/pravé
postavení
Naléhání plodu
Akce srdeční/ozvy plodu
Abdominální vyšetření se dělí na 3 části:
1. POHLEDEM
2. POHMATEM - PALPACE
3. POSLECHEM
1. POHLEDEM
Při vyšetření pohledem je třeba si všímat následujícího:
VELIKOST
Výška fundu vzhledem k ostatním částem břicha vám pomůže odhadnout zjevné
stáří plodu. Vyšetřením pohmatem pak získáte přesnější odhad, ale pokud se
například zdá abdomen větší, než se očekává, budete přistupovat k vyšetření
pohmatem s větší pozorností a tím lze zjistit zajímavé důvody toho, proč je
abdomen větší. Hlavní důvod, proč může být abdomen větší, je vícenásobné
těhotenství, ale může být i jiný důvod, například nadbytek (polyhydramnion) nebo
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
nedostatek (oligohydramnion) plodové vody. Plod může být větší nebo menší než
se očekává. Plod může být větší z důvodu diabetu matky, zatímco, pokud je plod
menší, než by odpovídalo jeho stáří, může jít o zpomalení růstu z různých důvodů,
jako například vysoký krevní tlak matky. Velikost dělohy je těžké určit, pokud je
matka obézní nebo má povolené svaly abdomenu, jak se často stává u žen po
více porodech. Velikost dělohy může být také ovlivněna abnormalitou dělohy, jako
například fibroidy, které jsou vidět u starších žen. Také je možné, že stáří plodu
bylo nesprávně určeno a jeho skutečná velikost je v pořádku. Vyšetření
v počáteční fázi těhotenství může snížit pravděpodobnost této situace.
TVAR
Tvar abdomenu vám může napovědět o naléhání a poloze plodu. Při podélném
naléhání hlavičkou nebo na konec pánevní bude mít děloha podlouhlý oválný tvar.
Pokud je plod v příčné poloze, bude se děloha jevit neobvykle široká. Boční stěna
dělohy je obvykle více zřetelná, pokud plod leží zády k jedné nebo druhé boční
stěně (occipito-lateral). Pokud je plod v levé zadní poloze (occipito-posterior), je
možné si všimnout jakési „vmáčkliny“ pod pupíkem. Vypadá to podobně, jako
plný močový měchýř u matky.
OBRYS
Pro posouzení tvaru abdomenu je třeba se na něj dívat z boku. Je potřeba se
snížit do zhruba stejné výšky. Pohybujte se vy a ne matka. Obrys abdomenu by
měl být hladký a kulatý. Pokud je plod v levé zadní poloze, měla by být patrná
mírná vmáčklina v oblasti pod pupíkem.
ZMĚNY NA KŮŽI
Můžete pozorovat pigmentaci linea alba (střední části břicha) do tmavého odstínu.
Můžete také zaznamenat strie. Pokud se právě vytvořily, budou růžové nebo
červené, zatímco starší strie budou mít stříbrný odstín. Strie se mohou vyskytnout
po celé břišní stěně nebo jen na určitých místech (například kolem pupíku). Také
je třeba si všímat starých jizev. Jizvy v oblasti abdomenu, například po operaci
slepého střeva nebo císařském řezu, jsou dobře vidět. Malé laparoskopické jizvy
jsou hůře patrné. Jizva po předchozím císařském řezu může být pod úrovní
ochlupení a tudíž hůře viditelná.
POHYB PLODU
Pokud během vyšetření uvidíte a matka ucítí, že se plod pohybuje, počkejte, až
tento pohyb ustane, než budete pokračovat ve vyšetření pohmatem.
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
2. PALPACE
Palpace (vyšetření pohmatem) se dělí na 3 části:
fundu
laterální
pánevní
a mělo by se provádět v tomto pořadí.
PALPACE FUNDU
Toto vyšetření vám pomůže určit stáří plodu, a to která jeho část je v horní
polovině dělohy, což vám pak pomůže určit jeho naléhání. Ve většině případů
ucítíte, že v horní polovině dělohy je zadeček plodu, takže budete moci
předpokládat, že má hlavičku v dolní polovině. To se vám bude hodit, až budete
provádět vyšetření oblasti pánevní. Obecně platí, že zadeček je méně výrazný,
než hlavička. Zadeček bývá větší a měkčí, i když některé plody mají zadeček
poměrně tvrdý a rozlišit ho od hlavičky může být obtížné. Porovnáním výšky fundu
k dalším místům abdomenu je možné zpřesnit stáří plodu, ale tato metoda není
vždy spolehlivá. Pokud ucítíte dva výstupky/ póly plodu na fundu dělohy, je možné,
že jde o vícenásobné těhotenství. Tyto budou asi menší než by se dalo čekat
vzhledem k výšce fundu. Také fundus bude větší, než by odpovídalo stáří plodu!
Jak je vidět, porodní péče vyžaduje schopnost kombinačního myšlení. Pokud není
možné nahmatat na fundu výstupek plodu, tj. hlavičku nebo zadeček, pak je plod
pravděpodobně v příčné poloze. Vaše podezření bude potvrzeno v další fázi, při
vyšetření pohmatem z boku.
LATERÁLNÍ PALPACE
Toto vyšetření vám pomůže určit obsah dělohy. Pokud je plod v boční nebo přední
poloze, měli byste nahmatat jeho záda a končetiny. Záda plodu jsou pevnější a
oblejší než končetiny, které jsou nepravidelné. Kopnutí plodu v této chvíli nám
napoví. Vzhledem k tomu, že poloha plodu je dána vzájemným vztahem podélné
osy plodu a dělohy, měli byste být schopni v této chvíli určit, jestli je plod v podélné
poloze. Pokud je jeho poloha příčná, rozpoznáte pravděpodobně výstupek na
jedné nebo na druhé straně břicha matky a záda plodu napříč abdomenem.
Záhlaví plodu vám pomůže určit záda a jeho celkovou polohu. K tomu je potřeba
vyšší dovednosti. Pro tuto chvíli bude stačit, když najdete záda plodu. Později
budete schopni při provádění laterální palpace odhadnout i další informace, jako je
velikost plodu a množství plodové vody.
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
PÁNEVNÍ PALPACE
Z pánevní palpace lze zjistit mnoho věcí, například stupeň flexe a úroveň hlavičky
plodu. Toto vyšetření však vyžaduje více zkušeností. V tuto chvíli bude stačit, když
ucítíte, zda plod naléhá hlavičkou nebo pánevním koncem.
3. POSLECHEM
Zvuk srdce plodu potvrzuje jeho přítomnost i zdraví. Pro snadnou detekci srdce
plodu je třeba využít informací, které máte z předchozích fází vyšetření, protože
jeho složité hledání může vyvolat u matky úzkost.
Nejsnazší poslech srdce plodu je přes přední rameno plodu. Místo na abdomenu
matky, kde je dobře slyšel tlukot srdce plodu, závisí na poloze plodu. Při
předním/obyčejném postavení plodu bude toto místo pravděpodobně uprostřed
imaginární linie na abdomenu matky vedoucí od pupku ke kyčelnímu výběžku na
té straně, ke které plod přiléhá zády. U zadních postavení je poslech obtížnější a
lze ho nejlépe zachytit na vyšší postranní části abdomenu.
Tepová frekvence plodu by se měla pohybovat v rozmezí 110-160 tepů za minutu.
Ideálně je vhodné zjistit pozici a naslouchat srdci plodu s použitím Pinardova
stetoskopu a pak nabídnout matce možnost poslechu s použitím monitoru, spíše
než se pokoušet lokalizovat místo s použitím monitoru, zatímco matka naslouchá
vaším pokusům, což u ní může vyvolat zbytečnou úzkost.
Postup a technika:
VYBAVENÍ Vyzkoušené vyšetřovací lůžko, přikrývka a polštář
Stetoskop a případně vyšetřovací monitor (sonicaid)
Poznámky k případu
Vysvětlete, proč chcete provést vyšetření a získejte souhlas matky. Požádejte ji o
vyprázdnění močového měchýře, pokud tak v poslední době neučinila. Pomozte matce na
vyšetřovací lůžko a upravte její oblečení tak, aby byl abdomen přístupný. Zatímco si
budete mýt ruce, přikryjte jí pokrývkou. Ujistěte se, že se jí leží na zádech pohodlně.
