Ekonomika v oblasti péče o zdraví • •zabývá se vynakládáním vzácných zdrojů do širokého systému péče o zdraví a jejich výnosem. – Ekonomie, zdraví a zdravotnictví •Ekonomie zdraví –Zdravotnictví je významný, ale ne jediný faktor, který ovlivňuje zdraví –Otázka přínosu investic do oblasti determinant zdraví •Ekonomie zdravotnictví –Ekonomické faktory a procesy v rámci zdravotnického systému • • •Ekonomika zdraví • •Využívá výkladový rámec a teoretické pojmy celé řady dalších disciplín •Zdraví a nemoc = nejdůležitější pojmy, se kterými se v rámci ekonomiky zdraví pracuje • • • ZDRAVÍ A NEMOC •ZDRAVÍ • •Pojetí zdraví představuje východisko pro aktivity všech komponent systému péče o zdraví –je proto žádoucí se nejprve zamyslet nad tím, co zdraví vlastně znamená, jak jej chápat a hodnotit; –to nám umožní a usnadní úvahy o tom, co a jak se pro zdraví dá udělat. • • • • • •DEFINICE ZDRAVÍ • •Klasická definice - odstavec z Ústavy SZO: •„Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a nejen nepřítomnost nemoci nebo vady.“ • •multidimenzionalita zdraví •„negativní“ i „pozitivní“ zdraví •orientace na optimální stav •DEFINICE ZDRAVÍ –- multidimenzionlita zdraví •Duševní zdraví – zahrnuje i emocionální zdraví, vztahuje se k intelektuálním schopnostem a k subjektivnímu hodnocení vlastního zdravotního stavu. •Tělesné zdraví – souvisí s nepřítomností nemoci nebo vady. Znamená udržení fyziologických orgánů, biologickou integritu jedince jako celku a nenarušenost tělesných funkcí. •Sociální zdraví – týká se schopnosti navazovat sociální kontakty, rozvíjet uspokojivé mezilidské vztahy a zvládat sociální role. • • • •DEFINICE ZDRAVÍ - negativní i pozitivní zdraví – •Negativní zdraví – nepřítomnost nemoci nebo vady – •Pozitivní zdraví – stav pohody •neříká se však, co se myslí pohodou (well-being). Významnou roli má subjektivní pocit pohody, ale jen na něj se pojem zdraví omezit nedá (pohoda navozená např. drogou představě zdraví neodpovídá). • • • •DEFINICE ZDRAVÍ - orientace na optimální stav – •Pomíjí celou škálu stupňů zdraví od úplného zdraví až k úmrtí. •Je to dáno skutečností, že ve skutečnosti nejde o definici, ale o definici záměru, ideálního cíle, ke kterému bychom se měli přiblížit. • • • • • • •OBTÍŽE S DEFINICÍ ZDRAVÍ • •Vzhledem ke značné komplexnosti pojmu zdraví a obtížím s jeho definováním bývají pro vědecké účely často vytvářeny • •operační definice zdraví •modely zdraví • • • • •OPERAČNÍ DEFINICE ZDRAVÍ – •jsou orientovány na ty charakteristiky zdraví, které souvisejí s cílem zamýšlené studie •např. zdraví jako nepřítomnost nemoci nebo vady, zdraví jako schopnost adaptace, zdraví jako schopnost dobrého fungování (fitness) • • • • •MODELY ZDRAVÍ • •BIOMEDICÍNSKÝ MODEL •EKOLOGICKO SOCIÁLNÍ MODEL Biomedicínský model zdraví •Hlavní roli zde hrají symptomy nemoci, diagnostická kritéria, možnosti a dostupnost diagnostiky nemoci a vhodná terapie. Takové pojetí vychází z běžné klinické praxe. •Aby se podařilo