HLAVNÍ DETERMINANTY ZDRAVÍ •DETERMINANTY ZDRAVÍ • •všechny okolnosti a faktory, které určitým způsobem posilují a upevňují nebo naopak ohrožují a oslabují zdraví. • •DETERMINANTY ZDRAVÍ • •Zdravotní stav populace je výsledkem působení celé řady determinant různé povahy a různého původu. • •ZDRAVOTNICTVÍ JAKO DETRMINANTA ZDRAVÍ • •Úspěchy medicíny v potlačování infekčních nemocí (hygienická opatření, očkování). •Rozdíly ve zdraví lidí jako odraz rozdílů v dostupnosti zdravotnických služeb. •Poválečný rozvoj zdravotnických systémů a veřejného zdravotního pojištění v Evropě. •70. léta 20. století – 3 základní zdravotní problémy: –Růst výdajů na zdravotní péči –Stagnace zdravotního stavu obyvatelstva –Otázka ovlivnitelnosti známých rizikových faktorů na individuální úrovni •HLAVNÍ DETERMINANTY ZDRAVÍ •Lalondova zpráva – vymezuje čtyři základní okruhy determinant zdraví • • • • • • • • • •Smyslem této kvantifikace však bylo především ukázat, že kromě vliv zdravotní péče na zdraví populace byl přeceňován. •Nejvýznamnější determinanty zdraví leží mimo tradičně chápaný sektor zdravotnictví C:\WINWORD\CLIPART\CROWD.WMF •HLAVNÍ DETERMINANTY ZDRAVÍ • •Se změnou životních podmínek se v průběhu času mění jak význam jednotlivých determinant zdraví, tak hlavní zdravotní problémy (nemoci, příčiny smrti). • •Dříve: chybějící kanalizace, splašky, špatná voda, odpady a záchody. • •Dnes: drogy (kouření, alkohol), patologické hráčství, pohlavní nemoci, rostoucí sociální rozdíly. SOCIÁLNÍ DETERMINANTY ZDRAVÍ •ZÁJEM O SOCIÁLNÍ DETERMINANTY ZDRAVÍ • •70. léta 20. století: •ZÁKLADNÍ ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY: •Rychlý růst výdajů na zdravotní péči •Stagnace zdravotní úrovně společnosti (a přetrvávání a nárůst nerovností ve zdraví) •Obtíže při kontrole a redukci zdravotně rizikových faktorů (většina z nich působí mimo tradiční resortní hranice zdravotnictví) • • Střední délka života •91% •10% Co způsobuje tento rozdíl? •Sociální podmínky, ve kterých žijí: •bydlení •strava •vzdělání •zaměstnání •dostupnost zdravotní péče •celková životní úroveň Jak lze pozorovat vliv sociálních podmínek na zdraví? • • „Buřinky a deštníky zvyšují naději svých nositelů na zdraví a vysoký věk“. •G. B. Shaw 502 •57 •77 Pokus o srovnání •Je pozice chudého chlapce z Lesotha srovnatelná s pozicí chudého obyvatele Washingtonu? • •Chudoba je RELATIVNÍ –životní situaci člověka musíme srovnávat se „standardem“ společnosti, ve které žije. – Rozdíly ve zdraví mezi zeměmi •Bohatství a zdraví –Materiální vysvětlení nerovností •Sociální soudržnost a zdraví –Psychosociální vysvětlení nerovností Chudé v bohaté země • Bohaté země • • n Bohaté země • •Není důležité, jak velký je koláč, ale jak je rozdělen. Kolikrát bohatší je 20% nejbohatší populace ve srovnání s 20% nejchudší populace • • • • • • • • • •Zdroj: Wilkinson, R., Pickett: The Spirit Level. • • Nerovnost •Nerovnost jako nestejnost •Nerovnost jako systematické znevýhodnění –Třídní nerovnost v moderních společnostech –Nerovnost a spravedlnost (rovnost šancí) Ekvita (spravedlnost) ve zdraví •Cílem není a nemůže být odstranění rozdílů ve zdraví, ale redukce těch rozdílů ve zdraví, které jsou vnímány jako nepřirozené, nespravedlivé a odstranitelné. • •Pocit nespravedlnosti existuje zejména tam, kde jsou rozdíly neúnosně velké či způsobené nerovnými příležitostmi např. v důsledku diskriminace. • Příčiny rozdílů ve zdraví •Přirozená, biologická odlišnost. •Svobodně zvolené chování, které poškozuje zdraví (např. některé sportovní aktivity). •Svobodně zvolené chování podporující zdraví (za předpokladu, že všichni mají stejnou příležitost k osvojení takového chování). • •Chování, které poškozuje zdraví, ale nelze ho považovat za výsledek svobodné volby. •Vystavení stresu a jiným zdraví škodlivým životním a pracovním podmínkám. •Nerovný přístup ke zdravotní péči a dalším veřejným službám. •Nemoc jako příčina sestupné sociální mobility. • • Inekvita (nerovnost) ve zdraví •Je důsledkem systematických rozdílů v životních šancích. • •Životní šance jsou určovány celkovou sociální pozicí člověka ve společnosti a představují naději člověka, že dosáhne společensky ceněných statků (vzdělání, peníze, prestiž, moc). • •Sociální pozice je dána –Socioekonomickým statusem –Genderem –Etnickou příslušností SOCIÁLNÍ DETERMINANTY ZDRAVÍ •Mají původ v uspořádání společnosti (na jakých principech a hodnotách je založen politický, ekonomický, kulturní a sociální život lidí dané společnosti). • •Nejsou distribuovány náhodně, ale kopírují sociální nerovnosti. • •Nejde o bezprostřední zdravotní rizika, ale o sociální podmínky ovlivňující přítomnost či absenci zdravotních rizik. Význam sociálních determinant zdraví •Mají přímý vliv na zdraví. • •Vysvětlují největší část rozdílů ve zdraví mezi populačními skupinami. • •Strukturují chování vzhledem ke zdraví. • •Navzájem se ovlivňují při působení na zdraví. • Schematické znázornění vlivu sociálních determinant na zdraví Pohlaví, věk, dědičné faktory Životní styl Sociální prostředí Životní a pracovní podmínky Celkové sociální, kulturní a ekonomické prostředí 10 nejvýznamnějších sociálních determinant zdraví •1. SOCIÁLNÍ GRADIENT •2. STRES •3. ČASNÉ OBDOBÍ ŽIVOTA •4. SOCIÁLNÍ EXKLUZE •5. PRÁCE •6. NEZAMĚSTNANOST •7. SOCIÁLNÍ OPORA •8. DROGOVÁ ZÁVISLOST •9. VÝŽIVA •10. DOPRAVA SOCIÁLNÍ GRADIENT Nejde o rozdíly ve zdraví mezi chudými a bohatými nebo mezi chudými a zbytkem společnosti. SOCIÁLNÍ GRADIENT •Dokládá, že sociální podmínky výrazně ovlivňují zdraví lidí. •Čím horší socioekonomické podmínky, tím: –vyšší riziko předčasného úmrtí (kratší SDŽ) –vyšší riziko vážného onemocnění –menší naděje na uzdravení –vyšší výskyt nemocí typických pro minulá období Sociální gradient •Sociální gradient je všudypřítomný: –ve všech společnostech, –ve všech věkových skupinách, –u většiny nemocí. • • n n n Subjektivní zdraví podle vzdělání • n n n n n Subjektivní zdraví podle věku a příjmu • • • • • • • •Zdroj: ÚZIS Nerovnost ve zdraví v ČR Stres Stres v důsledku negativních životních událostí a zejména chronických obtíží ohrožuje zdraví. Stres • •je považován za hlavní „převodní“ mechanismus, jehož prostřednictvím se psychosociální podmínky odrážejí ve fyzickém a psychickém zdraví Přímý a nepřímý vliv stresu na zdraví •přímý vliv stresu na duševní zdraví –úzkost, neurózy, deprese – •přímý vliv na fyzické zdraví –obranyschopnost organismu, vnímavosti vůči infekčním nemocem, riziko cukrovky, hladina lipidů v krvi, krevní tlak, riziko infarktu a mozkové mrtvice – •nepřímý vliv na zdraví –kouření, alkohol, sladkosti Výzkumy stresu •stresory – negativní životní události – chronické životní obtíže •ochranné faktory –kontrola nad životem –sociální opora a jiné zdroje ze sociálních sítí Časné období života Je důležité, aby rodiče byli oporou svým dětem: zdravotní důsledky