Některé ženy mohou v této poloze cítit nevolnost, proto je důležité před začátkem
vyšetření zajistit ženě pohodlí.
Umyjte a osušte si ruce. Vyšetření zpravidla probíhá z pravé strany matky, která leží v
poloze s lehce pokrčenými koleny a rukama podél těla.
Odkryjte pokrývku a začněte s vyšetřením. Během každého kroku vysvětlujte, co děláte.
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
Prohlédněte si abdomen a zaznamenejte jeho velikost, tvar a obrys. Všímejte si
veškerých změn na pokožce a hledejte znamení a místo pohybu plodu. Nezapomeňte při
hodnocení obrysu změnit vaší pozici tak, aby byly vaše oči v úrovni se stěnou abdomenu.
Obraťte se čelem k matce a zjistěte polohu plodu položením dlaně na abdomen v oblasti
podmečovitým výběžkem. Posouvejte dlaň dolů, abyste lokalizovali plod a zaznamenali
jeho polohu ve vztahu k bodům na abdomenu, které pomáhají určit stáří plodu.
Stále čelem k matce položte dlaně obou rukou na plod tak, abyste našli jeho pól.
Používejte k tomu jemný a rovnoměrný tlak. Při zjišťování polohy plodu vezměte v úvahu,
zdali cítíte spíše hlavu nebo zadeček plodu. Přiložením celé dlaně na jednu stranu dělohy
stabilizujte dělohu z jedné strany jednou rukou, zatímco tlačíte na druhou stranu. Opakujte
postup stabilizace a tlaku při střídání rukou.
Porovnejte své výsledky z hlediska toho, která strana byla více cítit jako záda plodu a
která jako končetiny plodu. Pokud v této části uvidíte nebo ucítíte pohyb, mohlo by vám to
pomoci. Pokud si v této chvíli stále nejste jisti, mohlo by pomoci “přecházet” konečky
prstů napříč abdomenem, kdy ucítíte změnu pocitu mezi zády a končetinami plodu. Tento
postup můžete provádět na různých úrovních abdomenu od fundu ke symfýze stydké
kosti.
Otočte se nyní směrem k chodidlům matky. Položte dlaň tak, že konečky prstů směřují k
chodidlům na kterékoliv straně naléhání plodu. Zatlačte tak, abyste ucítili naléhání a
porovnejte tvary, které cítíte nyní s předchozím nálezem vyšetření fundu. Co se vám zdá
být spíše jako hlava? Tento bod vyšetření může být pro matku poněkud nepohodlný a je
vhodné jí požádat, aby v této chvíli vydechla a uvolnila tak břišní svalstvo. Pokročilejší
odborníci mohou v této fázi získat komplexnější informace, nicméně pro určení naléhání
je dostačující.
Alternativní manévr, který se nazývá Pawlikův hmat lze použít, pokud je těžké rozlišit mezi
zadečkem a hlavou plodu, nicméně tento hmat může být pro matku velice nepohodlný a
není vhodné se o něj pokoušet bez jasné klinické indikace.
Sdělte výsledky vyšetření matce a vysvětlete, že nyní potřebujete zjistit pozici srdce
plodu. Přiložte Pinnardův stetoskop na místo, které považujete za nejvhodnější podle
výsledků vyšetření. Naslouchejte a počítejte tepovou frekvenci po dobu jedné minuty.
Neočekávejte, že vám tento způsob bude hned dařit. Pokud budete používat jen monitor,
nikdy si tuto schopnost nevypěstujete.
Nabídněte matce možnost poslechu srdce plodu monitorem, pokud je to vhodné.
Uklidněte matku a pomozte jí do pohodlnější polohy. Umyjte si ruce. Vysvětlete výsledky
vyšetření a zdokumentujte je.
Reference:
BASTON,A., 2014, Antenatal care. In MARSHALL,J.,& RAYNOR,M., eds., Myles Textbook for Midwives, 16th
ed. Edinburgh: Churchill Livingston, str. 179-202
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
Terminologie zevního abdominálního vyšetření/slovníček
POLOHA neboli SITUS (lie)
Vztah mezi podélnou osou plodu a podélnou osou dělohy. Většinou se jedná o polohu
podélnou (longitudinal), občas příčnou (transverse) nebo šikmou (oblique). V podélné
poloze naléhá plod na dolní část dělohy buď hlavičkou,nebo jde o porod koncem
pánevním.
DRŽENÍ neboli HABITUS (attitude)
Popisuje vztah mezi hlavičkou plodu, končetinami a tělem. Záda plodu by měla být
zakřivená (oblá), brada stažena k hrudníku, paže pokrčené před hrudníkem a nožičky
pokrčené, pak se jedná o flexi.Plod může být také v částečné deflexi anebo v částečné
extenzi (a v takovém případě na pánev nalehnou části těla plodu ve větším obvodu, než
je optimální).
NALÉHÁNÍ neboli PRESENTATIO (presentation)
Jedná se o část plodu, který se dostane do spodní části dělohy na úrovni pánevního
vchodu.
Většinou jde o naléhání hlavičkou (cephalic).
U polohy podélné hlavičkou (Cephalic presentation) se nejčastěji jedná o naléhání
záhlavím (vertex), ale dochází i k naléhání obličejem (face) či čelem (brow), které jsou
klasifikovány také jako cefalické, protože se jedná o části hlavičky, ale taková naléhání
jsou už považována za nepravidelné porodní mechanismy (abnormal), které mohou
vést k porodním komplikacím.
Mimo naléhání hlavičkou je možné naléhání koncem pánevním (breech) nebo
ramínkem (shoulder).
Jakékoli naléhání jiné, než cefalické je klasifikováno jako nepravidelné/abnormální
(malpresentation).
VEDOUCÍ BOD (DENOMINATOR)
Je bod těla plodu naléhající na pánev, který určuje postavení plodu neboli POSITIO
(position) .
V prezentaci vertexem (vrcholem klenby lebeční) je vedoucím bodem záhlaví- okciput
(occiput).
V prezentaci koncem pánevním (breech) je vedoucím bodem kost křížová – (sacrum).
V obličejové poloze (face) je vedoucím bodem brada (chin).
V šikmé poloze (shoulder) je vedoucím bodem nadpažek- akromion (acromion).
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
POSTAVENÍ neboli POSITIO (POSITION)
Je vztah mezi vedoucím bodem a 6 oblastmi pánevní vchodu (pelvic brim) :
1. levé přední (Left anterior) 4. pravé přední (Right anterior)
2. levé boční (Left lateral) 5. pravé boční (Right lateral)
3. levé zadní (Left posterior) 6. pravé zadní (Right posterior)
POZICE MOŽNÉ PŘI POLOZE ZÁHLAVÍM
V ČR rozlišujeme postavení pouze přední a zadní/ levé a pravé tzn. pouze 4 možnosti, v
tomto kontextu je možností 6.
Levé přední postavení nebo I.obyčejné (Left Occipito Anterior - L.O.A.)
Záhlaví (occiput) směřuje k levému kyčelně stydkému hrbolku (ilio-pectineal eminence) a
šev šípový (sagittal suture) je v pravém šikmém průměru pánevního vchodu
Levé okcipitolaterální postavení (Left Occipito Lateral - L.O.L.)
Záhlaví (occiput) směřuje k levé straně pánve a šev šípový (sagittal suture) je v příčném
průměru pánevního vchodu. Jedná se o velmi běžné postavení.
Levé zadní nebo I. méně obyčejné (Left Occipito Posterior - L.O.P.)
Záhlaví (occiput) směřuje k levému křížovo-kyčelnímu spojení (sacro-iliac joint), šev
šípový (sagittal suture) je v levém šikmém průměru pánevního vchodu
Pravé přední nebo II. obyčejné (Right Occipito Anterior - R.O.A.)