účinně, hospodárně a humánně zvládat zdravotní problémy lidí, je nezbytné překročit hranice biomedicínského modelu zdraví a osvojit si poznatky začleňující zdraví a péči o ně do širších sociálních souvislostí. EKOLOGICKO SOCIÁLNÍ MODEL ZDRAVÍ (1) •Orientace na jedince jako člena sociálních skupin (rodina, zaměstnání, společnost) v populačním kontextu. •Zájem o všechny a zejména sociální charakteristiky zdraví (věk, vzdělání, příjem apod.). •Vnímavost ke kulturním, sociálním i individuálním humánním hodnotám a studium jejich vztahu ke zdraví. EKOLOGICKO SOCIÁLNÍ MODEL ZDRAVÍ (2) •Pozornost věnovaná jak objektivní, tak subjektivní stránce zdraví a jeho poruch. •Studium vztahu jednání lidí a zdraví v kontextu každodenního života. •Zdraví je podmíněno vztahy mnoha lidí a zdaleka nejde jen o důsledek vztahu lékaře a pacienta. EKOLOGICKO SOCIÁLNÍ MODEL ZDRAVÍ (3) •Vědomí vlastní důstojnosti, péče o sebe sama, pocit sounáležitosti a dobrá vůle pomoci ostatním tvoří základní východisko péče o zdraví i poskytování zdravotnických služeb. •Respektování skutečnosti, že lidé mohou příznivě reagovat na celou škálu metod péče o zdraví (neexistuje jen jediná cesta). •NEMOC • •Podobně jako u zdraví neexistuje jednoduchá definice. •Má složku psychologickou, tělesnou i sociální. •Lze ji pojímat z mnoha aspektů: •nemoc jako objektivní porucha zdraví, •nemoc jako vnímaná porucha zdraví, •nemoc jako předmět zdravotnických služeb. • NEMOC •Nemoc jako objektivní porucha zdraví (A), subjektivně vnímaná (B) i jako předmět činnosti zdravotnictví (C) nemoc jako objektivní A 6 3 1 4 2 B 5 7 C 8 porucha zdraví nemoc jako vnímaná porucha zdraví nemoc jako předmět zdravotnických služeb FENOMÉN LEDOVCE osoby ošetřované ve zdravotnických viditelná osoby nemoc nevnímající nebo ji ignorující formy nemocí latentní a subklinické skrytá část ledovce zařízeních nemoci manifestní, ale odborně neléčené nemoc lze odhalit preventivní osoby se sníženou kvalitou zdraví trvalé následky nemocí, vady, dysfunkce a handicapy osoby zdravé, ohrožené zvýšeným rizikem potenciálně nemocní prohlídkou část ledovce NEMOC JAKO DĚJ MAJÍCÍ ZAČÁTEK, PRŮBĚH A KONEC •ZAČÁTEK NEMOCI •KLINICKÁ DIAGNÓZA •KONEC NEMOCI (ÚMRTÍ) •ČASNÁ DIAGNÓZA •PRŮBĚH •ČASU •UZDRAVENÍ •ODLOŽENÍ ÚMRTÍ •PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ •ZAČÁTEK SUBJEKTIVNÍCH POTÍŽÍ •ÚČINNÁ TERAPIE PŘIROZENÁ HISTORIE NEMOCI •ZDRAVOTNÍ POTŘEBA POTŘEBA, POŽADAVKY (POPTÁVKA) A SPOTŘEBA ZDR. SLUŽEB HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE •ZDRAVOTNÍ SITUACE • •Poptávka péče o zdraví –Ekonomický pojem –Objem zboží nebo služeb, které jsou kupující ochotni a schopni koupit –Je odvozena od poptávky po (dobrém) zdraví –Individuální – jedinec poptává určitou zdr. službu –Tržní – součet všech individuálních poptávek •VELIKOST POPTÁVKY PÉČE O ZDRAVÍ • –Cena, příjem, ceny statků, mezi kterými je vztah, preference, očekávání –+ •zdravotní stav populace, •velikost populace, •struktura