raného vývoje a výchovy trvají po celý život. Časné období života •počáteční stadia života předznamenávají další zdravotní osudy jedince v dospělosti •důležitá je péče o těhotné a rodiny s malými dětmi • •špatné socioekonomické podmínky v dětství vedou: –ke zpomalení růstu, –k vyššímu riziku emočních, výchovných a zdravotních problémů • •kumulace nevýhod: chudoba rodičů ovlivňuje vztah dítěte ke škole ànásledně nízké dosažené vzdělání à riziko nejisté práce a nezaměstnanosti à a vyvolává pocit, že člověk sám nemůže příliš ovlivnit svůj život • Sociální vyloučení Chudoba, rasismus, diskriminace, stigmatizace či nezaměstnanost vedou k sociální izolaci a zvyšují riziko onemocnění a předčasného úmrtí. Nerovnost a chudoba • •Chudoba neznamená jen pozici na nejnižší příčce společenského žebříčku. • •Chudoba je stav odlišující chudé od zbytku společnosti. Absolutní chudoba • •nedostatek prostředků k uspokojení základních potřeb –fyzické strádání a přímé ohrožení zdraví a života •její hranice se nemění se změnou standardu života ve společnosti • Relativní chudoba • • „Chudými nejsou jen ti, kdo jsou na úplném dně celé společnosti, ale chudobu lze nalézt v každé sociální vrstvě. • Jestliže totiž část příslušníků určité sociální vrstvy má méně, než její ostatní příslušníci, je pravděpodobné, že se ve srovnání s nimi budou cítit chudými.“ •George Simmel Sociální vyloučení •nový pojem pro chudobu •chudoba ve vyspělých zemích nemá podobu fyzického strádání, ale vyloučení člověka ze základních aktivit společnosti (občané druhé kategorie) –zaměstnání, konzum, volnočasové aktivity •má mnoho dimenzí, které mají tendenci se kumulovat –ekonomická (nezaměstnanost, nízký příjem, chudoba) –sociální (rozpad manželství, sociální izolace, patologické jevy) –politická (neschopnost participace, nízká účast ve volbách) –komunitní (devastované prostředí a obydlí, absence služeb) –individuální (fyzický nebo mentální handicap, nízké vzdělání, ztráta sebeúcty) –skupinová (koncentrace do určitých skupin – etnikum, profese) –prostorová (koncentrace v jistém území) Sociální vyloučení •týká se zejména: –přistěhovalců, –uprchlíků, –etnických menšin, –ale i lidí nemocných, postižených a emočně zranitelných (dětské domovy, věznice, psychiatrické léčebny) – •pojí se obvykle s diskriminací, rasismem a nepřátelstvím • •Opatření: –ochrana proti diskriminaci –dodržování práv přistěhovalců a menšin • Povaha práce a pracovní prostředí Stres na pracovišti a nedostatek kontroly nad vlastní prací zhoršují zdraví. Povaha práce a pracovní prostředí •centrální postavení práce v životě člověka •změny zaměstnanosti v jednotlivých ekonomických sektorech •mění se forma pracovní zátěže –model pracovního napětí –model nerovnováhy mezi úsilím a odměnou Povaha práce a pracovní prostředí •pracovní stres je významnou příčinou rozdílů ve zdraví –uplatnění kvalifikace, rozhodovací schopnosti –ocenění práce Nezaměstnanost a nejistota zaměstnání Nezaměstnanost snižuje životní úroveň, stigmatizuje a vede k sociální izolaci. Nezaměstnanost a nejistota zaměstnání •povaha nezaměstnanosti –strukturální a dlouhodobá – •koncentrace nezaměstnanosti do: –určitých SE skupin (osoby s nízkou kvalifikací, mladí lidé, ženy, členové etnických menšin, imigranti) –stejných rodin (tzv. jobless family) – nebezpečí polarizace společnosti. Nezaměstnanost a nejistota zaměstnání • •snížení životní úrovně, omezení sociálních