Záhlaví (occiput) směřuje k pravému kyčelně stydkému hrbolku (ilio-pectineal eminence) a
šev šípový (sagittal suture) je v levém šikmém průměru pánevního vchodu
Pravé okcipitolaterální postavení (Right Occipito Lateral -R.O.L.)
Záhlaví (occiput) směřuje k pravé straně pánve a šev šípový (sagittal suture) je v příčném
průměru pánevního vchodu.
Pravé zadní postavení nebo II. méně obyčejné (Right Occipito Posterior - R.O.P.)
Záhlaví (occiput) směřuje k pravému křížovo-kyčelnímu spojení (sacro-iliac joint), šev
šípový (sagittal suture) je v pravém šikmém průměru pánevního vchodu
Přední/anteriorní polohy/ postavení jsou vhodnější, než zadní/posteriorní, protože hřbet
plodu je blíž k matčinu břichu, čímž mu umožňují lepší flexi a tím minimalizují průměry
plodu procházejícího pánví. Zadní/posteriorní postavení jsou klasifikovány jako
nepravidelné (malpresentation) a mohou vést k porodním komplikacím
Naléhající část plodu (presenting part)
Část plodu naléhající při porodu na děložní hrdlo (cervical os).
V dobře flektovaném postavení podélném záhlavím to bude přední část jedné z kosti
temenních (parietal bone).
Při poloze koncem pánevním to je přední část zadečku (anterior buttock).
Při naléhání obličejem se jedná o kost lícní (anterior malar bone).
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
PRAKTICKÉ CVIČENÍ - Porodnická terminologie pro praktické
abdominální vyšetření:
K procvičení poloh vyzkoušejte na modelech miminek a pánví:
1. podélná poloha (longitudinal lie)
2. příčná poloha (transverse lie)
3. flektované naléhání záhlavím (well flexed vertex presentation)
4. deflektované naléhání záhlavím (deflexed vertex presentation)
5. poloha úplným koncem pánevním (well flexed breech presentation)
6. šikmá poloha (oblique lie)
7. flektovaná pravá přední postaveni nebo II. obyčejná (well flexed right occipito
anterior position)
8. levá okcipitolaterální postavení(left occipito lateral position)
9. dobře flektované levé zadní postavení (okcipitoposteriorní) nebo I. méně obyčejné
(well flexed left occipto posterior position)
10. špatně flektované pravé zadní postavení (okcipitoposteriorní) nebo II. méně
obyčejné (poorly flexed right occipto posterior position)
11. dobře flektované pravé sakroanteriorní – přední postavení (well flexed right sacro
anterior position - R.S.A.)
12. naléhání obličejem (face presentation). Popište držení, u kterého dojde k tomuto
postavení.
13. pravé mentoanteriorní postavení (right mento anterior position - R.M.A.)
14. naléhání čelem (brow presentation) Popište držení, u kterého dojde k tomuto
postavení
Pánevní vchod (Pelvic Brim)
Pro abdominální vyšetření je třeba identifikovat určité body a průměry.
- promotorium(sacral
promontory)
- křídla kosti křížové(sacral
alae)
- křížovo-kyčelní spojení
(sacro-iliac joint)
- linea terminalis
(Iliopectineal line)
- Iliopektineální eminence
(iliopectineal eminence)
- vnitřní horní hrana
horního okraje stydké kosti
(inner upper border of the
superior pubic ramus)
- vnitřní horní hrana
stydké kosti (inner upper
border of the of the pubic
bone)
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
- vnitřní horní strana symfýzy (inner upper border of the symphysis pubis)
Diametry:
- průměry pánevního
vchodu (The Diameters
of the Pelvic Brim)
- šikmé
průměry jsou pojmenovány
zprava doleva podle toho,
kterého křížo-kyčelního
spojení matky se dotýkají.
Co se určuje při vyšetřování?
V tuto chvíli se při vyšetření s jistotou určuje následující:
- Pravděpodobné/přibližné gestační stáří plodu (probable gestation)
- Poloha plodu (The lie of the fetus)
- Orientace zad dítěte ve vztahu k matce, tj. která strana zad plodu je otočena
k matčině levé nebo pravé straně- levé/pravé postavení (The side of the fetal
back in relation to maternal left or right)
- Naléhání plodu (The presentation)
- Akce srdeční/ozvy plodu (The presence of the fetal heart)
Tyto dovednosti je nutné rozvinout, aby bylo možné z abdominálního vyšetření získat
ještě více informací.
Zejména je důležité si osvojit schopnost určit následující:
 Objem / Množství plodové vody (Liquor volume)
 Držení
 Postavení plodu (Position)
 Naléhání plodu na pánevní vchod/ vstupování (Level of presentation to pelvic
brim/engagement )
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
Při vyšetření, pozorujete:
1. Množství plodové vody
Při prohlídce se může zdát, že děloha je příliš malá nebo příliš velká na předpokládanou
dobu těhotenství.
Při zvětšení břicha kvůli polyhydramnionu (zvýšenému množství plodové vody) nebo
vícečetnosti těhotenství, je břicho zvětšené jak v jeho délce tak i šířce. Pokud jde o
zvětšení kvůli velikosti plodu, je břicho zvětšené jen podélně. Pokožka na břiše je napjatá
a lesklejší než normálně a můžete si všimnout i čerstvých strijí. U polyhydramnionu je
těžší nahmatat části plodu, protože jsou obklopeny větším
množstvím plodové vody a plodu je tak umožněna větší
pohyblivost, než je běžné. Naléhání plodu se tedy také může
měnit často. Délka těla plodu bude větší, než je běžné pro
danou fázi těhotenství a značně se zvýší i obvod břicha.
Můžete vyzkoušet i ‘fluid thrill‘ test (palpační vyšetření
zkoumající množství plodové vody): na jednu stranu břicha
těhotné ženy dáte ruku a na druhou stranu břicha poklepete
prsty. Vlnu, vyvolanou tímto způsobem pak ucítíte rukou
položenou na břiše. Poslechové vjemy budou
pravděpodobně ztíženy velkým objemem tekutiny.
Pokud jde o
oligohydramnion
(nedostatek amniové
tekutiny), děloha se zdá menší, než byste
očekávaly a tvar plodu je zřetelnější, než je běžné. Při palpaci je děloha menší a
kompaktnější a je snazší rozeznat části těla plodu. Délka těla plodu je menší. Také
pravděpodobně nebudete tak lehce cítit pohyby plodu- nemá totiž k pohybu moc místa.
Dobře je slyšet tlukot srdce.
2. Držení (habitus)
Vzájemná poloha hlavy a končetin vůči trupu plodu.
Úroveň držení plodu je možno usuzovat podle výsledků palpace pánve. Pokud je možno
nahmatat páteř plodu, je podle zakřivení páteře možno usuzovat, jak je plod stočený.
Pokud se plod dostal do zadního postavení (posterior), nebude možno nahmatat záda
plodu a držení plodu bude pravděpodobně méně stočené, než je pro porod optimální.
Stupeň flexe (předklonu, „ohnutí“) hlavičky můžeme vydedukovat ze vzájemné pozice
čela (sinciput) a záhlaví (occiput). Při pánevní palpaci stojíme čelem k matčiným
nohám, ruce jsou položeny palci k sobě. Palce se skoro dotýkají na úrovni pupíku; prsty
jsou roztažené do stran podbřišku a překrývají hlavičku plodu.
Rozprostřené prsty na straně zad plodu jemně tlačí, aby nahmataly zátylek, který je
pokračováním zad plodu. Prsty na druhé straně pak nahmatají čelo. Pokud je hlavička
dostatečně flektovaná, čelo je výš, než zátylek, blíž k pupíku. Rozdíl mezi těmito dvěma
Occiput a sinciput ve stejné rovině
Postavení pravé boční hlavičkou
(Right Occipito Lateral)
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
polohami bude maximálně 5 cm. Je-li hlava v reflexi (záklonu), čelo a zátylek budou ve
stejné výši. Pokud je hlava v extenzi, bude možné cítit větší část hlavičky na straně
zad plodu, zatímco zátylek bude laterálně v podbřišku a výše, než čelo.