populace, •determinanty zdraví, historické a kulturní zvyklosti, nabídka zdravotnických služeb INDIVIDUÁLNÍ ZDRAVOTNÍ POTŘEBA •složitý jev, má aspekty –biologické –psychologické –behaviorální –sociologické –ekonomické –morální – • ZDRAVOTNÍ POTŘEBA •Tři typy –subjektivně pociťovaná potřeba –profesionálně definovaná potřeba –normativní (objektivizovaná) potřeba – – • SUBJEKTIVNĚ POCIŤOVANÁ POTŘEBA •Psychický stav člověka –Necítí se zdráv –Pozoruje na sobě symptomy –Má potřebu vyhledat radu či pomoc –Požaduje odbornou péči •Intenzita pociťované potřeby •Postoj samotného člověka k poruše zdraví •Dostupnost zdravotnických služeb » PROFESIONÁLNĚ DEFINOVANÁ POTŘEBA •Lékař –reviduje požadavky pacienta –definuje vlastní profesionálně odůvodněné požadavky –v nich reflektuje zájmy pacienta, zájem svůj i zájem společnosti –nejde o objektivní určení potřeby – názory lékařů se mohou lišit – – NORMATIVNÍ POTŘEBA •Teoretický koncept –Relativně objektivizovaná potřeba –Očištěná od neurčitosti a hodnotových postojů –Závisí na úrovni poznání o medicínské účinnosti a ekonomické efektivitě poskytované péče –Vytváření standardů a norem vycházejících ze seriózních epidemiologických výzkumů a klinických pokusů •Zdravotní potřeba vychází z konkrétního zdravotního problému, který může • •existovat objektivně, •je subjektivně vnímán a je •řešen, např. prostřednictvím poskytnuté zdravotnické služby. 1 2 3 4 5 6 7 8 •DEMOGRAFICKÝ TRANZIT A EPIDEMIOLOGICKÁ TRANSORMACE •DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ •A •ZDRAVOTNÍ STAV POPULACE Demografický vývoj a populační zdraví •Systém péče o zdraví (vč. zdravotnictví) reaguje na zdravotní potřeby populace. •Zdravotní potřeby se mění v souvislosti –se změnou velikosti a složení populace –se změnami ve vzorcích nemocnosti a příčin smrt •K demografickým a epidemiologickým změnám v populaci dochází v důsledku proměny socioekonomických a kulturních podmínek, které byly, jsou a budou významnými determinantami zdraví populace. Demografický vývoj a populační zdraví •Populační stárnutí •Důsledky demografického stárnutí –všechny sféry sociálního a ekonomického vývoje •Nejčastější obavy –udržitelnost financování důchodového systému, –růstem nákladů na sociální zabezpečení a zdravotní péči –nedostatek pracovních sil na trhu práce. •Otázka postavení seniorů ve společnosti, soukromá sféra, do mezigenerační vztahy a vztahy uvnitř rodiny. Populační stárnutí a péče o zdraví •Zdravotnictví jako systém poskytující odborné zdravotnické služby je závislý na stavu veřejných financí –růst nákladů v souvislosti se stárnutím populace –otázka způsobu financování veřejných zdravotnických služeb (snižování počtu přispěvatelů) –struktura a způsob poskytování zdravotnických služeb – Růst nákladů •růst nákladů v souvislosti se stárnutím populace = často přeceňovaná příčina růstu nákladů •¼ celoživ. osobních nákladů na ZP člověk spotřebuje 2 roky před smrtí •Lidé stárnou zdravěji, nemoci se objevují v pozdějším věku • • PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ POČTU OSOB, ZA KTERÉ PLATÍ ZP STÁT • • • • • • • • •Zdroj: Fiala T, Langhammerova J. (2010) Ekonomicke důsledky starnuti populace česke republiky. In Sbornik Reprodukce lidskeho kapitalu − Vzajemne vazby a souvislosti. Praha, 13. 