kontaktů, stigmatizace, pocit méněcennosti, sociální vyloučení Sociální opora Přátelství, dobré mezilidské vztahy a pevné sociální sítě zlepšují zdraví. Sociální opora • •Zdroj získávaný ze sociálních sítí • •Sociální síť –systém formálních a neformálních vztahů, prostřednictvím kterých získává člověk zdroje ke zvládnutí obtížných životních situací Typy sociální opory: •silná pouta –instrumentální –Emociální – •slabá pouta –informační –poradní Sociální opora •přátelství, dobré sociální vztahy a podpůrné sociální sítě •přispívá k řešení citových i materiálních problémů •sociální koheze • •Nedostatečná sociální opora •deprese, komplikace v těhotenství, častější a závažnější nemoci •sociální izolace • Sociální opora • •Ženatí muži nežijí déle než svobodní, to se jim jen zdá. •Franklin Drogy Zneužívání drog není jen otázkou individuální volby, ale je do značné míry ovlivněno širším sociálním prostředím. Drogy •kouření, alkoholismus či jiná drogová závislost vedou k zdravotním potížím •často jde o reakci na neutěšené sociální a ekonomické podmínky, které se v důsledku užívání drog ještě zhoršují •pojí se s násilím, nehodami, otravami, poraněními a sebevraždami Výživa Dostupnost a cena zdravé stravy je politickým problémem. 10 Výživa • •zejména problém složení a pestrosti stravy •obezita jako nemoc chudých •dostupnost a cenová přijatelnost výživného a kvalitního jídla má větší vliv než zdravotní výchova Doprava Chůze, jízda na kole a využívání veřejné dopravy znamená lepší zdraví. Doprava • •omezení pohybu •dopravní nehody •omezení sociálních kontaktů •znečištění ovzduší, hluk ZJIŠTĚNÍ •Špatné sociální a ekonomické podmínky výrazně ovlivňují zdraví lidí. •Sociální podmínky působí na zdraví lidí 3 základními cestami: –materiální podmínky – přímo; –pracovní prostředí – skrze stres a chování; –sociální prostředí – skrze stres a chování. •SDZ působí na zdraví lidí ve všech sociálních vrstvách, avšak pravděpodobnost výskytu většiny rizikových faktorů a horších důsledků roste se snižující se sociální pozicí. •Nerovnosti ve zdraví se netýkají rozdílu mezi chudými a bohatými/chudými a zbytkem společnosti. •V evropských zemích narůstá význam relativní chudoby. •Zdraví lidí jako veřejný zájem je předmětem veřejné politiky, nejen politiky zdravotní nebo zdravotnického systému. DOPORUČENÍ •Při snaze o dosažení co nejlepšího zdraví hrají největší roli všechna opatření týkající se: –vzdělání, –pracovních podmínek a zaměstnanosti, –sociálního zabezpečení a pomoci, –péče o rodiny s dětmi, –bydlení, –dodržování lidských práv. • Deset rad pro zdraví David Gordon, Centre for Poverty Research •Nebuďte chudí. Pokud nemůžete přestat, snažte se nebýt chudí dlouho. •Nebydlete v chudé, deprivované oblasti, pokud je to možné, odstěhujte se. •Pořiďte si vlastní auto. •Neberte zaměstnání, které vás stresuje, je málo placené nebo vyžaduje manuální práci. •Nebydlete ve špinavých a nekvalitních domech či bytech, nestaňte se bezdomovcem. •Jeďte jednou za rok na dovolenou. •Nebuďte rodič – samoživitel. •Požadujte všechny dávky, na které máte nárok. •Nebydlete blízko frekventované silnice nebo blízko továrny, která znečišťuje ovzduší. •Využijte vzdělání ke zlepšení své socioekonomické pozice. • • • Doporučená četba k SDZ: • •Wilkinson, R., Marmot, M. (eds.): Social Determinants of Health. The Solid Facts. Copenhagen, WHO 2003. URL: http://www.who.dk/document/e81384.pdf [cit. 12. 10. 2005].