3. Naléhání plodu (Position)
Vztah mezi pozicí vedoucího naléhajícího bodu (denominatoru) vůči 6 bodům pánevního
okraje.
V ideálním případě v poloze podélné (cephalic presentation), kdy naléhá na pánev
hlavička plodu, je hlavička v předním nebo bočním postavení. V takovém případě je
celkem jednoduché nahmatat palpací záda, hlavu i lokalizovat záhlaví plodu. Postavení
plodu je určováno polohou a určením záhlaví (occiput) vůči přední,boční nebo zadní časti
pánve matky. Strana se určuje podle levé nebo pravé strany matky, tzn. např. levé přední
postavení.
V zadním postavení se může stát, že nebude možno nahmatat záda ani zátylek plodu.
Když je záhlaví dítěte orientováno v zadním postavení, bývá často při vyšetření pod
pupíkem nahmataná malá prohlubeň ve tvaru talířku. Ve vzhledu to pak vypadá, jako by
měla matka plný močový měchýř. Hlavička dítěte je v zadním postavení často málo
flektovaná a málokdy se dostane do pánve před zahájením porodu.
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
Proto se může při palpaci zdát, že je hlava vysoko a veliká. Pokud je možno nahmatat
obojí, čelo i zátylek (sinciput i occiput), značí to, že jsou ve stejné rovině (hlava je méně
flektovaná). Končetiny plodu můžeme nahmatat po obou stranách horní části břicha a
lokalizace srdce je pravděpodobně výš a více na straně, než je běžné. Tzn. že ho
můžeme lépe slyšet ve střední linii těla matky.
4. Úroveň naléhání /kontaktu naléhající části vzhledem k pánevnímu
vchodu
Ke kontaktu/vstupu hlavy plodu do pánve dochází, když projde biparietální průměr
hlavičky pánevním vchodem.
Míra prostupu hlavičky do pánve se často odhaduje na pětiny. Pokud nahmatáte celou
hlavu, t.j. 5/5 nad pánevním okrajem, je dost pravděpodobné, že hlava balotuje, je možné
jí vysunout a bude možno nahmatat zátylek (occiput)a čelo (sinciput) celkem lehce. ¨
Jak se hlavička dostává hlouběji pod okraj pánevní, je postupně těžší nahmatat occiput a
pak i sinciput. S pokračujícím sestupem je také těžší hlavičku vysunout.
Pokud můžete nahmatat 2/5 hlavičky, pak jsou 3/5 hlavičky pod okrajem pánve. V této fázi
se jedná o kontakt hlavičky s pánví, která je malým oddílem vstouplá.
Když je hlava nad hranou pánevního okraje jen z 1/5 hlavičky, říkáme, že je hlava velkým
oddílem vstouplá.
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
PÉČE PŘI PORODU ZALOŽENÁ NA
DŮKAZECH (EVIDENCE BASED)
Základní relevantní zdroje souhrn výzkumů – COCHRANE
DATABÁZE
http://pregnancy.cochrane.org/our-reviews
Doporučení celosvětové zdravotnické organizace
WHO Příručka pro péči v průběhu normálního porodu:
http://www.aperio.cz/data/1/WHO_Pece_v_prubehu_normalniho_porodu.pdf
Doporučené postupy k omezení zásahů při porodu- Americké komora porodníků a
gynekologů
http://www.unipa.cz/index.php/aktualne/110-doporucene-postupy-k-omezeni-zasahu-pri-
porodu
originální znění
http://www.acog.org/Resources-And-Publications/Committee-Opinions/Committee-on-
Obstetric-Practice/Approaches-to-Limit-Intervention-During-Labor-and-Birth
Pro dobrý průběh porodního procesu je potřeba vhodných
podmínek
„Porod je zdravý přirozený proces, a pro jeho dobrý průběh je nutno zajistit ženě vhodné
podmínky“ (WHO, 1999, NICE, 2014, FIGO etc.)
„Těhotná a rodící žena je zdravá (statisticky cca 70% žen)“ - (WHO, NICE, FIGO,
UNICEF, ICM, 2014)
„Těmito základními podmínkami jsou dle Světové zdravotnické organizace: podpora,
kontinuální přístup, citlivá a respektující péče, respektování individuálních potřeb, vhodná
informovanost, možnost volby polohy a podpory k zaujímání poloh vertikálních a aktivity,
etc…“ (WHO)
Co podporuje fyziologii porodu: tma (přítmí, šero), ticho (nevyrušování), klid (oxytocin vs.
stav nouze - kdy se vyplavuje adrenalin, antagonista oxytocinu), teplo, důvěrné prostředí,
intimita, pocit bezpečí. Jsou-li splněny tyto podmínky, žena může rodit.
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
Je opodstatněné do porodního procesu nezasahovat
„Je podporováno zdraví ženy, do porodního procesu se nezasahuje. (Musí nastat
výjimečný stav, aby bylo vhodné do porodního procesu vstupovat intervencemi“) - WHO
příručka,1999.
Proč je zachování fyziologie porodu tak důležité? - Je zásadní pro zdraví dítěte i matky,
pro bezpečnost porodu, pro dobrý průběh porodu, pro vytvoření vazby mezi matkou a
dítětem, pro zpracování zážitku porodu a ztotožnění se s novou životní etapou, pro
sebepojetí ženy a mnohem víc, např. je zásadní pro další vývoj dítěte (např. vývoj
imunitního systému).
„Světová zdravotnická organizace doporučuje zachovávat přirozený průběh porodu. Měl
by existovat vážný důvod pro zasahování do spontánního chodu porodu. “ (WHO, 1999)
Zdrojové dokumenty pro praxi:
NICE, Clinical guideline 190, 2014
National Institute for Health and Care Excellence - NICE (2014) Intrapartum Care: Care of healthy
women and their babies during Childbirth. Implementing the NICE guideline on Intrapartum Care
(CG190). This guideline updates and replaces 'Intrapartumcare' (NICE guideline CG55)
http://www.nice.org.uk/guidance/CG190
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
FYZIOLOGIE PORODU
Porod
Fyziologický proces vypuzení plodu, placenty a plodových blan z porodního
kanálu
Psychologický a emocionální proces
Porod je kontinuální proces
Normální porod (WHO 1997)
Přichází mezi 37. a 42. týdnem těhotenství
- Vyznačuje se nízkorizikovostí v průběhu
- Spontánní začátek
- Poloha podélná záhlavím
- Dobrý zdravotní stav matky i dítěte
- Bez komplikací je ukončený během 18 hodin (18h se počítá různorodě)
Je těžké vlastně určit, kdy nastává začátek porodu
Video: https://www.youtube.com/watch?v=BLhkmqAZf-k
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
Průběh porodu je individuální a je ovlivněn:
- Paritou ženy
- Časovým rozmezím mezi porody
- Polohou plodu
- Naléháním plodu (př. specifika u zadního postavení)
- Tvarem a velikostí pánve (gynekoidní pánev –předpoklad lepšího postupu)
- Psychickým a psychologickým stavem
- Kvalitou děložních stahů
-
I..
doba porodní
Dilatace
Od počátku pravidelných kontrakcí k plnému otevření děložního hrdla/ branky
Nejdelší fáze
- Aktivní fáze trvající 6-12 hodin
- Kratší u vícerodiček
Těžko se rozeznává počátek pravých kontrakcí
Zpočátku krátké a s delšími intervaly
Mohou být nepravidelné
Běžné trvání 30-40 sekund, interval 30 minut
Mohou být provázeny odchodem hlenové zátky nebo prasknutím vaku blan
(nebo k němu může dojít později v průběhu porodu)
Děložní stahy se postupně:
- Prodlužují
- Zesilují
- Stávají bolestivějšími
- Při rozběhlém/postupujícím porodu se děloha stahuje 3-4 krát za 10 minut,
kontrakce trvá asi 50-60 sekund
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
Nejčastější způsoby sestupu a rotace dítěte
Existují různá naléhání a různé způsoby, jak dítě rotuje porodním kanálem
LOT (Levý occipitotransverzální spirálový pohyb) – nejčastějším způsobem, kterým dítě
sestupuje porodním kanálem
je šablonou i pro pochopení ostatních způsobů sestupu:
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
ROT (Pravý okcipitotransverzální spirálový pohyb) je druhým nejčastějším způsobem
sestupu:
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
LOA (levý okcipitoanteriorní - levopřední) je třetím nejčastějším způsobem sestupu dítěte:
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
Nejlepší výzkumy uvádí, že interní rotace je způsobena primárně tvarem hlavičky,
tím že sestupuje a přizpůsobuje se odporu stěn měkkých dilatovaných tkání
porodního kanálu.