12. 2010. Praha: Vysoka škola ekonomickav Praze a Oeconomica. Fiala, T., Langhamrová, J.: Ekonomické důsledky stárnutí české populace. •DEMOGRAFIE • • – • UDÁLOSTI •Narození •Úmrtí •Svatba •Rozvod •Ukončení studia •Změna bydliště •PROCESY • •Porodnost •Úmrtnost •Sňatečnost •Rozvodovost •Vzdělanost •Migrace •DEMOGRAFIE • • – • graf_sezonnost_1108675144 •DEMOGRAFIE • §zabývá se REPRODUKCÍ LIDSKÝCH POPULACÍ § §odhaluje vazby mezi společenskými podmínkami (kulturní, ekonomické, politické) a populačním vývojem • • – • •POPULAČNÍ ZÁKLADNA A POPULAČNÍ PROCESY • §Základna: velikost a struktura populace § §Procesy: hromadné demografické události úzce související s velikostí a složením populace • – • •PROMĚNA VĚKOVÉ STRUKTURY POPULACE – POPULAČNÍ STÁRNUTÍ • §Populace nemá žádný věk – jen věkovou strukturu §Populace může mládnout §Populační stárnutí §proces, kdy se mění věková struktura populace tak, že se zvyšuje podíl osob starších 60 nebo 65 let a snižuje se podíl osob mladších 15 let. • – • STÁRNUTÍ A ZDRAVÍ V GLOBÁLNÍM KONTEXTU • •Svět stárne rychle: –počet lidí starších 60 v celosvětové populaci se zvýší z 11% v r. 2000 na 22% do r. 2050 –poprvé v lidských dějinách bude ve světové populaci více seniorů než dětí (do 14 let) –rozvojové země stárnou mnohem rychleji než rozvinuté země: do padesáti let bude více než 80% seniorů žít v rozvojových zemích, zatímco v roce 2005 to bylo 60%. • PODÍL OBVATEL STARŠÍCH 60 LET PODÍL OBVATEL STARŠÍCH 60 LET, 2050 SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POLITIKA • •Využít smysluplně potenciál starších lidí je důležité pro každou společnost - podpora zdravého, aktivního a důstojného stárnutí • •Řešit včas financování zdravotnictví a důchodového systému • •Zabývat se vhodnou imigrační politikou • •SITUACE V ČR • •Populační stárnutí §Aktuální podíl osob ve věku 65+: §18 % §2030: 23,6 % § •Projekce do roku 2101 § • – • DEMOGRAFICKÝ TRANZIT A EPIDEMIOLOGICKÁ TRANSFORMACE •DEMOGRAFICKÝ TRANZIT • •Podstata: •PŘECHOD OD VYSOKÝCH K NÍZKÝM MÍRÁM PORODNOSTI A ÚMRTNOSTI • • • •HLAVNÍ CHARAKTERISTIKY DEMOGRAFICKÉHO TRANZITU • §Globální proces probíhající od pol. 18. st. §pol. 18. st. (FRA, UK) §České země: 1870-1930 §Slovensko: 1900-1950 §Čím později začne, tím rychleji proběhne. §Kompletně bude završena v polovině • 21. st. §počet obyvatelstva Země by se měl ustálit na 9-10mld. • – • •PRŮBĚH DEMOGRAFICKÉHO TRANZITU • •Demografický přechod má dvě komponenty: •pokles úmrtnosti (hmú) •pokles porodnosti (hmp) • •GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ PRŮBĚHU DEMOGRAFICKÉHO TRANZITU • • •PŘÍČINY POKLESU ÚMRTNOSTI -TEORIE EPIDEMIOLOGICKÉ TRANSFORMACE • §Teorie o vlivu