Stupně rotace z různých míst:
Úloha vaku blan
- S postupujícím porodem se vak blan uvolní od stěn dělohy
- Zvýšený děložní tlak posune uvolněné blány do pozice před hlavičku plodu
Přední plodová voda
Zadní plodová voda
Dokud se blány neprotrhnou
Zachovalé plodové obaly zabraňují ascendentnímu průniku infekce
Ochraňují plod před tlakem - tlak plodové vody brání stlačení plodu a pupeční šňůry
Zabraňuje výhřezu/prolapsu pupečníku
Dojde-li k protržení blan
- Během kontrakcí se zvyšuje tlak na hlavičku plodu, placentu a pupeční šňůru
- Dojde ke změně ozev plodu, může dojít k problémům se zásobováním plodu
kyslíkem, dítě v tento moment často vypouští smolku
- Chybí ochrana před infekcí
V ideálním případě vydrží blány až do konce I. doby porodní
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
II. doba porodní – porodní
mechanismus a fetální pouť
Přechodové období – transitorní fáze - latentní fáze II. doby
porodní
- Zde probíhá ROTACE
- Může být pro ženu nejtěžší
- V této latentní fázi dojde postupně k plnému otevření porodní branky
- Může se stát, že v této době – cca na 7-8 cm se může porod „zastavit“, a žena
(i personál, není-li znalý fyziologie) se tím může dostat do paniky
- Děložní stahy se mohou zesilovat, prodlužovat, ale jejich frekvence se může
snížit
- Žena zatím nemá nutkání tlačit
- Může pociťovat neklid a stres
- Může dojít k protržení vaku blan
- V přechodovém období nastává fyziologická pauza = období latence
Aktivní část II. doby porodní: Matka začíná cítit nutkání tlačit
- Přesto, že k plnému otevření branky mohlo dojít už před nějakou dobou, teprve
teď je možno potvrdit začátek II. doby porodní
- NB – nucené tlačení vede ke snížení ozev plodu, pokud je předčasné a
k případnému nebezpečí pro dítě!!!
- Vzpřímené/vertikální polohy zkracují délku trvání a snižují bolestivost
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
Spontánní vypuzovací reflex
- Žena začíná fyziologicky tlačit až když „nelze netlačit“(více viz. III:seminář –
MEPPI studie)
Sestup a vypuzování:
- Tlak na prezentující se část plodu stimuluje neuroreceptory na pánevním dně:
FERGUSONŮV REFLEX
- Děložní stahy začínají vypuzovat plod a plod začíná sestupovat
Rozeznání /předpokládaný počátek II. doby porodní
Co pomáhá k rozeznání, že žena je plně otevřená a porod vstupuje do II. doby porodní
(ukazatele, že hlavička sestupuje):
- Vypuzovací kontrakce
- Případné protržení vaku blan (pokud se tak ještě nestalo)
- Široké otevírání konečníku
- Čára anální štěrbiny (anal cleft line) – jedná se o tenkou červenou čárku mezi
půlkami (pozn.)
- Objevuje se „Michaelisova routa“ (rhomboid of Michaelis)
- Hlenovitý krvavý výtok
- Vhodná je pozice na čtyřech
- K sestoupení plodu dojde sérií předvídatelných pohybů, které závisí na pozici
plodu
„Korunovace“ - (Crowning)
Po čase hlavička rozšíří pochvu a již nemá tendenci se vracet zpět při kontrakci. Tomu se
říká KORUNOVACE (Crowning) - /v čj nazýváno „prořezáváním“/
Během dalšího stahu projde přes hráz čelo a tvář plodu
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
Hlavička se otočí k druhému stehnu matky - to se pravděpodobně stane ve dvou fázích.
Poté, co hlavička udělá zevní rotaci, stočí se k matčinu stehnu v poloze 3 nebo 9 hodin,
horní rameno dítěte by mělo být pod stydkou kostí.
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
Restituce
Zde vidíte hlavičku částečně otočenou k matčinu stehnu. Když se ramínka nastaví
správně vůči porodnímu kanálu, hlavička se dále otočí a ramínko se objeví (nebo je
možné ho cítit) pod stydkou kostí
Když je horní (přední) ramínko pod stydkou kostí, plod je správně natočen pro zbytek
porodu
Přední (horní) ramínko pravděpodobně vyjde při dalším stahu, pak bude následovat
spodní (zadní) ramínko a pak v rychlém sledu zbytek těla
http://www.youtube.com/watch?v=BgZ5z6RB06c&NR=1
Externí rotace hlavy doprovázená interní rotací ramének
Následuje porod dítěte laterální flexí
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
III..
doba porodní
(více viz. III. seminář a skripta k němu)
Trvá od porodu dítěte k vypuzení placenty a plodového vaku
Po porodu dítěte se během několika minut děloha silně stáhne a uvolní placentu.
Zrychlená retrakce děložních svalů v průběhu II.doby porodní zmenší místo přichycení
placenty o 75% do chvíle počátku III. fáze porodu
- Svalová skladba děložní stěny je uspořádána tak, aby minimalizovala ztrátu
krve po oddělení placenty
- Cévy v děložních svalech jsou obklopené svalovými vlákny, která fungují jako
živoucí obvazy- stahují se, aby minimalizovaly ztrátu krve (500-800 ml mateřské
krve prokrvuje místo přichycení placenty, takže je důležité minimalizovat ztrátu matčiny
krve při oddělení placenty)
- Dochází ke stažení šikmých svalových vláken dělohy
- Kontrakce dělohy
- Vytvoření krevní sraženiny na straně přichycené placenty
Jakákoliv manipulace s matčiným břichem, může negativně ovlivnit mechanismy
ovlivňujícími ztrátu krve a způsobit větší krvácení
Na oddělení placenty poukazují
- Děložní stahy způsobující zúžení a zvýšení fundu dělohy
- Prodloužení pupeční šňůry
- Přítomnost pramínku krve
Přestřihnout pupečník nebo ne?
V případě časného přerušení pupečníku během 1-3 minut po porodu
(ať pulzuje nebo ne)
- Může dojít ke snížení množství krve vracející se ke kojenci o 75-125 ml
- Může být odstraněna zásoba kyslíku na první momenty života
- Může se zvýšit riziko vzniku žloutenky
- Může zvýšit pravděpodobnost krvácení plodu a matky
- Může zvýšit pravděpodobnost infekce pupečníku
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
Nepřestřižení nebo opožděné přestřižení pupečníku
K přestřižení pupečníku nedojde, dokud nepřestane pulzovat nebo nedojde k vypuzení
placenty
- Umožní dítěti využít veškerou krev v pupečníku
- Zvyšuje porodní váhu
- Zvyšuje hematokrit (PCV)
- Může zvýšit hodnoty železa až do 6 měsíců po porodu
- Zvyšuje rizika vzniku žloutenky
Reference:
McDonald. S.2009,” Physiology and Management of the Third Stage of Labour” in Myles Textbook for
Midwives, Fraser,D and Cooper,M. 15th
ed,Churchill Livingston, Edinburgh, pp 531-534
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
VÝZKUMNÉ OKÉNKO PORODNÍ
ASISTENTKY
EVIDENCE BASED ZDROJE PRO POROD
Cochrane Databáze – důkazy, vizuální shrnutí a „podesty“ k
dispozici:
http://pregnancy.cochrane.org/our-reviews
http://pregnancy.cochrane.org/whats-new
Průběh porodu
„Větší trpělivost poskytovatelů péče přispívá k pozitivnímu přístupu ženy k porodnímu
procesu, což přispívá k posílení mateřské sebejistoty a snižuje stres“ (Albers, 2007)
„Např. intermitentní (přerušovaný) poslech ozev plodu /místo napojení na CTG monitor pozn.překl./,
aktivita, střídání poloh a nefarmakologické metody úlevy od bolesti jsou
příklady dobrých strategií, které mohou posílit sebejistotu ženy a dovolit porodu běžet ve
vlastním rytmu.“ (Albers, 2007)
Albers L (2007) The Evidence for Physiologic Management of the Active Phase of the First Stage of Labor.
Journal of Midwifery & Women’s Health 52: 207-215
Zamezování orálnímu požívání tekutin a jidla během porodu (Review)
Důkazy neukazují ani výhody ani hrozby, a proto neexistuje ospravedlnění pro
zamezování v přijímání tekutin a jídla během porodu u nízkorizikových žen. Žádné studie
se nezaměřily na ženy se zvýšeným rizikem komplikací, takže nejsou důkazy podporující
restrikce ani pro tuto skupinu.
Singata M, Tranmer J, Gyte GML. Restricting oral fluid and food intake during labour. Cochrane Database of
Systematic Reviews 2013, Issue 8. Art. No.: CD003930. DOI: 10.1002/14651858.CD003930.pub3.
http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/14651858.CD003930.pub3/pdf/abstract
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
Polohy a pozice při porodu:
Směrnice založené na důkazech pro péči vedenou porodními
asistentkami při porodu
Royal College of Midwives
Existují značné výhody pro výběr vzpřímené polohy při porodu (Lawrence et al. 2009;
Midirs 2008). Nicméně, poloha vleže zůstává nadále nejčastěji využívanou (RCM 2010).
Ženy si často "volí" polohu na základě toho, co se od nich očekává a nejznámějším
obrázkem rodící ženy je "žena ležící v posteli". Asistentky proto musí být aktivní v
ukazování a povzbuzování žen do různých pozic při porodu (gkm 2010).
Prostředí a jeho uzpůsobení je klíčem ke svobodě pohybu.
V porodní místnosti by měla být k dispozici celá škála nábytku a pomůcek, které podporují
ženy k vyzkoušení různých poloh a pozic (Albers 2007).
Užívání elektronického monitorování plodu, intravenózních infuzí a různých metod
analgezie může ovlivnit mobilitu žen a využití různých poloh během porodu (Spiby et al.
2003).
Porodní asistentky by měly podpořit ženy a navrhnovat ženám, jak zůstat ve vzpřímené
poloze i v těchto situacích (RCM 2011).
Využití strategie polohování během první doby porodní je spojené s poskytnutím úlevy od
bolesti a pomoci ženě vyrovnat se s bolestí (Simkin and Bolding 2004; Spiby et al. 2003).
Využití vzpřímených poloh při druhé době porodní skýtá několik výhod jako je její
zkrácení, méně instrumentálních porodů a méně epiziotomií, třebaže předpokládaná
krevní ztráta je vyšší (De Jonge et al. 2004; Gupta et al. 2004).
Zdá se, že užití polohy na boku při porodu, ochraňuje hráz před poraněním (Shorten et al.
2002) zatímco polohy v podřepu, užití porodní stoličky jsou nahlíženy jako predispoziční
faktory pro ruptury třetího a čtvrtého stupně (Jander and Lyrenas 2001).
Ženy by měly být povzbuzovány k pohybu a mělo by se jim pomoci v zaujmutí jakékoliv
polohy, kterou shledají během porodu nejpohodlnější (NICE 2007).
Polohy při porodu
Existuje několik teoretických fyziologických výhod pro setrvání ve vzpřímené poloze při
porodu.
Gravitace. Efekt gravitace na plod v děloze; snížené riziko syndromu dolní duté žíly; lepší
postavení a vstupování plodu; účinnější kontrakce a rozšířený pánevního východu, když
žena zaujme pozici v podřepu nebo v kleče (MIDIRS 2008).
Cochrane výzkum od Lawrence et al. (2009) došel k závěru, že vzpřímené polohy a chůze
při porodu jsou spojené se zkrácením délky první doby porodní a užitím epidurální
analgezie.
Vzpřímené polohy jsou takové, které se vyhýbají rovnému ležení a mohou zahrnovat
chůzi.
Vzpřímené polohy ve druhé době porodní jsou sezení (více než 45 stupňů od horizontu),
dřep, klek, na všech čtyřech. Polohy vleže jsou leh na zádech, na boku, pololeh s oporou
a poloha na zádech s nohama ve třmenech (gynekologická poloha) (MIDIRS 2008).
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
Porodní polohy mohou mít psychologický dopad na ženinu porodní zkušenost, když je
sama schopná zaujmout pohodlnou polohu, může to ovlivnit její pocit, že má kontrolu nad
porodem (de Jonge and Lagro-Jansenn 2004; Green and Baston 2003; Green et al.
1990).
Ženy by měly být povzbuzeny k pohybu a mělo by se jim pomoci v zaujmutí jakékoliv
polohy, kterou shledají během porodu nejpohodlnější (NICE 2007).
Velký výzkum zkoumal efekty chůze během porodu a nezjistil žádné rozdíly v délce první
doby porodní, použití oxytocinu, analgetik nebo instrumentálních či operativních porodů
mezi ženami které chodily a těmi, které měly běžnou péči v posteli (Bloom et al. 1998).
Zahrnuta byla populace převážně Hispánská a černošská a určité prvky péče při porodu
se zdály odlišné než porodní péče v UK.
Délka chůze byla průměrně 56 minut a značná část žen (22%) co měly chodit, tak
neučinily.
Vzpřímená poloha při porodu může znamenat méně silných bolestí (Miquelutti et al. 2009;
Hemminki and Saarikoski 1983), kratší první dobu (Roberts et al. 1983) a menší užití
narkotik a epidurálů (Williams et al. 1980).
Využívání různých poloh, jako strategie jak se vyrovnat s porodem, je spojená s určitou
úlevou od bolesti a pomáhá při zvládání bolesti (Simkin and Bolding 2004; Spiby et al.
2003).
Některé studie zaznamenaly, že ženy měnily častěji polohy v první půlce první doby
porodní (Gardosi et al. 1989). Gould (2004) udává, za použití koncepční analýzy, že
pohyb byl nezbytným prvkem při normálním porodu.
Některé ženy dávaly přednost lehu na posteli, jak porod postupoval (Hemminki and
Saarikoski 1983; Roberts et al. 1983).
Cochrane výzkum srovnával využití jakékoliv vzpřímené polohy nebo polohy na boku s
polohou na zádech nebo gynekologickou polohou ve druhé době porodní (Gupta et al.
2004).
Tento výzkum ukázal: že vzpřímené polohy u žen vedly ke kratší druhé době porodní, k
méně asistencím u porodu a k méně epiziotomiím; více ruptur perinea druhého stupně;
více žen mělo odhadovanou krevní ztrátu přes 500ml; méně hlášení o silných bolestech a
méně abnormalit srdeční frekvence plodu.
Během druhé doby porodní bylo vzpřímené polohy dosaženo různými způsoby: že žena
dřepěla nebo za použití vybavení, jako porodní stolička, židle nebo polštář.
Z toho důvodu a díky odchylkám v metodologické kvalitě napříč testy, by měly být
výsledky interpretovány s obezřetností. Nicméně recenzenti navrhují, že pokud chybí
škodlivý efekt (mimo zvýšenou ztrátu krve), ženy mohou být podporovány v zaujímání
pohodlných poloh během druhé doby porodní.
De Jonge et al. 2004 se detailně zabývali problémy subjektivního odhadu ztráty krve.
Nadnesli, že ve vzpřímené poloze může ztráta krve vypadat větší než vleže, protože
může být shromážděna v nádobě.
Vyjádřili se, že i kdyby byl zjištěn takový pokles ztráty krve, aby byl statisticky podstatný,
bylo by to pouze 60 ml a to nebylo shledáno rozdílem pro požadavek ke krevní transfúzi.