sociálních, kulturních a ekonomických změn na proměnu vzorců nemocnosti a úmrtnosti. § §Změny v nemocnosti a úmrtnosti jsou podmíněny změnami mnohých okolností, které ovlivňují existenci populačních celků - stárnutí populace, socioekonomické změny, technický rozvoj, životní styl, životní prostředí, politický vývoj apod. – – • •PŘÍČINY POKLESU ÚMRTNOSTI: •TEORIE EPIDEMIOLOG. TRANSFORMACE • – §3 období s rozdílnými vzorci nemocnosti a úmrtnosti: §Přechod mezi obdobími = epidemiologická transformace § 1.OBDOBÍ SMRTÍCÍCH EPIDEMIÍ, VÁLEK A HLADOMORŮ 2.OBDOBÍ PANDEMIÍ INFEKČNÍCH NEMOCÍ 3.OBDOBÍ CHRONICKÝCH A DEGENERATIVNÍCH ONEMOCNĚNÍ 4.OBDOBÍ – NÁVRAT SMRTÍCÍCH EPIDEMIÍ (AIDS, ptačí chřipka, prasečí chřipka, ebola) • • – • • •Procento zemřelých na kardiovaskulární nemoci, nádory, infekční nemoci a tuberkulózu z celkového počtu zemřelých v českých zemích v letech 1919-2006 •kardiovaskulární nemoci • •0 •10 •20 •30 •40 •50 •60 •1910 •1920 •1930 •1940 •1950 •1960 •1970 •1980 •1990 •2000 •kalendářní roky •zhoubné nádory •infekční nemoci •tuberkulóza • •1925 - 1926 •GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ PRŮBĚHU DEMOGRAFICKÉHO TRANZITU • • •PŘÍČINY POKLESU PORODNOSTI §proměna socioekonomických poměrů à nižší kojenecká a dětská úmrtnost à nebylo třeba rodit tolik dětí §proměna životního stylu à povinná školní docházka à snížení užitečnosti dětí jako pracovní síly (do dětí se musí hodně a dlouhodobě investovat, mnohdy s nejistým výsledkem) à kontrola počtu dětí. §kulturní proměna à klesá vliv náboženství à individualizace à seberealiazce àkontrola počtu dětí (rozhodnutí o ukončení rození dětí) à plánované rodičovství (antikoncepce). • •DALŠÍ VÝVOJ: DRUHÝ DEMOGRAFICKÝ PŘECHOD • • • • • • • – • F •VLIV NÍZKÉ ÚMRTNOSTI NA STÁRNUTÍ POPULACE §Dlouho platilo, že prodlužování SDŽ vedlo k mládnutí populace: §prodlužování SDŽ bylo důsledkem snížení kojenecké a dětské úmrtnosti; §více dětí se dožilo dospělého věku => narodilo se jim více dětí => vzrostl podíl mladých lidí v populaci = mládnutí populace. §Dnes je růst SDŽ důsledkem toho, že lidé umírají později => stále více lidí se dožívá vysokého věku. Ø • – • KOJENECKÁ ÚMRTNOST 1899: 235,6 (4.) 1940: 82,5 (12.) 1974: 19,3 (52.) 2008: 2,8 (357.) •VLIV NÍZKÉ PORODNOSTI NA STÁRNUTÍ POPULACE §Věková struktura populace závisí především na počtu narozených dětí §Vysoká porodnost = mladá populace §Nízká porodnost + nízká úmrtnost • = stabilní věková struktura §Stále se snižující porodnost + nízká úmrtnost = stárnutí populace a přirozený úbytek • • – • PLODNOST V ČR §Úhrnná plodnost §Průměrný počet dětí na 1 ženu ve fertilním věku (15 – 49 let) §Záchovná úroveň 2,1 § • § • – • https://www.czso.cz/documents/10180/28532303/-1882769546.png/5fc49a49-8b5e-4c20-b102-aa14222eba2c?v ersion=1.0&t=1435129076863 PODÍL OBYVATEL VE VĚKU 0-14 A 65+ • • – • https://www.czso.cz/documents/10180/28532303/217505812.png/a918555a-cd26-423e-a2b6-a1701b581a81?ver sion=1.0&t=1435131304888