Gupta et al.’s (2004 ) ve výzkumu také sledovali efekt a zkušenosti při používání porodní
stoličky s polohou vleže, na boku a vleže; užití porodního polštáře s polohou vleže nebo v
gynekologické poloze a porodní stoličku v porovnání s polohou vleže nebo s
gynekologickou polohou.
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
Užití porodní židličky vedlo k menšímu množství epiziotimiím, více rupturám druhého
stupně, větší výskyt ztráty krve s odhadem přes 500ml; méně hlášení o silných bolestech
při porodu a (pouze v jednom testu) méně abnormalit v srdečním rytmu plodu než u
polohy vleže.
Porovnání poloh na boku a vleže nezjistilo žádné rozdíly v délce druhé doby porodní,
množství epiziotomií, asistence u porodu, i když čísla byla velmi malá.
Užití porodního polštáře vedlo ke kratší druhé době porodní, méně asistovaným porodům,
žádný rozdíl v epiziotomiích a krevní ztrátě odhadované přes 500 ml a méně ruptur
druhého stupně, když to porovnáváme s polohami vleže nebo s gynekologickou polohou.
Srovnání porodní stoličky s polohou vleže nebo gynekologickou polohou neshledalo
žádný rozdíl v délce druhé doby porodní, méně epiziotomií, více ruptur druhého stupně a
více žen mělo odhad krevní ztráty vyšší 500ml.
Při výzkumu 2891 porodů z New South Wales, použili výzkumníci mnohočetnou regresní
analýzu, aby přezkoumali vztahy mezi porodní polohou, porodníkem a poraněním perinea
(Shorten et al. 2002).
Ochranný efekt na celistvost perinea se ukázalo užití polohy na boku. Naopak užití polohy
ve dřepu bylo spojeno s nejmenším procentem nedotčených perineí, zvláště mezi
prvorodičkami.
U ostatních porodních poloh, jako stoj, klek a na všech čtyřech nebyla zjištěna větší
užitečnost v porovnání s polohou v polosedu.
Dřep s užitím nízké porodní stoličky, byl označen jako predispoziční faktor pro ruptury
třetího a čtvrtého stupně v případové porodní studii ve Švédsku (Jander and Lyrenas
2001).
Nicméně použití míče ve druhé době porodní se považuje za nápomocné tím, že
poskytuje podpůrný protitlak na klesající perineum ve druhé fázi tlačení.
To může být nápomocné, zvláště, když je hlavička vysoko, stejně jako vzpřímená otvírací
poloha, s podporou perinea, kterou poskytuje míč (na rozdíl od stoličky) a může
maximalizovat rozšíření pánve.
Celkově si ženy "zvolí" co si myslí, že je od nich očekáváno a běžně jsou informované o
nejčastějším obrazu rodící ženy vleže.
Porodní asistentky budou muset být aktivní v předvádění a povzbuzování k různým
polohám.
Porodní prostředí je klíčové k tomu, aby žena byla schopná zkoušet různé polohy (Albers
2007; MIDIRS 2008).
Měl by tam být připravený k dispozici vhodný nábytek a podpůrné vybavení: sedací pytel,
matrace, židličky a porodní míč (RCM 2011). O užitečnosti porodního míče v porodní praxi
informoval Shallow (2003).
Porodní asistentky mají důležitou roli při pomáhání ženám v nalézání a výběru
pohodlných pozic (Cotton 2010, Walsh 2007).
De Jonge et al.’s (2009) v koherentní studii 665 žen v Holandsku zjistili značné rozdíly
mezi porodními praxemi při podporování žen v zaujímání různých poloh pro porod.
Používání elektronického monitorování plodu, intravenózních infuzí a různých metod
analgezie vždy ovlivní mobilitu žen.
Ženy si toho musejí být vědomy, aby mohly učinit informované rozhodnutí (MIDIRS 2008).
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
Tyto procedury mohou také narušovat využívání různých poloh při porodu (Spiby et al.
2003). Pak by mělo být podporováno pokračování v polohování, pokud bylo narušeno
prováděním výkonů.
Vyspělé technologie možná budou vyžadovat větší výzkum v užití telemetrie u žen, které
odmítají použití elektronického monitorování plodu. Telemetrie umožní ženám zůstat
vzpřímeně a mobilní.
Reference:
Albers L (2007) The Evidence for Physiologic Management of the Active Phase of the First Stage of Labor.
Journal of Midwifery & Women’s Health 52: 207-215
Bloom SL, McIntire DD, Kelly MA et al. (1998) Lack of effect of walking on labor and delivery. New England
Journal of Medicine 339: 76-79
Cotton J (2010) Considering the evidence for upright positions in labour. MIDIRS Midwifery Digest 20(4): 459-
463
de Jonge A, Rijnders ME, van Diem MT et al. (2009) Are there inequalities in choice of birthing position?
Sociodemographic and labour factors associated with the supine position during the second stage of labour.
Midwifery. 25(4): 439-48.
de Jonge A, Teunissen T, Lagro-Janssen A (2004) Supine position compared to other positions during the
second stage of labor: A meta-analytic review. Journal of Psychosomatic Obstetrics & Gynecology 25: 35-42
Gardosi J, Hutson N, B-Lynch C (1989) Randomised controlled trial of squatting in the second stage of labour.
The Lancet 8654: 74-77
Goer H (1999) Does walking enhance labor progress? Birth 26: 127-129
Gould D (2000) Normal labour: a concept analysis. Journal of Advanced Nursing 31: 418-427
Green J, Baston H (2003) Feeling in control during labour: concepts, correlates, and consequences. Birth 30:
235-247
Green J, Coupland V, Kitsinger J (1990) Expectations, Experiences, and Psychological Outcomes of
Childbirth: A Prospective Study of 825 Women. Birth 17: 15-24
Gupta J, Hofmeyr G, Smith R (2004) Position for women during second stage of labour for women without
epidural anaesthesia. Cochrane Database of Systematic Reviews, Issue 1. Chichester:John Wiley & Sons
Hemminki E, Saarikoski S (1983) Ambulation and delayed amniotomy in the first stage of labour. European
Journal of Obstetrics, Gynaecology and Reproductive Biology 15: 129-139
Jander C, Lyrenas S (2001) Third and fourth degree perineal tears. Predictor factors in a referral hospital. Acta
Obstetricia et Gynecologica Scandinavica 80: 229-234
Lawrence A, Lewis L, Hofmeyr GJ et al. (2009) Maternal positions and mobility during first stage labour.
Cochrane Database of Systematic Reviews, Issue 1. Chichester: John Wiley & Sons
Miquelutti, MA, Cecatti JG et al. (2009). The vertical position during labor: pain and satisfaction. Revista
Brasileira de Saúde Materno Infantil 9: 393-398.
MIDIRS (2008) Positions in labour and delivery. Informed choice for professionals leaflet Bristol: MIDIRS
National Institute of Clinical Excellence (NICE) (2007) Intrapartum Care: care of healthy women and their
babies. London: NICE
Roberts JE, Mendez-Bauer C, Wodell DA (1983) The effects of maternal position on uterine contractility and
efficiency. Birth 10: 243-249
The Royal College Of Midwives (RCM) (2010) The Royal College Of Midwives’ Audit of Midwifery Practice.
London: RCM 6 Evidence Based Guidelines for Midwifery-Led Care in Labour ©The Royal College of
Midwives 2012
Positions for Labour and Birth
The Royal College Of Midwives (RCM) (2011) Campaign for normal birth: Getting off
the bed. London: RCM
Shallow H (2003) My rolling programme. The birth ball: ten years experience of using the physiotherapy ball
for labouring women. MIDIRS Midwifery Digest 13: 28-30
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
Shorten A, Donsante J, Shorten B (2002) Birth position, accoucheur, and perineal outcomes: informing women
about choices for vaginal birth. Birth 29: 18-27
Simkin P and Bolding A (2004) Update on nonpharmacologic approaches to relieve labor pain and prevent
suffering. Journal of Midwifery and Women’s Health 49(6): 489-504.
Spiby H, Slade P, Escott D, Henderson B et al. (2003) Selected coping strategies in labour: an investigation of
women’s experiences. Birth 30: 189-194
Williams RM, Thorn MH, Studd JWW (1980) A Study of the benefits and acceptability of ambulation in
spontaneous labour. British Journal of Obstetrics and Gynaecology 87: 122-126
Walsh D (2007) Evidence-based care for normal labour and birth. London: Routledge
7 Evidence Based Guidelines for Midwifery-Led Care in Labour ©The Royal College of Midwives 2012
Positions for Labour and Birth
This updated guideline was authored by:
Jane Munro, Quality and Audit Development Advisor, RCM, Mervi Jokinen, Practice and Standards
Development Advisor, RCM
And peer reviewed by:
Dr Tracey Cooper, Consultant Midwife – Normal Midwifery, Lancashire Teaching Hospitals NHS Foundation
Trust.
Dr Fiona Fairlie, Consultant Obstetrician and Gynaecologist, Sheffield Teaching Hospitals NHS Foundation
Trust.
Anne-Marie Henshaw, Lecturer (Midwifery and Women’s Health)/ Supervisor of Midwives, University of Leeds
Helen Shallow, Consultant Midwife & Head of Midwifery, Calderdale & Huddersfield NHS Foundation Trust.
The guidelines have been developed under the auspices of the RCM Guideline Advisory Group with
final approval by the Director of Learning Research and Practice Development, Professional Midwifery
Lead.
The guideline review process will commence in 2016 unless evidence requires earlier review.
BOLEST při porodu:
Poloha v druhé době porodní pro ženy bez epidurální analgezie
Zjištění z této review naznačují několik možných výhod vzpřímené polohy pro ženy
bez epidurální analgezie, ale s možností zvýšeného rizika ztráty krve větší než 500 ml.
Do doby než budou výhody a rizika různých porodních poloh odhadnuty s větší přesností,
než budou k dispozici metodologicky přesná data z pokusů, ženám by mělo být dovoleno
volit si polohu pro porod, jako si přejí pro sebe a své dítě.
Gupta JK, Hofmeyr GJ, Shehmar M. Position in the second stage of labour for women without epidural
anaesthesia. Cochrane Database of Systematic Reviews 2012, Issue 5. Art. No.: CD002006. DOI:
10.1002/14651858.CD002006.pub3.
http://www.cochrane.org/CD002006/PREG_position-in-the-second-stage-of-labour-for-
women-without-epidural-anaesthesia
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
Metody tlačení/vypuzování pro druhou dobu porodní
Závěry autorů
Dosud neexistují dostatečné důkazy, které by ospravedlnily rutinní užití jakéhokoli
časování tlačení, protože výhody pro matku i dítě ani nežádoucí účinky
pozdrženého či okamžitého tlačení nejsou dobře známy.Co se týče typu tlačení
s nebo bez epidurální analgezie, neexistují přesvědčivé důkazy, které by potvrzovaly nebo
vyvracely jakýkoli specifický styl nebo doporučení jako součást rutinní klinické praxe.
Ženy by měly být povzbuzovány k vypuzování na základě svých preferencí a
pohodlí.
Lemos A, Amorim MMR, Dornelas de Andrade A, de Souza AI, Cabral Filho JE, Correia JB. Pushing/bearing
down methods for the second stage of labour. Cochrane Database of Systematic Reviews 2015, Issue 10. Art.
No.: CD009124. DOI: 10.1002/14651858.CD009124.pub2.
http://www.cochrane.org/CD009124/PREG_pushing-methods-second-stage-labour
Tlak na fundus během druhé doby porodní pro zlepšení výsledku
porodu pro matku a plod
Závěry autorů
Potenciální rizika zahrnují rupturu dělohy, poškození análního svěrače, zlomeniny
nebo poškození mozku u novorozenců a zvýšenou transfuzi krve mezi matkou a
nenarozeným dítětem. Toto může být důležité pro Rh faktor, když má matka HIV,
hepatitidu B nebo jinou virovou chorobu.Neexistuje evidence, která by dokazovala
výhody nebo škodlivé účinky tlaku na fundus.
Verheijen EC, Raven JH, Hofmeyr GJ.Fundal pressure during the second stage of labour.
Cochrane Database of Systematic Reviews 2009, Issue 4. Art. No.: CD006067. DOI:
10.1002/14651858.CD006067.pub2.
http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/14651858.CD006067.pub2/pdf/abstract
Prevence poranění perinea:
Prenatální perineální masáž pro snížení množství perineálního
poranění
Závěry autorů
Prenatální masáž perinea snižuje pravděpodobnost traumatu na perineu(především
epiziotomie) a hlášení přetrvávající bolesti hráze a je obecně ženami dobře
přijímána. Proto by ženy měly být seznamovány s výhodami masáže hráze a měly by jim
být poskytnuty informace, jak hráz masírovat.
Beckmann MM, Stock OM. Antenatal perineal massage for reducing perineal trauma. Cochrane Database of
Systematic Reviews 2013, Issue 4. Art. No.: CD005123. DOI: 10.1002/14651858.CD005123.pub3.
http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/14651858.CD005123.pub3/pdf/abstract
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
Techniky pro redukci poranění perinea během druhé doby
porodní (Review)
Závěry autorů
Užití teplých obkladů na perineu je spojováno se sníženým výskytem poranění
perinea.Praktika se ukázala být přijatelnou pro ženy i porodní asistentky. Tato praktika
může být proto ženám nabízena.
AasheimV, Nilsen ABV, Lukasse M, Reinar LM. Perineal techniques during the second stage of labour for
reducing perineal trauma. Cochrane Database of Systematic Reviews 2011, Issue 12. Art. No.: CD006672.
DOI: 10.1002/14651858.CD006672.pub2.
http://www.cochrane.org/CD006672/PREG_perineal-techniques-during-the-second-stage-
of-labour-for-reducing-perineal-trauma
Episiotomie u vaginálního porodu
Závěry autorů
Ukazuje se, že „omezování epiziotomie jako zásada“ (nepoužívání dokud je to možné)
má řadu výhod oproti rutinnímu užívání epiziotomie. Dochází k menšímu množství
poškození na perineu, je menší nutnost poporodního šití a vyskytuje se méně komplikací,
pro většinu ukazatelů bolesti je bez rozdílu, ale při rutinním použití episiotomie je zvýšené
riziko anteriorního poranění perinea.
Carroli G, Mignini L. Episiotomy for vaginal birth. Cochrane Database of Systematic Reviews 2009, Issue 1.
Art. No.: CD000081. DOI: 10.1002/14651858.CD000081.pub2.
http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/14651858.CD000081.pub2/pdf/abstract
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.
VÝCHOZÍ LITERATURA
• Myles Textbook for Midwives, MARSHALL,J.,& RAYNOR,M., eds., Myles Textbook for
Midwives, 16th
ed. Edinburgh: Churchill Livingston - poslední edice – 16. Vydání (2014) –
800 stran
• WHO Příručka pro péči v průběhu normálního porodu – volně dostupné (Aperio)
• Physiology in Childbearing with anatomy and related biosciences,
STABLES,D., Harcourt Publishers Limited, (2000). London – 700 stran
• Holistic Midwifery, FRYE, A. – Second edition, (2013)
• Training modules – Essential Antenatal, Perinatal and Postpartum Care, WHO
Publisher, (2003) – 400 stran
• ICM Essential Competencies for Midwifery Practice
• Decisionmaking process in Childbirth
Na vytvoření skript spolupracoval tým Asociace pro porodní domy a centra,z.s., APODAC.
Na zpracování se podílely Marie Rumlenová, Petra Ann Kovařčíková a Natalie Sedlická.
Děkujeme lektorkám Margaret Carroll, Deirdre Daly a Catriona Hendry za sdílené
informace, materiály a veškeré know-how, které nám s laskavostí předávají. Seznam
odkazů na vědecké výzkumy a internetové zdroje jsou k dispozici v elektronické podobě.
APODAC, 2017
www.apodac.org
Vytvořila Asociace pro porodní domy a centra, z.s.